9 As 86/2024 — Nejvyšší správní soud

9 As 86/2024- 33 - text  9 As 86/2024 - 37 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci navrhovatelky: Obec Petřvald, se sídlem Petřvald 1 – Petřvald 175, zast. Mgr. Janem Staňou, advokátem se sídlem 28. října 2663/150, Ostrava, proti odpůrci: Moravskoslezský kraj, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, ve věci návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 2b Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, schváleného usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje ze dne 15. 9. 2022, č. 9/942, v části textového a grafického vymezení plochy OBS1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Obec Mošnov, se sídlem Mošnov 96, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2024, č. j. 79 A 5/202350, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2024, č. j. 79 A 5/202350, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Navrhovatelka se v řízení před Krajským soudem v Ostravě (dále jen „krajský soud“) domáhala zrušení části opatření obecné povahy Aktualizace č. 2b Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen „A2b ZÚR“ nebo také „OOP“) schváleného usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje ze dne 15. 9. 2022, č. 9/942, a to v části textového i grafického vymezení plochy OBS1. Navrhovatelka nesouhlasila s vymezením plochy OBS1 s cílem vybudování Logistického uzlu Armády ČR (dále také „logistický uzel“), poukazovala na nedostatečné odůvodnění tohoto záměru, dále na absenci variantního řešení, které by bylo šetrnější k zemědělské půdě a k CHKO Poodří. Většina informací ohledně logistického uzlu je utajovaná, proto nelze dostatečně posoudit a poměřit konkurující zájmy a není zřejmé, jak velký bude skutečný zábor půdy. Podle jejího názoru by plocha OBS1 mohla být celá navržena přímo do stávající plochy pro ekonomické aktivity RP301 v jejím plném rozsahu, nikoli se s ní překrývat pouze v menší části (25,95 ha z celkových 57,15 ha plochy OBS1), čímž by zůstala zemědělská půda zachována svému účelu. Plocha OBS1 zasahuje rovněž do záplavové zóny a je možné, že dojde ke zhoršení vodní situace v obci a dojde ke zhoršení ovzduší a zvýšení hluku. Navrhovatelka také měla zato, že je napadené OOP v rozporu s politikou územního rozvoje. Závěrem napadla procesní aspekty schválení OOP, nedostatečné odůvodnění, příliš krátkou lhůtu k podání námitek a nevypořádání se s otázkou proporcionality přijatého řešení. Poukázala také na fakt, že v případě vybudování záměru logistického uzlu již nebude příjemcem daně z nemovitých věcí z plochy OBS1. [2] Krajský soud se s návrhovými námitkami neztotožnil. V první řadě osvětlil podstatu a roli jednotlivých nástrojů územního plánování s důrazem na zásady územního rozvoje. Odpůrce se podle názoru krajského soudu dostatečně zabýval otázkou vymezení plochy OBS1 a jejího umístění v území. Zdůraznil, že na základě usnesení Zastupitelstva Moravskoslezského kraje ze dne 17. 3. 2021 měla být v rámci obsahu A2b ZÚR rozšířena plocha pro ekonomické aktivity RP301. Tento požadavek však byl v průběhu zpracování návrhu A2b ZÚR přehodnocen v návaznosti na poskytnutí nových údajů o území Ministerstvem obrany. Jelikož veřejný zájem na zajištění obrany a bezpečnosti státu převažuje nad zájmem na rozšíření plochy RP301 pro ekonomické aktivity, byla v rámci A2b ZÚR vymezena plocha OBS1 pro zajišťování obrany a bezpečnosti státu a zároveň vypuštěna část plochy RP301. Krajský soud se neztotožnil s navrhovatelkou, že by nebyl tento postup dostatečně odůvodněn ani že nejsou zřejmé úvahy, na jejichž základě je možné záměr označit za invariantní. V odůvodnění je zcela konkrétně uvedeno, proč je tato lokalita pro záměr logistického centra invariantní, zejména co se týče požadavků na multimodální dopravní dostupnost (blízkost letiště, dálnic a železnice). Funkční vymezení plochy nelze blíže specifikovat s ohledem na charakter záměru mající povahu utajované informace ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“). [3] Navrhovatelka podle krajského soudu obsáhle rozvíjí svou vlastní variantu, podle které by plocha OBS1 mohla být navržena přímo do stávající plochy RP301 v jejím plném rozsahu, čímž by zůstala zemědělská půda zachována svému účelu. Krajský soud však zdůraznil, že se odpůrce nemusel zabývat jinými variantami umístění plochy