9 As 105/2022 — Nejvyšší správní soud

9 As 105/2022- 59 - text  9 As 105/2022 - 63 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Doc. MUDr. A. M., CSc., zast. Mgr. Jakubem Vepřkem, advokátem se sídlem Tyršova 1714/27, Ostrava, proti žalovanému: Rektor Ostravské univerzity, se sídlem Dvořákova 138/7, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2019, č. j. OU106048/902019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2022, č. j. 25 A 34/2020204, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2022, č. j. 25 A 34/2020 – 204, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení [1] Podanou kasační stížností se žalobce (stěžovatel) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (krajský soud), kterým byla podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného. [2] Tímto rozhodnutím žalovaný postupem podle § 28 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, odvolal stěžovatele z funkce děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity (LF OU), a to s účinností k 2. 1. 2020. Stěžovatel podle žalovaného závažným způsobem neplnil povinnosti děkana a závažným způsobem poškodil zájmy Ostravské univerzity (OU) i LF OU. Tato porušení měla spočívat ve vydávání rozhodnutí o přijetí ke studiu i uchazečům, kteří nesplnili podmínky přijímacího řízení spočívající v dosažení minimálního předepsaného počtu bodů při přijímací zkoušce, a dále v závažném manažerském selhání, spočívajícím v nečinnosti zapříčiňující ohrožení zisku akreditace pro magisterský studijní program Všeobecné lékařství. [3] Žalobou ze dne 27. 1. 2020 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného. Vymezil tři okruhy námitek; v prvním z nich namítal nesprávné obsazení akademického senátu Ostravské univerzity (AS OU) při zasedání dne 18. 11. 2019, na němž byl projednáván souhlas s jeho odvoláním z funkce děkana LF OU, ve druhém brojil proti vytýkaným pochybením souvisejícím s přijímáním uchazečů o studium. Třetí okruh žalobních námitek se týkal nesplnění podmínek vyjádření akademického senátu LF OU (AS LF) a souhlasu AS OU k odvolání z důvodu závažného manažerského selhání. [4] Krajský soud rozsudkem ze dne 21. 7. 2020, č. j. 25 A 34/2020130 (dále první rozsudek krajského soudu), rozhodnutí žalovaného zrušil, protože jej shledal v části týkající se důvodu odvolání pro závažné manažerské selhání nepřezkoumatelné a v části týkající se důvodu porušení povinností při přijímání uchazečů o studium nezákonné. [5] NSS rozsudkem ze dne 18. 2. 2021, č. j. 9 As 213/202060, první rozsudek krajského soudu zrušil. Dospěl k závěru, že krajský soud v rozporu s § 75 odst. 2, větou první, s. ř. s. při vypořádání třetího okruhu námitek (závažné manažerské selhání) překročil meze uplatněných žalobních bodů a tím zatížil své rozhodnutí vadou ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. První z okruhů žalobních námitek nebyl předmětem tohoto kasačního řízení, NSS se proto k otázce obsazení AS OU nevyjadřoval. Co se týče vypořádání druhého okruhu žalobních námitek, NSS dospěl ve shodě s krajským soudem k závěru, že rozhodnutí žalovaného bylo v příslušné části nezákonné, neboť pochybení děkana spočívající v přijímání uchazečů o studium, kteří nesplnili podmínky přijímacího řízení, bylo žalovanému známo při jmenování stěžovatele děkanem, a proto již nemůže být důvodem pro jeho odvolání. Ke třetímu okruhu námitek se NSS rovněž věcně nevyjadřoval. [6] Krajský soud, vázán závěry vyslovenými ve zrušujícím rozsudku NSS, rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 22. 4. 2021, č. j. 25 A 34/2020169 (druhý rozsudek krajského soudu), znovu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vypořádání prvních dvou okruhů námitek ponechal beze změny, tedy jako nedůvodnou vyhodnotil námitku nesprávného obsazení AS OU, naopak jako důvodnou shledal ve shodě s rozsudkem NSS námitku týkající se nezákonnosti rozhodnutí v části, v níž bylo důvodem odvolání děkana pochybení při přijímání uchazečů o studium. Ve vztahu k vyjádření AS LF setrval na názoru, že postačí, pokud jsou důvody odvolání diskutovány a projednány. Na souhlas akademického senátu univerzity je ale třeba klást přísnější požadavky, přičemž v projednávané věci tento souhlas nebyl dán. [7] Rozsudkem NSS ze dne 17. 2. 