6 As 67/2013 — Nejvyšší správní soud

63 A 7/2020- 48 - text  15 63 A 7/2020 č. j. 63 A 7/2020 - 48 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: K. R. bytem zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně se sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2020, č. j. KUJCK 54600/2020, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2020, č. j. KUJCK 54600/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto jeho odvolání a tím potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Tábor (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 19. 2. 2020, č. j. METAB 10286/2020/ODSA/Val (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů byl ke dni 30. 12. 2019 tímto rozhodnutím potvrzen. 2. Žalobce v žalobě namítal, že došlo k porušení jeho práv. Žalobce se domnívá, že postupem správního orgánu byl zkrácen na svých právech, což mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaný podle žalobce naprosto nerespektoval odvolací důvody a nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, které byly součástí spisového materiálu, či některé důkazy jednostranně upřednostnil v neprospěch žalobce. Žalovaný měl podle žalobce zcela ignorovat rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných, a proto významně narušil právní jistotu žalobce. 3. V další části žaloby žalobce postupně popsal nezpůsobilost jednotlivých podkladů (rozhodnutí vydaných v blokovém řízení) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že podklady pro záznam bodů nemůže posuzovat, byť podle žalobce praxe vypovídá o něčem jiném. Žalovaný posuzoval pouze oznámení od věcně příslušných oddělení policie, kterými byla oznamována skutečnost, že žalobce měl spáchat přestupek, který s ním byl projednán v blokovém řízení. Takové oznámení není podle žalobce dostatečným důkazem a musí být vždy porovnáno s blokovým rozhodnutím, kterého se týká tak, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. 4. Blokové řízení a rozhodování vydávané v blokovém řízení jsou specifické, ovšem to nemůže omlouvat nedostatky, které rozhodnutí vydané v blokovém řízení nese. Žalobce k žalobě přiložil rozhodnutí v blokových řízeních série x č. x a série x č. x, které podle názoru Nejvyššího správního soudu neobsahují dostatečnou individualizaci skutku. Přiložený blok série x č. x naopak dodržuje veškeré zákonné požadavky. 5. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku. Mělo by být naprosto zřejmé, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Za dostatečný popis skutku nelze považovat formát „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“ s prostým odkazem na příslušné ustanovení zvláštního zákona, případně ve formě „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, neboť není uvedeno, že se jednání měl přestupce dopustit jako řidič; postih za neužití bezpečnostních pásů u spolujezdce nepodléhá bodovému záznamu. Stejně tak místo spáchání přestupku musí být dostatečným způsobem vymezeno a musí z něho být patrné, zda se tak stalo na pozemní komunikaci. Žalobce uvedl, že údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se jednalo o způsobilý podklad pro záznam bodů. Žalobce se neztotožnil s názorem, podle kterého měl svým podpisem na blokovém rozhodnutí potvrdit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není ani možné po něm požadovat znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence orgánů veřejné moci. K náležitostem rozhodnutí vydaných v blokovém řízení žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39 (citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). 6. Podle výtek, které žalobce u jednotlivých pokutových bloků ze dne 30. 12. 2019, 12. 2. 2019, 17. 12. 2018, 5. 8. 2017, 13. 4. 2017 a 1. 4. 2017 specifikoval, požadoval, aby krajský soud posoudil, zda byla tato jednotlivá pravomocná rozhodnutí způsobilými podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Podle žalobce vyjmenovaná rozhodnutí (bloky) způsobilá jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů nejsou, neboť chybí konkretizace a individualizace jednání. 7. K pokutovému bloku ze dne 30. 12. 2019 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce 1 až 4 není přesně zajištěna osoba přestupce, neboť údaje jsou částečně nečitelné, není uvedeno rodné číslo a datum narození. Ověření totožnosti není podle popisu uvedeného v předmětném rozhodnutí dostačující. V kolonce 5 není přesně zajištěna doba spáchání přestupku (chybí údaj o datu a čase), údaje jsou nečitelné a neúplné. V bloku není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku (název obce a ulice je nepřesný nebo v nesrozumitelné zkratce). Z popisu přestupkového jednání dále nevyplývá jednoznačná skutková podstata, ani její propojení s porušenou povinností stanovenou zákonem. Právní kvalifikace taktéž není určitá. Porušení § 6 není dostatečně vymezeno příslušným bodem, písmenem či odstavcem zákona. V kolonce 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace jednání pouze ustanovením porušeného paragrafu bez uvedení příslušného bodu atd. Vada právní kvalifikace je vada, která znemožňuje přesné určení jednání, odpovědnosti přestupce, oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou taktéž částečně nečitelné. V kolonce 7 není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda bylo přestupkového jednání spácháno úmyslně neb z nedbalosti. V kolonce 8 není zcela zřetelná výše sankce, není možné ověřit, zda koresponduje výše uložené sankce číslem a slovy; údaj o výši sankce chybí či není úplný. V kolonkách 9 až 11 není jednoznačně vymezeno, kde bylo blokové rozhodnutí vydáno a vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, a to včetně podpisu této osoby. Data vyhotovení a převzetí jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost bloku. Na bloku není zřetelný podpis přestupce. 8. K pokutovému bloku ze dne 12. 2. 2019 žalobce konkrétně namítá totéž, až na to, že porušená právní povinnost podle § 18 není jednoznačně konkretizována bodem či písmenem zákonného ustanovení. 9. K pokutovému bloku ze dne 17. 12. 2018 žalobce konkrétně namítá totéž, až na to, že porušená právní povinnost podle § 18 není jednoznačně konkretizována bodem či písmenem zákonného ustanovení. 10. K pokutovému bloku ze dne 5. 8. 2017 žalobce konkrétně namítá totéž, až na to, že porušená právní povinnost podle § 6 není jednoznačně konkretizována bodem či písmenem zákonného ustanovení. 11. K pokutovému bloku ze dne 13. 4. 2017 žalobce konkrétně namítá totéž, až na to, že porušená právní povinnost podle § 6 není jednoznačně konkretizována bodem či písmenem zákonného ustanovení. Žalobce tomuto bloku nevytýká absenci vymezení zavinění úmyslem či z nedbalosti. 12. K pokutovému bloku ze dne 1. 4. 2017 žalobce konkrétně namítá totéž, až na to, že porušená právní povinnost podle § 6 není jednoznačně konkretizována bodem či písmenem zákonného ustanovení. Žalobce tomuto bloku nevytýká absenci vymezení zavinění úmyslem či z nedbalosti. 13. Žalobce v textu žaloby navrhoval, aby krajský soud zrušil jak napadené rozhodnutí, tak i rozhodnutí prvostupňové. V závěrečném petitu žalobce nicméně navrhoval pouze to, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí. 14. Součástí žaloby byl též návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, o němž bylo rozhodnuto krajským soudem dne 17. 6. 2020 pod č. j. 63 A 7/2020 - 37 tak, že žalobě nebyl odkladný účinek přiznán. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného 15. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu pro nedůvodnost zamítnout. Zcela odmítl tvrzení žalobce, že by ignoroval předložené důkazní prostředky, čímž by mělo dojít k porušení legitimního očekávání žalobce, neboť žalovaný není povinen bez dalšího přejímat právní závěr