7 As 131/2012 — Nejvyšší správní soud

50 A 47/2019- 43 - text  11 50A 47/2019 čj. 50 A 47/2019-43 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Bc. et. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: F. Š., narozen X bytem X zastoupený obecným zmocněncem Ing. J. F. bytem X proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích se sídlem Lidická 11, 370 86 České Budějovice za účasti: I) Bc. J. P., narozen X bytem X II) Bc. E. P., narozena X bytem X v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2019, čj. ZKI CBO11/214/20194, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal dne 10. 12. 2018 žádost o opravu hranice v katastrální mapě mezi pozemkovou parcelou č. X (žalobcův pozemek) a pozemkovou parcelou č. X (pozemek osob zúčastněných na řízení) v katastrálním území S. Tato hranice měla být dle žalobce evidována v souladu s geometrickým plánem č. X. K žalobcem namítané změně hranice pozemku došlo v souvislosti s obnovou katastrálního operátu, která v katastrálním území S. skončila v roce 2014. 2. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „správní orgán prvního stupně“) posoudil žádost žalobce jakožto návrh na opravu chyby v katastru nemovitostí dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“). 3. Správní orgán prvního stupně vydal dne 15. 1. 2019 oznámení o neprovedení opravy. Dne 8. 2. 2019 obdržel správní orgán prvního stupně nesouhlas žalobce s neprovedenou opravou chyby. V reakci na žalobcův nesouhlas zahájil správní orgán prvního stupně správní řízení. 4. Přípisem ze dne 4. 3. 2019 umožnil správní orgán prvního stupně účastníkům seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Žádný z účastníků tohoto práva nevyužil. 5. Správní orgán prvního stupně následně vydal dne 27. 3. 2019 rozhodnutí, čj. OR17/201930122, jímž nevyhověl nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy chyby. 6. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. 7. Pro přehlednost krajský soud přikládá výřez katastrální mapy. Obrázek č. 1 znázorňuje stav před převodem mapy do digitalizované podoby. Sporný pozemek p. č. X v katastrálním území S. je pro názornost označen červeně, neboť jeho hranice nejsou v polních náčrtech zaneseny a pozemek vznikl až později vyčleněním z pozemku p. č. X v katastrálním území S. Vrchol pozemku (označený v obrázku modře) je vytyčen bodem č. X. Obrázek č. 1 – zdroj: správní spis (pozn.: červené zvýraznění pozemku a modrý bod doplněny soudem) 8. Z obrázku č. 2 je potom patrný stav aktuální, tj. stav zapsaný v katastru nemovitostí od obnovy katastrálního operátu, jež skončila v roce 2014. Z výřezu katastrální mapy je patrná změna hranic pozemků p. č. X (ve vlastnictví žalobce) a p. č. X (ve vlastnictví osob zúčastněných na řízení) v katastrálním území S. K této změně došlo při převodu původní katastrální mapy na katastrální mapu digitalizovanou. Vrchol pozemku p. č. X (označený červeně) je zde vytyčen bodem č. X. Je tak patrná změna tvaru pozemku č. X v katastrálním území S. [obrázky anonymizovány] Obrázek č. 2 – zdroj: Nahlížení do katastru nemovitostí, stav k 14. 2. 2020, dostupné na: x (pozn.: červený bod doplněn soudem) II. Shrnutí žaloby 9. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 29. 7. 2019 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 10. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný zamítl jeho požadavek na opravu chyby, která vznikla tím, že polohu bodu č. X, který byl prvotně zaměřen v geometrickém plánu č. X, a který tvořil nedílnou součást vkladové listiny čj. X, nahradil správní orgán prvního stupně polohou bodu č. 18019. K tomuto nahrazení došlo v roce 2014, kdy byl dokončen převod dřívějších evidencí vedených v grafické formě katastrální mapy, do katastrální mapy digitalizované. Žalobce dodal, že převodem do digitalizované katastrální mapy se nemění poloha ani přesnost již zaměřených bodů z prvotního určení jejich souřadnic. Může se však měnit kresba v digitalizované katastrální mapě vůči kresbě původní grafické katastrální mapy podle volby a rozložení identických bodů pro převod do státního souřadnicového systému. Přesnost nezaměřených bodů kresby převedených do digitální formy zůstává stejná jako v původní grafické katastrální mapě a je dána střední souřadnicovou chybou. 