5 As 85/2015 — Nejvyšší správní soud

51 A 33/2025- 48 - text  10 51 A 33/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců JUDr. Terezy Kučerové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci navrhovatelů: a) SINED BAU s.r.o. sídlem Dolní Chaloupky 25/7, Záběhlice, 106 00 Praha 10 b) V. G. bytem oba zastoupeni advokátem prof. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc. sídlem Kaprova 15/11, 110 00 Praha 1 proti odpůrci: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice za účasti: I) obec Přední Výtoň sídlem Přední Výtoň 30, 382 73 Vyšší Brod II) J. T bytem o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 3. 10. 2025, č. j. KUJCK 112293/2025, sp. zn. OREG 115876/2024/vetr SO, takto: I. Věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 51 A 33/2025 a 61 A 31/2025 se spojují ke společnému projednání a nadále budou vedeny pod sp. zn. 51 A 33/2025. II. Opatření obecné povahy Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 3. 10. 2025, č. j. KUJCK 112293/2025, se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku. III. Odpůrce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení navrhovatelce a) částku ve výši 23 404,10 Kč ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. IV. Odpůrce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení navrhovateli b) částku ve výši 23 404,10 Kč ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci, procesní postup soudu 1. Usnesením zastupitelstva obce ze dne 5. 6. 2024, č. 35/2024, přijala obec Přední Výtoň (osoba zúčastněná na řízení; dále jen „obec“) nový územní plán. Odpůrce opatřením obecné povahy vydaným v přezkumném řízení dle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zrušil vydaný územní plán jako celek (dále také jako „opatření“). Učinil tak z důvodu procesního pochybení při pořizování územního plánu spočívající v absenci opakovaného veřejného projednání návrhu územního plánu, přestože byly provedeny podstatné úpravy návrhu ve smyslu § 53 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V rámci přezkumného řízení podali navrhovatelé námitky, které byly zamítnuty. 2. Navrhovatelé, zastoupeni totožným zástupcem, podali dne 1. 12. 2025 u zdejšího soudu obdobné návrhy, kterými se domáhají zrušení napadeného opatření. Jelikož oba návrhy jsou krom vymezení dotčeného vlastnického práva totožné, spojil krajský soud oba návrhy výrokem I. postupem dle § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ke společnému projednání. Věc je nadále projednávána v prvně zahájeném řízení vedeném pod sp. zn. 51 A 33/2025, a to ve stejném složení soudního senátu; v podrobnostech k obsazení soudu viz zveřejněný rozvrh práce krajského soudu. K otázce spojování věcí napříč soudními odděleními srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 1. 2022, č. j. 14 Cmo 220/2021-319, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2025, sp. zn. 29 ICdo 39/2025. II. Obsah návrhů 3. Navrhovatelé jsou vlastníky rozdílných pozemků v různých plochách. V obou případech se jedná o plochy BV. Dle navrhovatelů se odpůrcem vytýkané vady nedotýkají ploch, ve kterých se nacházejí jejich pozemky. K tomu popisují, jakým způsobem se návrh územního plánu vyvíjel. 4. Napadené opatření obecné povahy dle navrhovatelů nepřiměřeně zasahuje do jejich vlastnického práva. Odpůrce rovněž nešetřil práva nabytá v dobré víře (§ 94 odst. 4 a 5 správního řádu, § 2 odst. 3 správního řádu). Odpůrce byl povinen se otázkou ochrany práv nabytých v dobré víře zabývat (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2021, č. j. 1 As 36/2021-79, rozsudek ze dne 7. 3. 2017, č. j. 7 As 51/2016-221, rozsudek ze dne 30. 8. 2016, č. j. 5 As 203/2015-141). Odpůrce se ve zveřejněném návrhu svého rozhodnutí ze dne 15. 8. 2025 ochranou práv nabytých v dobré víře nezabýval, tak učinil až v rozhodnutí o námitkách navrhovatelů. 5. Od okamžiku vydání zrušeného územního plánu byli navrhovatelé v dobré víře, že jejich pozemky byly vymezeny jako stavební a budou moci na nich realizovat stavební činnost. Odpůrce upřednostnil domnělý veřejný zájem plynoucí z povahy územního plánu nad oprávněnými zájmy navrhovatelů. Jakkoli postup při pořizování územního plánu nebyl bezvadný, odpůrce neuvádí, v čem konkrétně vady řízení o územním plánu narušují veřejný zájem; není zřejmé, k jakým komplikacím by v důsledku vad řízení mělo docházet. Neprojednání návrhu s dotčenými orgány nebo veřejností nemusí samo o sobě vést k závěru o rozporu s veřejným zájmem a k nutnosti jeho kompletního zrušení. Samotné formální vady dle navrhovatelů neodůvodňují zásah do jejich právní jistoty. 