4 Azs 230/2016 — Nejvyšší správní soud

57 A 1/2018- 25 - text  8 57A 1/2018 č. j. 57 A 1/2018 – 25 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobce: Hnutí DUHA, České Budějovice sídlem Dlouhá 134, Kaplice zastoupeného advokátem JUDr. Svatomírem Mlčochem Karla Tomana 9, České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10. 11. 2017, č. j. KUJCK 130309/2017 OZZL/Hk/O-61/17 za účasti: Město Jindřichův Hradec, sídlem Klášterská 135/II, Jindřichův Hradec, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec č. j. OŽP/29631/17/Hs ze dne 7. 6. 2017, kterým byl zamítnut návrh Spolku Mařížský park, z. s. na zrušení 2. a 3. etapy kácení v Husových sadech na pozemcích parc. č. 1551 a 1559 v k. ú. Jindřichův Hradec tak, že citované rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci bylo zrušeno a správní řízení bylo zastaveno v souladu s § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu. 2. Žalobce v žalobě uvádí, že v roce 2012 bylo vydáno Městským úřadem v Jindřichově Hradci rozhodnutí č. j OŽP/67590/12/Hs ze dne 19. 11. 2012 o povolení kácení dřevin v parku Husovy sady, které nabylo právní moci dne 11. 12. 2012, na základě kterého bylo povoleno pokácet 63 stromů požívajících ochrany a dále bylo povoleno pokácet 27 skupin keřů a 17 stromů a keřů nepožívajících ochrany ze zákona č. 114/1990 Sb. 3. Dne 8. 2. 2017 podal Spolek Mařížský park, z. s. návrh dle § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém navrhl zrušení rozhodnutí č. j. OŽP/67590/12/Hs ze dne 19. 11. 2012, a to v rozsahu 2. a 3. etapy kácení nebo prohlásil rozhodnutí za nicotné. 4. Městský úřad v Jindřichově Hradci zahájil oznámením ze dne 14. 3. 2017 řízení, které zaslal spolku na vědomí. V oznámení sdělil, že dnem doručení bylo podle § 46 správního řádu a podle § 84 odst. 1 písm. b) zahájeno správní řízení na zrušení shora citovaného rozhodnutí. Dále se v oznámení uvádí, že žalobce se účastníkem tohoto řízení stát nemůže, protože v řízení podle § 84 je okruh účastníků totožný s okruhem účastníků původního řízení. Účastníkem původního řízení bylo Město Jindřichův Hradec a ZO ČSOP Vysočina, která však zanikla bez právního nástupce. 5. Dopisem ze dne 21. 3. 2017 se žalobce přihlásil k řízení o návrhu ve věci navrhovatele Spolku Mařížský park, z. s. ve smyslu § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, když stejný krok učinil i Spolek Mařížský park, z. s. 6. Městský úřad v Jindřichově Hradci rozhodnutím ze dne 7. 6. 2017 zamítl návrh Spolku Mařížský park, z. s. na zrušení rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec č. j. OŽP/67590/12/Hs ze dne 19. 11. 2012. Podle § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny. Proti tomuto zamítavému rozhodnutí podal žalobce i Spolek Mařížský park z. s. odvolání, které žalovaný zamítl a rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec zrušil a řízení zastavil. 7. Žalobce namítá, že se žalovaný nevypořádal s námitkami obsaženými v odvolání, jež pominul i s námitkou podjatosti a nicotnosti. Žalovaný ponechal v platnosti rozhodnutí o žádosti města pokácet 63 stromů a dalších dřevin, které je pro své vady neuskutečnitelné a naplňuje znaky nicotnosti. Žalobce poukázal na to, že žádný spolek jednající podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny není přímo dotčen, neboť spolek nesleduje zájem vlastní, ale zájem veřejný. V souvislosti s tím, poukazuje na § 102 odst. 2 a 3 správního řádu, dle něhož se v novém řízení otázka, kdo je účastníkem řízení posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době nového řízení. Interpretace žalovaného je pak nesprávná, neboť Spolek Mařížský park mohl podat žádost podle § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny. 8. Žalovaný vycházel z obecné úpravy, že spolek může být v případě postupu podle § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny vnímán jako žadatel či podatel podnětu podle § 47 správního řádu. Postup správního orgánu v obou případech směřuje k uplatnění v řízení o novém návrhu. Smyslem této právní úpravy je však náprava původního rozhodnutí a jeho změna. 9. Žalobce trvá na tom, že nové řízení bylo platně zahájeno z moci úřední, když dnem doručení bylo podle § 46 správního řádu a podle § 84 odst. 1 písm. b) zahájeno správní řízení ve věci návrhu Spolku Mařížský park. Právě odkaz na § 84 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny svědčí provedení správní úvahy správním orgánem, který pro zahájení řízení nepoužil § 84 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně přírody a krajiny, jak zněl návrh spolku s odkazem na překročení dvouleté lhůty. 