3 Afs 7/2022 — Nejvyšší správní soud

3 Afs 7/2022- 59 - text  3 Afs 7/2022 - 63 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: MB PHARMA s. r. o., se sídlem Lužická 1893/9, Praha 2, zastoupená Mgr. Rostislavem Šustkem, advokátem se sídlem Pařížská 204/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2021, č. j. 11 A 115/2021  78, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2021, č. j. 11 A 115/2021  78, se zrušuje. II. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 24. 3. 2021, č. j. MPO 1087/21/61100/01000, a opatření Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 8. 12. 2020, č. j. MPO 686420/20/61100/61150, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě a kasační stížnosti ve výši 24 456 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Rostislava Šustka, advokáta. Odůvodnění: [1] Ministr průmyslu a obchodu (dále jen „ministr“) rozhodnutím ze dne 24. 3. 2021, č. j. MPO 1087/21/61100/01000, nevyhověl námitkám žalobce a shledal oprávněným opatření žalovaného ze dne 8. 12. 2020, č. j. MPO 686420/20/61100/61150 (dále jen „opatření“), a to s odkazem na § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 31. 5. 2021 (dále jen „rozpočtová pravidla“). [2] Výše uvedeným opatřením rozhodl žalovaný, ve vztahu k projektu „Vývoj nových léčiv pro onemocnění ryb, včel a mléčné žlázy skotu na bázi bakteriofágů“ (dále jen „projekt“) realizovanému v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, na který byla poskytnuta dotace na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 27. 1. 2017, č. j. MPO 7793/17/61600/313 (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí dotace“), dle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel o dočasném pozastavení proplácení částky 5 433 989,10 Kč, a to pro nedodržení podmínek poskytnutí dotace žalobkyní. Současně informoval žalobkyni o přerušení platební lhůty dle čl. 132 odst. 2 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. 12. 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. [3] Žalovaný pojal podezření, že žalobkyně nedodržela podmínky dotace na základě zjištění vyplývajících z kontroly žádosti žalobkyně o platbu ve výši 5 433 989,10 Kč podané dne 19. 10. 2020, pod č. CZ.01. 1. 02/0.0/0.0/15_019/0004353/2018/005/POST. Partner projektu, společnost FAGOFARMA s. r. o., nárokoval odpisy zařízení (fermentoru), u něhož byla na kartě majetku snížena pořizovací cena o finanční příspěvek přijatý od Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. (nyní Národní rozvojová banka, a. s.; dále jen „ČMZRB“). (Žalobkyně čerpala od ČMZRB jednak návratný investiční úvěr se zvýhodněnou úrokovou sazbou ve výši 2 000 000 Kč a dále nevratný finanční příspěvek ve výši 200 000 Kč – pozn. Nejvyššího správního soudu  dále též „NSS“.) Toto jednání vykazuje znaky snížení ceny ve smyslu § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nárokování takového výdaje je v rozporu s vymezením způsobilých výdajů dle Přílohy č. 2 I. Výzvy programu podpory Aplikace nazvané „Způsobilé výdaje“ (tj. výzva žalovaného potenciálním žadatelům, která stanovuje základní rámec pro poskytnutí veřejné podpory – pozn. NSS), podle níž není možné nárokovat odpisy zařízení, na jehož pořízení byla použita dotace z veřejných zdrojů. Při následné kontrole předešlých žádostí žalobkyně o poskytnutí dotace zjistil subjekt zprostředkující poskytnutí dotace, Agentura pro podnikání a inovace (dále jen „API“), že si žalobkyně obdobný výdaj nárokovala již dříve, přičemž byla na dané zařízení vyplacena podpora v celkové výši 752 482,50 Kč. [4] Žalobkyně brojila proti rozhodnutí ministra (viz odstavec [1] výše) žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji rozsudkem ze dne 9. 12. 