6 Afs 278/2016 — Nejvyšší správní soud

53 A 8/2018- 90 - text  13 53A 8/2018 č. j. 53 A 8/ 2018 - 90 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou ve věci žalobkyně: S. U. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2018, č. j. KUJCK 78344/2018, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobkyně podala u nadepsaného soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2018, č. j. 78344/2018 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov, ze dne 5. 3. 2018, čj. MUCK 07168/2018/OŽÚ/Boř, jímž byla žalobkyni uložena pokuta dle § 62 odst. 4 písm. b) živnostenského zákona ve výši 20 000 Kč za spáchání přestupku, kterého se dopustila tím, že v rozporu s ustanoveními živnostenského zákona neoznačila povinnými údaji provozovnu na adrese Lipno nad Vltavou 88, kde provozovala živnost s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona“, jak bylo zjištěno na místě pracovníky živnostenského úřadu dne 1. 2. 2017. 2. Žalobkyně vymezila čtyři žalobní okruhy. V prvé řadě namítá nesprávné právní posouzení věci, přičemž žalovaný nepřihlédl k žalobkyní tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům. Žalobkyně neposkytuje na žalovaným označené adrese (Lipno nad Vltavou 88, dále též jako „nemovitost“) ubytovací služby, ale pronajímá tuto nemovitost, k čemuž jsou uzavírány nájemní smlouvy přiložené žalobkyní jako důkaz. Živností přitom není pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, a tudíž zde ani není povinnost označit provozovnu ve smyslu živnostenského zákona. Kontrola byla prvostupňovým správním orgánem provedena nezákonně. Stejně tak byla nezákonná navazující správní řízení. Žádnému správnímu orgánu nepřísluší zasahovat do smluvní volnosti stran, neboť občanský zákoník ponechává na jejich vůli rozhodnout se, zda chtějí uzavřít smlouvu nájemní či o ubytování. Živnostenský zákon přitom nespecifikuje, kdy se jedná o pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, ani příslušným nařízením vlády není specifikováno, ve kterých konkrétních případech se jedná o ubytování, resp. o pronájem nemovitosti, který nemůže být živností. Není jednoznačně zřejmé, kterému režimu by měla být činnost žalobkyně podřízena, jelikož pronájem nemovitostí a poskytování ubytovacích služeb je v právních předpisech neujasněné a smluvním stranám nemůže být vnucována jedna z forem jejich spolupráce. Žalobkyně nemůže být nucena poskytovat ubytovací služby namísto jí zvoleného pronájmu nemovitosti, což potvrzuje též judikatura Nejvyššího správního soudu (6 Afs 278/2016-54) a ustanovení § 99 odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Označená nemovitost byla zkolaudována jako polyfunkční objekt, nemůže zde být poskytována živnost zákonem označená jako ubytovací služby, když ta může být poskytována pouze v ubytovacích zařízeních. V napadeném rozhodnutí označené typické znaky pro ubytování, resp. pro pronájem nejsou definovány v žádném obecně závazném předpise. Občanský zákoník naopak připouští pronájem bytu či domu k rekreaci či jinému krátkodobému účelu, tj. nejen k zajištění bytové potřeby nájemce. Žalovaný přitom opírá svůj právní názor toliko o délku doby pronájmu, což je v rozporu s judikaturou ESD. Žalobkyně nad rámec pronájmu nemovitosti neposkytuje žádné další služby vytvářející významnější přidanou hodnotu, proto v souladu se stanoviskem ESD neposkytuje ubytování. Ani odvádění rekreačního poplatku nesvědčí o provozování volné živnosti, neboť takový poplatek se hradí při jakémkoli pobytu za účelem léčení či rekreace. 3. Druhou námitkou žalobkyně míří do neúplně zjištěného skutkového stavu a nesprávných skutkových zjištění. Praní prádla, úklid apod. neposkytuje žalobkyně jako pronajímatel, ale poskytuje je jiný právní subjekt, jemuž nájemci za tyto služby platí. Uvedené služby rovněž nejsou předmětem mandátní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a tímto subjektem (provozovatelkou) a nejsou poskytovány jménem a na účet žalobkyně. K tomu žalobkyně dokládá plnou moc ze dne 26. 3. 