— Nejvyšší správní soud

14 Kse 4/2020- 142 - text 14 Kse 4/2020 - 153 pokračování ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a členů JUDr. Jitky Dýškové, Mgr. Stanislava Moláka, Mgr. Jana Valenty, Mgr. Štěpána Holuba a JUDr. Jiřího Exnera, o návrhu předsedy kontrolní komise Exekutorské komory ČR ze dne 27. 11. 2020 na zahájení kárného řízení proti kárně obviněnému JUDr. Ing. Petru Kučerovi, soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Kladno, se sídlem nám. Starosty Pavla 5, Kladno, zast. Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem Vítkova 247/7, Praha, při ústním jednání konaném dne 10. 3. 2021, takto: JUDr. Ing. Petr Kučera, soudní exekutor, Exekutorský úřad Kladno, se sídlem nám. Starosty Pavla 5, Kladno, I. je podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů vinen, že jako soudní exekutor pověřený vedením exekuce Okresním soudem v Olomouci (pověření č. j. 48 EXE 5373/2018 - 10 ze dne 12. 12. 2018) provedl exekuci prodejem nemovitých věcí povinného VKR-STAV Olomouc, s.r.o. (pozemek č. st. 867, jehož součástí je stavba č. p. 535, pozemek p. č. 320/6 a pozemek p. č. 320/26, zapsané na LV č. 3784 vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro obec Olomouc, katastrální území Povel), jejichž cena byla ve zcela zjevném nepoměru k celkové vymáhané povinnosti, elektronickou dražbou konanou dne 31. 3. 2020, aniž by předtím učinil úkony směřující k provedení exekuce vhodnějším způsobem ve formě prodeje movitých věcí povinného, které postihnul exekučním příkazem č. j. 150 EX 2048/18 - 15 ze dne 20. 12. 2018, čímž porušil § 46 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a čl. 5 odst. 1 stavovského předpisu ze dne 28. 2. 2006, kterým se stanoví Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže soudních exekutorů, tím spáchal kárný delikt exekutora podle § 116 odst. 2 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. II. Za uvedený delikt uložil kárný senát podle § 116 odst. 6 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů pokutu ve výši 50 000 Kč; tato pokuta je splatná do 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Nejvyššího správního soudu č. 3762-46127621/0710, variabilní symbol: 14042020; III. se podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů zprošťuje kárného návrhu v části, že - jako soudní exekutor pověřený vedením exekuce Okresním soudem v Olomouci (pověření č. j. 48 EXE 5373/2018 - 10 ze dne 12. 12. 2018) provedl exekuci prodejem nemovitých věcí povinného VKR-STAV Olomouc, s.r.o. (pozemek č. st. 867, jehož součástí je stavba č. p. 535, pozemek p. č. 320/6 a pozemek p. č. 320/26, zapsané na LV č. 3784 vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro obec Olomouc, katastrální území Povel), jejichž cena byla ve zcela zjevném nepoměru k celkové vymáhané povinnosti, elektronickou dražbou konanou dne 31. 3. 2020, aniž by předtím učinil úkony směřující k provedení exekuce vhodnějším způsobem ve formě přikázání pohledávky povinného z účtu č. 180893562/0300 u Československé obchodní banky, a.s., a to přinejmenším vydání exekučního příkazu k přikázání této pohledávky a zaslání vyrozumění o nabytí právní moci exekučního příkazu peněžnímu ústavu, - jako soudní exekutor pověřený vedením exekuce Okresním soudem v Olomouci (pověření č. j. 48 EXE 5373/2018 - 10 ze dne 12. 12. 2018) provedl exekuci prodejem nemovitých věcí povinného VKR-STAV Olomouc, s.r.o. (pozemek č. st. 867, jehož součástí je stavba č. p. 535, pozemek p. č. 320/6 a pozemek p. č. 320/26, zapsané na LV č. 3784 vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro obec Olomouc, katastrální území Povel), jejichž cena byla ve zcela zjevném nepoměru k celkové vymáhané povinnosti, elektronickou dražbou konanou dne 31. 3. 2020, aniž by předtím učinil úkony směřující k provedení exekuce vhodnějším způsobem ve formě prodeje movitých věcí povinného, které postihnul exekučním příkazem č. j. 150 EX 2048/18 - 18 ze dne 23. 1. 2019, a to přinejmenším provedení místního šetření a soupisu postižitelných věcí povinného, čímž měl závažně porušit § 46 odst. 1 a § 58 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a čl. 5 odst. 1 stavovského předpisu ze dne 28. 2. 