10 As 95/2025 — Nejvyšší správní soud

10 As 95/2025- 325 - text  10 As 95/2025 - 337 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: Électricité de France, reg. č. 552081317, 2230 avenue de Wagram, Paříž, Francouzská republika, zastoupena advokátem JUDr. Jakubem Lichnovským, MHA, 28. října 3346/91, Ostrava, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Kpt. Jaroše 1926/7, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení: I. Elektrárna Dukovany II, a. s., Duhová 1444/2, Praha 4, zastoupena advokátem JUDr. Ing. Liborem Morávkem, Ph.D., LL.M., Martinelliho 335/10, Praha 9, adresa pro doručování Skils s.r.o. advokátní kancelář, Křižovnické náměstí 193/2, Praha 1, II. Korea Hydro & Nuclear Power Co., LTD., 1655 Bulgukro, Munmudaewangmyeon, Gyeongjusi, Gyeongsangbukdo 38120, Korejská republika, zastoupena advokátem Mgr. Kamilem Blažkem, Na Příkopě 1096/19, Praha 1, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 24. 4. 2025, čj. ÚOHS04678/2025/163, o návrhu žalobkyně na vydání předběžného opatření, v řízení o kasačních stížnostech osob zúčastněných na řízení I a II proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 5. 2025, čj. 30 Af 15/202576, takto: Výrok I usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 5. 2025, čj. 30 Af 15/202576, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci [1] Žalovaný (úřad) dne 30. 10. 2024 rozhodl o návrhu žalobkyně na přezkoumání úkonů zadavatele – osoby zúčastněné na řízení I (EDU). Ta zadala mimo zadávací řízení veřejnou zakázku na výstavbu nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany vybranému dodavateli – jihokorejské společnosti Korea Hydro & Nuclear Power Co., LTD. (KHNP). Úřad posoudil návrh žalobkyně následovně: i. nevyhověl návrhu na přerušení řízení ohledně žádosti o předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ani návrhu na přerušení řízení ve vztahu k otázce účastenství vybraného dodavatele (KHNP) v řízení o přezkumu úkonů zadavatele (výrok I), ii. řízení podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), zastavil v části, v níž žalobkyně namítala nezákonný postup zadavatele při výběru dodavatele, spočívající v porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek v souvislosti s výběrem dodavatele, nedostatečném odůvodnění výběru a neschopnosti vybraného dodavatele zakázku realizovat, neboť tomu nepředcházely řádně a včas podané námitky (výrok II), a iii. zamítl podle § 265 písm. c) ZZVZ návrh žalobkyně týkající se porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. 12. 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh a porušení zásady 3E, neboť návrh v této části nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat (výrok III). [2] Proti rozhodnutí úřadu podala žalobkyně rozklad, který předseda úřadu shora označeným rozhodnutím zamítl. [3] Následně podala žalobkyně žalobu, kterou spojila s návrhem na vydání předběžného opatření. Usnesením uvedeným v záhlaví krajský soud ve výroku I rozhodl, že se zadavateli do doby pravomocného rozhodnutí soudu ve věci sp. zn. 30 Af 15/2025 zakazuje uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky […] zadávané mimo zadávací řízení s využitím výjimky dle § 29 písm. a) ZZVZ, zahájené zasláním výzvy k podání nabídek (Invitation to submit bids) ze dne 17. 3. 2022. [4] Krajský soud neměl pochyb o tom, že žalobkyni hrozí v důsledku uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem (KHNP) vážná újma. Jednak ekonomická, vyplývající ze zmařené příležitosti, jednak ohledně referencí, konkurenceschopnosti a budoucího úspěchu v energetických zakázkách. Ve prospěch nařízení předběžného opatření svědčí i zájem na zajištění efektivního soudního přezkumu rozhodnutí úřadu a postupu zadavatelů. Krajský soud si byl vědom také veřejného zájmu na brzké výstavbě nových jaderných bloků a zajištění (alespoň částečné) energetické soběstačnosti ČR a z ní vyplývajícího snížení rizika geopolitických tlaků. Nicméně ani natolik vážný zájem nemůže bez dalších okolností zcela převážit nad zajištěním práva na efektivní soudní ochranu a obranu práv žalobkyně. Zakázka se má realizovat dalších více než 10 let a následky případného zdržení v délce několika měsíců nelze exaktně předvídat a kvantifikovat. Neuzavření smlouvy přitom není spojeno s bezprostředním ohrožením životů, zdraví či majetku a výroba elektrické energie může být zajištěna jinými zdroji. Krajský soud učinil po srovnání zmíněných zájmů dílčí