2014 a mandátní smlouvu z téhož dne. 4. Třetím žalobním bodem napadá žalobkyně uložení trestu ve zjevně nepřiměřené výši. Žalobkyně ihned po obdržení protokolu o výsledku provedené kontroly provozovnu označila, o čemž správní orgán informovala. Pokuta uložená žalobkyni převyšuje až desetinásobně pokuty ukládané v rozmezí let 2017-18 jiným subjektům podnikajícím v témže oboru ve stejné lokalitě, a to za obdobné či závažnější porušení zákona. Za stejný přestupek, tj. neoznačení provozovny, udělil žalovaný v jiném případě pokutu 1000 Kč. Bylo prokázáno, že žalobkyně své příjmy z podnikání řádně zdaňuje, platí veškeré místní poplatky související s rekreačními pobyty v pronajímané nemovitosti a plní další zákonné povinnosti. Celá zbývající část nemovitosti je dlouhodobě pronajmuta jiným nájemcům, pročež žalobkyně i u zbývající části nemovitosti preferuje stejný režim. K tomu žalobkyně navrhuje provést důkaz svým vyjádřením k zahájení správního řízení ze dne 16. 1. 2018, rozsudek nadepsaného soudu ze dne 12. 5. 2010, čj. 10 A 11/201024, potažmo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2010, čj. 1 As 74/201059 a výslech vedoucí OŽÚ B. K. 5. Čtvrtým bodem žalobkyně namítá, že předmětná kontrola a navazující řízení nebyla provedena řádně, pročež jsou stiženy neodstranitelnými vadami. Řízení bylo vedeno pouze se žalobkyní, její manžel, ač je spoluvlastníkem nemovitosti, byl opomenut, čímž byla dotčena jeho práva. Kontrola byla zahájena vůči žalobkyni coby fyzické nepodnikající osobě, a tudíž provedena neoprávněně. Nebyla též dostatečně vypořádána námitka podjatosti vedoucí OŽÚ podaná dne 10. 11. 2017. 6. Závěrem žalobkyně konstatovala, že pokud pronajímá nemovitost a neposkytuje ubytovací služby, živnostenský zákon se na ni nevztahuje, neměla být u ní ani provedena předmětná kontrola, ani vedeno správní řízení, k čemuž odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2017, čj. 9 As 174/201623. 7. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, domnívá se, že při rozhodování nepochybil. Do vyjádření k žalobě shrnul skutkový stav, k jednotlivým žalobním bodům odkázal na napadené rozhodnutí. 8. Žalobkyně v replice vyjádřila nesouhlas se stanoviskem žalovaného, v podrobnostech v podstatě zopakovala argumentaci obsaženou již v žalobě. Dále uvedla, že žalovaný již informoval o svém stanovisku další správní orgány (zdravotní pojišťovnu, místně příslušný živnostenský úřad), které se žalobkyni zahájily správní řízení, a to aniž by bylo v projednávané věci rozhodnuto soudem. 9. Ze správního spisu byly zjištěny následující rozhodné skutečnosti. 10. Dle záznamu o úkonech předcházejících kontrole bylo dne 1. 2. 2017 provedeno pracovníky prvostupňového správního orgánu místní zjištění na adrese Lipno nad Vltavou 88. Dle reklamních cedulí umístěných na fasádě nemovitosti je zde nabízeno ubytování v apartmánech, aniž by bylo současně uvedeno označení osoby, která ubytování provozuje. Dne 2. 2. 2018 bylo na portálech holidayinfo.cz, lipno.info a booking.com zjištěno, že v nemovitosti je nabízeno krátkodobé ubytování ve dvou apartmánech v cenovém rozpětí od 1 350 Kč do 3 900 Kč, resp. od 1000 do 2 850 Kč za noc. Nahlédnutím do živnostenského rejstříku bylo ověřeno, že na této adrese nemá nikdo oznámenu provozovnu. Součástí správního spisu je rovněž fotodokumentace nemovitosti, na níž je viditelně umístěna cedule s nápisem ubytování v apartmánech, označením „Lipnoapartements“, odkazem na webovou stránku www.lipnohome.cz a tel. kontaktem. Dále jsou zde kopie z webových stránek nabízejících ubytování v nemovitosti zahrnující fotografie a popis vybavení apartmánů, možnost rezervování si tohoto ubytování v jednotlivých termínech včetně Silvestra, kalendář obsazenosti, informace o jazykovém vybavení personálu a hodnocení pobytu jednotlivými hosty. Prvostupňový správní orgán na základě uvedeného dospěl k závěru, že v nemovitosti je poskytováno ubytování včetně dalších služeb ve dvou apartmánech, což svědčí o provozování živnosti s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, obor činnosti „Ubytovací služby“. Současně z katastru nemovitostí ověřil, že majiteli nemovitosti jsou žalobkyně a její manžel, přičemž, jak dokládá založený výpis z živnostenského rejstříku, pouze žalobkyně má platné živnostenské oprávnění pro provozování živnosti s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, které však bylo žalobkyní přerušeno na dobu od 29. 1. 2014 do 31. 12. 2024. 11. Oznámením ze dne 7. 3. 2017 bylo žalobkyni oznámeno zahájení kontroly podnikatelské činnosti žalobkyně v rozsahu § 60a živnostenského zákona. Žalobkyně byla vyzvána k poskytnutí součinnosti a