OBS1, a to s ohledem na požadavek Ministerstva obrany obsahující mimo jiné přesnou územní lokalizaci vzneseného požadavku a grafické znázornění požadované plochy v dotčených katastrálních územích. [4] K dotčení ptačí lokality plochou OBS1 krajský soud konstatoval, že pro potřeby A2b ZÚR bylo v souladu s § 42b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), zpracováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj v území. To obsahuje jak část vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) vypracovanou autorizovanou osobou, tak vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. V části vyhodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu a ptačí oblast dospěl zpracovatel k závěru, že u plochy OBS1 lze vyslovit potenciální riziko negativního ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000, Ptačí oblasti Poodří. Pro její území a předměty ochrany byl stanoven mírně negativní vliv koncepce na motáka pochopa a nulový až mírně negativní vliv na ledňáčka říčního. Významně negativní ovlivnění nebylo zjištěno u žádné z částí návrhu A2b ZÚR. Otázce vlivu koncepce A2b ZÚR na Ptačí oblast Poodří a soustavu Natura 2000 byla věnována adekvátní pozornost, potenciální negativní vlivy byly řádně vyhodnoceny způsobem odpovídajícím stupni územně plánovací dokumentace na úrovni ZÚR. Navrhovatelka učiněné závěry zpochybnila odkazem na podklady vypracované pro účel přijetí územního plánu Petřvald v letech 20102013, tj. pro územně plánovací dokumentaci nižšího stupně. Krajský soud konstatoval, že podklady určené pro potřeby územního plánu konkrétní obce nemohou sloužit potřebám územně plánovací dokumentace vyššího stupně, tj. v daném případě zásadám územního rozvoje. [5] Krajský soud se rovněž neztotožnil s názorem navrhovatelky, že odpůrce neprovedl vyhodnocení vzájemného střetu dvou veřejných zájmů, neboť veřejný zájem na zachování chráněných druhů živočichů je stejně důležitý jako veřejný zájem na zajištění obrany a bezpečnosti státu. Nebyl prokázán střet těchto dvou zájmů a celým odůvodněním A2b ZÚR prostupuje mimořádnost významu veřejného zájmu, jenž má být realizován na ploše OBS1. Navrhovatelčina úvaha o rovnosti tohoto veřejného zájmu s veřejným zájmem spočívajícím v ochraně chráněných živočichů připadá krajskému soudu absurdní. [6] Krajský soud se dále neztotožnil ani s námitkou nedostatečné ochrany zemědělského půdního fondu (dále též „ZPF“). Předmětem řešení zásad územního rozvoje je pouze odborný odhad záboru ZPF, který byl náležitě zpracován. Také Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj v území se otázkou vlivu koncepce na ZPF zabývalo a vyhodnotilo jej jako mírně negativní, akceptovatelný pouze proto, že se jedná o veřejný zájem na zajišťování obrany a bezpečnosti státu, přičemž skutečný zábor bude minimalizován a lze jej vyčíslit až na základě zpracované stavební dokumentace. Problematice vlivu záměru na ZPF byla věnována dostatečná pozornost v rozsahu, jenž plně odpovídá úrovni zásad územního rozvoje. Požadavek Ministerstva obrany na vymezení plochy OBS1 je v režimu utajovaných informací zcela oprávněně. S ohledem na tak specifický charakter plochy OBS1 nemohlo být blíže specifikováno, proč dojde k záboru pozemků spadajících do ZPF, ani proč celková výměra požadované plochy přesahuje 57 ha, což však na úrovni územně plánovací dokumentace typu ZÚR nepředstavuje zásadní problém, neboť pro ZÚR je charakteristická právě obecná rovina přijímaných řešení. Obdobně hypotetický charakter má také tvrzení navrhovatelky ohledně skladování vojenského materiálu, toxických látek a biologicky nebezpečných materiálů. Krajský soud připouští, že jejich výskyt lze z logiky věci v prostoru vymezeném pro armádní potřeby předvídat, avšak opatření, jež by předcházela možným rizikům s tím spojeným, nejsou předmětem úpravy v zásadách územního rozvoje. [7] K námitce zásahu plochy OBS1 do záplavového území Q100 říčky Lubina krajský soud uvedl, že se jí odůvodnění zásad územního rozvoje dostatečně zabývalo. Část, v níž plocha OBS1 zasahuje do území Q100 i aktivní zóny záplavového území, bude využita např. jako nezpevněná manipulační plocha nebo plocha pro umístění vojenských stanů a zároveň v ní nebudou prováděny terénní úpravy, kterými by mohlo dojít ke zhoršení odtokových poměrů a snížení stávající protipovodňové zabezpečenosti zastavěného území