závěr, že žádný ze zmíněných zájmů nepřevažuje. [5] Bylo tedy třeba předběžně posoudit též závažnost a důvodnost žalobních bodů. Uplatněná žalobní argumentace je závažná, neboť míří do klíčových rozhodovacích důvodů napadeného rozhodnutí a může vést k jeho zrušení. Úřad částečně zastavil řízení, neboť ZZVZ podle něj nepřipouští podání námitek proti postupu zadavatele, na který se vztahuje některá z výjimek podle § 29 ZZVZ. Jelikož řádně a včas uplatněné námitky jsou podmínkou k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, úřad nemá pravomoc o takovém návrhu meritorně rozhodnout. Podle krajského soudu ovšem platí, že i v případech, v nichž zadavatel při výběru dodavatele postupuje mimo zadávací řízení, má povinnost řídit se základními zásadami zadávání veřejných zakázek podle § 6 ZZVZ. Pokud má úřad pravomoc přezkoumat zákonnost postupu zadavatele i při zadávání zakázek mimo zadávací řízení, nemůže odmítnout meritorní posouzení návrhu pouze z toho důvodu, že zákon neumožňuje navrhovateli podat námitky. Soudní řízení správní je založeno na kasačním principu (až poté, co tyto otázky věcně posoudí úřad, se jimi může zabývat správní soud). Proto by ani nebyla zaručena efektivní ochrana před soudem. Krajský soud uzavřel, že kritérium předběžného hodnocení závažnosti a důvodnosti žalobních bodů vyznívá ve prospěch nařízení předběžného opatření. Protože krajský soud v posuzované věci nenašel jednoznačně převažující zájmy, převáží potřeba zatímní úpravy poměrů mezi účastníky. 2. Kasační stížnost osoby zúčastněné na řízení I [6] Zadavatelka, nyní osoba zúčastněná na řízení I [dále také jako stěžovatelka (EDU)], napadla výrok I usnesení krajského soudu kasační stížností. [7] Podle stěžovatelky (EDU) krajský soud nesprávně uzavřel, že ačkoliv ZZVZ neumožňuje podat námitky vůči jednotlivým krokům zadavatele při postupu mimo zadávací řízení na základě výjimek podle § 29 ZZVZ, má úřad pravomoc meritorně rozhodnout o návrhu žalobkyně vůči jednotlivým krokům zadavatele. S tím souvisí chybný závěr, že kritérium předběžného hodnocení závažnosti a důvodnosti žalobních bodů ve smyslu § 272b odst. 3 ZZVZ vyznívá ve prospěch nařízení předběžného opatření. Napadené usnesení je rovněž nepřezkoumatelné, neboť krajský soud se opírá o údajně ustálenou judikaturu ohledně aplikace základních zásad podle § 6 ZZVZ, kterou však nekonkretizuje a podle stěžovatelky (EDU) taková judikatura ani neexistuje. [8] Krajský soud v rozporu s § 272b odst. 3 ZZVZ nesprávně vyhodnotil a poměřil veřejný zájem na plnění zakázky a nijak nepřihlédl k dalším relevantním zájmům. Řadu závěrů vůbec neodůvodnil. Nevypořádal se ani s tím, zda lze po stěžovatelce (EDU) spravedlivě žádat, aby jí předběžným opatřením byla uložena povinnost navrhovaná žalobkyní. 2.1 Není možné podat námitky proti jednotlivým krokům zadavatele ani přezkoumat jejich vypořádání v návrhovém řízení před úřadem [9] V případě postupu na základě tzv. bezpečnostní výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ [ve znění účinném od 16. 7. 2023 se jedná o § 29 odst. 1 písm. a) ZZVZ, pozn. NSS] zákon neumožňuje podat námitky proti jednotlivým krokům zadavatele a tím neumožňuje ani jejich přezkum v návrhovém řízení před úřadem. V případě výjimek podle § 29 ZZVZ přiznává zákon dodavateli právo podat námitky a následně navazující návrh k úřadu pouze s jedinou možnou argumentací – že nejsou splněny podmínky pro aplikaci příslušné výjimky. V tomto rozsahu má úřad pravomoc meritorně rozhodovat o návrhu. Takové námitky (ani návrh) však žalobkyně nepodala. [10] Rozhodnutí NSS k veřejným zakázkám malého rozsahu podle již neúčinné právní úpravy, na něž krajský soud odkazuje, nejsou přiléhavá a jsou překonána úpravou v ZZVZ. Neexistuje žádná judikatura, jež by potvrzovala, že při postupu podle § 29 ZZVZ má zadavatel povinnost řídit se základními zásadami podle § 6 ZZVZ. I pokud by byl správný závěr krajského soudu, že zadavatel je povinen dodržovat základní zásady při postupu mimo zadávací řízení na základě výjimky podle § 29 ZZVZ, nelze z toho dovozovat, že úřad má pravomoc přezkoumat dodržování základních zásad právě v návrhovém řízení. ZZVZ to vylučuje. Jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, úřad musí řízení usnesením zastavit a nemůže postupovat jinak. Výjimka platí pouze pro návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, což v této věci nenastalo. Již z toho důvodu jsou nepřiléhavé odkazy krajského soudu na