5 Afs 16/2003 — Nejvyšší správní soud

61 A 21/2024- 135 - text  19 61 A 21/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et. Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobkyně: P. Š., narozena dne bytem zastoupená advokátkou JUDr. Evou Dundáčkovou sídlem Žižkova 708, 261 01 Příbram proti žalovanému: rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích sídlem Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Fialou sídlem Kovářská 1253/4, 301 00 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2024, čj. JU/01/08815/24, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2024, čj. JU/01/08815/24, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 22 342,99 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně je studentkou kombinované formy navazujícího magisterského programu Etika v sociální práci na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Studium jí bylo ukončeno rozhodnutím děkana ze dne 9. 12. 2022 z důvodu nesložení státní závěrečné zkoušky ani v opravném termínu. Žalobkyně totiž ani opakovaně neobhájila svoji diplomovou práci na téma Důchodový systém v České republice a jeho etické aspekty. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 3. 2023 zamítl. 2. Následně žalobkyně podala žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který rozsudkem ze dne 16. 8. 2023, čj. 51 A 14/2023-59, rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí o ukončení studia zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Důvodem byly vady vedení spisového materiálu a vady odůvodnění obou správních rozhodnutí. Z tohoto rozsudku mimo jiné plyne, že námitkami týkajícími se obhajoby diplomové práce se lze zabývat v samostatném řízení na žádost studenta, a nikoli v řízení o ukončení studia. 3. Děkan teologické fakulty jako takovouto žádost vyhodnotil žalobkynino podání označené jako „Podnět k přezkoumání hodnocení písemné části Státní závěrečné zkoušky“ ze dne 15. 9. 2022 (podané dne 21. 9. 2022). Této žádosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 20. 12. 2023, čj. S/FTE/23/00002551. 4. Žalobkynino odvolání žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí děkana potvrdil. II. Shrnutí žaloby a jejího doplnění 5. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 14. 7. 2024 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích. 6. Žalobkyně podrobně shrnula dosavadní průběh řízení a poukázala na své dobré studijní výsledky. Uvedla, že se při úpravě diplomové práce k opakované obhajobě řídila doporučením vedoucího práce. Ten posléze ve svém posudku uvedl, že se práce v některých oblastech zlepšila. Naopak oponent diplomové práce v posudku uvedl, že přepracovaná práce je ještě horší. 7. Žalobkyně uvedla, že trpí úzkostným blokem z písemného projevu, což doložila lékařskými zprávami P.Ž. a G. H. N.. Jihočeská univerzita přitom disponuje Centrem podpory studentů se specifickými potřebami, které žalobkyni doporučilo ústní formu zkoušení, pokud to povaha předmětu umožňuje. 8. Průběh obhajoby neodpovídal Metodické pomůcce ke zpracování závěrečných prací na Jihočeské Univerzitě v Českých Budějovicích (dále jen „metodická pomůcka“), neboť žalobkyni nebylo umožněno plné představení diplomové práce, tj. řešeného problému, způsobu myšlení a závěrů. Žalobkyně se dle doporučení vedoucího práce zaměřila na otázku pobírání důchodu příslušníky StB. Byla však přerušena a dokonce upozorněna, že jde o překvapivé odbočení od tématu a že se má jednat o obhajobu předložené práce. Následně oponent diplomové práce žalobkyni vytkl základní metodologické nedostatky diplomové práce, aniž by ze záznamu o průběhu obhajoby vyplývalo, o jaké se jedná. 9. Komise nebrala žádný ohled na žalobkynin statut studenta se specifickými potřebami vztahujícími se právě k písemnému projevu. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že průběh obhajoby byl zřejmě významně ovlivněný osobou oponenta, který byl předsedou komise a také vedoucím příslušné katedry. 