2 Afs 6/2004 — Nejvyšší správní soud

51 Af 12/2016- 58 - text Pokračování - 15 - 51Af 12/2016 51Af 12/2016 - 58 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň Mgr. Kateřiny Bednaříkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V. Y., zastoupeného JUDr. Pavlem Sokolem, advokátem se sídlem Nerudova 3078, Tábor, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 18. 4. 2016, č. j. 16895/16/5300-22442-702972, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 18. 4. 2016, č. j. 16895/16/5300-22442-702972 (dále jen „napadené rozhodnutí“), vydaným podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dvanácti rozhodnutím, dodatečným platebním výměrům Finančního úřadu pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“). Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1435399/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2010 doměřena daň ve výši 334.852 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 66.970 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1438412/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2011 doměřena daň ve výši 182.706 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 36.541 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1438644/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2011 doměřena daň ve výši 345.658 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 69.131 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1438726/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2011 doměřena daň ve výši 489.931 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 97.986 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1438776/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2011 doměřena daň ve výši 609.272 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 121.854 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1438827/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2012 doměřena daň ve výši 98.669 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 19.733 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1438872/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2012 doměřena daň ve výši 149.552 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 29.910 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1438920/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2012 doměřena daň ve výši 170.349 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 34.069 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1438966/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2012 doměřena daň ve výši 137.856 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 27.571 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1439049/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2013 doměřena daň ve výši 139.692 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 27.938 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1439090/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2013 doměřena daň ve výši 945.188 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 189.037 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 1439133/15/2212-50521-306849, byla žalobci na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2013 doměřena daň ve výši 99.302 Kč a současně žalobci vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 19.860 Kč. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 15. 6. 2016 žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji usnesením ze dne 22. 6. 2016, č. j. 29 Af 58/2016 – 19, postoupil Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalobce v žalobě namítá a tvrdí, že veškeré vyfakturované práce byly fyzicky provedeny a žalobcem předány a existují jako zdanitelná plnění, což žalobce může dosvědčit vlastní výpovědí. Žalobce poukázal na to, že společnosti SPEZA, s. r. o. zaslal fakturu ze dne 30. 6. 2013, č. 5113012, za „pomocné a přípravné práce za zdaňovací období II. čtvrtletí roku 2013 na akci Praha – Černovice“. Žalovaný ve svém rozhodnutí na str. 7 uvádí, že místo plnění bylo v České Třebové a Ostravě oproti místu plnění uvedenému jeho dodavatelem - společností Dekor Stav CZ, s. r. o., a to Praha – Černovice. Žalobce je toho názoru, že pokud bylo sjednáno místo plnění Praha – Černovice, přičemž plněno bylo fakticky v jiném místě, nejedná se o chybu. K tomu žalobce uvádí, že v tomto případě byl pouze zprostředkovatelem a na základě toho vystavil fakturu objednateli společnosti SPEZA, s. r. o. Za zprostředkování žalobce obdržel úplatu ve výši rozdílu vyfakturovaného společností Dekor Stav CZ, s. r. o. a společností SPEZA, s. r. o. Žalobce jako zprostředkovatel uvedl místo zdanitelného plnění podle zadání společnosti SPEZA, s. r. o., což podle jeho názoru není v rozporu s právními předpisy. Žalobce dále rozporuje zjištění orgánů daňové správy stran zaměstnanců společnosti Dekor Stav CZ, s. r. o. Správce daně vycházel ze sdělení orgánu správy sociálního zabezpečení, podle kterého v této společnosti nebyli nikdy žádní zaměstnanci evidováni (str. 8 napadeného rozhodnutí). Tento závěr žalovaného označil žalobce za zavádějící. Žalobce uvádí, že v případě zaměstnání na základě dohody o provedení práce nebo smlouvy o dílo nejsou orgány správy sociálního zabezpečení informovány. V případě dohody o provedení práce se odvádí pouze srážková daň nebo je-li odměna vyšší než 5.000 Kč za měsíc, záloha na daň z příjmů. Žalobce proto tvrdí, „že zaměstnanec obdrží celou částku, kterou si vydělal a že zaměstnavatel nemusí na příslušné instituce odesílat daně.“ Žalobce tvrdí, že společnost Dekor Stav CZ, s. r. o. měla zaměstnance; k podpoře svého tvrzení žalobce předložil dva výplatní lístky za období 8/2011 a 11/2011, ze kterých má vyplývat, že společnost Dekor Stav CZ, s. r. o. vyplácela V. D. finanční plnění plynoucí z dohody o provedení práce. Žalobce dále uvedl, že jednatel společnosti Dekor Stav CZ, s. r. o. O. B. navštěvoval Českou republiku a od žalobce přebíral peníze, stejně jako navštěvoval kancelář této společnosti, k čemuž žalobce navrhl výslech svědkaV. D. Žalobce závěrem své žaloby navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Podáním ze dne 31. 8. 2017 žalobce navrhl, aby krajský soud v řízení provedl důkaz výslechem navržených svědků, a to pana R. Y. a paní I. Y. Oba tito svědci se podle žalobce mohou vyjádřit k převzetí peněz panem B. od žalobce. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost, přičemž setrval na odůvodnění napadeného rozhodnutí. K námitce směřující vůči faktickému uskutečnění předmětných zdanitelných plnění žalovaný s odkazem na § 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“) uvedl, že je to právě daňový subjekt, který prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který vystavil jiný plátce daně. Existenci nároku na uplatnění odpočtu ve smyslu § 72 téhož zákona nelze dovozovat pouze z toho, že daňový subjekt disponuje formálně bezvadnými daňovými doklady, neboť tyto doklady musí být v souladu s faktickým stavem. Vzniknou-li správci daně pochybnosti o stavu deklarovaném daňovými doklady, je daňový subjekt k prokázání svých tvrzení povinen předkládat další důkazní prostředky (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2009, č. j. 1 Afs 57/2009 – 83). Takto je daňový subjekt povinen činit sám, nečiní-li tak, nemusí unést důkazní břemeno, jak tomu bylo v nyní řešené věci. Žalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že ztráta nebo zcizení dokladu nezbavují plátce jeho důkazního břemene. Nesplnění zákonných povinností daňového subjek