2021, č. j. 11 A 115/2021  78, zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [5] Městský soud úvodem konstatoval, že příjemce dotace je povinen při nakládání s rozpočtovými prostředky dodržovat nejen zákonné podmínky, ale také podmínky stanovené ve smlouvě či rozhodnutí o poskytnutí dotace. Rozhodnutí o poskytnutí dotace není samo o sobě titulem k jejímu poskytnutí, ale představuje závazný příslib poskytovatele, že užije správní uvážení při poskytnutí dotace určitým způsobem. Za předpokladu, že příjemce splní stanovené podmínky pro poskytnutí dotace, dopustil by se poskytovatel zneužití správního uvážení, pokud by dotaci nevyplatil. Porušíli příjemce dotace stanovená pravidla, nemusí poskytovatel dle § 14e rozpočtových pravidel část dotace vyplatit. [6] Ohledně žalobní námitky nepřezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů městský soud zdůraznil, že není úkolem soudů ve správním soudnictví nahradit správní uvážení. Meze přezkumu správního uvážení jsou dány tím, že závěry správních orgánů jsou podloženy skutkovými zjištěními a neodporují zásadám logického myšlení a uvažování, jestliže přitom správní orgány nevybočily ze zákonem stanovených mezí. Hodnocení rozhodných skutečností neshledal městský soud v rozporu se spisovým materiálem. Správní orgány jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem svá rozhodnutí odůvodnily. Opatření žalovaného shledal městský soud i přes jeho stručnost přezkoumatelným, neboť je zřejmé, na základě jakých důvodů žalovaný rozhodl. Obdobně je i z rozhodnutí ministra patrné, z jakého důvodu potvrdil závěry žalovaného a jakým způsobem reagoval na námitky žalobkyně, pročež není ani toto rozhodnutí nepřezkoumatelné. [7] Žalobkyně dále namítala neoprávněnost důvodu pro pozastavení platby, neboť úvěr poskytnutý ČMZRB byl návratnou finanční výpomocí, nikoliv dotací, jak se domnívá žalovaný. Z dokladů obdržených od ČMZRB vyplývá, že poskytla veřejnou podporu ve formě investičního úvěru se zvýhodněným úročením a ve formě finančního příspěvku za účelem pořízení fermentoru v rámci výzvy 1 Programu REVIT (v němž jsou stanoveny cíle a podmínky programu vyhlášeného žalovaným a v jehož rámci byla poskytnuta veřejná podpora na pořízení fermentoru – pozn. NSS). Městský soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno poskytnutí dvou podpor na pořízení zařízení (fermentoru), přičemž není rozhodné, zda jsou označené jako „dotace“ či „finanční příspěvek“. V obou případech se totiž jedná o nenávratné finanční prostředky poskytnuté z veřejných zdrojů. Poskytnutí dvojí podpory na stejný výdaj je v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Ministrovo odůvodnění krácení dotace dle městského soudu neobsahovalo nepřípustné rozšíření odůvodnění opatření žalovaného nad rámec zákona, jak se domnívala žalobkyně. [8] Ve vztahu k dalším námitkám žalobkyně městský soud konstatoval, že „personální fluktuace“ nezakládá pochybení API a nemá vliv na závěr ohledně existence pochybení žalobkyně; neskončené řízení o podnětu žalovaného k zahájení trestního stíhání žalobkyně nebylo důvodem vydání opatření o dočasném pozastavení platby; a na základě spisového materiálu je prokázána existence dvojího textu dokumentu zaslaného žalobkyní, pročež nemůže žalobkyně namítat rozpor v jeho citaci. [9] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podává proti rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodů, které podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. [10] Stěžovatelka se odvolává na znění čl. II odst. 3 rozhodnutí o poskytnutí dotace ve spojení s bodem d) části „Odpisy“ Přílohy č. 2 I. Výzvy programu podpory Aplikace, kde jsou stanoveny podmínky poskytnutí dotace. Podle tohoto ustanovení mohou být odpisy hmotného majetku považovány za způsobilý výdaj, jestliže na pořizování odepisovaného majetku nebyly použity žádné dotace (podtržení uvedeno stěžovatelkou – pozn. NSS) z veřejných zdrojů. Stěžovatelka se domnívá, že toto ustanovení je třeba vykládat tak, že se jedná o nezpůsobilý výdaj výhradně v případě, že na jeho pořízení byla použita veřejná podpora ve formě dotace, nikoli libovolná forma veřejné podpory. [11] Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem městského soudu, že na pořízení fermentoru byly použity nenávratné finanční prostředky. Finanční prostředky poskytnuté ČMZRB v podobě úvěru je totiž stěžovatelka povinna vrátit, což v mezidobí učinila. Čerpáním finančního příspěvku, který lze považovat za „veřejnou podporu“ (a nikoli dotaci, jak je definována zákonem), nebyla porušena pravidla sta