2 As 78/2006 — Nejvyšší správní soud

10 A 115/2014- 40 - text Pokračování - 11 - 10A 115/2014 10A 115/2014 - 40 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V. V. Q., st. příslušnost Vietnamská socialistická republika, bytem v T., S. 877/27, zast. Mgr. Et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 25, proti žalované Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem v Praze, Nám. Hrdinů 1634/3 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 1. 9 2014, č.j. MV-110543-7/SO-2014, t a k t o : Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci (1) Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 12. 9. 2014 doručena žaloba proti rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 1. 9 2014, č.j. MV-110543-7/SO-2014, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 6. 6. 2014 č.j. OAM-5369-11/PP-2014, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o povolení k přechodnému pobytu na území ČR. Součástí této žaloby byl dále návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, který rozhodnutím krajského soudu ze dne 3. 10. 2014 č.j. 10A 115/2014 – 20 této žalobě přiznán nebyl. (2) Žalobce prostřednictvím včasné správní žaloby namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívající v nesprávném závěru o jeho závadové imigrační minulosti. Tento závěr byl žalovanou dovozen na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, který nemá oporu ve spisovém materiálu a nelze pro něj najít oporu ani v judikatuře správních soudů. Žalovaná jakož i správní orgán prvního stupně zdůvodnili napadené rozhodnutí žalobcovým jednáním, kterým byl obcházen zákon. Žalobce se tohoto obcházení zákona měl dopustit jednáním, kterým si osvojil vlastní dítě. Taková argumentace žalované však nemůže být subsumována pod důvod zamítnutí žádosti stanovený v § 87e odst. 1 písm. c) zákonač. 326/1999 Sb., neboť pod toto ustanovení lze zařadit toliko účelově uzavřené manželství, nikoliv účelové osvojení dítěte. Tato situace navíc objektivně nemohla nastat, neboť otcovství tzv. matrikového otce bylo určeno na základě jeho souhlasného prohlášení a prohlášení matky dítěte. Tohoto jednání žalobce nebyl účasten a nemohl jej žádným způsobem ovlivnit. Matka nezletilého následně zemřela a matrikový otec nejevil o nezletilé dítě zájem, žalobce tudíž neměl žádnou zákonnou možnost, jak změnit otcovství nezletilého ve svůj prospěch. Žalobce tudíž postupoval zcela v souladu s platnými právními předpisy a v souladu s veřejným zájmem. (3) Žalovaná svým rozhodnutím žádným způsobem nezohlednila problematiku rodinného ani soukromého života žalobce a dalších účastníků řízení. Žalobce je biologickým otcem a jediným rodičem tří nezletilých dětí, jejichž matka zemřela při autonehodě. Jedno z těchto dětí je státním občanem ČR a dalšímu z nich bude v nejbližší době vydáno rovněž české státní občanství. V důsledku rozhodnutí žalované by tudíž došlo k rozpadu rodiny a potažmo též k porušení zákona o pobytu cizinců, Listiny základních práv a svobod a rovněž Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. V úvahu nepřihází ani návrat celé rodiny do Vietnamu, a to vzhledem k absenci jakéhokoliv zázemí v této zemi. Uvedené řešení je nepřijatelné rovněž s ohledem na Úmluvu o právech dítěte, děti žalobce jsou zapojené do majoritní společnosti, navštěvují školní i předškolní zařízení a plynně ovládají český jazyk. (4) Žalobce konstatoval nezákonnost rovněž ve vztahu k závěru žalované, dle něhož napadené rozhodnutí není v příčinné souvislosti s nutností vycestování žalobce z území ČR. Takový závěr je v rozporu s mezinárodními závazky, jež ČR plynou z mezinárodních smluv. Zájem ČR na dodržování mezinárodních smluv pak jednoznačně převyšuje zájem ČR na ukončení pobytu žalobce na tomto území. (5) Závěrem žalobce namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť žalovaná se žádným způsobem nevypořádala s dopady tohoto rozhodnutí na životy nezletilých dětí žalobce. Nepřezkoumatelnost byla žalobcem dovozena rovněž s ohledem na nevypořádané odvolací námitky, kdy se žalovaná žádným způsobem nezabývala námitkou žalobce ohledně obcházení zákona, kterého se měl dopustit osvojením vlastního dítěte, když tento způsob byl jedinou zákonnou možností v daném případě. (6) S ohledem na všechny uvedené skutečnosti navrhl žalobce napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (7) Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření konstatovala jednání žalobce rozporným s veřejným zájmem, neboť žalobce společně s matkou svých nezletilých dětí změrně uváděl nepravdivé informace o svém osobním stavu a otcovství k dětem, aby následně získal oprávnění k pobytu na území ČR. Jednání žalobce lze označit za účelové, neboť žalobce osvojil své vlastní dítě, které již v té době bylo, opět na základě nepravdivých informací, státním občanem ČR. Státní občanství bylo tomuto dítěti, jehož biologickým otcem je žalobce, uděleno na základě souhlasného prohlášení českého „matrikového“ otce a jeho tehdejší manželky, vietnamské státní příslušnice, s níž žalobce měl toto dítě v době, kdy s ní byl ženatý. Žalobce tudíž chtěl získat oprávnění k pobytu na území ČR za účelem soužití s dítětem, které získalo české státní občanství díky účelovému zapsání občana EU do rodného listu nezletilého. Takové jednání bylo žalovanou i správním orgánem prvního stupně shledáno jako zjevně účelové. (8) K žalobní námitce týkající se nezohlednění dopadu rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce, žalovaná uvedla, že tato skutečnost byla dostatečně reflektována, a to s ohledem na stávající manželku žalobce, která je občankou ČR, kde také podniká a s níž žalobce má nejmladší nezletilé dítě. Žalobce tudíž není jediným rodičem, společnou domácnost tvoří též jeho manželka, která je ekonomicky aktivní. Žalovaná se ztotožnila se závěry správního orgánu prvního stupně, který ve vztahu k žalobci konstatoval účelové obcházení zákona a z tohoto důvodu zamítl jeho žádost o povolení k přechodnému pobytu. III. Obsah správních spisů (9) Dne 15. 4. 2014 byla žalobcem podána žádost o povolení k přechodnému pobytu za účelem sloučení s občanem ČR. Z obsahu této žádosti bylo zjištěno, že žalobce je vietnamské státní příslušnosti, přičemž na území Vietnamské socialistické republiky se živil jako turistický průvodce, na území ČR vykonává podnikatelskou činnost. V současné době má veden trvalý pobyt v Táboře, je otcem tří nezletilých dětí – V. H. M. N. (české státní občanství, nar. dne 26. 12. 2000), H. L. V. (vietnamské státní občanství, nar. dne …) a N. M. V. (vietnamské státní občanství, nar. dne …). (10) Rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR ze dne 9. 2. 2012 č.j. OAM-329-19/TP-2011 byla zamítnuta žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu podle ust. § 87k odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., neboť se žalobce dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno žalovanou, a to rozhodnutím ze dne 25. 2. 2014 č.j. MV-45113-3/SO-2012. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že se žalovaná ztotožnila se závěry správního orgánu prvního stupně, kterými bylo ze strany žalobce konstatováno obcházení zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu s tím, že účelově podal k soudu návrh na nezrušitelné osvojení svého nezletilého syna N. V. H. M. a tímto způsobem jej osvojil. Účelovost žalobcova postupu žalovaná dovodila s ohledem na skutkové okolnosti dané věci, kdy nezletilý N. V. H. M. získal české státní občanství tak, že jeho matka N. T. Q. N. byla v době jeho narození provdána za českého státního občana M. H., kterému svědčila domněnka otcovství (přestože byla současně i manželkou žalobce). K zapsání M. H. do matriky došlo s vědomím žalobce, který je biologickým otcem tohoto nezletilého dítěte. Žalobce byl do matriky zapsán jako otec nezletilého teprve o zhruba 10 let později, a to rozsudkem, který nabyl právní moci dne 18. 6. 2010. Návrh na nezrušitelné osvojení vlastního syna podal žalobce až v době, kdy s ním bylo vedeno řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu. Tímto postupem si žalobce zajistil možnost podat nový návrh na povolení k trvalému pobytu jako rodinný příslušník občana Evropské unie bezprostředně poté, co mu bylo stejné pobytové oprávnění zrušeno. (11) Z obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí se dále podává, že se žalobce obcházení zákona v minulosti již dopustil, a to účelově uzavřeným manželstvím s H. H., českou státní občankou. Tato skutečnost byla reflektována rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 11. 8. 2010 č.j. OAM-13943-29/MC-2009, kterým bylo zrušeno žalobcovo povolení k trvalému pobytu. (12) Rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR ze dn