8 As 127/2019 — Nejvyšší správní soud

8 As 127/2019- 288 - text  8 As 127/2019-302 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: nejvyšší státní zástupce, se sídlem Jezuitská 585/4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: FINE DECORATING a.s., se sídlem Slezská 742/4, Brno, zast. Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se sídlem Vídeňská 188/119d, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2010, čj. 1315412/2010ERU, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2019, čj. 62 A 84/2013  418, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2019, čj. 62 A 84/2013  418, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Nejvyšší státní zástupce (dále jen „stěžovatel“) napadl žalobou v záhlaví uvedené rozhodnutí žalovaného, kterým byla osobě zúčastněné na řízení (dále jen „OZNŘ“) udělena licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let, se vznikem oprávnění a termínem zahájení výkonu licencované činnosti ke dni nabytí právní moci rozhodnutí, pro celkový instalovaný sluneční výkon 4,998 MW pro provozovnu fotovoltaické elektrárny Jeníkov (dále jen „FVE Jeníkov“), vymezenou na pozemcích p.č. 317/1 a p.č. 351/6 v katastrálním území Jeníkov u Duchcova. Krajský soud v Brně žalobu rozsudkem ze dne 29. 1. 2015, čj. 62 A 84/2013  112, zamítl. Tento rozsudek Nejvyšší správní soud zrušil rozsudkem ze dne 15. 12. 2015, čj. 9 As 30/2015  70, FINE DECORATING I (dále jen „rozsudek FINE DECORATING I“), a věc mu vrátil k dalšímu řízení, a to částečně z důvodu nepřezkoumatelnosti, nesprávného posouzení průkaznosti rozhodnutí o uvedení stavby do zkušebního provozu o bezpečnosti elektrárny a nesprávného posouzení rozporů výchozí revizní zprávy. Krajský soud následně rozhodl rozsudkem ze dne 9. 6. 2016, čj. 62 A 84/2013  282, tak, že napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Kasační stížnost OZNŘ Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 8. 6. 2017, čj. 9 As 155/2016  224, FINE DECORATING II (dále jen „rozsudek FINE DECORATING II“), zamítl. Proti tomuto rozsudku OZNŘ podala ústavní stížnost, které Ústavní soud nálezem ze dne 11. 12. 2018, sp. zn. I. ÚS 2086/17, FINE DECORATING (dále jen „nález FINE DECORATING“), vyhověl a zrušil rozsudky Nejvyššího správního soudu i krajského soudu z toho důvodu, že soudy nedostatečně vysvětlily, v čem se liší právě projednávaná věc oproti věci, ve které byl Nejvyšším správním soudem vydán rozsudek ze dne 30. 3. 2017, čj. 2 As 313/2015  492, FVE Tuchlovice (dále jen „rozsudek FVE Tuchlovice“). V nyní posuzované věci bylo žalovanému předloženo rozhodnutí Městského úřadu Duchcov (dále jen „stavební úřad“) ze dne 14. 12. 2010, čj. MD/136736/10VŘP/330/Pu, o povolení zkušebního provozu a předčasného užívání stavby (dále jen „rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 14. 12. 2010“). Předčasné užívání stavby se totiž vydává před jejím úplným dokončením a žalovaný tak mohl seznat, že fotovoltaická elektrárna nebyla v době provedení revize (18. 11. 2010) dokončena. Krajský soud následně v záhlaví označeným rozsudkem žalobu stěžovatele opětovně zamítl. [2] Krajský soud se v nyní napadeném rozsudku zabýval otázkami týkajícími se doložení vlastnického či užívacího práva k energetickému zařízení a prokázáním finančních předpokladů, ve kterých se se žalobními námitkami neztotožnil. Částečně však dal stěžovateli za pravdu, pokud jde o doložení technických předpokladů. K poslední otázce zejména uvedl, že bylo prokázáno, že revizní technik M. V. vyhotovil revizní zprávu ze dne 19. 11. 2010, ev. č. 100NN2010 (dále jen „revizní zpráva ze dne 19. 11. 2010“), na jejímž podkladě bylo napadené rozhodnutí vydáno, v době, kdy teprve probíhalo osazování elektrárny fotovoltaickými panely, tedy před dokončením všech jejích podstatných částí. Tato zpráva tak nemohla být dostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí o udělení licence, neboť neprokazuje bezpečnost a tedy technickou způsobilost energetického zařízení. Dodal, že v žalobě nebyla ani v nejhrubějších rysech zpochybněna dokončenost FVE Jeníkov ke dni udělení licence, proto označil za nepřípadný požadavek žalovaného, aby se soud tímto stavem dokončenosti zabýval. Jelikož výše uvedené otázky nebyly v řízení před Nejvyšším správním soudem rozporovány, nebude je dále kasační soud více rozebírat. [3] K otázce dobré víry krajský soud předně rozsáhle citoval z nálezu FINE DECORATING a dále uvedl, že se dle závěrů tohoto nálezu nyní posuzovaná věc odlišuje od věci řešené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2015, čj. 4 As 132/2015  102, FVE Mozolov (dále jen „rozsudek FVE Mozolov“). Stejně tak nepřisvědčil stěžovatelem namítané podobnosti s věcmi, které řešil Nejvyšší správní soud v rozsudcích ze dne 20. 