1 As 84/2024 — Nejvyšší správní soud

1 As 84/2024- 80 - text  1 As 84/2024 - 90 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Michala Bobka v právní věci navrhovatelek: a) S. D., b) E. D., c) T. D., všechny zastoupeny Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti odpůrkyni: obec Panenské Břežany, se sídlem Hlavní 17, Panenské Břežany, zastoupené JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D., advokátem se sídlem Klokotská 13, Tábor, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Pro naše Břežany z.s., se sídlem Vilová 211, Panenské Břežany, II) M. H., III) K. H., o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Panenské Břežany, vydaného usnesením zastupitelstva obce Panenské Břežany ze dne 29. 3. 2023, č. 0929/03/2023/ZO, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelek proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2024, č. j. 54 A 93/2023  95, takto: I. Řízení o kasační stížnosti se ve vztahu k navrhovatelkám b) a c) zastavuje. II. Kasační stížnost navrhovatelky a) se zamítá. III. Navrhovatelky a), b) a c) nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Navrhovatelka a) je povinna zaplatit odpůrkyni jako náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti částku 4 114 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce odpůrkyně JUDr. Michala Bernarda, Ph.D., advokáta. V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Předmětem sporu je otázka, zda měl krajský soud vyhovět návrhu navrhovatelek a zrušit v záhlaví označené opatření obecné povahy – územní plán obce Panenské Břežany v části týkající se pozemku parc. č. XA v katastrálním území P. B. ve vlastnictví navrhovatelek a v části týkající se odůvodnění vypořádání s námitkami označenými jako „N49“. Ve věci je zejména sporné, zda navrhovatelky včas uplatnily námitky proti návrhu územního plánu ve smyslu § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tato otázka je pak podstatná pro stanovení rozsahu soudního přezkumu napadeného územního plánu, resp. jeho části. [2] Pro posouzení věci je relevantní následující skutkový stav věci. Zastupitelstvo odpůrkyně schválilo usnesením ze dne 18. 12. 2017 zadání nového územního plánu. Návrh územního plánu byl doručen veřejnou vyhláškou ze dne 11. 10. 2019 s poučením veřejnosti o možnosti uplatnit u pořizovatele připomínky. Společné jednání se konalo dne 29. 10. 2019. V rámci koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu územního plánu ze dne 25. 11. 2019 uplatnil stanovisko orgán ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „orgán ochrany ZPF“), který nesouhlasil s nezemědělským využitím lokalit Z11 (I. třída ochrany) a Z12 (I. a II. třída ochrany), neboť nebyla prokázána nezbytnost využití těchto lokalit pro bydlení. Lokalita Z12 představuje pozemek navrhovatelek. Odpůrkyně dne 22. 4. 2020 požádala orgán ochrany ZPF o změnu tohoto stanoviska s tím, že přehodnotila potřebu a výměru vymezení zastavitelných ploch Z11 a Z12. Plochu Z12 zcela vyjmula a převedla do územní rezervy R2 s předpokládaným budoucím využitím pro plochy BI (bydlení individuální). Plochu Z11 zredukovala na pozemky parc. č. X a parc. č. XB o celkové výměře 4 999 m2, které nemají definovanou BPEJ (bonitovanou půdně ekologickou jednotku). Tyto pozemky tedy ze záboru ZPF „vypadnou“. Na základě této žádosti orgán ochrany ZPF uvedené nesouhlasné stanovisko změnil a s navrženou úpravou v rámci změny stanoviska ze dne 20. 5. 2020 souhlasil. [3] Po společném jednání odpůrkyně vypracovala upravený návrh územního plánu. Veřejnou vyhláškou ze dne 16. 9. 2021 oznámila veřejné projednání návrhu územního plánu konané dne 21. 10. 2021 s poučením veřejnosti o možnosti uplatnění námitek a připomínek. Po veřejném projednání vypracovala upravený návrh územního plánu. Veřejnou vyhláškou ze dne 6. 5. 2022 pak oznámila opakované veřejné projednání návrhu územního plánu konané dne 7. 6. 2022 s poučením veřejnosti o možnosti uplatnění námitek a připomínek. Orgán ochrany ZPF v rámci koordinovaného stanoviska krajského úřadu ze dne 2. 6. 2022 vyjádřil s návrhem souhlas. Dříve sporná lokalita Z11 byla vymezena v souladu s vydanými územními rozhodnutími. [4] Navrhovatelky podaly v rámci opakovaného veřejného projednání dne 13. 6. 2022 námitky, a to jako správkyně pozůstalosti podle § 1677 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Odkázaly na rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 17. 