11. Žalobce namítl, že rozhodnutí žalovaného nerespektuje platný právní stav vzniklý vkladem do katastru nemovitostí čj. X, jehož součástí je i geometrický plán č. X. V záznamu podrobného měření změn k uvedenému geometrickému plánu jsou uvedeny určující míry ze zaměření v terénu a výpočet souřadnic, které jednoznačně určují jeho polohu. Při tvorbě digitalizované katastrální mapy v roce 2014 došlo v rozporu se zákonem k nahrazení polohy jednoho ze tří bodů nově oddělené hranice v geometrickém plánu. Jestliže byl geometrický plán č. X vyhotoven chybně (pokud bod č. X skutečně neodpovídal stávající mapě) neměl správní orgán prvního stupně tento chybný geometrický plán potvrdit a o tři roky později provést vklad do katastru nemovitostí. V případě chybně vyhotoveného geometrického plánu, jenž prošel kontrolou, měl správní orgán prvního stupně postupovat v souladu s § 36 odst. 1 a 3 katastrálního zákona, který stanovuje postup opravy této chyby. 12. K tomuto žalobce nad rámec uvedeného dodal, že případnou opravu chyby nařizuje i prováděcí vyhláška č. 357/2013 Sb., vyhláška o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“). Jelikož však k žádné opravě geometrického plánu z roku 1996 nedošlo, je tento geometrický plán dle žalobce nadále platný. 13. Správní orgán prvního stupně sice přepočet místního souřadnicového systému do systému jednotné trigonometrické sítě katastrální provedl, ale až po první žádosti žalobce o opravu chyby v roce 2017. Stalo se tak až po vyhlášení platnosti digitalizované katastrální mapy a správní orgán prvního stupně hledal záminky, proč polohu bodu č. X nevyužil a neoprávněně ji nahradil polohou bodu č. X, který nemá se vkladem do katastru nemovitostí nic společného, a je řádově méně přesný než bod č. X. Dle žalobce se v terénu od sebe body liší o 1,88 metru. 14. Žalobce dodal, že bod č. X vznikl až v roce 2005 odsunem souřadnic z grafické katastrální mapy s přesností 100 cm a mezní odchylkou 200 cm. Jeho poloha nebyla v terénu nikdy vyznačena ani ověřena, jak požaduje § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. I přes to správní orgán prvního stupně tento bod převzal do digitalizované katastrální mapy jako bod vlastnické hranice, místo bodu č. X z původního geometrického plánu. Poloha bodu č. X se od jeho prvotního určení souřadnic nezměnila. Tento bod ležel na konkrétní stávající vlastnické hranici zobrazené v platné grafické katastrální mapě a současně to byl koncový bod nové hranice z geometrického plánu. V digitalizované katastrální mapě prochází tatáž konkrétní hranice mimo polohu nezměněného bodu č. X. Žalobce nad rámec uvedeného dodal, že hranice prochází účelově zvoleným bodem č. X nově. 15. Za důkazní návrhy žalobce označil vkladovou listinu čj. X spolu s geometrickým plánem č. X a záznam podrobného měření změn s výpočty souřadnic a výměr. Dále je to původní grafická katastrální mapa, nová digitalizovaná katastrální mapa a posouzení přesnosti zobrazení dle příloh vyhlášky č. 190/1996 Sb. kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. Katastrální úřad dle žalobce tyto důkazy ignoroval. 16. Dle žalobce by důkazem v odborných otázkách mohla být svědecká výpověď každého geodeta, jehož komerční činností jsou geometrické plány. 17. V neposlední řadě žalobce upozornil na údajnou podjatost žalovaného, jenž má diametrálně odlišné názory na některé odborné otázky. 18. Závěrem žalobce navrhl, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu projednání. III. Shrnutí vyjádření žalovaného a replika žalobce 19. Žalovaný úvodem uvedl, že veškeré žalobní body správní orgán prvního stupně i žalovaný opakovaně vypořádali. 20. Žalovaný konstatoval, že bod č. X nebyl měřen. Hodnoty ortogonální metody byly zjištěny z mapy, nikoliv měřením, což je odvoditelné ze zápisu těchto hodnot v závorce. Žalovaný dále upozornil, že měřičskou přímku lze jednoduchými pomůckami prodloužit maximálně o třetinu její délky. V tomto případě však byla měřičská přímka o délce 26,05 metru prodloužena na délku 43,75 metru, přičemž maximální prodloužení je možné jen do délky 34,73 metru. Prodloužení přes tut