2 Afs 188/2020 — Nejvyšší správní soud

2 Afs 188/2020- 48 - text 2 Afs 188/2020 - 52 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Soukromá střední škola DANAÉ, s. r. o., se sídlem Svídnická 599/1a, Praha 8, zastoupená JUDr. Sylvou Totkovou Kolderovou, advokátkou se sídlem Pavlovova 586/8, Havířov, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/7, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2019, č. j. MSMT-12313/2018-12, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2020, č. j. 6 A 104/2019 – 64, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2020, č. j. 6 A 104/2019 – 64, se zrušuje. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2019, č. j. MSMT-12313/2018-12, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o žalobě a řízení o kasační stížnosti celkem 20 342 Kč k rukám její zástupkyně JUDr. Sylvy Totkové Kolderové, advokátky, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně uzavřela s Magistrátem hlavního města Prahy (dále jen „Magistrát“) dne 24. 2. 2017 smlouvu o poskytnutí dotace a poté dne 15. 3. 2017 smlouvu o zvýšení dotace na školní rok 2017/2018 č. DOT/61/01/008439/2017 (dále jen „smlouva o zvýšení dotace“). Magistrát dne 20. 10. 2017 pod č. j. MHMP 1520354/2017 odstoupil od smlouvy o zvýšení dotace, žalobkyně však odstoupení považovala za neplatné. Na návrh žalobkyně bylo zahájeno sporné řízení o sporu z veřejnoprávní smlouvy, žalobkyně požadovala zaplacení částky 418 079 Kč s příslušenstvím. [2] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) návrh žalobkyně zamítl. Proti napadenému rozhodnutí žalobkyně podala žalobu, kterou Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. [3] Podle městského soudu je možné aplikovat § 6 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (dále jen „zákon o poskytování dotací“) i na zjištění závažných nedostatků v činnosti učiněných ve školním roce, který předchází školnímu roku, na nějž byla smlouva o zvýšení dotace uzavřena. [4] K výkladu pojmu „v průběhu školního roku“ městský soud uvedl, že zákon o poskytování dotací v § 6 odst. 3 upravuje situace, které jsou vázány na konkrétní právě probíhající školní rok (např. změna počtu žáků). Na druhou stranu § 6 odst. 4 zákona o poskytování dotací takové omezení ve své úpravě nemá, neboť nikde neupravuje to, že by se muselo jednat o právě probíhající školní rok, na nějž je i uzavřena příslušná dotační smlouva. Tato ustanovení upravují vzájemně nesrovnatelné situace a jejich srovnání a analogie v tom smyslu, že když odst. 3 musí z logiky věci a textu právní normy upravovat poměry v probíhajícím školním roce, pak odst. 4 tím pádem upravuje tytéž podmínky (tedy že se musí jednat o probíhající školní rok), není možná. Dispozice právní normy obsažené v § 6 odst. 4 je stanovena samostatně, bez vazby na odst. 3 tohoto ustanovení, a to tak, že se jedná o zjištění učiněná v průběhu školního roku, který však ještě nemusí probíhat z hlediska uzavřené smlouvy. Výklad provedený žalovaným považuje městský soud za zákonný a nevybočující nijak z interpretačních právních metod. [5] Podle městského soudu nelze v tomto případě využít právní závěr pramenící z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 7 Afs 98/2013, neboť se jedná o odlišnou situaci. [6] Městský soud odmítl námitku žalobkyně, že se mělo postupovat podle § 167 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Jelikož zákon o poskytování dotací jako lex specialis upravuje možnost odstoupení od smlouvy, a tento postup je možný i ve školním roce, který předchází školnímu roku, na nějž je dotace (její zvýšení) smlouvou sjednáno, je možné využít tuto speciální úpravu a postupem podle § 6 odst. 4 zákona o poskytování dotací odstoupit od uzavřené smlouvy. [7] Městský soud za nezákonný postup nepovažuje, pokud žalovaný a předtím magistrát převzali konkrétní skutečnosti pro odstoupení od smlouvy z provedených kontrol školní inspekcí. Tento postup předpokládá i § 5 odst. 3 písm. b) zákona o poskytování dotací. [8] Byly zjištěny zákonné podmínky pro odstoupení od smlouvy podle § 6 odst. 4 zákona o poskytování dotace, a rovněž odůvodněno, proč se jedná o závažné nedostatky; v odůvodnění napadeného rozhodnutí je výslovně uvedena i úvaha, proč je odstoupení od smlouvy přiměřené z hlediska případného jiného postupu. Zjištěné konkrétní nedostatky nebyly žalobcem v žalobě napadeny. Pokud byly tyto nedostatky hodnoceny v celém souhrnu, jedná se o zákonný postup. Jestliže zákon vymezuje příslušné jednání jako „nedostatky v činnosti“, pak se může jednat i o více skutečností, které samy o sobě nejsou závažné, ve svém souhrnu však určitého stupně závažnosti dosáhnou. Poukaz žalobce na přestupkové právo a hodnocení skutku a naplnění skutkové podstaty deliktu městský soud nepovažoval za důvodný. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [9] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (dále jen „napadený rozsudek“ a „stěžovatelka“) kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., tj. pro nesprávné posouzení právní otázky soudem, vadu řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech a nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí. [10] Stěžovatelka namítá, že výklad pojmu „v průběhu školního roku“ městským soudem není řádně odůvodněn a je nepřezkoumatelný. Rovněž jej považuje za nesprávný, nelze podle ní akceptovat, aby totožný pojem užitý ve stejném ustanovení měl odlišný výklad. Městský soud se svým výkladem dopustil mj. porušení práva na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jeho výklad nesplňuje podmínky ústavněprávní nauky pro výklad neurčitého právního pojmu i právního předpisu. [11] Pravidla poskytování dotace podle § 6 zákona o poskytování dotací jsou stanovena pro daný školní rok, na který je dotace poskytována. Je naprosto nelogické, proč by § 6 odst. 4 měl vybočovat a pojem „v průběhu školního roku“ se měl vykládat odlišně od ostatních ustanovení. Úmyslem zákonodárce jistě nebylo sankcionovat adresáta dotace odstoupením od smlouvy za činnost, na kterou se smlouva nevztahuje, když je dotace poskytována právě na činnost školy v daném školním roce. Pouze závažné nedostatky v činnosti ve školním roce, na který je uzavřena smlouva o poskytnutí zvýšení dotace, mohou založit sankci v podobě odstoupení od smlouvy. Pokud v mezidobí od podání žádosti o zvýšení dotace do účinnosti smlouvy dojde ke změně podmínek, za kterých byla smlouva uzavřena (např. nikoliv vyhovující hodnocení České školní inspekce), jedná se o důvod zrušení veřejnoprávní smlouvy podle § 167 správního řádu. Nedostatky v činnosti před účinností smlouvy nemohou založit důvody odstoupení od této smlouvy. [12] Dále stěžovatelka namítá nesprávné právní posouzení platnosti odstoupení od smlouvy městským soudem. Odstoupení od smlouvy není řádné, nepracuje s výstupem kontrolních zjištění České školní inspekce, nečiní z nich svůj úsudek, nedovozuje vlastní závěry, nehodnotí a následně ani svůj postup neodůvodňuje. Městský soud pochybil, když platnost odstoupení od smlouvy hodnotil podle odůvodnění napadeného rozhodnutí, nikoliv podle samotného odstoupení od smlouvy. Žalovaný však nemůže svým rozhodnutím nahradit obsahové nedostatky odstoupení od smlouvy. [13] Podle stěžovatelky se městský soud také nezabýval námitkami stěžovatelky, které do kontrolních zjištění České školní inspekce podala, ani správností těchto zjištění, přestože tak v rámci soudního přezkumu měl učinit. [14] Stěžovatelka rovněž namítá, že se městský soud nevypořádal s námitkou stěžovatelky o nedostatečném vymezení neurčitého pojmu „nedostatky v činnosti“. Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem městského soudu, že § 6 odst. 4 zákona o poskytování dotací vymezuje „nedostatky v činnosti“, přičemž se může jednat i o více méně závažných skutečností, které samy o sobě nejsou závažné, ale ve svém souhrnu této závažnosti dosáhnou. Toto ustanovení ovšem uvádí, že důvodem odstoupení jsou „závažné nedostatky v činnosti“, tudíž závažné musejí být všechny nedostatky, nikoliv pouze malé nedostatky, které v souhrnu závažnosti dosáhnou. V tomto směru stěžovatelka odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, sp. zn. 52 A 73/2017. [15] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že napadený rozsudek je přezkoumatelný a zákonný. V kasační stížnosti podle něj nebyla předložena žádná nová tvrzení, která by žalobkyně už dříve neuvedla. [16] Pojem „v průběhu školního roku“ se může týkat zjištění učiněných jak v průběh