9. 2021, č. j. 29 C 113/2016  480, který nabyl právní moci dne 5. 1. 2022, jímž byly určeny jako dědičky ze zákona (dále jen „rozsudek Okresního soudu v Liberci“). Namítly, že nesouhlasí se změnou funkčního využití jimi vlastněného pozemku (plochy Z12) na plochy AZ (plochy zemědělské) namísto dřívějších ploch bydlení. Ohradily se proti odůvodnění nesouhlasného stanoviska orgánu ochrany ZPF. Skutečnost, že dotčený pozemek dosud nebyl využit jako zastavitelný pozemek, je podle nich slabým argumentem pro změnu jeho využití na plochu AZ. S pozemkem nebylo možné nakládat kvůli nemoci předchozího vlastníka (babičky navrhovatelek) a dědickému řízení, které probíhalo od roku 2011. [5] Odpůrkyně námitkám nevyhověla. V prvé řadě uvedla, že navrhovatelky nepodaly námitky již při veřejném projednání konaném dne 21. 10. 2021. Jelikož nedošlo v části plochy Z12 (tj. pozemku navrhovatelek) oproti veřejnému projednání ke změně, k těmto námitkám, podaným až při opakovaném veřejném projednání územního plánu, se nepřihlíží. Odpůrkyně se nicméně s námitkami navrhovatelek z procesní opatrnosti vypořádala. Odkázala na nesouhlasné stanovisko orgánu ochrany ZPF, které je pro ni závazné. Důvodem pro vypuštění plochy Z12 ze zastavitelného území nebyla pouze skutečnost, že dosud nebyla využita, ale vyhodnocení, že zde není aktuální potřeba vymezení této plochy jako návrhové zastavitelné plochy. Proto byla převedena do územní rezervy. Napadený územní plán mění koncepci rozvoje a odpůrkyně se rozhodla redukovat dřívější rozsah zastavitelných ploch tak, aby rozvoji bydlení kapacitně dostačovala veřejná vybavenost a dopravní a technická infrastruktura. Vysvětlila také důvody pro ponechání plochy Z11 (na rozdíl od plochy Z12) jako zastavitelné plochy. Podoba plochy Z11 totiž respektuje vydaná územní rozhodnutí; pro plochu Z12 žádná vydána nebyla. Plocha Z11 je navíc historicky zastavěnou lokalitou, jsou zde pozůstatky stavby stodoly, pozemky nejsou zemědělsky využívány kvůli nízké kvalitě půdy a dlouhodobě spadají do zastavěného území. K namítané délce dědického řízení vedeného navrhovatelkami odpůrkyně uvedla, že vlastnické vztahy územní plán neřeší. Dotčený pozemek není potřebný k zastavění, jelikož se nachází mimo zastavěné území na okraji obce a obec má vymezen dostatek jiných vhodnějších zastavitelných ploch blíže k centru. [6] K návrhu rozhodnutí o námitkách se vyjádřil krajský úřad koordinovaným stanoviskem ze dne 7. 2. 2023; orgán ochrany ZPF s návrhem souhlasil a podrobně se k námitkám navrhovatelek vyjádřil. Zastupitelstvo odpůrkyně rozhodlo dne 29. 3. 2023 o vydání napadeného územního plánu opatřením obecné povahy č. 1/2023. Dotčený pozemek ve vlastnictví navrhovatelek se nachází v ploše AZ (plochy zemědělské), jejíž hlavní využití je stanoveno „pro převažující zemědělské využití (zemědělské pozemky včetně polních cest, rozptýlené zeleně, mezí, teras a terénních úprav)“; přípustné využití jako pozemky zemědělského půdního fondu, související dopravní a technické infrastruktury nebo zeleně a prvků ÚSES. Západní část dotčeného pozemku je součástí územní rezervy R2, která je podle výrokové části napadeného územního plánu (str. 48) určena pro plochy BI – bydlení individuální. Podmínkou pro prověření budoucího využití je „kompletní zastavění ploch bydlení. Prověření umístění pásu zeleně na přechodu zástavby a volné krajiny.“ II. Rozsudek krajského soudu [7] Navrhovatelky se společným návrhem domáhaly u krajského soudu zrušení napadeného územního plánu v části týkající se pozemku v jejich vlastnictví a v části týkající se odůvodnění vypořádání s jejich námitkami označenými jako „N49“. Ve svém návrhu namítly i) rozpor se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně ZPF“); (ii) nekoncepčnost napadené úpravy; (iii) diskriminaci, (iv) nepřiměřený zásah do vlastnického práva a (v) nepřezkoumatelnost. [8] Krajský soud návrh posoudil jako nedůvodný a zamítl ho. Na úvod zmínil, že přezkum vad opatření obecné povahy lze obecně popsat pětibodovým algoritmem (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005  98, č. 740/2006 Sb. NSS). [9] Nejprve se zabýval věcnou aktivní legitimací navrhovatelek a rozsahem soudního přezkumu. Shodně s odpůrkyní uzavřel, že námitky, které navrhovatelky podaly při opakovaném veřejném projednání (dne 13. 6. 2022), byly opožděné. Návrh funkčního využití dot