— Nejvyšší správní soud

Vol 38/2018- 22 - text Vol 38/2018 - 26 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaj), Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a soudkyně Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: R. S., proti odpůrcům: 1) Ing. Miloš Zeman, bytem Pražský hrad, Praha 1, 2) Ivana Zemanová, bytem Pražský hrad, Praha 1, oba zastoupeni JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Vyšehradská 21, Praha 2, a 3) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, týkající se návrhu na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Volební stížnost [1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 6. února 2018 návrh navrhovatele (dále též „volební stížnost“) na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky konané ve dnech 12. a 13. ledna 2018 (I. kolo) a ve dnech 26. a 27. ledna 2018 (II. kolo). Navrhovatel se domnívá, že byl porušen § 37 odst. 3 a § 35 odst. 4 zákona o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky). [2] Podle navrhovatele Ing. Miloš Zeman několikrát uvedl, že nevede žádnou kampaň, a proto nemá žádný transparentní účet. Za odpůrce 1) vedl masivní kampaň spolek Přátel Miloše Zemana, který však k 4. lednu 2018 nebyl registrován jako třetí osoba podle § 38a zákona o volbě prezidenta republiky u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a ani neměl zřízen volební (transparentní) účet. Voliči si tak nemohli zjistit, kdo vlastně za financováním kampaně stojí. Seznam sponzorů prezident Miloš Zeman částečně zveřejnil až v duelu vysílaném dne 25. ledna 2018 v České televizi, čímž nesplnil lhůtu tří dnů před započetím voleb podle § 37 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky. [3] Navrhovatel dále uvádí, že prof. Jiří Drahoš byl v rozporu s § 35 odst. 4 zákona o volbě prezidenta republiky opakovaně lživě obviněn z úmyslu přijímání migrantů, a to nejvýrazněji v podobě billboardů s nápisem „Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše! Volte Zemana!“, kde zadavatel (Přátelé Miloše Zemana, z. s.) vědomě lživě spojuje Jiřího Drahoše s imigranty. Dále tuto manipulativní dezinformaci posílil prezident Miloš Zeman v předvolebním duelu televize Prima vysílaném dne 23. ledna 2018, kde na adresu svého protikandidáta pronesl: „Dnes až na jednu výjimku, která se jmenuje Jiří Drahoš, všichni čeští politici souhlasí s tím, že bychom na naše území neměli přijímat nelegální migranty.“ Tomuto tvrzení se sice mohl prof. Jiří Drahoš účinně bránit bezprostředně po jeho prohlášení, proti billboardové kampani by však adekvátní obranou byla pouze stejně masivní billboardová kampaň s argumenty vyvracejícími lživé tvrzení, což je finančně velmi náročné a časově takřka nereálné. [4] S ohledem na těsný výsledek voleb (2,73 %) je navrhovatel přesvědčen, že výše uvedené skutečnosti mohly tento výsledek zásadním způsobem ovlivnit. Navrhuje proto rozhodnout o jejich neplatnosti a vyslat tak jasný signál nejen prezidentským kandidátům, ale i politikům a osobám veřejně činným, že politický boj musí být veden čestným způsobem. II. Průběh řízení [5] Nejvyšší správní soud zaslal volební stížnost k vyjádření odpůrcům. [6] Státní volební komise ve svém vyjádření zdůraznila, že jejím úkolem není dohled nad dodržováním pravidel volební kampaně; tato pravomoc je svěřena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který zároveň projednává většinu přestupků na tomto úseku a ukládá sankce. Státní volební komise figuruje jako odpůrkyně toliko z titulu, že je jí svěřeno vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky. Nemůže se tedy nikterak vyjádřit ke skutkovým tvrzením navrhovatele, neboť nedisponuje žádnými informacemi, kterými by je mohla podpořit či vyvrátit. [7] Odpůrci 1) a 2) zaslali Nejvyššímu správnímu soudu společné vyjádření. Podotýkají, že soud přisoudil prezidentu republiky Ing. Miloši Zemanovi post odpůrce 1) a bez návrhu do řízení přibral jako odpůrkyni 2) Ivanu Zemanovou a jako odpůrkyni 3) Státní volební komisi. Podle odpůrců návrh nesplňuje obecné náležitosti stanovené pro podání v § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť z návrhu není zřejmé, proti komu je činěn. Z důvodu rozporných tvrzení