10 As 358/2022 — Nejvyšší správní soud

10 As 358/2022- 104 - text  10 As 358/2022 - 109 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobců: a) JUDr. F. K., b) JUDr. M. K., oba zast. advokátkou Mgr. Petrou Raškovou, Breitfeldova 704/1, Praha 8 – Karlín, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) GasNet, s. r. o., Klíšská 940/96, Ústí nad Labem, zast. advokátkou JUDr. Veronikou Lukešovou, Dušní 8/11, Praha 1 – Staré Město, II) Ředitelství silnic a dálnic České republiky, Na Pankráci 546/56, Praha 4 – Nusle, zast. advokátem JUDr. Ing. Milošem Olíkem, Ph.D., LL.M., Na Pankráci 1683/127, Praha 4 – Nusle, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2022, čj. KUKHK18688/MJ/202061, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 2022, čj. 30 A 22/2022360 takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] NSS nyní řeší další ze sporů o vyvlastnění pozemků pro stavbu pozemní komunikace. Tentokrát se jedná o vyvlastnění pozemků kvůli výstavbě severovýchodního obchvatu Jaroměře. I. Vymezení věci [2] Žalovaný mezitímním rozhodnutím ze dne 9. 2. 2022, vydaným podle § 4a odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), odňal žalobcům (nyní stěžovatelům) vlastnické právo k částem pozemků v katastru obce Hořenice, okres Náchod. Vlastnické právo přešlo na Českou republiku, s příslušností hospodařit s majetkem státu pro Ředitelství silnic a dálnic České republiky (výrok I rozhodnutí). Žalovaný dále omezil vlastnické právo stěžovatelů zřízením věcného břemene (služebnosti) realizací a umístěním přeložky VTI plynovodu na jejich pozemcích v témže kat. území; vyvlastnitelem služebnosti je společnost GasNet, s. r. o. (výrok II). V detailech žalovaný opakovaně odkázal na geometrický plán, který byl přílohou rozhodnutí. Žalovaný stanovil lhůtu čtyř let od právní moci napadeného rozhodnutí, v níž mají vyvlastnitelé zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění (výrok III). Proti rozhodnutí nebylo možné podat odvolání (§ 4a odst. 2 liniového zákona). [3] Mezitímní rozhodnutí napadli stěžovatelé žalobou, kterou krajský soud prvním rozsudkem v této věci zamítl. NSS však tento rozsudek zrušil, protože mezitímní rozhodnutí nebylo stěžovatelům řádně doručeno. Geometrický plán, který je součástí rozhodnutí žalovaného a je vyhotoven jako originál v listinné podobě, nelze konvertovat do elektronické podoby, a to z důvodu nemožnosti dosáhnout shody ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Žalovaný tedy nesmí rozhodnutí, jehož součástí je geometrický plán, doručovat datovou zprávou, ale musí tuto písemnost doručit jinak některým ze zákonem upravených způsobů (§ 19 odst. 1, 2 správního řádu). Podle rušícího rozsudku měl krajský soud vyzvat žalovaného, aby doručil rozhodnutí řádně. [4] Poté, co žalovaný rozhodnutí řádně doručil, vydal krajský soud dne 30. 11. 2022 nový rozsudek, kterým žalobu opětovně zamítl. II. Kasační stížnost, vyjádření Ředitelství silnic a dálnic a replika [5] Rovněž proti novému rozsudku krajského soudu podali stěžovatelé velmi obsáhlou kasační stížnost (důvody kasační stížnosti doplnili dne 8. 2. 2023). V kasační stížnosti tvrdí nicotnost mezitímního rozhodnutí; nepřezkoumatelnost rozsudku a jiné vady v soudním řízení; nesprávné posouzení námitky podjatosti vyvlastňovacího úřadu; věcnou nepříslušnost úřadu, který vydal mezitímní rozhodnutí; nezákonnou absenci dalších výroků v rozhodnutí o vyvlastnění; chybné závěry skutkové i právní týkající se návrhu na rozšíření vyvlastnění; nesplnění podmínek pro zahájení vyvlastňovacího řízení; diskriminační postup Ředitelství silnic a dálnic a vyvlastňovacího úřadu vůči jednotlivým vlastníkům; nezákonné zřízení věcného břemene ve prospěch společnosti GasNet. S ohledem na rozsah kasační stížnosti NSS rozvede důvody kasační stížnosti ve vlastní argumentační části. [6] Ke kasační stížnosti podalo vyjádření jen Ředitelství silnic a dálnic (osoba zúčastněná na řízení II). Rovněž toto obsáhlé vyjádření, na které ještě stěžovatelé replikovali, NSS uvede (v nutném rozsahu) ve vlastní argumentaci. Žalovaný ani společnost GasNet se ke kasační stížnosti nevyjádřili. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [7] NSS o této věci rozhoduje přednostně, a to s ohledem na šedesátidenní lhůtu pro rozhodnutí stanovenou v § 4a odst. 3 liniového zákona. [8] Kasační stížnost není důvodná. [9] NSS předesílá, že v souvisejících věcech vydal již řadu rozhodnutí, s jejichž obsahem stěžovatelé přímo či nepřímo polemizují. Současně krajský soud vydal vskutku důkladný rozsudek, kde na 76 stranách v bezmála 400 odstavcích přesvědčivě a vyčerpávajícím způsobem reagoval na detailní žalobu. NSS proto nevidí důvod, aby zbytečně opakoval již mnohokráte vyřčené a na obsáhlou kasační stížnost reagoval stejně obsáhlým nebo dokonce obsáhlejším rozsudkem. V následujícím textu nebude opětovně vyvracet právní argumenty, které byly již vyvráceny v jiných rozsudcích, a zaměří svou pozornost především na ty otázky, k nimž doposavad neměl NSS šanci se vyjádřit. [10] Ve vícero pasážích kasační stížnosti stěžovatelé namítli nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu. Rozsudek je však přezkoumatelný. Krajský soud dostatečně reagoval na všechny žalobní námitky, rozsudek je srozumitelný a pečlivě sepsaný. [11] Krajskému soudu nelze ani vyčítat, že nereagoval na všechny argumenty judikaturou, které v žalobě stěžovatelé snesli. Jistě obecně platí, že na argumenty judikaturou musí soud reagovat a vypořádat se s nimi [takto již nález ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. I. ÚS 403/03 (N 160/38 SbNU 277)]. Ovšem stěžovatelé snesli v žalobě (a podobně i v kasační stížnosti) odkazy na desítky rozhodnutí Nejvyššího soudu, Ústavního soudu, Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) i Soudního dvora EU (SDEU), které neměly k nyní řešeným otázkám žádný vztah nebo se těchto otázek týkaly jen v obecné rovině, případně z nich plynuly jen obecné závěry bez přímé aplikovatelnosti na nyní projednávanou věc. NSS proto nevidí problém, pokud krajský soud nereagoval na každý jednotlivý odkaz či citaci judikaturou. U takových typů podání, jaké tvoří stěžovatelé, to ostatně ani není dost dobře možné. Důležité je, že krajský soud odkázal na judikaturu na nynější věc skutečně dopadající. Ostatně stejným způsobem postupuje v této věci i NSS. [12] NSS navíc připomíná, že v případech značně obsáhlých a detailních žalob nemusí soudy reagovat na každé dílčí tvrzení, postavíli vedle nich vlastní ucelenou argumentaci [srov. nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08 (N 26/52 SbNU 247) CAMBELL & SONS LIMITED, bod 68]. Uvedeným kritériím rozsudek krajského soudu dostál. [13] V prvním okruhu námitek stěžovatelé tvrdí nezákonnost geometrických plánů, která způsobuje nicotnost mezitímního rozhodnutí. K tomu se prý krajský soud vůbec nevyjádřil. Ověřovací doložky prý nejsou vyplněny zákonem předepsaným způsobem, což je stejné, jako by vůbec ověřeny nebyly. Správnost geometrických plánů, které musejí být jako listina nedílnou součástí rozhodnutí, byla stěžovateli účinně zpochybněna; nebyly totiž vydány dle zákonem předepsaného postupu a nejsou ověřeny řádnou ověřovací doložkou, která má charakter veřejné listiny. Vady geometrických plánů, které nejsou veřejnou listinou, proto dle stěžovatelů představují nicotnost vyvlastňovacího titulu. [14] NSS k tomu uvádí, že není pravda, že by se k této námitce krajský soud nevyjádřil. Právě naopak, odůvodnění i k této otázce je velmi rozsáhlé (body 354 až 367 napadeného rozsudku). Nedává smysl, aby NSS tuto obsáhlou argumentaci opakoval. [15] Protože stěžovatelé v kasační stížnosti zdůrazňují nicotnost mezitímního rozhodnutí, lze k tomu jen stručně dodat, že nicotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu (§ 77 odst. 1 správního řádu). Podle judikatury se za důvody nicotnosti aktu považují např. těžké vady působnosti a příslušnosti, zásadní nedostatky projevu vůle vykonavatele veřejné správy (absolutní nedostatek formy, neurčitost nebo nesmyslnost), požadavek plnění, které je trestné nebo absolutně nemožné, uložení povinnosti nebo založení práva něčemu, co v právním slova smyslu vůbec neexistuje, apod. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 12. 3. 2013, čj. 7 As 100/201065, č. 2837/2013 Sb. NSS, body 29 a 30). Vady, které tvrdí stěžov