8 As 89/2011 — Nejvyšší správní soud

65 A 42/2025- 47 - text  8 65 A 42/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobkyně: Fürstlich Schwarzenberg´sche Familienstiftung se sídlem Lettstrasse 10, FL-9490 Vaduz, Lichtenštejnsko zast. JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti: I) Honební společenstvo Jickovice se sídlem Jickovice 1, Milevsko zast. JUDr. Vojtěchem Filipem, advokátem se sídlem Čéčova 689/11, České Budějovice II) Myslivecký spolek BOREK-KUČEŘ se sídlem Kučeř 35, Kučeř III) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 IV) Státní pozemkový úřad se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2025, čj. KUJCK 104331/2025, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 12. 9. 2025, čj. KUJCK 104331/2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21 404,10 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 12. 9. 2025, čj. KUJCK 104331/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb, správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobkyně podané dne 18. 3. 2025 proti výroku III. rozhodnutí Městského úřadu Milevsko (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 27. 2. 2025, čj. MM 08200/2025 OŽP/Br (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jako nepřípustné. Výrokem III. prvostupňového rozhodnutí nebyla správním orgánem prvního stupně povolena podle § 31 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 31 odst. 3 téhož zákona změna honitby Borek (CZ 3110710034) v držení OZNŘ I) vyrovnáním hranice s honitbou Schwarzenbergská honitba Orlík III (CZ 3107606097), jejímž držitelem je J. S., a to ve vztahu k vyjmenovaným honebním pozemkům. II. Shrnutí žaloby 2. Žalobkyně odmítá závěr žalovaného, že na odvolání podané prostřednictvím datové schránky společnosti ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o., nikoliv prostřednictvím datové schránky tehdejšího procesního zástupce žalobkyně Ing. I. B. (dále jen „zmocněnec I. B.“), je nutno nahlížet jako na podání učiněné pomocí jiných technických prostředků, které mělo být podle § 37 odst. 4 správního řádu do 5 dnů potvrzeno. Žalobkyně uvádí, že společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. postupovala v souladu se substituční plnou mocí ze dne 10. 3. 2025 udělenou jí zmocněncem I. B., byť tato byla doložena žalovanému až dodatečně. 3. Žalobkyně má za to, že podané odvolání bylo řádné a úplné a nevyžadovalo postupu podle § 37 odst. 4 správního řádu. Žalovaný měl podle žalobkyně postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu a učinit výzvu k odstranění vady podání, pokud se domníval, že odvolání bylo podáno osobou nemající potřebné zmocnění. Žalobkyně v souvislosti s uvedenou námitkou odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2024, čj. 6 As 20/2024-27, a ze dne 3. 12. 2024, čj. 5 As 211/2024-32. Žalobkyně dodává, že napadeným rozhodnutím byla zkrácena na svých právech, neboť nebyl proveden meritorní přezkum prvostupňového rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení, replika žalobkyně 4. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na argumentaci uvedenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí. 5. OZNŘ I) ve svém vyjádření rozporuje úvod žaloby, ve kterém se uvádí, že předmětné pozemky nejsou součástí žádné honitby, neboť to podle OZNŘ I) neodpovídá skutečnému stavu věci. Ve zbytku odkazuje na důvody uvedené ve svém podání z dubna 2025. OZNŘ II) se vyjádřila k žalobě obdobně. 6. Do řízení se dále jako osoby zúčastněné na řízení přihlásily shora označené osoby ad III) a IV), přičemž k věci samé se nevyjádřily. 7. Žalobkyně reagovala replikou, v níž uvedla, že ani jedno z vyjádření podaných v soudním řízení neosvědčuje nedůvodnost žaloby. Žalobkyně poukazuje na to, že podala návrh na zrušení napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení, přičemž na ten žalovaný dosud nikterak nereagoval. Žalobkyně má za to, že žalovaný rozhoduje záměrně tak, aby co nejdéle zůstalo zachováno právo myslivosti na honebních pozemcích pro OZNŘ I) a II). Z vyjádření OZNŘ I) a II) se dle žalobkyně nepodávají žádné skutečnosti významné pro rozhodování soudu v této věci. IV. Podstatný obsah správního spisu 8. Na základě žádosti žalobkyně ze dne 2. 9. 2024 bylo zahájeno řízení ve věci změny honitby Schwarzenbergská honitba Orlík III (CZ 3107606097). K žádosti byla předložena plná moc ze dne 7. 7. 2023, kterou žalobkyně zplnomocnila zmocněnce I. B. k zastupování ve věcech týkajících se jejích nemovitostí; obsahem plné moci je i oprávnění zmocněnce zvolit si zástupce. Dne 27. 2. 2025 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí. Proti výroku III. prvostupňového rozhodnutí bylo podáno dne 18. 3. 2025 žalobkyní odvolání, a to prostřednictvím datové schránky ORLÍK NAD VLAVOU s.r.o. V odvolání je ovšem jako zástupce žalobkyně uveden zmocněnec I. B., který odvolání též podepsal. Žalovaný vydal napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítl jako nepřípustné. Dne 16. 9. 2025 žalobkyně doplnila do spisu substituční plnou moc ze dne 10. 3. 2025, ve které zmocněnec I. B. zmocnil společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. k přebírání a odesílání veškerých písemností žalobkyně. V. Právní hodnocení krajského soudu 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). 10. Krajský soud rozhodl bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.; ostatně pro rozhodnutí bez jednání byly splněny i procesní podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s. 11. Žaloba je důvodná. 12. Žalobkyně namítá, že měla být žalovaným vyzvána k odstranění vady podání spočívající v absenci substituční plné moci podle § 37 odst. 3 správního řádu před vydáním napadeného rozhodnutí. Na podání ze dne 18. 3. 2025 neměl žalovaný podle žalobkyně nahlížet jako na podání učiněné pomocí jiných technických prostředků podle § 37 odst. 4 správního řádu. 13. Podle § 37 odst. 2 správního řádu platí, že z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. 14. Podle § 37 odst. 3 správního řádu platí, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. 15. Podle § 37 odst. 4 správního řádu platí, že podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu. 16. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), platí, že fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. 17. Podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech platí, že úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. 18. Stěžejním je posoudit „charakter“ podání obsahujícího odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí a určit, komu je předmětné podání přičitatelné, resp. kdo je vůči orgánu veřejné moci učinil. 19. Podání vůči správnímu orgánu lze učinit ústně do protokolu, písemně nebo v elektronické podobě. Podání v elektronické formě lze provést prostřednictvím veřejné datové sítě, kterou je informační systém datových schránek nebo internet, který se využívá k odesílání a příjímání elektronické pošty (e-mail). Podání musí dále obsahovat podpis osoby, která podání činí. Podání učiněné v elektronické formě musí disponovat uznávaným elektronickým