navrhovatele není ani zřejmé, čeho se svým návrhem navrhovatel domáhá. Podání je nazváno jako „návrh na určení neplatnosti volby prezidenta republiky“, avšak v jeho úvodu navrhovatel uvádí, že podává „stížnost na průběh kampaně prezidentských voleb“. [8] Odpůrci výše popsané úvahy navrhovatele důrazně odmítají a považují je za prosté, ničím nepodložené a nelogické spekulace, ke kterým se jednak pro zjevnou nepřípustnost podání, ale i pro absenci dostatečného a logického odůvodnění, nelze jakkoliv blíže vyjádřit. Navrhovatel netvrdí, ani neprokazuje, jakým způsobem měla být porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta republiky. Odpůrci proto navrhují, aby soud volební stížnost odmítl, eventuálně zamítl a navrhovateli uložil uhradit odpůrcům 1) a 2) náhradu nákladů řízení. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [9] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou v dané volební věci splněny podmínky řízení, a shledal, že návrh obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti [§ 37 odst. 3 a § 93 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], a byl podán osobou oprávněnou (§ 90 odst. 5 s. ř. s.) ve lhůtě sedmi dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky (§ 66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky) u věcně a místně příslušného soudu (§ 68 zákona o volbě prezidenta republiky a § 92 s. ř. s.). [10] S ohledem na vyjádření odpůrců 1) a 2) soud zdůrazňuje, že návrh nepřipouští pochyby o tom, co jím navrhovatel sleduje. Své podání nazývá „návrhem na určení neplatnosti volby prezidenta republiky“ a prezentuje v něm důvody, pro které má za to, že došlo k porušení zákona o volbě prezidenta republiky. Z návrhu je zřejmý jeho názor, že porušení zákona bylo hrubé, a návrh jednoznačně směřuje k tomu, aby Nejvyšší správní soud rozhodl o neplatnosti volby. [11] Navrhovatel podal návrh na neplatnost volby prezidenta republiky ve smyslu § 66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky. Dle daného ustanovení „Návrh na neplatnost volby prezidenta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta.“ [12] Předně je třeba zdůraznit, že návrhu na neplatnost volby lze vyhovět pouze tehdy, pokud soud dospěje k závěru, že byl volební zákon porušen takovým způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby (srov. k tomu přiměřeně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004 - 12, publ. pod č. 354/2004 Sb. NSS, nebo usnesení ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33). Soud v souladu se svou ustálenou judikaturou k tomu, aby mohl vyhovět návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky, používá postup spočívající ve třech krocích. Zjišťuje postupně, zda došlo k (1) nezákonnosti; dále hodnotí (2) vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, a konečně posuzuje (3) zásadní intenzitu této nezákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že pokud by k takovému jednání nedošlo, nebyl by kandidát zvolen. III.A) Registrace třetí osoby a financování volební kampaně [13] Nejvyšší správní soud předně uvádí, že za současného právního stavu je dohled nad dodržováním pravidel financování volební kampaně svěřen primárně Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (zřízen zákonem č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; dále jen „Úřad“), jehož rozhodnutí případně podléhají soudnímu přezkumu v řízení podle § 65 a násl. s. ř. s. Jak však uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33: „To nicméně neznamená, že Nejvyšší správní soud není oprávněn posuzovat financování volební kampaně v řízení o návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky (či jiného řízení podle § 90 s. ř. s.). I porušení zákonných ustanovení regulujících financování volební kampaně totiž představuje onu nezákonnost, jejímž následkem by bylo hrubé ovlivnění výsledku volby.“ I v tomto případě však platí, že pro vyslovení neplatnosti volby je třeba, aby případné porušení zákona v této části hrubě ovlivnilo výsledek volby prezidenta, tedy zapříčinilo zvolení vítězného kandidáta. [14] Navrhovatel namítá, že za odpůrce 1) vedl masivní kampaň spolek Přátel Miloše Zemana, který však k 4. lednu 2018 nebyl re