6 As 161/2013 — Nejvyšší správní soud

63 A 12/2021- 42 - text  13 63 A 12/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobců: a) V.J., narozený dne X bytem X b) D.M., narozená dne X bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Janem Ševčíkem se sídlem Majakovského 1517/10, 586 01 Jihlava proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina se sídlem Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava za účasti: EG.D., a. s., IČO 28085400 se sídlem Lidická 1873/36, Černá Pole, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2021, sp. zn. OUP 59/2021 Cí2, č. j. KUJI 63299/2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Pelhřimov (dále jen „vyvlastňovací úřad“) obdržel dne 7. 8. 2019 od vyvlastnitele (osoba zúčastněná na řízení) žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení níže uvedených pozemků za účelem úpravy stávajícího elektrického vedení. 2. Dne 8. 8. 2019 vydal vyvlastňovací úřad oznámení o zahájení vyvlastňovací řízení a následně dne 8. 10. 2019 uskutečnil ústní jednání. Na tomto ústním jednání bylo dohodnuto, že vyvlastňovaní (mj. žalobci) doloží vlastní znalecký posudek. Vyvlastňovaní následně dne 28. 1. 2020 doložili znalecký posudek č. X, vypracovaný M.Š.. 3. Dne 25. 6. 2020 proběhlo další ústní jednání ve věci, v rámci kterého vyvlastňovací úřad účastníky řízení upozornil, že znalecký posudek doložený vyvlastňovanými nestanovuje jednorázovou náhradu dle § 13 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) a neodpovídá skutečnému rozsahu věcného břemene dle k žádosti předloženého geometrického plánu. 4. Dne 28. 8. 2020 doložili vyvlastňovaní upravený znalecký posudek č. X ze dne 9. 1. 2020. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke shodě mezi účastníky řízení, a to ani na základě upraveného znaleckého posudku (upravený znalecký posudek nerespektoval předložený návrh na vyvlastnění s tím, že do výpočtu náhrady započítal i ochranné pásmo velmi vysokého napětí), ustanovil vyvlastňovací úřad dne 15. 9. 2020 soudního znalce Ing. T.D.. Tomuto znalci zadal nové vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek č. X obdržel vyvlastňovací úřad dne 6. 11. 2020. 5. Dne 14. 12. 2020 vydal vyvlastňovací úřad rozhodnutí č. j. OV/945/201928, jehož výrokem I. dle § 24 odst. 3 písm. a) zákona o vyvlastnění omezil vyvlastňovaným vlastnické právo k pozemkům pozemkových parcel parc. č. XA a parc. č. XB zapsaným na listu vlastnictví č. X (celkem 5 vlastníků) v katastrálním území X, a to v nezbytném rozsahu. Výrokem II. určil vyvlastniteli povinnost zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění ve lhůtě nejpozději do 2 let ode dne, kdy nabude rozhodnutí právní moci. Výrokem III. stanovil podle § 24 odst. 4 písm. a) zákona o vyvlastnění náhradu pro vyvlastňované v celkové výši 66 102 Kč (pro oba žalobce shodně ve výši 11 017 Kč). Výrokem IV. uložil vyvlastniteli povinnost uhradit vyvlastňovacímu úřadu náklady spojené s vyhotovením znaleckého posudku č. X, a to ve výši 3 650 Kč. 6. O odvolání žalobců proti výrokům I., II. a III. rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím tak, že výrokem I. potvrdil výroky I. a II. a výrokem II. zrušil výrok III. a věc vrátil vyvlastňovacímu úřadu k novému projednání. 7. Pro přehlednost přikládá krajský soud výřez mapy katastrálního území, jež zachycuje vyvlastňované pozemky. Nahlížení je dostupné zde: [odkaz anonymizován] (pozn. soudu: modré zvýraznění jakož i označení pozemků včetně červeně označené současné distribuční sítě včetně sloupů a černě vyznačené plánované distribuční sítě včetně sloupků zakreslil krajský soud). [obrázek anonymizován] II. Shrnutí žaloby 8. Proti rozhodnutí žalovaného podali žalobci dne 13. 9. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 9. Žalobci předně namítli, že ve věci nejsou splněny zákonné podmínky pro vyvlastnění a vyvlastňovací úřad tak nebyl oprávněn vydat rozhodnutí o omezení vlastnického práva. 10. Dle rozhodnutí ze dne 6. 3. 2014 má být stávající jednoduché vedení o napětí 110 kV zcela odstraněno a na jeho místě, ve stejné trase, má být postaveno vedení nové, dvojité, s jinými podpěrnými konstrukcemi, většími betonovými patkami stožáru a jinými vodícími lany v počtu šesti kusů, oproti stávajícím třem kusům. 