2006, kterým se stanoví Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže soudních exekutorů, tím měl spáchat závažný kárný delikt podle ustanovení § 116 odst. 3 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; neboť se nejedná o kárné provinění. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Dne 1. 12. 2020 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kárná žaloba předsedy kontrolní komise Exekutorské komory ČR (dále též „kárný žalobce“, či „kárný navrhovatel“) ze dne 27. 11. 2020 na zahájení kárného řízení proti soudnímu exekutorovi JUDr. Ing. Petru Kučerovi (dále též „kárně obviněný“, „kárně žalovaný“, či „exekutor“). [2] V kárné žalobě kárný navrhovatel zejména uvedl, že návrh na zahájení kárného řízení podává na základě šetření podnětu Richarda Černocha, jednatele a jediného společníka obchodní společnosti VKR-STAV Olomouc, s.r.o., IČO: 26734915, se sídlem Mišákova 535/40, Olomouc (dále též „povinný“). Na základě uvedeného šetření zjistil skutečnosti, které zakládají kárnou odpovědnost exekutora. Předně zjistil, že kárně obviněný jako soudní exekutor pověřený vedením exekuce Okresním soudem v Olomouci (pověření č. j. 48 EXE 5373/2018 - 10 ze dne 12. 12. 2018) prostřednictvím elektronické dražby konané dne 31. 3. 2020 provedl exekuci prodejem nemovitých věcí povinného (pozemek č. st. 867, jehož součástí je stavba č. p. 535, pozemek p. č. 320/6 a pozemek p. č. 320/26, zapsané na LV č. 3784 vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro obec Olomouc, katastrální území Povel – dále též „nemovitosti povinného“, či „nemovité věci povinného“), jejichž cena byla ve zcela zjevném nepoměru k celkové vymáhané povinnosti, aniž by předtím učinil úkony směřující k provedení exekuce vhodnějším způsobem ve formě prodeje movitých věcí povinného (automobilů), které postihnul exekučním příkazem č. j. 150 EX 2048/18 - 15 ze dne 20. 12. 2018 (dále též „exekuční příkaz postihující automobily“). Přinejmenším měl učinit žádost o součinnost ostatním exekučním orgánům, výzvu povinného k odevzdání věcí, popř. k jejich zajištění či k převzetí k dražbě v místě. K uvedenému kárný žalobce zejména uvedl, že exekutor vydal již dne 20. 12. 2018 exekuční příkaz č. j. 150 EX 2048/18 - 15 k prodeji automobilů povinného CITROËN JUMPER, SPZ: 4M58109, reg. 2011 (dále též „CITROËN“) a VOLKSWAGEN TRANSPORTER, SPZ: 5M57917, reg. 2006 (dále též „VW“). V návaznosti na uvedený příkaz bylo možné činit úkony směřující k provedení exekuce tímto způsobem – tj. zajištění vozidel a jejich dražbu, takto však exekutor nepostupoval a přistoupil k prodeji nemovitých věcí povinného, které měly násobně větší hodnotu. Celková vymáhaná částka bez nákladů exekuce činila ke dni 23. 1. 2019 pouze 15 869,20 Kč (z toho jistina 8 167,50 Kč) a nemovitosti povinného byly znalcem oceněny na částku 1 180 000 Kč a vydraženy za částku 1 380 000 Kč. Podle kárného žalobce přitom exekutor věděl, že povinný vlastní uvedená vozidla a ze znaleckého posudku zpracovaného pro dražbu nemovitých věcí povinného věděl, kde se vozidla nacházejí. Přes zjištění, že povinný je majitelem dvou automobilů, a že se nacházejí na určitém místě, se však kárně žalovaný nepokusil učinit nic k provedení exekuce prodejem movitých věcí, což by za dané situace bylo zjevně vhodnější a přiměřenější. Kárně žalovaný s rozmyslem pokračoval v provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného, které byly oceněny částkou cca 30x větší než celková vymáhaná částka. Hodnota předmětných automobilů by přitom byla zcela jistě vyšší než vymáhaná částka. To kárný žalobce dovozoval i ze dvou výpisů z inzertního motoristického serveru TipCars, které k žalobě přiložil. Z nich vyplývá, že ceny podobně starých automobilů CITROËN se v listopadu 2020 v inzerci pohybovaly mezi 120 000 Kč až 140 000 Kč a ceny automobilů VW mezi 100 000 Kč až 250 000 Kč. Prodejem byť jediného z daných vozidel by byla uhrazena celá vymáhaná částka včetně nákladů exekuce. Podle kárného žalobce se tedy měl exekutor pokusit realizovat exekuční příkaz na prodej předmětných automobilů. Kárný žalobce zdůraznil i to, že nečiní exekutora odpovědným za nedosažení výsledku (úspěšného prodeje automobilů), ale za to, že neučinil úkony, které by k t