6 Ads 99/2011 — Nejvyšší správní soud

66 Ad 21/2025- 39 - text  8 66 Ad 21/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobkyně: M. S. zast. Mgr. Pavlem Šimákem, advokátem se sídlem Komenského č. p. 319, Písek proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 9. 2025, čj. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 9. 2025, čj. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 404,10 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované 1. Rozhodnutím ze dne 18. 9. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobkyně a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 5. 2025, čj. X, kterým byla podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod. 2. Proti napadenému rozhodnutí žalované podala žalobkyně včasnou žalobu ke zdejšímu soudu a navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. Žalobkyně uvedla, že v řízení bylo postupováno v rozporu s pravidly pro hodnocení důkazů a nebylo přihlédnuto ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. Posudek o invaliditě byl podle žalobkyně nesprávný. Byl porušen § 50 odst. 3 správního řádu. Žalobkyně se dovolává ambulantního vyšetření ze dne 31. 7. 2025, které bylo podle jejího názoru v řízení opomenuto. Žalobkyně uvádí, že podle lékařů nemůže pracovat a má se podrobit několikaleté rehabilitaci; podle lékařů by měla mít plný invalidní důchod. 3. Její zdravotní postižení bylo podřazeno pod kapitolu XIII., oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), ovšem z taxačního rozmezí byla zvolena dolní hranice poklesu pracovní schopnosti 30 %. To podle žalobkyně nebylo nikterak zdůvodněno. 4. Dle žalobkyně nelze souhlasit s tím, že po operaci u ní jde o dočasnou pracovní neschopnost. Jedná se dle jejího názoru o trvalou pracovní neschopnost už od roku 2022 (s krátkými přestávkami). Žalobkyni nebyl invalidní důchod přiznán již třikrát, což jde dle jejího názoru neakceptovatelné. 5. Žalobkyně podrobně popisuje své zdravotní potíže od roku 2022. Namítá, že posudkoví lékaři ji nezhlédli osobně. Trvá na tom, že jde u ní o těžké funkční postižení s mírou poklesu pracovní schopnosti minimálně o 70 %. Žalobkyně navrhla opatření posudku Posudkové komise MPSV pro účely soudního řízení. 6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“). II. Podstatný obsah správních spisů 7. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobkyně naposledy požádala o invalidní důchod dne 31. 3. 2025. Na základě posudku o invaliditě ze dne 16. 4. 2025 nebyla uznána invalidní. Šlo o pokles pracovní schopnosti o 20 % pro zdravotní postižení podle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. 8. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 6. 5. 2025 rozhodnutí, kterým byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky. 9. Dne 14. 8. 2025 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě, a to posudkovým lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu pro námitkové řízení. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobkyně nebyla k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 30 %. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 30 %, která nebyla nikterak navýšena. 10. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno. III. Posudek posudkové komise MPSV 11. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 15. 4. 2026 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. První jednání ve věci dne 25. 2. 2026 se konalo v přítomnosti žalobkyně. V průběhu jednání byla žalobkyně vyšetřena odborným lékařem z oboru neurologie. Bylo konstatováno, že bude vyžádáno nové EMG vyšetření a že poté bude přijat posudkový závěr již v nepřítomnosti žalobkyně. Posudková komise se při dalším jednání dne 15. 4. 2026 usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno ke dni 31. 7. 2025. 12. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobkyně, přičemž bylo konstatováno, že u žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl v době vydání napadeného rozhodnutí chronický bolestivý syndrom bederního úseku páteře jako stav po opakovaných operacích páteře se zejména reziduální iritační radikulopatií L5 oboustranně, se senzitivním zánikem, bez významného motorického deficitu. 13. V posudku je popsán zjištěný skutkový stav ohledně zdravotního stavu žalobkyně. 14. Posudková komise MPSV zhodnotila zdravotní postižení žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí jako zdravotní postižení podle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 až 40 %. Posudková komise pokles pracovní schopnosti stanovila v rozsahu 35 %, tj. na středu míry rozpětí poklesu pracovní schopnosti, a to s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení a při zohlednění dalších zdravotních postižení. Bez přihlédnutí k těmto okolnostem by byl zvolen dolní pokles pracovní schopnosti (30 %), neboť u žalobkyně je převážně postižen jeden úsek páteře a poškození nervu je hraniční; tomu odpovídá i zjištěný topický neurologický nález, který není výrazný. 15. Posudková komise zhodnotila, že se v žádném případě u žalobkyně nejednalo o těžké funkční postižení s těžkým postižením více úseků páteře, s trvalým funkčně významným neurologickým nálezem s prokázaným těžkým poškozením nervů, se závažnými parézami, svalovými atrofiemi, příp. závažnými poruchami funkce svěračů. 16. Bylo konstatováno, že žalobkyně byla schopna vykonávat po vzniku invalidity prvního stupně výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Byla schopna pracovního zařazení s vyloučením především přetěžování páteře a velkých nosných kloubů, tj. vyloučení práce ve stoje, s nutností delší chůze, zvedáním břemen, nevhodná byla dále i práce v nepříznivých klimatických podmínkách a ve vynucených polohách. Byla schopna práce lehčího charakteru s výše uvedeným omezením a využitím své středoškolské kvalifikace či doplnění další rekvalifikací. IV. Právní hodnocení krajského soudu 17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. 18. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání konaném dne 11. 5. 2026. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 15. 4. 2026 a protokoly o jednání ze dne 25. 2. 2026 a ze dne 15. 4. 2026. Lékařskou zprávu ze dne 31. 7. 2025, kterou žalobkyně přiložila k žalobě, krajský soud k důkazu neprováděl, neboť ji měla k dispozici posudková komise MPSV. Ž