11. Žalobci upozornili, že předmětná stavba je stavbou novou, nikoliv úpravou stávajícího vedení. Vyvlastnitel nadto nepožaduje vyvlastnění pozemků parc. č. XA, parc. č. X, parc. č. XA a parc. č. XB v katastrálním území X, jejichž spoluvlastníky jsou mimo jiné žalobci, ačkoliv přes tyto pozemky má vést nadzemní vedení. Jestliže nebude věcné břemeno zřízeno i pro dotčené části těchto pozemků, nebude možné stavbu velmi vysokého napětí jako celek realizovat. K uvedenému žalobci odkázali na § 506 občanského zákoníku a § 2, 3 a 25 č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Dle žalobců není ve veřejném zájmu, aby vlastnické právo vyvlastňovaných bylo omezeno umístěním solitérní části vedení velmi vysokého napětí, která sama o sobě neplní funkci tohoto vedení. 12. Vyvlastňovací úřad měl dle žalobců zamítnout žádost vyvlastnitele, která nesplňuje předpoklad vyvlastnění ve veřejném zájmu. Žalovaný měl pro namítanou vadu zrušit výrok I. rozhodnutí o omezení vlastnického práva. 13. Žalobci shrnuli, že vzhledem k uvedenému nebyla splněna podmínky § 3 zákona o vyvlastnění, jelikož na vyvlastnění nelze nahlížet jako na vyvlastnění ve veřejném zájmu. 14. Žalobci dále namítli, že v rozhodnutí ze dne 14. 12. 2020 zcela absentuje výrok, jímž by vyvlastňovací úřad rozhodl, jakým způsobem se vlastnické právo omezuje. V rozhodnutí chybí dle žalobců výrok, jež by explicitně zřizoval věcné břemeno a jeho rozsah. Z tohoto důvodu považují žalobci rozhodnutí obou stupňů za nezákonná. Nadto se žalovaný s touto námitkou nikterak nevypořádal, v důsledku čehož je žalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 15. V této souvislosti žalobci odkázali na odůvodnění výroku II. žalobou napadeného rozhodnutí, ve kterém žalovaný vyvlastňovacímu úřadu doporučuje vymezení přesné výměry pozemků parc. č. XA a parc. č. XB v katastrálním území X, jež mají být zatíženy věcným břemenem, a to jak ve vztahu k částem zastavěným stožáry, tak u částí pozemků pod vzdušným elektrickým vedením velmi vysokého napětí. V současnosti žalobci nemají (a to i navzdory geometrickému plánu č. X) povědomí o rozsahu plochy, jež bude na jejich pozemcích věcným břemenem zatížena. Jako důkaz žalobci označili správní spis vedený v nyní posuzované věci. 16. Žalobci navrhli, aby krajský soud zrušil výrok I. žalobou napadeného rozhodnutí, jakož i výroky I. a II. rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu ze dne 14. 12. 2020. III. Shrnutí vyjádření žalovaného a repliky žalobců 17. Žalovaný ve svém vyjádření k námitce žalobců, dle které vyvlastnění nesleduje účel stanovený energetickým zákonem, uvedl, že shodnou námitkou se již oba správní orgány zabývaly a reagovaly na ni. Žalovaný konstatoval, že vyvlastňovací řízení je řízením návrhovým, zahájeným žádostí vyvlastnitele, v důsledku čehož musí správní orgány respektovat rozsah i obsah žádosti. Správní orgány nejsou oprávněny vyzývat vyvlastnitele ke změně záměru, přičemž omezení vlastnického práva pouze k pozemkům v některé části trasy má zákonnou oporu. 18. Žalovaný připomněl vyjádření vyvlastnitele ze dne 21. 1. 2021 založené ve správním spisu, ze kterého se podává, že pozemky navazující, jež vykazují odlišné podmínky (např. jiný okruh účastníků), představují jiný předmět řízení, a proto je nebylo možné souhrnně projednat v nyní posuzovaném vyvlastňovacím řízení. Toto vyjádření považuje žalovaný za dostatečné. 19. K námitce žalobců vztahující se k absentujícímu výroku o zřízení věcného břemene a jeho rozsahu, žalovaný uvedl, že tato námitka nemá oporu v žalobou napadeném rozhodnutí, neboť hned na první straně napadeného rozhodnutí je popsán a zvýrazněn obsah návrhu vyvlastnitele. Tomuto požadavku následně odpovídá i výrok I. žalovaného rozhodnutí a účel vyvlastnění, ve kterém žalovaný konstatuje, že věcné břemeno je zřizováno v souladu s územním rozhodnutím. Nadto v rozhodnutí uvádí, že rozsah věcného břemene je vymezen v přiloženém geometrickém plánu ze dne 24. 4. 2018. Jakkoliv rozhodnutí explicitně neodpovídá zákonné definici § 24 odst. 3 písm. a) bodu 2 zákona o vyvlastnění, je z rozhodnutí zřejmé, že vlastnické právo se omezuje zřízením věcného břemene. 20. K námitce žalobců o chybějícím údaji o přesné výměře (vyčíslené ploše) pozemků zatížených věcným břemenem, žalovaný dodal, že ke splnění podmínky vyvlastnění o nezbytném rozsahu postačí zakreslení vyvlastňovaných částí po