6 As 380/2021 — Nejvyšší správní soud

6 As 380/2021- 48 - text  6 As 380/2021 - 53 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: B. P., zastoupeného Mgr. Janem Švarcem, advokátem, sídlem Vodičkova 695/24, Praha 1, proti žalované: Univerzita Karlova, sídlem Ovocný trh 560/5, Praha 1, proti nezákonnému zásahu žalované, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2021, č. j. 9 A 43/202091, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2021, č. j. 9 A 43/2020–91, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před městským soudem [1] Žalobce podal dne 7. 4. 2020 k městskému soudu žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. V žalobě navrhl, aby soud vydal rozsudek, kterým: I. určí, že zásah žalované spočívající v předání osvědčení předsedou Hlavní volební komise Akademického senátu Univerzity Karlovy kandidátům na členy Akademického senátu Univerzity Karlovy za Filosofickou fakultu zvolených v elektronické volbě na zasedání Akademického senátu Univerzity Karlovy dne 7. 2. 2020, umožnění zasedat těmto kandidátům na tomto zasedání a neposouzení elektronické volby těchto kandidátů Hlavní volební komisí jako neplatné, je nezákonný; II. zakáže žalované, aby umožňovala zasedat těmto kandidátům zvoleným v elektronické volbě na zasedáních Akademického senátu Univerzity Karlovy a III. přikáže žalované, aby Hlavní volební komise posoudila elektronickou volbu těchto kandidátů jako neplatnou. [2] Městský soud usnesením ze dne 24. 9. 2020 vyzval žalobce k doplnění žaloby o obligatorní náležitosti žaloby ve smyslu § 84 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). [3] V doplnění žaloby žalobce uvedl, že elektronické volby, konané prostřednictvím aplikace, jsou neplatné. Elektronické volby zásadně nemohou zaručit tajnost voleb ani to, že výsledky voleb nebudou svévolně změněny. Dne 25. 11. 2019 podal žalobce stížnost Hlavní volební komisi Akademického senátu Univerzity Karlovy podle čl. 8 odst. 5 Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy. Hlavní volební komise však platnost voleb neposoudila a žalobce nijak nevyrozuměla. Tím, že Hlavní volební komise Akademického senátu žalované neposoudila elektronickou volbu kandidátů jako neplatnou, předseda komise předal zvoleným kandidátům osvědčení o zvolení a žalovaná jim umožnila zasedat na zasedáních, se žalovaná dopouští nezákonného zásahu, přičemž tento zásah stále trvá. Žalobce v doplnění žaloby rovněž uvedl, že je členem akademické obce a oprávněným voličem členů Akademického senátu žalované na Filozofické fakultě, kteří jsou studenty. Je jeho veřejným subjektivním právem, aby tito členové byli jeho řádně zvolenými zástupci. Možnost ochrany tohoto veřejného subjektivního práva je třeba posuzovat analogicky k § 90 s. ř. s. [4] Usnesením ze dne 26. 10. 2021 městský soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. pro nesplnění podmínky žalobcovy aktivní legitimace, pro opožděnost žaloby a pro nepřípustnost návrhu podle § 85 s. ř. s. [5] Městský soud neshledal, že by žalobci svědčila podmínka přímého zkrácení na právech předáním osvědčení kandidátům zvoleným do Akademického senátu Univerzity Karlovy a neposouzením neplatnosti voleb. Žalobce ke dni podání žaloby neuvedl žádné skutečnosti týkající se jednání, v nichž spatřuje zásah. [6] Městský soud usoudil, že žalobu nelze projednat ani po doplnění žaloby ze dne 16. 10. 2020, a to z důvodu opožděnosti. [7] Žalobce podal žalobu dne 7. 4. 2020, přičemž k volbám do Akademického senátu Univerzity Karlovy došlo ve dnech 12. 11.  14. 11. 2019 a Protokol o průběhu a výsledcích voleb do Akademického senátu Univerzity Karlovy pro funkční období 20202023 je datován dnem 15. 11. 2019. Žalobce tedy ve lhůtě 2 měsíců pro podání žaloby od doby voleb neuvedl žádné důvody ani důkazy, které by svědčily o zásahu žalované učiněnému vůči němu při volbách či v důsledku voleb. Náležitosti žaloby žalobce doplnil až na výzvu soudu, toto doplnění však již nemělo vliv na zachování lhůty k podání žaloby ve všech jejích náležitostech a k tvrzenému zásahu datovanému ke dni 7. 2. 2020 (předání osvědčení kandidátům), ke dnům voleb 12. 11.  14. 11. 2019 i ke dni 15. 11. 2019 (protokol o výsledku voleb). S ohledem na datum podání žaloby městský soud již neměl časový prostor pro výzvu k upřesnění žaloby ani ve vztahu k nejpozději tvrzenému zásahu ke dni 7. 