4. 2017, čj. 9 As 145/2016  450, ze dne 20. 4. 2017, čj. 9 As 146/2016  366, a ze dne 17. 2. 2016, čj. 9 As 256/2015  229, ZONAS (dále jen „rozsudek ZONAS“). [4] Krajský soud doplnil dokazování o záznam o podaném vysvětlení revizním technikem na policii dne 4. 11. 2014. Z něj nevyplynulo ohledně průběhu revize FVE Jeníkov nic, co by změnilo názor soudu na průběh revize. Tedy že revizní technik revidoval zařízení FVE Jeníkov až od zapojení rozvaděčů do stringů, vrchní vedení kabeláže, konstrukci FVE, uzemnění a pokračování vedení až k VN částí, kde měřil svodový proud do země. Revize nezahrnovala kontrolu fotovoltaických panelů a jejich zapojení do konstrukce. Z daného záznamu o podání vysvětlení ze dne 4. 11. 2014 a ze záznamu o podaném vysvětlení na policii ze dne 25. 9. 2015 neplyne, že by revizní technik o průběhu revize lhal a že by si byl vědom toho, že revize byla provedena vadně. Z ničeho rovněž neplyne, že by OZNŘ revizního technika instruovala nebo si byla vědoma vady revizní zprávy. [5] Dle krajského soudu z projektové dokumentace neplyne, že by si revizní technik musel být vědom povinnosti revidovat i fotovoltaické panely. [6] K rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 14. 12. 2010 krajský soud uvedl, že jeho správnost nemůže být předmětem přezkumu v nyní řešené věci. Tvrzené nesrovnalosti spočívající v povolení zkušebního provozu i předčasného užívání stavby nemohou být dávány k tíží OZNŘ. [7] Krajský soud uvedl, že se posuzovaná věc nijak neliší od rozsudku FVE Tuchlovice. V obou věcech revizní technik zařízení fyzicky revidoval a následně osvědčil jeho bezpečnost, a to v době, kdy probíhala montáž fotovoltaických panelů. I u FVE Tuchlovice v revizní zprávě revizní technik uvedl použití fotovoltaických panelů; během výslechu na policii uvedl, že je nekontroloval. Z provedeného dokazování zároveň dle soudu vyplynulo, že revizní technik nepostupoval vědomě nesprávně. Naopak byl přesvědčen, že fotovoltaické panely nepodléhají revizi. V revizní zprávě neindikoval, že by po montáži fotovoltaických panelů měla následovat další revize a žadatel o licenci předložil žalovanému doklad, ze kterého mohl seznat, že revize byla provedena před dokončením elektrárny. [8] Krajský soud uzavřel, že vada revizní zprávy nemůže být důvodem, pro který by měl rozhodnutí o udělení licence zrušit, pokud nebyla vyvrácena dobrá víra OZNŘ ve správnost předkládaných dokladů k žádosti o udělení licence. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření OZNŘ [9] Stěžovatel v kasační stížnosti namítal, že revizní technik si byl vědom povinnosti vykonat revizi ve vztahu k zapojení rozvaděčů do stringů. Dne 19. 11. 2010, tedy den po provedení revize, však byly na stavbu dodány rozvaděče. Dle krajského soudu dodací listy neprokazují předání a dodávky rozvaděčů konkrétně na stavbu FVE Jeníkov. Dle bodu 85 napadeného rozsudku však soud naopak uzavřel, že k dodávce rozvaděčů dne 19. 11. 2010 došlo. Tyto dva závěry jsou rozporné. Dodání rozvaděčů na FVE Jeníkov až dne 19. 11. 2010 však vyplývá i z cenové nabídky společnosti BREMA SK s.r.o. pro BREMA, spol. s r.o., a z dodacích listů identifikovaných v rámci přepravy čísly 072/10, SR100058. [10] Ze záznamu o podání vysvětlení ze dne 4. 11. 2014 plyne, že revizní technik věděl o povinnosti revidovat i ty instalace (fotovoltaické panely), o nichž v řízení před soudem vyšlo najevo, že dokončeny nebyly. V podání vysvětlení ze dne 25. 9. 2015 následně toto popřel a uvedl, že panely nerevidoval. Krajský soud přes uvedené rozpory dospěl k závěru, že nebyl prokázán úmyslně chybný postup revizního technika, jelikož popisuje od počátku průběh revize stejně. [11] Revizní technik v popisu úkonů přímo odkázal na čl. 61.2.2 technické normy ČSN 33 20006, který se týká prohlídky trvale připojených elektrických předmětů, tedy těch předmětů, které zmínil v popisné části revizní zprávy (fotovoltaických panelů či rozvaděčů). Revizní technik zahrnul do dokumentů, ze kterých v revizní zprávě vycházel, i projektovou dokumentaci, dle které měla být revize provedena i na fotovoltaic