5 As 336/2021 — Nejvyšší správní soud

5 As 336/2021- 49 - text  5 As 336/2021 - 58 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: PowerHUB z.ú., se sídlem Na Strži 1683/40, Praha 4, zast. JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, Ph.D., advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2021, č. j. 10 A 140/202055, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2021, č. j. 10 A 140/202055, se ruší. II. Rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy z „října 2020“, č. j. MSMT29738/20203, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 20 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce, JUDr. Mgr. Filipa Rigela, Ph.D., advokáta. Odůvodnění: I. Průběh dosavadního řízení [1] Rozhodnutím ze dne 19. 5. 2020, č. j. MSMT4978/20207, žalovaný zamítl žalobcovu žádost ze dne 23. 1. 2020 o zápis do seznamu výzkumných organizací podle § 33a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), v relevantním znění (dále jen „zákon o podpoře výzkumu“). Podle žalovaného žalobce neprokázal naplnění prvních dvou definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí podle čl. 2 bodu 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „GBER“). Konkrétně šlo o povahu hlavního cíle a vedení odděleného účetnictví pro hospodářské a nehospodářské činnosti. [2] V rozkladu žalobce upozornil, že podle definice obsažené v části 1.3. bodě 15 písm. ee) sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) (dále jen „rámec“), může být výzkumnou organizací i virtuální spolupracující subjekt, který (na rozdíl od žalobce) sám o sobě nemusí výzkum vůbec vykonávat. Žalobce uvedl, že nezpochybňuje oprávnění žalovaného stanovit si vlastní kritéria pro poskytování dotací, ovšem pro prosté posouzení, zda splňuje požadavky rámce na výzkumnou organizaci, nebyly podle žalobce požadavky žalovaného na další prokazování oprávněné. Požadavek na „kvalitativní výstupy“ považoval žalobce za nepřezkoumatelný. Žalobce poukázal na to, že nebyl seznámen s nedostatečností předložených podkladů a že neexistuje prováděcí předpis, který měl být vydán podle § 33a odst. 10 zákona o podpoře výzkumu. Podle žalobce je ze zákona zřejmá snaha o dodržení práva Evropské unie, rozhodnutí žalovaného tomu však neodpovídalo. [3] K otázce odděleného účetnictví pak žalobce uvedl, že provádí pouze nehospodářské činnosti podle části 2.1.1. bodu 19 písm. a) rámce (aktivity přímo související s výzkumem a transferem technologií) a podle části 2.1.1. bodu 19 písm. b) rámce (jiné aktivity, z nichž je veškerý zisk reinvestován zpět do aktivit souvisejících s výzkumem a transferem technologií, neboť není založen za účelem dosažení zisku). Dále žalobce upozornil, že definice hospodářských a nehospodářských aktivit dle rámce je jiná než definice podnikatelských a nepodnikatelských či ziskových a neziskových aktivit v účetních předpisech. Žalovaný v prvostupňovém rozhodnutí žalobci nevytkl, že by jeho postupy byly chybné; pouze konstatoval, že metodika, podle níž byl účetní předpis připraven, doznala změn. Žalovaný zároveň uvedl, že pokud by žalobce neprováděl hospodářské činnosti, výkaz zisku a ztráty by k prokázání odděleného účetnictví postačoval. Vzhledem k tomu, že žalobce žádné takové činnosti neprováděl, žádal o uznání druhé podmínky jako naplněné na základě předložených podkladů. [4] Ministr školství, mládeže a tělovýchovy rozhodnutím z „října 2020“, č. j. MSMT29738/20203, doručeným žalobci dne 29. 10. 