10. V daném případě prvostupňový správní orgán přistoupil k návrhu jako k podnětu podle § 42 správního řádu, překvalifikoval jej podle svého uvážení a zahájil řízení. 11. Proti popření účastenství nového spolku se Spolek Mařížský park z. s. ohradil a trval na svém účastenství. Současně z opatrnosti zvolil cestu podle § 70 a do řízení se přihlásil jako žalobce. 12. Městský úřad uplatnil postup, který odporuje úpravě § 101 a 102 správního řádu, když po provedeném řízení rozhodnutím ze dne 7. 6. 2017 zamítl návrh na zrušení rozhodnutí z roku 2012 o povolení kácení, aniž by zdůvodnil, jak a v čem původní rozhodnutí vyhovuje zákonu. Důvod zahájení řízení podle § 84 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny z moci úřední neobjasnil. 13. Nelogičnost postupu svědčí pro podjatost úřední osoby, která shledala návrh důvodným a řízení zahájila, aby pak pod tlakem ukončila řízení formou rozhodnutí proti smyslu právní úpravy nového rozhodnutí podle § 101 a 102 správního řádu. 14. Žalobce nesouhlasí s tím, že žádost byla s odkazem na § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu zjevně právně nepřípustná, neboť důvod pro zrušení rozhodnutí o návrhu spolku a pro zastavení řízení nenastal. 15. Dle žalobce je lhostejné, zda bylo řízení zahájeno na návrh či z podnětu. V obou případech musí správní orgán nejdříve vyhodnotit důvodnost a pak se rozhodnout, zda usnesením řízení zastaví, či zda povede nové řízení a vydá změnové rozhodnutí. 16. Rozhodnutí o žádosti města považuje žalobce za neurčité, neboť není zřejmé, které stromy je dovoleno kácet. Výrok neobsahuje výčet jedinců podle druhu a místa, kde rostou a kolik stromů a jakých druhů bude káceno. Výrok o povolení kácení 63 stromů je tedy neurčitý. Podle žalobce došlo ke změně okolností ve prospěch stromů, které měly být vykáceny. Další nově vzniklou okolností oproti roku 2012 je, že mladé stromky určené k přesazení odrostly a pro přesazení již nejsou vhodné. Rovněž námitkou podjatosti orgánu ŽP městského úřadu, který vydal rozhodnutí, se žalovaný nezabýval. 17. Žalobce dále namítá, že byla doplněna spisová dokumentace, a to o vyjádření Města Jindřichův Hradec, o čemž nebyl žalobce informován, přesto žalovaný přistoupil k vydání rozhodnutí. Tím bylo upřeno právo žalobce na vyjádření ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. 18. Závěrem žalobce poukázal na to, že odvolací orgán pochybil v úvaze o nesprávném způsobu zahájení řízení, nevyjádřil právní názor k předmětu řízení a námitkám žalobce, jeho postup nesměřoval k ochraně veřejného zájmu na úseku ochrany životního prostředí. Žalobce proto navrhuje, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a prvostupňové rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 19. 11. 2012 o povolení kácení dřevin bylo prohlášeno za nicotné. 19. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Dle žalovaného Spolek Mařížský park, z. s. není aktivně legitimován. V souvislosti s tím považoval za zmatečné kroky, které byly učiněny Městským úřadem Jindřichův Hradec, poté co obdržel podání Spolku Mařížský park, z. s. Městský úřad postupoval tak jako by zahájil řízení z moci úřední a částečně jakoby řízení bylo zahájeno dnem podání Spolku Mařížský park, nicméně výsledkem celého řízení bylo rozhodnutí, ve kterém bylo jednoznačně uvedeno, že je rozhodováno o žádosti Spolku Mařížský park, z. s. Žalovaný má za to, že řízení na žádost Spolku Mařížský park, z. s. nebylo možno vést, a proto bylo zrušeno prvoinstanční rozhodnutí a řízení bylo zastaveno. Zároveň žalovaný v odůvodnění rozhodnutí uvedl, jaké kroky by měl prvoinstanční orgán učinit. Tím, že bylo zrušeno prvoinstanční rozhodnutí, neodňal tomuto správnímu orgánu možnost zabývat se věcí. Rozdílnost názoru na věc není dle žalovaného důvodem podjatosti. Věcná stránka nebyla komentována proto, že pro nedostatek aktivní legitimace bylo zrušeno rozhodnutí vedené k žádosti Spolku Mařížský park, z. s. Tím nebyla odňata možnost prvoinstančního orgánu se věcí v rámci řízení vedeného z úřední moci znovu zabývat. Jestliže by byla hodnocena věcná stránka, došlo by tak k ovlivnění prvoinstančního orgánu při rozhodován