2022, č. j. 9 As 116/202159, NSS zrušil i druhý rozsudek krajského soudu. Na rozdíl od něj dospěl k závěru, že souhlas AS OU k druhému z odvolacích důvodů, spočívajícímu v závažném manažerském selhání, byl účinně dán. [8] Krajský soud následně nyní přezkoumávaným rozsudkem žalobu zamítl. Znovu jako nedůvodnou vyhodnotil námitku nesprávného obsazení AS OU, stejně jako námitku absence vyjádření AS LF k odvolacímu důvodu spočívajícímu v závažném manažerském selhání. V souladu s dříve vyslovenými názory NSS označil jako důvodnou námitku týkající se pochybení spočívajícího v přijímání uchazečů, kteří nesplnili podmínky přijímacího řízení ke studiu (viz první rozsudek NSS), naopak jako nedůvodnou námitku absence souhlasu AS OU (viz druhý rozsudek NSS). [9] K námitce nesprávného obsazení AS OU uvedl, že pro účinnou rezignaci člena akademického senátu postačuje, jeli k elektronické formě dokumentu připojen prostý elektronický podpis ve smyslu § 7 zákona č. 297/2016 Sb. S nedodržením písemné formy navíc volební řád nespojuje neplatnost jednání. Projev vůle doc. D. proto vedl k zániku členství v AS OU a na jeho místo platně nastoupil náhradník. doc. K.. AS OU tak rozhodoval o podnětu rektora ve správném složení. Námitky týkající se neplatné rezignace dalších členů AS OU jsou samostatnými žalobními body, které ale byly uplatněny opožděně a soud je proto nepřezkoumával. [10] Ohledně námitky neprojednání odvolání stěžovatele AS LF krajský soud upozornil, že stěžovatel námitku rozhojnil v tom směru, že na zasedání byla projednávána pouze otázka vlivu odvolání stěžovatele na proces akreditace. Setrval na názoru, že zákonem požadované vyjádření lze chápat i jako prodiskutování důvodů odvolání, neboť na vyjádření fakultního akademického senátu není nutné klást tak vysoké požadavky jako na souhlas akademického senátu příslušné veřejné vysoké školy. [11] V souzené věci byla otázka akreditace na zasedání AS LF diskutována a projednávána. Poukázal zejména na obsah zápisu ze zasedání AS LF ze dne 9. 9. 2019, z něhož je patrné, že se senátoři opakovaně zabývali otázkou akreditace oboru všeobecné lékařství. Přestože žalovaný tento důvod v podnětu k odvolání výslovně neuvedl, byla otázka nové akreditace na zasedání zmíněna a diskutující i stěžovatel se k tématu vyjadřovali. Ani tato námitka proto není dle krajského soudu důvodná. [12] Protože žalovaný stěžovatele odvolal ze dvou samostatných důvodů, z nichž jeden obstojí, rozhodl krajský soud o zamítnutí žaloby. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [13] Stěžovatel napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Je přesvědčen, že jeho odvolání z funkce neproběhlo v souladu se zákonem, neboť se k němu AS LF nevyjádřil způsobem předpokládaným § 28 odst. 3 zákona o vysokých školách. Rovněž namítá nesprávné obsazení AS OU. [14] K prvnímu ze jmenovaných důvodů uvádí, že závěry krajského soudu nemají oporu v provedených důkazech. Zdůrazňuje, že pochybení spočívající v závažném manažerském selhání nebylo součástí podnětu žalovaného. Na zasedání AS LF dne 9. 9. 2019 výtky žalovaného ani kohokoliv jiného v souvislosti s přípravou nové akreditace nezazněly, řešila se jen pochybení při přijímacích zkouškách ve vztahu ke stávající akreditaci. Proto nemohla být splněna podmínka § 28 odst. 3 zákona o vysokých školách a rozsudek krajského soudu je nezákonný. [15] Dále namítá, že AS OU nebyl na zasedání dne 18. 11. 2019, na němž rozhodoval o odvolání stěžovatele z funkce, řádně obsazen. Již v žalobě jasně vymezil žalobní bod tak, že přinejmenším jeden z přítomných náhradníků neměl jako člen AS OU nastoupit, neboť se jeho předchůdce nevzdal platně funkce. Závěr krajského soudu, že řádný žalobní bod uplatnil pouze ve vztahu k rezignaci doc. Dolného, proto není správný. V dalších podáních neuplatňoval nové žalobní body, ale doplnil již dříve řádně uplatněný žalobní bod i o jiné případy nesprávně provedených rezignací. [16] Žalobní tvrzení o formě rezignace emailem bez zaručeného elektronického podpisu doc. A. D., stejně jako dalších členů AS OU T. P. a D. Š. bylo prokázáno důkazy, které předložil sám žalovaný. [17] Stěžovatel je přesvědčen, že na jednání probíhající v rovině veřejnoprávních vztahů je potřeba klást přísnější požadavky, než na jednání soukromoprávní. Za právní jednání učiněné písemnou formou, mající za následek rezignaci člena AS OU, proto nelze považovat jednání učiněné formou prostého emailu bez zaručeného elektronické