6. Odpůrce dle navrhovatelů ani nepopsal, v čem změny územního plánu oproti návrhu pro opakované veřejné projednání spočívají. Pouhé výňatky z grafické části bez popisu neosvětlují konkrétní změny, ke kterým mělo dojít. 7. Odpůrce se dle navrhovatelů nevypořádal s jejich námitkami o hrozícím zásahu do vlastnického práva, porušení principu ochrany práv nabytých v dobré víře. Absentují zde úvahy, jakých práv nabytých v dobré víře by se zrušení celého územního plánu mohlo dotknout a logicky pak chybí i poměřování újmy hrozící navrhovatelům s újmou dalších osob a veřejným zájmem. Nebyl proveden test proporcionality, nebyl identifikován jakýkoli konkrétní veřejný zájem. Nejsou proto ani zřejmé úvahy, kterými by se odpůrce při případném poměřování řídil. 8. Navrhovatelé namítají, že byť požadovali zastavení přezkumného řízení, případně částečné zrušení územního plánu, odpůrce na návrh nereagoval a ani nevysvětlil, proč nebylo pouze částečné zrušení územního plánu možné. Odpůrce se vůbec nezabýval tím, zda bylo zrušení celého územního plánu nezbytné, zda nebylo možné sledovaného cíle dosáhnout výrazně méně intenzivním způsobem. 9. Odpůrce dle navrhovatelů postupoval v rozporu se zásadou zdrženlivosti (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 6. 2022, č. j. 5 As 98/2019-82). 10. Odpůrce v rámci vypořádání námitek navrhovatelů uvedl i další změny, dle navrhovatelů se však jedná buď o nepodstatné změny bez vlivu na zákonnost celého územního plánu, nebo o vady, které bylo možné zhojit zrušením předmětných částí územního plánu. Ani změna v koncepci likvidace odpadních vod nemůže být dle navrhovatelů důvodem ke zrušení celého územního plánu; taková změna není ani v rozporu s veřejným zájmem. 11. Odpůrcem tvrzená vnitřní rozpornost ohledně koncepce odkanalizování dle navrhovatelů nebyla ani důvod pro zahájení přezkumného řízení, není ani natolik zásadní, aby odůvodnila zrušení celého územního plánu. 12. Odpůrce dle navrhovatelů nepřípustně v rozhodnutí o námitkách rozšiřuje věcné důvody pro zrušení územního plánu. Tyto důvody by však měly být uvedeny již v návrhu napadeného rozhodnutí. Jelikož nebyly, nemohli se k nim navrhovatelé vyjádřit. Je nepřípustné, aby námitky odpůrce vypořádával tak, že namísto posuzování proporcionality bude uvádět další vady územního plánu, které nebyly zveřejněny v návrhu rozhodnutí. Výčet vad neřeší přiměřenost zásahu do práv navrhovatelů. 13. Dle navrhovatelů je nesprávná i úvaha odpůrce, že zrušením územního plánu by se jeho projednávání vracelo zpět do fáze před jeho vydáním. Dle navrhovatelů bude nutné celé řízení zopakovat. Odpůrce se proto dle navrhovatelů při posuzování zásahu do jejich práv řídil nesprávnými úvahami (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2011, č. j. 2 Ao 6/2011-210, či rozsudek ze dne 12. 6. 2014, č. j. 4 Aos 4/2013-40). Z tohoto důvodu je i nesprávný závěr odpůrce, že časový úsek, po který bude obec bez územního plánu, nebude rozsáhlý a že dotčení práv navrhovatelů bude pouze krátkodobé. 14. Navrhovatelé popisují, že se nacházejí ve stavu právní nejistoty, neboť nemají žádnou garanci toho, do jaké plochy budou jejich pozemky zařazeny. Odklad možnosti stavebního využití jejich pozemků s sebou nese i dodatečné náklady (na projekt, na stavební materiál). Rovněž pozemky mimo zastavěné území obce mají nižší hodnotu než pozemky, které jsou vymezeny jako zastavitelné. III. Vyjádření odpůrce k podanému návrhu, replika 15. Odpůrce ve svém vyjádření ze dne 2. 1. 2026 navrhl, aby krajský soud podané návrhy zamítl jako nedůvodné. 16. Odpůrce uvádí, že v rámci vypořádání námitek dostatečně popsal, jakými novými skutečnostmi jsou pozemky zatíženy, a i v těchto případech mělo dojít k opakovanému projednání. Sama skutečnost, že se nezmění funkční využití pozemků, neznamená, že tyto pozemky nemusí být součástí opakovaného projednání; po opakovaném veřejném projednání doznal návrh koncepčních změn, pro které nebylo možné smysluplně oddělit pouze některé části územního plánu. Neprojednanou koncepční změnou jsou zatíženy i pozemky navrhovatelů. 17. Odpůrce má za to, že