2. 2020 (předání osvědčení kandidátům) tak, aby žalobce mohl k této výzvě reagovat a ještě v zákonné dvouměsíční lhůtě upřesnit skutečnosti a označit důkazy k tvrzenému zásahu datovanému pod bodem I petitu žaloby, a již vůbec ne k zásahu dovozovanému z průběhu voleb. Městský soud nicméně k výzvě přistoupil z důvodu neúplnosti žaloby obsahující toliko návrh na rozsudečný výrok, aby mohl vůbec posoudit věcné a časové okolnosti dané věci, zjistit, z jakého titulu žalobce žalobu podává (aktivní legitimace k žalobě) a jaký akt vlastně považuje za nezákonný zásah. Až z doplnění žaloby soud zjistil, že žalobce je studentem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a že zásah dle jeho názoru spočívá v průběhu voleb. [8] Městský soud zdůraznil, že pro to, aby soud mohl o žalobě rozhodnout, musel by žalobce již v žalobě podané v zákonné lhůtě vylíčit skutečnosti, z nichž by bylo patrné, v čem konkrétně spatřuje nezákonný zásah a jakými důkazy své tvrzení dokládá. Tyto skutečnosti žalobce doplnil až v podání ze dne 16. 10. 2020. Městský soud tedy shledal, že žaloba byla podána opožděně po uplynutí zákonné lhůty k podání zásahové žaloby. [9] Dále městský soud zdůraznil, že žalobce měl dle Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy k dispozici stížnost proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb podle čl. 8 odst. 5 Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy. Tuto stížnost žalobce sice podal, ale volební komisí byla odmítnuta jako opožděná. Vzhledem k tomu, že žalobce se nedomáhal pouze určení, že zásah byl nezákonný, městský soud vyhodnotil, že žaloba je nepřípustná dle § 85 s. ř. s., neboť žalobce se mohl domáhat ochrany nebo nápravy jinými právními prostředky. Na podání této stížnosti nelze pohlížet jako na zákonný předpoklad pro soudní ochranu na základě zásahové žaloby. Jde o zákonné upřednostnění ochrany a nápravy jiným právním prostředkem, kterým je v dané věci stížnost podaná dle Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy. Skutečnost, že žalobce s touto stížností neuspěl, ať již z jakýchkoliv důvodů, nečiní podle § 85 s. ř. s. z podané žaloby žalobu přípustnou. II. Kasační stížnost a vyjádření žalované [10] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. [11] V kasační stížnosti stěžovatel namítal nesprávnost závěru městského soudu, že tvrzeným zásahem nebylo přímo zasaženo do jeho veřejných subjektivních práv. Stěžovatel je členem akademické obce, a proto má právo, aby na jednáních akademického senátu zasedali pouze řádně zvolení kandidáti. Závěr, že tvrzeným zásahem nebylo přímo zasaženo do veřejných subjektivních práv stěžovatele, ani není odůvodněn, rozsudek je proto nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. [12] Stěžovatel dále namítal, že soud pochybil, když nepřipustil skutková tvrzení a důvody obsažené v doplnění žaloby. [13] Stěžovatel rovněž namítal nesprávnost závěru městského soudu, že žaloba byla opožděná. Stěžejní je napadení umožnění zasedat vadně zvoleným kandidátům na zasedání dne 7. 2. 2020, přičemž žaloba byla podána dne 7. 4. 2020, tedy ve lhůtě. Totéž se týká předání osvědčení zvoleným kandidátům, k němuž došlo dne 7. 2. 2020. Neposouzení volby jako neplatné Hlavní volební komisí je dosud trvající nečinností. [14] Stěžovatel nesouhlasí ani s posouzením přípustnosti zásahové žaloby. K tomu stěžovatel zaprvé uvedl, že městský soud nesprávně uváděl, že jeho stížnost podaná Hlavní volební komisi byla opožděná, lhůta uplynula za 8 dní po zveřejnění výsledků voleb dne 15. 11. 2019, tedy se zohledněním posunutí konce lhůty na nejbližší pracovní den uplynula dne 25. 11. 2019, přičemž tento den stěžovatel stížnost podal. Dále stěžovatel nesouhlasil se závěrem městského soudu, že pokud existuje jiný prostředek ochrany, není přípustná zásahová žaloba. Stěžovateli nelze odpírat soudní ochranu jen proto, že vnitřní předpis žalované k nápravě poskytuje rovněž interní prostředek. [15] Stěžovatel z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [16] Žalovaná ve vyjádření upozornila, že pokud jde o volby do akademického senátu, není univerzita ani její akademický senát správním orgánem. Dle žalované není splněna ani podmínka, že domnělý zásah byl zaměřen přímo proti stěžovateli. [17] K otázce běhu lhůty k podání žaloby žalovaná uvedla, že stěžovatel podal stížnost proti elektro