2020, rozklad zamítl. Po konstatování přezkoumatelnosti prvostupňového rozhodnutí se ministr ztotožnil s jeho závěrem, že za „hlavní cíl“ je nutné označit činnost, pro níž byl žadatel o zápis do seznamu zřízen a kterou systematicky vykonává. Záměr takovou činnost vykonávat nestačí, neboť podle § 33a odst. 3 písm. g) a h) zákona o podpoře výzkumu se do seznamu zapisují údaje svědčící o naplnění definičních znaků výzkumné organizace a údaj o předmětu činnosti, který definuje výzkumné kapacity. Část 2.2.1. bod 19 písm. b) rámce stanoví podle ministra v souvislosti s transferem znalostí požadavek na jeho nehospodářský charakter. Naplnění definičních znaků výzkumné organizace v řízení o žádosti prokazuje sám žadatel. Žalobce však podle ministra nepředložil důkazy, že jeho hlavním cílem je veřejné šíření výsledků nezávislého výzkumu nebo vývoje transferem znalostí ve smyslu primární činnosti organizace pro výzkum a šíření znalostí. Ministr uvedl, že nemá žádné poznatky o tvrzené nekonzistenci rozhodovací činnosti. Podle ministra aktivity žalobce představovaly toliko podporu ostatním subjektům provádějícím transfer znalostí a nelze na ně pohlížet jako na činnost nehospodářskou, neboť žalobce má k těmto aktivitám živnostenské oprávnění. [5] Závěrem ministr upozornil, že výkaz zisku a ztráty pokládá žalovaný za průkazný dokument pouze tehdy, pokud se coby hlavní činnost provádějí výhradně nehospodářské činnosti. Jelikož žalobce při hlavní činnosti prováděl činnost hospodářskou, výkaz zisku a ztráty (byť společně s interním účetním předpisem) se jevil nedostačujícím pro prokázání naplnění druhého definičního znaku organizace pro výzkum a šíření znalostí. Členění činností ve smyslu vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „prováděcí vyhláška pro neziskové organizace“), totiž nemusí odpovídat členění činností na hospodářské a nehospodářské podle GBER. [6] Žalobce podal proti rozhodnutí o rozkladu žalobu k Městskému soudu v Praze. Žalobce poukázal na absenci uvedení přesného data vydání rozhodnutí a namítl, že ministr pouze nekriticky přejal odůvodnění prvostupňového rozhodnutí a opomněl některé námitky (konkrétně označil jako nevypořádanou námitku ohledně rozlišení prostého zápisu do seznamu výzkumných organizací a poskytování podpory). Podle žalobce měl ministr posuzovat jeho zakládací listinu z 1. 7. 2020, nikoli předchozí zakladatelské dokumenty. I z nich však bylo zřejmé, že posláním žalobce je výzkumná a vzdělávací činnost se zaměřením na transfer znalostí a technologií. O hlavním cíli žalobce svědčí i to, že je ústavem ve smyslu § 402 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). [7] Podle žalobce se o zápis mohou ucházet i subjekty, které svou praxi ještě nerozvinuly. Pro posouzení hlavního cíle je totiž rozhodná jeho formulace v zakladatelském jednání. Žalobce je agenturou pro transfer technologií, což je jeden z příkladů organizace pro výzkum a šíření znalostí podle čl. 2 bodu 83 GBER. Podle žalobce se do seznamu nezapisuje, jak konkrétně je činnost vykonávána, ale deklarovaný cíl. Žalobce zdůrazňuje, že je nutné rozlišovat mezi výzkumnou organizací jako takovou (kde postačuje naplnění základních znaků) a výzkumnou organizací jako příjemcem podpory (kde je třeba posuzovat i odbornou úroveň a skutečný stav). Dále žalobce konstatoval, že přestože to nebylo jeho povinností, prokázal i faktické provádění požadované činnosti. Žalobce rekapituloval předložené dokumenty a připomněl, že i žalovaný uznal, že je žalobce aktivní v oblasti transferu znalostí. Naplňování dalších podmínek podle rámce nemůže žalovaný po žalobci vyžadovat, neboť ty platí jen pro poskytování podpory. [8] K prokázání vedení odděleného účetnictví žalobce doložil výkaz zisku a ztráty podle prováděcí vyhlášky pro neziskové organizace. Naplnění podmínek této vyhlášky podle žalobce dostatečně prokazuje vedení odděleného účetnictví pro hospodářské a nehospodářské činnosti, neboť způsob vedení účetnictví jednoznačně plyne z účetních předpisů. Ani za účelem definice hospodářské a nehospodářské činnosti podle žalobce nelze použít rámec, neboť ten je možné aplikovat pouze pro účely podpory. Žalobce dále upozornil, že sám žalovaný na svém webu demonstruje jako požadovaný doklad pro účely prokázání odděleného účetnictví právě výkaz zisku a ztráty podle prováděcí vyhlášky pro neziskové organizace. Kromě tohoto dokladu navíc žalobce předložil vnitřní předpis č. 2018/01, kde vyšel z Metodiky identifikace hospodářských a nehospodářských činností zpracované Asociací výzkumných organizací. Žalovaný neuvedl, v čem měl být tento vnitřní předpis v rozporu s metodiko