10. Žalobkyně namítla, že zápis o průběhu zkoušky, i po doplnění na základě závazného pokynu soudu, je zcela nepřezkoumatelný. V zápisu nejsou uvedeny otázky členů komise a vyhodnocení odpovědí diplomantky na tyto otázky, ani formulářový posudek diplomové práce, který je běžným nástrojem přezkoumatelného hodnocení diplomové práce na jiných fakultách univerzity, obsahující hodnotící kritéria jako volba tématu, cíl práce a jeho naplnění, struktura práce, práce s literaturou, vybavení práce, přínosy diplomové práce, uplatnění diplomové práce, formální stránka, jazyková stránka, kontrola plagiátorství a další. V zápisu o státní závěrečné zkoušce chybí celková klasifikace, klasifikace obhajoby neodpovídá žádnému ze stupňů uvedených v čl. 27 odst. 3 studijního a zkušebního řádu Jihočeské univerzity (dále jen „studijní a zkušební řád“). 11. Žalobkyně namítla, že dle zápisu: „Absolventka nabývá podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, vysokoškolské vzdělání ve studijním programu : N0923A240004 _ Etika v sociální práci.“ Žalovaný tento výrok svým rozhodnutím zpochybňuje, což zakládá zmatečnost řízení. 12. Dále žalobkyně tvrdí, že v řízení nedošlo ke skutečnému přezkumu, neboť napadené rozhodnutí pouze opakuje stanovisko prvoinstančního orgánu bez vlastní správní úvahy ohledně postavení žalobkyně coby studentky se specifickými potřebami a tvrzené ne/závaznosti metodické pomůcky. 13. Proces obhajoby diplomové práce je přitom upraven zejména studijním a zkušebním řádem Jihočeské univerzity, který nemůže mít pouze doporučující charakter. K tomu žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 3. 2012, čj. 8 As 43/2011-56. Dle žalobkyně nemůže obstát argumentace žalovaného, že fakulta žádný podrobný zkušení řád nevydala, a proto se podle něj nemusí/nemůže řídit. 14. Nepřezkoumatelnost způsobuje též absence podstatných listin a nedostatek jejich náležitostí (podpisy pod posudky). 15. Z vypořádání námitek je patrno, že členové komise neměli možnost během obhajoby nahlédnout do listinné podoby diplomové práce. O tom, zda měli možnost se kdykoli v průběhu státních závěrečných zkoušek vůbec s obsahem diplomové práce (nahrané do IS/STAG) seznámit, lze dle žalobkyně pochybovat. Je tedy pravděpodobné, že členové komise při svém rozhodování vycházeli pouze z posudků vedoucího práce a oponenta. 16. K obsahu e-mailové korespondence s vedoucím práce rozhodnutí žalovaného obsahuje strohé sdělení, že s jejím obsahem se žalovaný nemohl seznámit, neboť mu není dostupná. Žalobkyně však tuto e-mailovou korespondenci přikládala opakovaně ke svým podáním. Pokud se žalovaný nemohl s korespondencí přesto seznámit, protože nesprávně nebyla učiněna součástí spisu, pak mohl a měl vyzvat účastnici řízení, aby příslušné listiny založila do spisu. 17. Rozhodnutí děkana ze dne 20. 12. 2023 podle žalobkyně neobsahuje náležitosti rozhodnutí dle § 68 správního řádu a představuje nicotný právní akt. Žalobkyně rovněž namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Není z něj patrné, jaké skutečnosti žalovaný považoval za prokázané a jakými úvahami se řídil. Napadené rozhodnutí opakuje bez hlubší správní úvahy stanovisko děkana ve věci postavení žalobkyně coby studentky se specifickými potřebami a rovněž ohledně tvrzené nezávaznosti metodické pomůcky. Nedostatečné je též vypořádání námitek ohledně podmínek při jednotlivých částech státní závěrečné zkoušky (neuskutečnění vypsaného semináře; nedostupnost vedoucího diplomové práce ke konzultacím; dehonestující hodnocení oponenta diplomové práce; kumulace dominantního postavení oponenta při obhajobě diplomové práce; nedostatek prostoru pro prezentaci diplomové práce a jejích závěrů; nepřihlédnutí k prokazatelným specifickým obtížím diplomantky při písemném projevu; lpění na tvrzených formálních nedostatcích diplomové práce; posouzení záměru prezentovat doporučené aktuální otázky úpravy důchodového zabezpečení bývalých nomenklaturních představitelů StB jako „odklonu od tématu“). 18. Žalobkyně dále poukázala na judikaturu, dle které je přípustný soudní přezkum státní závěrečné zkoušky (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2009, čj. 9 As 1/2009-141, a ze dne 17. 1. 2013, čj. 7 As 165/2012-22). 19. Žalobkyně navrhla provést důkaz správním spisem (případně výpisem ze spisu), studijním a zkušebním řádem, metodickou pomůckou, návrhem opatření pro zabezpečení studia studenta se specifickými potřebami, lékařskými zprávami o zdravotním stavu žalobkyně, e-mailovou korespondencí s vedoucím diplomové práce, emailovou korespondencí s prorektorem pro studium, znaleckým posudkem pro posouzení písemné části státní závěrečné zkoušky. 20. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního