ÚOHS S0150,S0157,S0162,S0173,S0178/2020/VZ – Tiskařské výrobky

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 10. 1. 2020 podnět ze dne 7. 1. 2020 s žádostí o prošetření postupu zadavatele – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“)[1] –

Obviněný zahájil zadávací řízení na uzavření rámcové dohody podle § 53 odst. 1 zákona ve spojení s § 131 odst. 2 zákona dne 20. 8. 2018 uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele, dostupném online na adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilPsychiatrickaLecebnaBohnice (dále jen „profil zadavatele“). Předmětem plnění specifikovaným v odst. 3.1. výzvy k podání nabídek (nazvané obviněným „výzva a zadávací dokumentace k podání nabídek“) ze dne 20. 8. 2018 (dále jen „zadávací dokumentace ZŘ ‚Tiskařské výrobky‘“) je zajištění kompletních tiskařských prací, nutných pro zhotovení požadovaných výrobků, který bude zadavatel odebírat v průběhu 48 měsíců podle aktuální potřeby. Předpokládaná hodnota plnění na základě rámcové dohody dle čl. IV zadávací dokumentace činí 950 000 Kč.

Obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek jedinou nabídku, a to od společnosti ASTRON print, s.r.o., IČO 26155222, se sídlem Mladoboleslavská 1128, 197 00 Praha 9 (dále jen „vybraný dodavatel ASTRON print“), se kterým dne 15. 10. 2018 uzavřel „Rámcovou dohodu na tiskařské výrobky“ . V odst. 3.3 rámcové dohody se zadavatel s vybraným dodavatelem dohodli, že celková cena plnění nepřekročí 1 149 500,- Kč vč. DPH.

Žádostí č. j. ÚOHS-09258/2020/523/JMa ze dne 24. 3. 2020 Úřad požádal obviněného o sdělení, zda již bylo zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody ukončeno a zároveň o zaslání přehledu plateb za dodané plnění. Odpověď obviněného Úřad obdržel dne 27. 3. 2020. Obviněný uvedl, že na základě rámcové dohody dosud obdržel 42 faktur od vybraného dodavatel v celkové výši 356 027,03 Kč vč. DPH, přičemž jedna z těchto faktur ve výši 21 888 Kč byla stornována. Vzhledem ke skutečnosti, že rámcová dohoda byla uzavřena na dobu 48 měsíců a celková cena doposud zadaných zakázek nepřesáhla maximální výši dle odst. 3.3 rámcové dohody, má obviněný možnost nadále objednávat plnění na základě rámcové dohody, a nelze tak ke dni vydání tohoto rozhodnutí určit celkovou cenu všech veřejných zakázek, které budou uzavřeny na základě rámcové dohody.

Obviněný odeslal předběžné oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 11. 2017; předběžné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-032353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 11. 2017 pod zn. 2017/S 222-460923.

Jak vyplývá z „Písemné zprávy zadavatele“ ze dne 31. 1. 2018, obviněný obdržel pouze jedinou nabídku, a to od společnosti PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel PROMEDICA PRAHA GROUP“). Obviněný ve zprávě jako použitý druh zadávacího řízení uvedl „nadlimitní nadřízení“.

„Smlouvu na dodávky dezinfekčních prostředků a dodávky služeb spojené s dodávkou“ obviněný se jmenovaným dodavatelem uzavřel dne 24. 1. 2018, a to – dle přílohy č. 1 „Specifikace dezinfekčních prostředků“ smlouvy – v celkové ceně 5 128 985,92 Kč bez DPH,[2] resp. 6 206 072,97 Kč s DPH. Obviněný smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele dne 26. 1. 2018.

Obviněný zahájil dne 4. 4. 2017 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání předmětné nadlimitní veřejné zakázky „Úklidové služby pro PN Bohnice“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 4. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-008654, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 4. 2017 pod ev. č. 2017/S 069-130403.

Předmětem plnění veřejné zakázky „Úklidové služby pro PN Bohnice“ je dle bodu 3.1 „Obecné vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace (dále jen „zadávací dokumentace VZ ‚Úklidové služby pro PN Bohnice‘“) zajištění pravidelných úklidových služeb ve vybraných odděleních Psychiatrické nemocnice Bohnice. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky obviněný stanovil v bodě 4.3 zadávací dokumentace VZ „Úklidové služby pro PN Bohnice“ na 33 165 600 Kč.

Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 17. 5. 2017 vyplývá, že obviněný obdržel v zadávacím řízení tři nabídky, a to od společnosti OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102 se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1B, 635 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel OLMAN SERVICE“), od společnosti P.DUSSMANN spol. s r.o.[3], IČO 45806276, se sídlem Žitná 1578/52, 120 00 Praha 2, a od společnosti PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o., IČO 28685521, se sídlem Raisova 769/9, 400 03 Ústí nad Labem.

Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 25. 5. 2017 vyplývá, že nejnižší paušální cenu bez DPH za 1 měsíc plnění nabídl vybraný dodavatel OLMAN SERVICE. Dne 26. 5. 2017 odeslal obviněný všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele z téhož dne.

Ze zprávy o posouzení nabídky vybraného dodavatele OLMAN SERVICE ze dne 26. 6. 2017 vyplývá, že obviněný posuzoval splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u nabídky vybraného dodavatele téhož dne.

Obviněný dne 17. 7. 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem OLMAN SERVICE „Smlouvu č. 088/2017 na zajištění úklidových služeb pro vybrané objekty PNB“ a „Smlouvu č. 089/2017 o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů“. Podle smlouvy činí měsíční paušální cena veřejné zakázky 597 740,- Kč vč. DPH, přičemž za čtyři roky plnění činí celková cena veřejné zakázky 28 691 520,- Kč vč. DPH.

Dne 11. 8. 2017 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele z téhož dne.

Uveřejněním Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 (dále jen „Výzva k podání nabídek“) na profilu zadavatele téhož dne zahájil obviněný zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání předmětné veřejné zakázky „PN Bohnice – výstavba nového pavilonu urgentního příjmu a zvýšené psychiatrické péče – zpracování a sestavení dokumentace“.

Předmětem plnění veřejné zakázky je dle části 4. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ odst. 4.1. Výzvy k podání nabídek „provedení profesních výkonů podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle navazující vyhlášky č. 499/2006 o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se zákonem České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů:

Dne 19. 5. 2017 uzavřel obviněný se společností KANIA a.s., IČO 26817853, se sídlem Špálova 80/9, 702 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel KANIA“), na předmět plnění veřejné zakázky „Smlouvu o dílo“ v celkové ceně 5 082 000,- Kč vč. DPH.

Obviněný zahájil dne 5. 11. 2018 podle § 56 odst. 1 zákona odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání předmětné veřejné zakázky „Laboratorní služby“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038871 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod zn. 2018/S 214-490578 .

Obviněný v oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedl, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je zajištění komplexních laboratorních služeb, včetně souvisejících dodávek…“ Jako předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel uvedl částku 96 210 000 Kč a dobu trvání zakázky 48 měsíců.

Zadavatel v bodě II.1.2) „Hlavní kód CPV“ oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedl jako hlavní kód předmětu veřejné zakázky CPV 71900000 a pod bodem II.2.2) „Dodatečný(-é) kód(-y) CPV“ uvedl dodatečný kód CPV 71900000.

Zadavatel pod bodem II.2.5) „Hodnotící kritéria“ oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil jako hodnotící kritéria: • „Celková nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH za 1 bod laboratorního výkonu PNB fakturované“ (váha: „65“), • „Odborná způsobilost a kvalita zdravotnické laboratoře“ (váha: „15“), • „Kvalita nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve“ (váha: „15“), •„Odborná způsobilost osob, které budou zadavateli poskytovat konzultace v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení“ (váha: „5“).

Zadavatel dne 7. 11. 2018 na profilu zadavatele uveřejnil zadávací dokumentaci z téhož dne, ve které v bodu 2 „Identifikace veřejné zakázky“ předmět veřejné zakázky klasifikoval kódem CPV: 71900000-7 Laboratorní služby.

Jak vyplývá z „Písemné zprávy zadavatele“ ze dne 20. 2. 2019 (dále jen „písemná zpráva VZ ‚Laboratorní služby‘“), obviněný obdržel dvě nabídky, přičemž jednoho z účastníků zadávacího řízení vyloučil. Obviněný proto ve smyslu § 122 odst. 2 zákona neprovedl hodnocení nabídek a jako nejvhodnější vybral nabídku společnosti AeskuLab k.s., IČO 60470488, se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel AeskuLab“).

Zadavatel s vybraným dodavatelem AeskuLab uzavřel dne 31. 1. 2019 „Smlouvu na poskytování laboratorních služeb“ (dále jen „smlouva na VZ ‚Laboratorní služby‘“) která, co se týče ceny za laboratorní služby, obsahuje ve smyslu zadávacích podmínek v bodě 6. 1 smlouvy ujednání, že „[n]a základě Vyhlášky č. 350/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních úkonů s bodovými hodnotami,… je každý výkon laboratorního vyšetření bodově ohodnocen. Proto je pro objednatele rozhodující hodnota bodu. Smluvní strany se dohodly, že objednatel bude platit za jeden bod laboratorního výkonu: cena bez DPH 0,25 Kč … cena s DPH 0,2875 Kč. Cena za jeden bod laboratorního výkonu se sjednává ve výši nula celá dvacet pět haléřů bez DPH.“ Obviněný uvedenou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele dne 4. 2. 2019 a v systému registru smluv dne 1. 2. 2019.

Z bodu 1.1 smlouvy na VZ „Laboratorní služby“ vyplývá, že jejím předmětem je „závazek poskytovatele provádět pro objednatele řádně a včas komplexní laboratorní služby... dle specifikace uvedené v příloze č. 1 této smlouvy...“, tj. zejm. zpracování biologického materiálu, poskytování spotřebního materiálu a žádanek, svoz a odvoz biologického materiálu, školení a odborné konzultace.

Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 2. 2019 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 2. 2019 pod zn. 2019/S 040-091014.

Úřad vydal dne 3. 4. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-10281/2020/523/JMa (dále jen „příkaz ze dne 3. 4. 2020“), který byl obviněnému doručen téhož dne a kterým rozhodl, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona (výroky I. a II. příkazu) a jednoho přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona (výrok III. příkazu) a současně obviněnému uložil za spáchání přestupků pokutu ve výši 15 000 Kč (výrok IV. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0150/2020/VZ.

Účastníkem uvedeného správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 14. 4. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-11223/2020/523/JMa ze dne 15. 4 2020 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení. Stanovisko obviněného Úřad obdržel dne 16. 4. 2020.

Usnesením č. j. ÚOHS-12958/2020/523/JMa ze dne 30. 4. 2020 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se ale obviněný ve správním řízení již dále nevyjádřil.

Dne 20. 4. 2020 byly obviněnému na jeho žádost o nahlédnutí do spisu ze dne 16. 4. 2020 zaslány jednotlivé položky spisu prostřednictvím datové schránky, přičemž Úřad dodává, že takovýto postup byl zvolen s ohledem na omezení provozu pro veřejnost v době nouzového stavu.

K výroku I. příkazu ze dne 3. 4. 2020 obviněný v podaném odporu uvádí, že se domnívá, že neporušil ust. § 211 odst. 4 zákona, protože všichni dodavatelé měli k dispozici veškeré informace v souladu s § 211 odst. 4 zákona, a to ve formě nápovědy, odkazu na často kladené dotazy nebo kontaktu na horkou linku provozovatele elektronického nástroje. Dle obviněného, pokud se dodavatel dostal k zadávací dokumentaci skrze profil zadavatele, má vždy na spodní liště elektronického nástroje informace dle § 211 odst. 4 zákona k dispozici. Účelem tohoto ustanovení je dle obviněného to, aby zadavatel umožnil elektronické podání nabídek dodavatelům pro účast v zadávacím řízení, zejména si nenechával určité informace pro sebe nebo nezvýhodňoval některého z dodavatelů. Kritické šifrování dle něj zvládá použitý elektronický nástroj TenderArena v podstatě automaticky a uživatel žádný návod pro šifrování nepotřebuje. I kdyby jej potřeboval, má jej k dispozici na stránkách elektronického nástroje, spolu s horkou linkou a často kladenými dotazy.

K výroku II. příkazu ze dne 3. 4. 2020 obviněný uvádí, že dle jeho názoru by přísnější vymezení technické kvalifikace nevedlo k podání většího počtu nabídek, ale právě naopak. Obviněný zvolil mírné podmínky záměrně, aby obdržel co nejvyšší množství kvalifikovaných nabídek, resp. odpovídající nabídku za atraktivní cenu.

Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. příkazu ze dne 3. 4. 2020 se obviněný přiznává.

K výroku IV. příkazu ze dne 3. 4. 2020, kterým byla obviněnému uložena pokuta ve výši 15 000,- Kč, obviněný žádá o snížení uložené pokuty či její úplné zrušení z důvodu kritické hospodářské situace v České republice způsobené vyhlášením nouzového stavu. Uvádí, že současná situace klade extrémní nároky na zdravotnická zařízení, včetně obviněného. Zároveň dle něj není přiléhavé posuzovat jeho ekonomickou situaci dle celkových výnosů v roce 2018. Ty dle něj činí příjmy od zdravotních pojišťoven, které přicházejí se zpožděním, přičemž část účetních výnosů tvoří náklady na léčbu nepojištěných cizinců – samoplátců, kterým nemocnice je povinna poskytovat zdravotní služby, ale jejichž pohledávky jsou nedobytné a je nutné je odepsat. Obviněný přitom odkazuje na stav svého cash-flow jakožto odpovídající ukazatel jeho finanční situace. Disponibilní zůstatek na účtu obviněného se měnil každý den a klesl až na úroveň 0,5 milionu Kč, což obviněného donutilo jednat o splátkovém kalendáři s dodavatelem léků a stravy. Pokutu tak považuje za nepřiměřeně zatěžující, snižující možnosti nemocnice reagovat na potřebu mimořádného nákupu zdravotních pomůcek a ochranných opatření.

Na závěr podaného odporu obviněný uvádí, že preventivní účel pokuty byl splněn již samotnou veřejnoprávní kontrolou ze strany Ministerstva zdravotnictví a správním řízením před Úřadem. Přitom odkazuje také na přiznání k přestupku uvedeného ve výroku III. příkazu ze dne 3. 4. 2020, které označuje za polehčující okolnost. Proto žádá, aby bylo od potrestání upuštěno nebo bylo uloženo např. napomenutí.

Ve svém vyjádření ze dne 23. 4. 2020, které Úřad obdržel od obviněného téhož dne, obviněný navázal na podaný odpor, když opakovaně upozorňuje na svou velmi obtížnou ekonomickou situaci, přičemž doplňuje výpis z účtu ke dni 17. 3. 2020 a dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne 10. 3. 2020 s dodavatelem léčiv, kterou označuje za nezbytnou pro zajištění kontinuity dodávání léčiv, neboť již na svém účtu neměl disponibilní prostředky pro uhrazení dluhu. Opakuje tak, že pokuta, která se může jevit z pohledu Úřadu jako nízká či symbolická, může mít pro obviněného tíživý dopad.

Úřad vydal dne 15. 4. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-11256/2020/522/KČe (dále jen „příkaz ze dne 15. 4. 2020“), který byl obviněnému doručen téhož dne a kterým Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu) a současně obviněnému za spáchání přestupku uložil pokutu ve výši 220 000 Kč (výrok II. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích, zahájeno správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0157/2020/VZ.

Účastníkem uvedeného správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu ze dne 15. 4. 2020 podal obviněný dne 21. 4. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-12143/2020/522/KČe/PKř ze dne 23. 4. 2020 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-13430/2020/522/KČe/PKř ze dne 6. 5. 2020 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se ale obviněný ve správním řízení již dále nevyjádřil.

Obviněný v odporu uvádí, že se dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu ze dne 15. 4. 2020 pouze z důvodu své nezkušenosti, resp., že zákon neporušil úmyslně. Jako polehčující okolnost obviněný vidí skutečnost, že zadávací dokumentaci k veřejné zakázce „Dodávky dezinfekčních prostředků“, která byla uveřejněna na profilu zadavatele, si kromě vybraného dodavatele PROMEDICA PRAHA GROUP „stáhl“ i další dodavatel (což dokládá výpisem z profilu zadavatele), který mohl podat nabídku. Obviněný dále uvádí, že na profilu zadavatele uveřejnil i dokumenty, které nebyl povinen uveřejnit (např. předběžné oznámení nebo rozhodnutí o výběru dodavatele) a dodává, že ačkoliv nebyl dodržen postup dle zákona, výsledkem je dodávka dezinfekce za velmi dobrých cenových podmínek, stejně jako kdyby proběhla standardní soutěž.

K výši uložené pokuty obviněný namítá, že Úřad při jejím stanovení vycházel ze závěrečného účtu nemocnice (obviněného) za rok 2018, avšak obviněný však má za to, že výše vyměřené pokuty nemá vzhledem k jeho finanční situaci preventivní, ale značně represivní charakter, neboť značně zatěžuje jeho rozpočet a proto žádá o její snížení nebo zrušení. Obviněný obecně poukazuje na kritickou hospodářskou situaci způsobenou vyhlášením nouzového stavu v rámci mimořádných opatření proti epidemii COVID-19. Obviněný dále namítá, že posuzovat jeho ekonomickou situaci na základě celkových výnosů v roce 2018 je nepřiléhavé, neboť tyto výnosy tvoří příjmy od zdravotních pojišťoven, které však přicházejí se zpožděním. O skutečné finanční situaci obviněného v době vydání příkazu vypovídá stav cash-flow, kdy disponibilní zůstatek na účtu nemocnice se měnil každý den a v negativním případě klesal až na 0,5 mil. Kč a obviněný byl mj. nucen jednat o splátkovém kalendáři s dodavateli. Za těchto okolností je dle obviněného uložení pokuty nepřiměřeně zatěžující, neboť snižuje jeho možnosti operativně reagovat na potřeby mimořádného nákupu zdravotních pomůcek a ochranných opatření. Dle obviněného byl preventivní účel pokuty splněn již samotnou veřejnosprávní kontrolou ze strany Ministerstva zdravotnictví a následným správním řízením před Úřadem. Jako polehčující okolnost by měl Úřad dle obviněného zohlednit, že se obviněný ke spáchání přestupku přiznal. Obviněný závěrem žádá, aby Úřad vyslovil výrok o vině, avšak aby upustil od uložení pokuty.

Obviněný přípisem ze dne 23. 4. 2020 nadepsaným „Doplnění listinných důkazů ke spisu ‚Dodávky dezinfekčních prostředků‘“, který byl Úřadu doručen téhož dne, v návaznosti na svou argumentaci uvedenou v odporu předložil jako „listinné důkazy“ kopie „Výpisu z účtu“ u České národní banky ke dni 17. 3. 2020, z nějž vyplývá disponibilní zůstatek ve výši cca 11 mil. Kč, a nedatované „Dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři“ vč. splátkového kalendáře s dodavatelem PHOENIX lékárenský velkoobchod s.r.o., v níž se zavázal k úročeným splátkám dluhu ve výši cca 15 mil. Kč, aby dle svého vyjádření zajistil kontinuitu dodávání léčiv.

Úřad vydal dne 20. 4. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-11773/2020/521/RŠu (dále jen „příkaz ze dne 20. 4. 2020“), který byl obviněnému doručen téhož dne a kterým Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu) a současně obviněnému za spáchání uvedeného přestupku uložil pokutu ve výši 40 000 Kč (výrok II. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích, zahájeno správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-0162/2020/VZ.

Účastníkem uvedeného správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 27. 4. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Úřad usnesením č. j. ÚOHS-12794/2020/521/RŠu ze dne 4. 5. 2020 určil obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Úřad usnesením č. j. ÚOHS-14847/2020/521/RŠu ze dne 20. 5. 2020 určil obviněnému lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se ale obviněný ve správním řízení již dále nevyjádřil.

Obviněný v odporu předně přiznává, že se dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu ze dne 20. 4. 2020, přičemž dále uvádí, že již přijal organizační a personální opatření, aby se obdobná situace v budoucnu neopakovala.

Obviněný dále podotýká, že se účastnící zadávacího řízení nejpozději v písemné zprávě zadavatele dozvěděli výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, přičemž nikdo z účastníků nepodal námitky, a to ani proti výběru dodavatele, ani proti chybějícímu posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v oznámení o výběru dodavatele, ani proti zadávacím podmínkám. Obviněný je toho názoru, že i kdyby někdo námitky proti výběru dodavatele podal, nebyly by úspěšné, neboť proces výběru dodavatele učinil obviněný dle svého názoru v souladu se zákonem „a nakonec se materiálně, byť ne možná procesně správně, účastníci všechny důvody výsledku rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele dozvěděli“.

Dle obviněného nedošlo k reálné společenské škodlivosti předmětného jednání obviněného, neboť „1. Nikdo z účastníků nepodal námitky a to i přesto, že se v důsledku všechny informace o zadávacím řízení dozvěděl. 2. Zadavatel vybral dodavatele důsledně dle zákona a zadávacích podmínek. 3. Zadavatel obdržel ekonomicky výhodnou nabídku vybraného dodavatele. Jednání zadavatele v důsledku nevykazuje znaky společenské škodlivosti, neboť dočasný, mírný a nechtěný zásah zadavatele do zásady transparentnosti, byl jeho pozdějším jednáním zcela zhojen tak, aby byl výsledkem legitimní výběr vybraného dodavatele.“.

V souvislosti s uložením pokuty se obviněný předně vyjadřuje ke své ekonomické situaci, na kterou nelze dle jeho názoru nahlížet dle historických ekonomických výsledků roku 2018, ale dle aktuálního stavu v době vydání rozhodnutí. Ačkoliv se může výše uložené pokuty jevit z pohledu Úřadu jako symbolická, pro obviněného může mít tíživý dopad. V této souvislosti obviněný přikládá výpis z účtu obviněného, ze kterého je patrný disponibilní zůstatek obviněného ke dni 17. 3. 2020, Dohodu o uznání dluhu a splátkový kalendář s dodavatelem léčivých přípravků společností PHOENIX lékárenský velkoobchod s.r.o.

Obviněný dále poukazuje na kritickou hospodářskou situaci v České republice způsobenou vyhlášením nouzového stavu v rámci mimořádných opatření proti celosvětové epidemii onemocnění COVID-19 způsobeném šíření koronaviru. Obviněný dále poukazuje na to, že na úrovni celé státní správy jsou přijímána opatření, která umožní uvolňovat peněžní prostředky na okamžité nákupy ochranných pomůcek.

Obviněný dále uvádí, že byl vydán tzv. „generální pardon ministryně financí“, kterým dojde k prominutí příslušenství daně a správních poplatků, pokuty za opožděné tvrzení daně, tolerance pozdního podání daňových přiznání a úhrady daně až do 1. července 2020, prominutí pokut za opožděné podání kontrolního hlášení, prominutí správního poplatku za podání žádosti o posečkání nebo splátkování daně.

Obviněný dále poukazuje na to, že současná situace klade enormní nároky na zdravotnická zařízení, kdy v důsledku vládního opatření zdravotníci nemohou čerpat dovolenou po dobu nouzového stavu, byly omezeny operační výkony tak, aby byly vyhrazeny kapacity pro případné pacienty s nemocí COVID-19.

Ke své ekonomické situaci obviněný uvádí, že výnosy z roku 2018 jsou tvořeny příjmy od zdravotních pojišťoven, které přicházejí se zpožděním. Část výnosů tvoří náklady na léčbu nepojištěných cizinců-samoplátců, kterým je nemocnice povinna poskytnout zdravotní služby, avšak veškeré tyto pohledávky jsou nedobytné a je nutno je odepsat. O skutečné finanční situaci vypovídá cash-flow. Obviněný dále uvádí, že jeho disponibilní zůstatek na účtu se měnil každý den, kdy ke dni 17. 3. 2020 činil 11 mil. Kč a v témže období byl obviněný nucen uzavřít splátkový kalendář s dodavatelem léčiv.

Obviněný dále uvádí, že v předchozích dnech schválil vyplacení příspěvku 500,- Kč pro zdravotníky v „první linii“. Ačkoliv se jednalo o cca 38 000,- Kč, musel obviněný i tento výdaj při současném stavu cash-flow pečlivě zvažovat.

Za uvedených okolností považuje obviněný uložení pokuty za nepřiměřeně zatěžující, byť ne likvidační, neboť snižuje možnost obviněného operativně reagovat na potřebu mimořádného nákupu zdravotních pomůcek a ochranných opatření.

Závěrem obviněný akcentuje, aby Úřad, který vede ve věci spáchání přestupků obviněným několik správních řízení, zohlednil zásadu absorpce, a aby všechna tato správní řízení případně procesně spojil.

Dle obviněného byl preventivní účel pokuty splněn již samotnou veřejnosprávní kontrolou ze strany Ministerstva zdravotnictví a následným správním řízením před Úřadem. Jako polehčující by měl Úřad dle obviněného zohlednit, že se obviněný ke spáchání přestupku přiznal. Obviněný závěrem žádá, aby Úřad vyslovil výrok o vině, avšak aby upustil od uložení pokuty.

Úřad vydal dne 27. 4. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-12432/2020/521/OPi (dále jen „příkaz ze dne 27. 4. 2020“), který byl obviněnému doručen téhož dne a kterým Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil tří přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výroky I., II. a III. příkazu), jednoho přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona (výrok IV. příkazu) a jednoho přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona (výrok V. příkazu) a současně obviněnému za spáchání přestupků uložil pokutu ve výši 100 000 Kč (výrok VI. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích zahájeno správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0173/2020/VZ.

Účastníkem uvedeného správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu ze dne 27. 4. 2020 podal obviněný dne 5. 5. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-13422/2020/521/OPi ze dne 6. 5. 2020 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

Úřad usnesením č. j. ÚOHS-14411/2020/521/OPi ze dne 15. 5. 2020 určil obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se ale obviněný ve správním řízení již dále nevyjádřil.

Obviněný uznává, že se dopustil přestupků uvedených ve výrocích I. až V. příkazu ze dne 27. 4. 2020, nicméně ve vztahu k výroku IV. příkazu[4] obviněný dodává, že ten se nezakládá na „správné právní kvalifikaci a reálné situaci dodavatelů, kteří podávají nabídky do zadávacích řízení. Pokud si dodavatelé stáhnou nabídky z elektronického nástroje zadavatele a jsou zadavatelem informováni o skutečnosti, že nabídky se skrze uvedený elektronický nástroj podávají, zákonitě očekávají informace a priori o způsobu podání nabídky od provozovatele elektronického nástroje, nikoliv od zadavatele. Nelze tak argumentovat dle názoru zadavatele na jednu stranu tím, že zadávání veřejných zakázek je formalizovaný proces (…), a na stranu druhou vykládat zákon materiálně, tak jak tomu ve zbytku argumentace příkazu je.“ Účelem ust. § 211 zákona dle obviněného je, „aby dodavatelé dokázali podat nabídky do elektronického nástroje; zadavatel jim k uvedenému dal odkaz na elektronický nástroj zadavatele, a pokud podání nabídek nebylo dodavatelům jasné, zákonitě by informace žádali po provozovateli elektronického nástroje (jak by činil ostatně i zadavatel). Elektronický nástroj musí být obligatorně certifikován a vyhovovat požadavkům vyhlášky č. 260/2016 Sb., proto je jeho provoz odpovědností třetí strany – provozovatele elektronického nástroje.“ Obviněný tak má za to, že výrok IV. příkazu obsahuje ze strany Úřadu znaky nepřípustného formalismu, neboť kdyby uvedl informace dle § 211 odst. 4 zákona způsobem dle představ Úřadu, nezměnil by se nijak počet podaných nabídek, jejich kvalita a ani obsah. Dle názoru Obviněného tak ani nebyla porušena žádná ze zásad zadávacího řízení a společenská škodlivost Úřadem shledaného deliktu je rovna nule, nehledě na ust. § 270 odst. 1 zákonem konstruovanou fikci apriorní společenské škodlivosti. Obviněný se dále vyjadřuje k výroku V. příkazu, kdy je názoru, že „sice písemná zpráva nebyla zveřejněna, avšak údaje, které by v ní byly obsaženy[,] lze seznat z v elektronickém nástroji a Věstníku uveřejněných dokumentů a samotné karty veřejné zakázky v elektronickém nástroji, takže z hlediska materiálního zadavatel v konečném důsledku žádnou informaci, kterou měl zveřejnit v písemné zprávě zadavatele[,] nezamlčel.“.

Obviněný se dále vyjadřuje k výroku V. příkazu ze dne 27. 4. 2020, kdy je názoru, že „sice písemná zpráva nebyla zveřejněna, avšak údaje, které by v ní byly obsaženy[,] lze seznat z v elektronickém nástroji a Věstníku uveřejněných dokumentů a samotné karty veřejné zakázky v elektronickém nástroji, takže z hlediska materiálního zadavatel v konečném důsledku žádnou informaci, kterou měl zveřejnit v písemné zprávě zadavatele[,] nezamlčel.“.

Obviněný dále obdobně jako např. v odporu ze dne 27. 4. 2020 obecně poukazuje na kritickou hospodářskou situaci způsobenou vyhlášením nouzového stavu v rámci mimořádných opatření proti epidemii COVID-19. Obviněný dále namítá, že posuzovat jeho ekonomickou situaci na základě celkových výnosů v roce 2018 je nepřiléhavé, neboť tyto výnosy tvoří příjmy od zdravotních pojišťoven, které však přicházejí se zpožděním. O skutečné finanční situaci obviněného v době vydání příkazu vypovídá dle jeho přesvědčení stav cash-flow, kdy disponibilní zůstatek na účtu nemocnice se měnil každý den a v negativním případě klesal až na 0,5 milionu Kč a obviněný byl mj. nucen jednat o splátkovém kalendáři s dodavateli. Za těchto okolností je dle obviněného uložení pokuty nepřiměřeně zatěžující, neboť snižuje jeho možnosti operativně reagovat na potřeby mimořádného nákupu zdravotních pomůcek a ochranných opatření. Dle obviněného byl preventivní účel pokuty splněn již samotnou veřejnosprávní kontrolou ze strany Ministerstva zdravotnictví a následným správním řízením před Úřadem. Jako polehčující by měl Úřad dle obviněného zohlednit, že se obviněný ke spáchání přestupku přiznal. Obviněný závěrem žádá, aby Úřad vyslovil výrok o vině, avšak aby upustil od uložení pokuty.

Úřad vydal dne 29. 4. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-12791/2020/522/KČe (dále jen „příkaz ze dne 29. 4. 2020“), který byl obviněnému doručen téhož dne a kterým Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil tří přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona (výrok I. až III. příkazu) a současně obviněnému za spáchání přestupků uložil pokutu ve výši 250 000 Kč (výrok IV. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích zahájeno správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0178/2020/VZ.

Účastníkem uvedeného správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu ze dne 29. 4. 2020 podal obviněný dne 6. 5. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-13551/2020/522/KČe/PKř ze dne 6. 5. 2020 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-14662/2020/522/KČe ze dne 20. 5. 2020 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se ale obviněný ve správním řízení již dále nevyjádřil.

Obviněný namítá, že s přihlédnutím k účelu, které mají CPV kódy plnit, je třeba brát v úvahu nejen číselné zařazení, ale rovněž slovní význam, který název CPV kódu má. Pokud je tedy heslo ve slovníku „laboratorní služby“, dá se dle obviněného předpokládat, že dodavatelé, kterým není systematika číselné kvalifikace známa, budou pro vyhledávání volit spíše slovní popis kritéria. Nadto se obviněný domnívá, že účel CPV kódu, tj. aby se o existenci veřejné zakázky dozvěděl široký okruh dodavatelů, byl splněn, což dle něj vyplývá z výpisu elektronického nástroje Tender Aréna, dle kterého si zadávací dokumentaci „stáhly“ dva subjekty, a který v kopii přikládá.

Obviněný dále namítá, že Úřad přistoupil k argumentaci rozporující hodnotící kritéria manipulativně. Vždy lze tvrdit, že způsob definice hodnotících kritérií měl být přesnější, avšak uvedené povede k situaci, kdy na jedné straně propagované užívání kvalitativních kritérií hodnocení zadavatelé nebudou v důsledku používat, neboť vždy bude možno říci, že hodnoticí kritéria a metoda hodnocení nebyly dostatečné.Obviněný se také neztotožňuje se závěry Úřadu, že nelze dle způsobu jím nastaveného hodnocení hodnotit více než 5 nabídek. Z kontextu zadávacích podmínek dle něj vyplývá, že minimální počet bodů je nula, tj. že nelze získat záporné body. Obviněný dle svého názoru v zadávací dokumentaci u dílčího kritéria hodnocení č. 4 rovněž jasně stanovil, že nejvýše bude hodnocena nabídka, která vytvoří školicí team s nejvyšším počtem odborníků, s nejdelší praxí a s nejvyšším počtem konzultačních hodin. Kritérium zadavatel nečlenil na subkritéria, byť Úřad tohoto dojmu asi nabyl, alejeho záměrem bylo, aby byl dostatečně reflektován vztah užitné hodnoty a ceny. Nejlepší v předmětném kritériu pak dle obviněného byla nabídka, jejíž číselný údaj v hodnoceném kritériu byl prostě nejvyšší, jak z definice metody hodnocení vyplývá. Rovněž se domnívá, že pro způsob hodnocení není nutno stanovit automaticky vzorec.

Obviněný jako polehčující okolnost uvádí, že svým postupem dosáhl výrazného snížení ceny za laboratorní služby.Připomíná, že sám Úřad shledává na straně nemocnice polehčujících okolnost, že obviněný mohl zakázku zadávat ve zjednodušeném režimu, přesto však volil přísnější režim.

K výši pokuty obviněný namítá, že Úřad při jejím stanovení vycházel ze závěrečného účtu, nemocnice za rok 2018, podle nějž dosáhla celkových výnosů ve výši 1 085 mil. Kč, na základě čehož Úřad v příkazu ze dne 29. 4. 2020 konstatuje, že výši pokuty nelze považovat za likvidační, neboť v této souvislosti představuje pouze marginální částku. Obviněný však má za to, že výše vyměřené pokuty nemá vzhledem k jeho finanční situaci preventivní, ale značně represivní charakter, neboť značně zatěžuje jeho rozpočet a proto žádá o její snížení nebo o úplné zrušení. Obviněný obecně poukazuje na kritickou hospodářskou situaci způsobenou vyhlášením nouzového stavu v rámci mimořádných opatření proti epidemii COVID-19. Obviněný dále namítá, že posuzovat jeho ekonomickou situaci na základě celkových výnosů v roce 2018 je nepřiléhavé, neboť tyto výnosy tvoří příjmy od zdravotních pojišťoven, které však přicházejí se zpožděním. O skutečné finanční situaci obviněného v době vydání příkazu vypovídá dle obviněného stav cash-flow, kdy disponibilní zůstatek na účtu nemocnice se měnil každý den a v negativním případě klesal až na 0,5 milionu Kč a obviněný byl mj. nucen jednat o splátkovém kalendáři s dodavateli. Za těchto okolností je uložení pokuty, nepřiměřeně zatěžující, neboť snižuje možnosti obviněného operativně reagovat na potřebu mimořádného nákupu zdravotních pomůcek a ochranných opatření.

Dne 15. 5. 2020 obdržel Úřad návrh obviněného ze dne 14. 5. 2020 na spojení správních řízení vedených Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0118/2020/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0150/2020/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0157/2020/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0162/2020/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0173/2020/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0178/2020/VZ. Úřad na základě návrhu (žádosti) obviněného spojil dle § 140 odst. 1 správního řádu usnesením č. j. ÚOHS-14664/2020/522/KČe ze dne 21. 5. 2020 správní řízení, resp. řízení o přestupcích vedená pod sp. zn. ÚOHS-S0150/2020/VZ, pod sp. zn. ÚOHS-S0157/2020/VZ, pod sp. zn. ÚOHS-S0162/2020/VZ, pod sp. zn. ÚOHS-S0173/2020/VZ a pod sp. zn. ÚOHS-S0178/2020/VZ, neboť se týkají stejného účastníka řízení, tj. obviněného a Úřadu nebylo známo, že by spojení řízení bránila povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků správního řízení. Spojením řízení obviněnému rovněž nevzniklo nebezpečí újmy[5].

Přípisem č. j. ÚOHS-14696/2020/522/KČe ze dne 21. 5. 2020 byl účastník společného řízení o přestupku (tj. obviněný) o spojení správních řízení informován.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 107 odst. 1 zákona se nabídky podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje nebo v listinné podobě.

Podle § 211 odst. 4 zákona při elektronické komunikaci v zadávacím řízení, soutěži o návrh a při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému poskytne zadavatel dodavatelům k dispozici veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast.

Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

V odst. 3. 7. zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ obviněný uvedl, že „zveřejňuje zadávací dokumentaci na profilu zadavatele v elektronickém nástroji TenderArena, kde budou rovněž poskytovány případné dodatečné informace.“

V odst. 11. 1. zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ obviněný uvedl, že „Nabídky se podávají v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje TenderArena.“

Úřad na úvod uvádí, že zadávání veřejných zakázek představuje oproti kontraktaci v soukromoprávním prostředí vysoce formalizovaný proces, přičemž toto „omezení“ se projevuje mj. i v oblasti komunikace mezi zadavatelem a dodavateli, která musí dle § 211 odst. 1 zákona probíhat v zadávacích řízeních a při zvláštních postupech podle části šesté zákona (rámcová dohoda, dynamický nákupní systém, soutěž o návrh) výhradně písemně (není-li v zákoně stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace). V § 211 odst. 3 pak zákon přinesl povinnost, aby písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavateli probíhala elektronicky, a to s výjimkou zákonem taxativně vymezených případů. Nabytím účinnosti tohoto ustanovení tak zadavatelé přestali mít možnost mj. přijímat nabídky dodavatelů v listinné podobě (s příp. výjimkami stanovenými zákonem, nicméně v posuzovaném případě byla dokumentace o zadávacím řízení výhradně v elektronické podobě), když povinnost elektronické komunikace se vztahuje i na podání nabídek, které mohly být dále podávány již pouze prostřednictvím elektronického nástroje. Povinnost komunikovat v zadávacím řízení elektronicky a zejména prostřednictvím elektronických nástrojů však s sebou přináší i určitá specifika technické povahy. Proto zákon v § 211 odst. 4 zároveň zavedl povinnost zadavateli, aby při elektronické komunikaci v zadávacím řízení poskytl dodavatelům k dispozici „veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast“.

Obviněný v zadávací dokumentaci ZŘ „Tiskařské výrobky“ uvedl, že zadávací dokumentaci zveřejňuje na profilu zadavatele v elektronickém nástroji TenderArena, kde bude poskytovat i případné dodatečné informace. Dále pak uvedl, že nabídky se podávají v elektronické podobě prostřednictvím zmíněného nástroje.

Obviněný ke splnění svých povinností podle § 211 odst. 4 zákona ve vyjádření k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0028/2020/VZ uvedl, že elektronický nástroj byl jednoznačně určen a zadavatel jej používá ve všech zadávacích řízeních. Připustil přitom, že administrativním pochybením zároveň neposkytl veškeré doprovodné informace pro podání nabídek a komunikaci, avšak že toto pochybení bylo toliko formální a nemohlo mít žádný vliv na průběh ani výsledek zadávacího řízení „Tiskařské výrobky“. Dle obviněného „zakázka“ neklade žádné specifické nároky na elektronickou komunikaci a uplatní se tak „elementární zásady fungování elektronické komunikace“ související se zadávacím řízením, poskytované typicky ve formě standardizovaného poučení. Takový vzorový dokument je dle obviněného ke stažení na řadě internetových portálů včetně samotné TenderAreny a rovněž je distribuován na školeních Ministerstva pro místní rozvoj k veřejným zakázkám a poskytuje informace technické povahy, přičemž se dle obviněného jedná o krajně obecné informace, které jsou nepochybně známé každému potenciálnímu dodavateli v prostředí veřejných zakázek. Znovu tak zopakoval, že se jedná o pouze formální pochybení, které nemohlo mít vliv na výsledek zadávacího řízení.

Úřad na tomto místě uvádí, že ust. § 211 odst. 4 zákona ukládá zadavatelům jasnou a jednoznačnou povinnost, aby v zadávacím řízení něčeho činil. Konkrétně, aby dodavatelům poskytl k dispozici veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro podání nabídek. Přičemž z povahy tohoto ustanovení plyne, že se jedná o zadávací podmínky, a to konkrétně o podmínky průběhu zadávacího řízení ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona. Jak plyne ze zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ a koneckonců i z vyjádření obviněného k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0028/2020/VZ, v předmětném zadávacím řízení informace v zákonem předpokládaném rozsahu poskytnuty nebyly, když obviněný toliko uvedl, že prostřednictvím TenderAreny zveřejňuje zadávací dokumentaci a případné dodatečné informace, a že nabídky musí být podány v elektronické podobě prostřednictvím tohoto elektronického nástroje. Chybí tak jakékoliv bližší technické informace týkající se např. šifrování nabídek v souladu vyhláškou č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška o elektronických nástrojích“) nebo alespoň odkaz na nápovědu k použitému elektronickému nástroji. Úřad nezpochybňuje, že tyto informace jsou k dispozici ve veřejně dostupných standardizovaných dokumentech, a to v podobě nápovědy, často kladených otázek či horké linky provozovatele elektronického nástroje, nicméně obviněný tyto dokumenty či kontakty dodavatelům nedal k dispozici, ani na ně žádným způsobem neodkázal.

Úřad na tomto místě odkazuje zejména na ust. § 5 vyhlášky o elektronických nástrojích, které stanoví povinnosti zadavatele ve vztahu k šifrování nabídek, mezi které patří mj. poskytnutí certifikátu veřejného klíče prostřednictvím svého profilu zadavatele za účelem šifrování obsahu nabídky, případně internetových stránek elektronického nástroje nebo zasláním na základě vyžádání. Obviněný samotný certifikát veřejného klíče sice prostřednictvím profilu zadavatele poskytl, avšak neposkytl dodavatelům žádné informace technické povahy, tj. „návod“, jak certifikát veřejného klíče použít při podání nabídek. Přestože elektronický nástroj může šifrování provádět do velké míry automatizovaně, neposkytl obviněný v zadávacích podmínkách dodavatelům žádný „návod“, jak certifikát veřejného klíče použít.

Tvrdí-li obviněný, že pochybení je pouze formální a nemohlo mít vliv na výsledek zadávacího řízení, Úřad k tomu uvádí následující. Stanovení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem je přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, u něhož není vyžadován vliv na výběr dodavatele, ale toliko, aby na základě zadávacího řízení byla uzavřena rámcová dohoda, což se v šetřeném případě stalo. Na tom nic nemění ani tvrzená „formálnost“ nesplněné povinnosti. Zadávací řízení je formalizovaným procesem a zadavatelé jsou povinni tyto formální povinnosti dodržovat, čímž je zároveň dodržena zákonnost tohoto procesu. Nadto zákon v § 270 odst. 1 výslovně uvádí vyvratitelnou domněnku, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. K tvrzení, že informace technické povahy týkající se komunikace prostřednictvím elektronického nástroje TenderArena jsou nepochybně známé každému potenciálnímu dodavateli, Úřad uvádí, že toto tvrzení obviněného je pouhou spekulací a nic nemění na skutečnosti, že zákonem požadované informace dodavatelům neposkytl a svou povinnost nesplnil, a to ani odkazem na případné standardizované dokumenty tyto informace obsahující. Dodavatelé měli mít veškeré informace nezbytné pro účast v zadávacím řízení k dispozici v zadávacích podmínkách od obviněného, aniž by si je museli jakýmkoliv způsobem sami dohledávat.

Úřad tak shrnuje, že obviněný povinnost podle § 36 odst. 3 zákona ve spojení s ust. § 211 odst. 4 zákona nesplnil, když dodavatelům neposkytl veškeré informace týkající se elektronické komunikace, např. informace týkající se šifrování nabídek, nutnosti registrace v elektronickém nástroji pro podání nabídek, požadavky na HW a SW vybavení nutné pro podání nabídek, maximální velikost vkládaných souborů nebo alespoň odkaz na nápovědu k použitému elektronickému nástroji a stanovil tak zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Úřad dále uvádí, že obviněný na základě zadávacího řízení „Tiskařské výrobky“ dne 15. 10. 2018 uzavřel rámcovou dohodu s vybraným dodavatelem ASTRON print, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, když stanovil zadávací podmínky v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“ v rozporu se zákonem a zároveň uzavřel „Rámcovou dohodu na tiskařské výrobky“.

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Podle § 53 odst. 4 zákona zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 nebo snížení počtu předběžných nabídek podle § 112. Pro technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce se § 92 použije obdobně.

Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a. která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b. minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

V odst. 6. 4. písm. a) zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ obviněný stanovil, že „K prokázání splnění kritérií technické kvalifikace zadavatel požaduje dle § 79 ZZVZ předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele, včetně uvedení kontaktu na tyto objednatele (e-mail nebo telefon). Seznam bude zpracovaný formou čestného prohlášení a bude podepsaný oprávněnou osobou dodavatele“.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že pokud zadavatel pro zadávací řízení zvolí zjednodušené podlimitní řízení, zákon mu v ust. § 53 odst. 4 dává možnost, nikoliv povinnost použít jednotlivá pravidla pro nadlimitní režim a zároveň mu umožňuje zvolit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než ta uvedená v části čtvrté zákona. Pokud se však zadavatel rozhodne některé pravidlo pro nadlimitní režim v zadávacím řízení použít, je dle názoru Úřadu povinen aplikovat jej stejným způsobem, jako v nadlimitním řízení, nestanoví-li zákon (příp. zadavatel výslovně v zadávací dokumentaci) jinak, a to za dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek.

Zadavatel tak ve zjednodušeném podlimitním řízení může zvolit kritérium technické kvalifikace podle ustanovení platných pro nadlimitní režim (ostatně ani u otevřeného řízení není použití technické kvalifikace povinné), nicméně rozhodne-li se pro takový postup, musí zvolit kvalifikační kritéria v souladu se zákonem a stejně tak je v souladu se zákonem definovat v zadávacích podmínkách.

Zákon v § 73 odst. 6 výslovně uvádí, že pokud zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, která kritéria technické kvalifikace požaduje a minimální úroveň pro jejich splnění. Důvodová zpráva k citovanému ustanovení uvádí, v případě kritéria technické kvalifikace na předložení seznamu referenčních stavebních prací je to „například požadavek zadavatele na doložení alespoň 2 významných stavebních prací v určitém rozsahu“. Obdobně tomu pak bude i u kvalifikačního kritéria na předložení seznamu referenčních služeb či dodávek podle § 79 odst. 2 písm. b). Stejně se vyjadřuje i komentářová literatura: „Pokud se zadavatel rozhodne požadovat prokázání ekonomické a/nebo technické kvalifikace, je povinen stanovit vždy i minimální úroveň (jakousi spodní hranici) jejich splnění. Pokud bude například zadavatel požadovat seznam stavebních prací za posledních 5 let dle § 79 odst. 2 písm. a) (tzv. referenční zakázky), je nezbytné, aby stanovil současně i věcný obsah referenční zakázky (definici referenční zakázky, tj. co se bude považovat za referenční zakázku) a jejich minimální počet a/nebo hodnotu každé referenční zakázky a/nebo jiné údaje, ze kterých bude zřejmá minimální úroveň požadovaná zadavatelem po účastnících zadávacího řízení.“[6]

Pokud zadavatel pro prokázání technické kvalifikace minimální úroveň referenčních dodávek či služeb nestanoví, nejenže tím nesplní zákonnou povinnost podle § 73 odst. 6 písm. b) zákona, ale zároveň je takový požadavek na kvalifikaci netransparentní. Úřad přitom k nutnosti dodržet zásadu transparentnosti při stanovení zadávacích podmínek odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu Brno sp. zn. 62 Af 5/2010 ze dne 6. 10. 2011, jehož závěry jsou aplikovatelné i pro současnou právní úpravu: „Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být například i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Jestliže pak zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného. Je třeba zdůraznit, že je to zadavatel, kdo zadávací dokumentaci vyhotovuje, případně nechává vyhotovovat, a kdo také za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá.“

V šetřeném případě (tj. v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“) obviněný požadavky na technickou kvalifikaci dodavatelů stanovil, přičemž stanovil mj. požadavek na předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky, a to s výslovným uvedením, že se jedná o technické kvalifikační předpoklady podle § 79 zákona (srov. bod 102. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného tak dle Úřadu plyne, že obviněný se dobrovolně podřídil pravidlům stanoveným pro nadlimitní režim pro stanovení technické kvalifikace. Zároveň je z výše uvedeného patrné, že obviněný sice stanovil, jaká kritéria na prokázání technické kvalifikace od dodavatelů požaduje prokázat a jakými doklady, nicméně žádným způsobem nestanovil minimální úroveň plnění, které bude v souladu s kvalifikačním požadavkem podle odst. 6.4 písm. a) zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ považovat za významnou dodávku či službu a ani žádným způsobem nedefinoval předmět takového plnění.

Takto stanovené zadávací podmínky, které nedávají uchazečům zcela jasný návod pro vypracování nabídky, ale naopak umožňují rozdílný výklad, porušují zásadu transparentnosti zadávacího řízení uvedenou v § 6 odst. 1 zákona. Úřad k tomu uvádí, že pro posouzení transparentnosti zadávacích podmínek ve vztahu ke kvalifikaci je podstatné, aby zadávací dokumentace byla tak jednoznačná, aby z ní bylo patrno, co se rozumí významnou dodávkou či službou, jaké parametry musí taková dodávka či služba splňovat (např. jaká musela být cena dodávky či služby, aby mohla být uznána za významnou dodávku) a jaký počet významných služeb musí dodavatelé uvést, aby kvalifikační předpoklad splnili. Absence jednoznačných pravidel pro posuzování kvalifikace v zadávací dokumentaci by mohla vést k libovůli obviněného při následném posuzování nabídek. Nemůže tedy obstát zadávací dokumentace, kde obviněný uvádí pouze jakýsi „přepis“ ust. § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Požadavek na technickou kvalifikaci tak není zcela jednoznačný, tj. pravidla pro posuzování splnění kvalifikace dodavatelů objektivně připouštějí nejednoznačný výklad či je dokonce nelze vyložit vůbec, čímž vzniká dodavatelům interpretační nejistota. Následkem takto netransparentně stanovené kvalifikace pak je také netransparentnost posouzení splnění kvalifikačních předpokladů obviněným. Stejně tak pak netransparentně nastavené kvalifikační předpoklady mohou ovlivnit rozhodnutí dodavatelů, zda v zadávacím řízení vůbec podají nabídku. Pokud obviněný v podaném odporu uvádí, že dle jeho názoru by stanovením „přísnějších podmínek technické kvalifikace neobdržel více nabídek, ale právě naopak“, pak Úřad k tomuto uvádí, že obviněný nemusel podmínky technické kvalifikace stanovit „přísněji“, ale přesněji, tj. tak, aby dodavatelé měli dostatek informací o tom, co bude v rámci technické kvalifikace posuzováno.

Na základě uvedených skutečností je nutno dojít k závěru, že obviněný stanovil kvalifikační předpoklad podle odst. 6.4 písm. a) zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ v rozporu s § 73 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 53 odst. 4 zákona a zároveň v rozporu se zásadou transparentnosti, když v odst. 6.4 písm. a) zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ stanovil požadavek na splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona spočívající v předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, aniž by určil minimální úroveň pro splnění takového kritéria technické kvalifikace, když dostatečně jasným a určitým způsobem nevymezil, co se rozumí významnou dodávkou či službou, přičemž zároveň neurčil rozsah dodávky či služby, aby mohla být považovaná za významnou a počet významných dodávek či služeb, které musí dodavatelé ve svých nabídkách pro splnění kvalifikačního kritéria uvést.

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a uzavírání rámcových dohod v zadávacím řízení, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávacího řízení, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení týkají.

Obviněný byl s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“ a v zadávacím řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na profilu zadavatele.

Zadávací řízení „Tiskařské výrobky“ bylo ukončeno uzavřením rámcové dohody ze dne 15. 11. 2018 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu o předmětném zadávacím řízení na profilu zadavatele, tj. do 3. 1. 2019.

Obviněný ve vyjádření k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0028/2020/VZ uvedl, že písemnou zprávu sice dne 30. 10. 2018 zpracoval a zveřejnil, nicméně učinil tak v „nesprávném“ formátu .docx. Dále uvedl, že po zjištění tohoto nedostatku byla z profilu zadavatele stažena a pochybení „bude napraveno“.

Vzhledem ke skutečnosti, že z údajů dostupných na profilu zadavatele vyplývá, že písemnou zprávu obviněný uveřejnil až dne 26. 1. 2020, tj. 426 dní po uplynutí zákonem stanovené lhůty, byl obviněný Úřadem výzvou č. j. ÚOHS-04633/2020/523/JMa ze dne 10. 2. 2020 vyzván, aby uvedl, který den byla písemná zpráva uveřejněna na profilu zadavatele a který den z něj byla stažena. Zároveň byl vyzván, aby tvrzené skutečnosti doložil.

Obviněný k výzvě č. j. ÚOHS-04633/2020/523/JMa ze dne 10. 2. 2020 Úřadu sdělil, že písemná zpráva zadavatele byla dne 30. 10. 2018 ve formátu .docx na profilu zadavatele „umístěna“ nicméně nebyla „uveřejněna“. Obviněný uvedl, že nápravu sjednal, když písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na profilu zadavatele dne 26. 1. 2020 ve formátu .pdf a dne 17. 2. 2020 rovněž ve formátu .docx.

Jak z profilu zadavatele, tak z vyjádření obviněného tedy vyplývá, že obviněný v šetřeném případě písemnou zprávu v zákonem stanovené lhůtě vůbec neuveřejnil a uveřejnil ji až dne 26. 1. 2020, tj. 426 dní po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

Podle ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, a to i v případě, kdy zadavatel tímto svým jednáním neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr dodavatele [na rozdíl od přestupku zadavatele podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého je alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele znakem skutkové podstaty]. Ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky přestupku.

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se zadávacího řízení „Tiskařské výrobky“ nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 15. 10. 2018 uzavřením rámcové dohody s vybraným dodavatelem ASTRON print, tedy nejpozději do 26. 11. 2018, přičemž písemnou zprávu zadavatele zveřejnil až dne 26. 1. 2020, tj. 426 dní po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Zadávací řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu bylo ukončeno uzavřením smlouvy dne 19. 5. 2017 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu o předmětném zadávacím řízení na profilu zadavatele, tj. do 30. 6. 2017.

Z profilu zadavatele však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele nebyla uveřejněna na profilu zadavatele ve lhůtě do 30. 6. 2017 a ani později.

K argumentaci obviněného uvedené v této souvislosti v podaném odporu ze dne 5. 5. 2020, že „sice písemná zpráva zadavatele nebyla zveřejněna, avšak údaje, které by v ní byly obsaženy[,] lze seznat z v elektronickém nástroji a Věstníku uveřejněných dokumentů a samotné karty veřejné zakázky v elektronickém nástroji, takže z hlediska materiálního zadavatel v konečném důsledku žádnou informaci, kterou měl zveřejnit v písemné zprávě nezamlčel.“. Úřad uvádí, že sice souhlasí, že skutečnosti, které musí být obsaženy v písemné zprávě zadavatele (§ 217 odst. 2 zákona), lze seznat z profilu zadavatele, nicméně uvedené nezbavuje obviněného povinnosti vypracovat a zveřejnit písemnou zprávu zadavatele, jakožto dokument shrnující zásadní informace o daném zadávacím řízení, na profilu zadavatele. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona dojde již tím, že zadavatel neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě, přičemž společenská škodlivost je dána již samotným naplněním formálních znaků daného přestupku (§ 270 odst. 1 zákona).

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se zadávacího řízenína dokumentaci k výstavbě pavilonu nejpozději do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne19. 5. 2017 uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem KANIA, tedy nejpozději do 30. 6. 2017, a neučinil tak ani později. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno výroku X. tohoto rozhodnutí.

Podle § 2 odst. 1 věty první zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

Podle § 2 odst. 3 věty první zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.

Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 34 zákona je zadavatel oprávněn uveřejnit formou předběžného oznámení svůj úmysl zahájit zadávací řízení. V takovém případě zadavatel odešle předběžné oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.

Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

Podle § 56 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Obviněný odeslal předběžné oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 11. 2017; předběžné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-032353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 11. 2017 pod zn. 2017/S 222-460923 (dále jen „předběžné oznámení“).

Obviněný v záhlaví formuláře předběžného oznámení označil pole „[t]oto oznámení je pouze pro předběžné informace“ a jako předpokládané datum zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedl den 27. 11. 2017. Obviněný v předběžném oznámení neoznačil druh zadávacího řízení, neuvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ani odkaz na zadávací dokumentaci. Jako název uvedl obviněný „Dodávky dezinfekčních prostředků“ a do popisu zakázky uvedl, že „[p]ředmětem veřejné zakázky jsou dodávky dezinfekčních prostředků pro Psychiatrickou nemocnici Bohnice, včetně dopravy a poskytnutí dalších plnění tak, aby byl zajištěn řádný provoz zadavatele“.

Obviněný dne 20. 12. 2017 uveřejnil na profilu zadavatele dokument nadepsaný jako „Zadávací dokumentace a pokyny pro zpracování nabídky k veřejné zakázce ̗Dodávky dezinfekčních prostředků a služby spojené s dodávkou‘, zadávané v souladu s § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů“ (dále jen „zadávací dokumentace VZ ‚Dodávky dezinfekčních prostředků‘“).

Podle bodu 1.1. zadávací dokumentace VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je tato „vypracována jako podklad pro podání nabídky v zadávacím řízení, jehož předmětem je uzavření smlouvy na dodávky dezinfekčních prostředků a služby spojené s dodávkou… s jedním dodavatelem“.

V čl. 2. „Klasifikace předmětu plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je uvedeno: „2.1. Druh veřejné zakázky: veřejná zakázka na dodávky

Pod bodem 3.7. zadávací dokumentace VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je uvedeno, že „[z]adavatel zveřejňuje zadávací dokumentaci na profilu zadavatele v elektronickém nástroji TenderArena, kde budou rovněž poskytovány případné dodatečné informace“.

V článku 13. „Lhůta pro podání nabídky“ zadávací dokumentace VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je uvedeno, že „[l]hůta pro podání nabídek končí dnem 4. 1. 2018 v 12:00 hodin. Rozhodný je čas elektronického nástroje TenderArena“.

Pod bodem 14.4. zadávací dokumentace VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je uvedeno, že „[j]ako ekonomicky nejvýhodnější bude vybrána nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou“.

Z přehledu formulářů týkajících se veřejné zakázky a uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek (viz „Formuláře zakázky“[7]) je zřejmé, že obviněný ve Věstníku veřejných zakázek (a shodně v Úředním věstníku Evropské unie) uveřejnil pouze předběžné oznámení a dále formulář „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ (ve Věstníku veřejných zakázek bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněno dne 31. 1. 2018 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod zn. 2018/S 021-043857). Obviněný v oznámení o výsledku zadávacího řízení uvedl jako druh řízení otevřené řízení. Z podkladů předložených obviněným pak nevyplývá, že by obviněný odeslal další (mimo výše již zmíněné) formulář k uveřejnění.

Jak vyplývá z „Písemné zprávy zadavatele“ ze dne 31. 1. 2018, obviněný obdržel pouze jedinou nabídku, a to od vybraného dodavatele PROMEDICA PRAHA GROUP. Obviněný ve zprávě jako použitý druh zadávacího řízení uvedl „nadlimitní nadřízení“.

„Smlouvu na dodávky dezinfekčních prostředků a dodávky služeb spojené s dodávkou“ (dále jen „smlouva ze dne 24. 1. 2018“), v jejíž preambuli je uvedeno „…navazující na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem ‚Dodávky dezinfekčních prostředků a dodávky služeb spojené s dodávkou‘[8], zadanou v souladu s § 56 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů…“, obviněný s vybraným dodavatelem uzavřel dne 24. 1. 2018, a to – dle přílohy č. 1 „Specifikace dezinfekčních prostředků“ smlouvy – v celkové ceně 5 128 985,92 Kč bez DPH,[9] resp. 6 206 072,97 Kč s DPH. Obviněný smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele dne 26. 1. 2018.

Úřad v obecné rovině uvádí, že zákon výslovně stanovuje, že subjekt naplňující definici zadavatele, resp. některou z kategorií zadavatele uvedených v § 4 zákona, je povinen veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení (příp. zadat, resp. pořídit jiným způsobem vymezeným v § 2 odst. 3 zákona). Výjimky z této povinnosti jsou uvedeny v § 29 až § 31 zákona a rovněž připuštěny v případě budoucích změn smlouvy na plnění veřejné zakázky v § 100 a § 222 zákona.

Zadavatel je povinen určit režim veřejné zakázky zásadně podle její předpokládané hodnoty,[10] přičemž zákon de facto rozlišuje tři režimy, které jsou určeny hodnotou veřejné zakázky, a to režim veřejné zakázky malého rozsahu (kdy zadávání zakázek v tomto režimu není v zákoně blíže upraveno s ohledem na § 31 zákona, podle kterého zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení), režim podlimitní a režim nadlimitní. O podlimitní veřejnou zakázku se pak jedná v případě, kdy výše její předpokládané hodnoty je nižší než limity stanovené pro nadlimitní veřejnou zakázku a současně vyšší než hodnoty stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

Úřad konstatuje, že se v případě veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“ v prvé řadě zabýval otázkou, zda obviněný před zadáním předmětné veřejné zakázky, tj. před uzavření úplatné smlouvy s vybraným dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout zadavateli dodávky, postupoval v zadávacím řízení.

Ke dni 20. 12. 2017, tj. k datu uveřejnění „zadávací dokumentace“ na profilu zadavatele, ve které zadavatel uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 6 mil. Kč, činil podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. c) zákona (tj. pro státní příspěvkové organizace) 3 686 000,- Kč[11].

Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že s ohledem na obviněným stanovenou předpokládanou hodnotou veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“ ve výši 6 mil. Kč se v šetřeném případě jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky. Z této skutečnosti pak vyplývá, že obviněný byl povinen veřejnou zakázku „Dodávky dezinfekčních prostředků“ zadat v nadlimitním režimu, a to v jednom z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 55 zákona, neboť ani z dokumentace, ani z vyjádření obviněného nevyplývá, že by předmětnou veřejnou zakázku bylo možné podřadit pod jednu z výjimek uvedených ve výše citovaných ustanoveních zákona.

Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění stanovených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství. Jak vyplývá z předmětných ustanovení zákona, otevřené řízení (viz § 56 odst. 1 zákona), užší řízení (viz § 58 odst. 1 zákona), jednací řízení s uveřejněním (viz § 61 odst. 1 zákona), řízení se soutěžním dialogem (viz § 68 odst. 2 zákona), i řízení o inovačním partnerství (viz § 72 odst. 1 zákona) zadavatel zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona. Co se týče jednacího řízení bez uveřejnění, zadavatel je zahajuje odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem (viz § 67 odst. 1 zákona). Zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona má možnost zahájit užší řízení a jednací řízení s uveřejněním rovněž odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, pokud jím vyzývá k projevení předběžného zájmu dodavatelů (viz § 58 odst. 2 zákona a § 61 odst. 2 zákona). V takovém případě však musí v předběžném oznámení uvedené dát najevo, tj. vyznačit, že takové oznámení představuje výzvu k účasti v soutěži.

V případě veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“ obviněný v předběžném oznámení vyznačil, že toto slouží pouze pro podání předběžné informace o úmyslu zadavatele zahájit zadávací řízení s tím, že jako předpokládané datum uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení zde obviněný uvedl den 27. 11. 2017, aniž by uvedl druh zadávacího řízení, který pro zadání veřejné zakázky použije.

Obviněný až v „zadávací dokumentaci“ uveřejněné na profilu zadavatele dne 20. 12. 2017 konstatoval, že veřejná zakázka „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je zadávána „…v souladu s § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů…“, tedy ve smyslu odkazovaného ustanovení zákona v otevřeném řízení.

V takovém případě byl ovšem obviněný jednoznačně povinen zadávací řízení zahájit v souladu se zákonem, tj. vyplněním příslušného formuláře pro oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho odesláním k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie tak, jak je stanoveno v § 56 odst. 1 zákona.

Oznámení o zahájení zadávacího řízení, které zadavatel prostřednictvím uveřejnění příslušného formuláře uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie, obsahuje základní údaje vztahující se k předmětu veřejné zakázky, ke kritériím hodnocení, k podmínkám účasti v zadávacím řízení a k průběhu samotného zadávacího řízení, resp. v této souvislosti zejména i odkaz na zadávací dokumentaci. V otevřeném řízení, které je zadavatel oprávněn použít bez jakýchkoliv omezení nebo splnění dalších podmínek, zadavatel vyzývá předem neomezený okruh dodavatelů k podání nabídky, a proto je tento druh zadávacího řízení považován s ohledem na zadávací proces za nejtransparentnější.

Obviněný však tuto povinnost stanovenou v § 56 odst. 1 zákona spojenou se zahájením zadávacího řízení v šetřeném případě nesplnil a oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, který v rámci Informačního systému veřejných zakázek zajišťuje uveřejňování informací povinně uveřejňovaných zadavatelem dle zákona, neodeslal. Jinými slovy zadávací řízení ve smyslu zákona vůbec nezahájil.

Obviněný pouze dne 20. 12. 2017, tedy cca s měsíčním odstupem od avizovaného uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejnil na profilu zadavatele „zadávací dokumentaci“, což nelze za zahájení zadávacího řízení ve smyslu § 56 odst. 1 zákona v žádném případě považovat.

Uvedený postup obviněného v důsledku vedl k tomu, že se potenciální dodavatel fakticky o uveřejnění „zadávací dokumentace“, která obsahovala veškeré podklady pro zpracování a podání nabídky na poptávané plnění, nemohl dozvědět, resp. že by se o jejím uveřejnění mohl dozvědět toliko náhodným navštívením profilu zadavatele. Pokud by totiž vycházel z informace avizované v předběžném oznámení, k předpokládanému datu uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení by z informací uveřejňovaných ve Věstníku veřejných zakázek či příp. Úředním věstníku Evropské unie (tedy na místech, kde byl ze zákona oprávněn tyto informace očekávat), resp. ani na profilu zadavatele, o zahájení zadávacího řízení nic nezjistil. Na základě této skutečnosti by tak mohl pouze předpokládat, že obviněný od úmyslu zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dodávky desinfekčních prostředků“ upustil.

V tomto smyslu mohl potenciální dodavatel také stěží předpokládat, že obviněný až dne 20. 12. 2017, tedy cca s měsíčním odstupem od avizovaného předpokládaného uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejní toliko na profilu zadavatele (tj. na místě zákonem pro zahájení zadávacího řízení neaprobovaném) „zadávací dokumentaci“ k veřejné zakázce „Dodávky dezinfekčních prostředků“. Tomuto závěru nepochybně nasvědčuje i skutečnost, že obviněný obdržel na předmětnou veřejnou zakázku pouze jednu nabídku, a to navíc od dodavatele, který byl pro zadavatele stávajícím dodavatelem dezinfekčních prostředků. Argumentaci obviněného, že „potenciálním dodavatelům byly v předběžném oznámení poskytnuty veškeré informace potřebné pro jejich účast v zadávacím řízení“, kterou uvedl ve vyjádření k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0012/2020/VZ, považuje Úřad nejen vzhledem k obsahu předběžného oznámení (viz bod 138. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ale zejména k výše uvedeným úvahám (tedy ve stručnosti vzhledem k tomu, že potenciální dodavatelé mohli důvodně očekávat, že se o případném zahájení zadávacího řízení dozvědí na místě k tomu jak národní, tak evropskou legislativou určeném) za zcela neakceptovatelnou.

Úřad konstatuje, že zadání veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“, tj. uzavření úplatné smlouvy mezi obviněným a dodavatelem nepředcházelo v šetřeném případě transparentně provedené zadávací řízení ve smyslu § 2 odst. 3 zákona, které by objektivně dokládalo, že smluvní vztah s vybraným dodavatelem vznikl prostřednictvím řádně fungujícího soutěžního prostředí a při dodržení principů rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady transparentního nakládání s veřejnými prostředky (jak uvedl např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 8 Afs 60/2009-78 ze dne 31. 5. 2010), neboť obviněný fakticky zadávací řízení ve smyslu a postupem podle zákona vůbec nezahájil.

Vzhledem k naprosté absenci informací o zahájení zadávacího řízení (neboť nelze po potenciálních dodavatelích požadovat, aby pravidelně „kontrolovali“ profily jednotlivých zadavatelů), které zadavatel ve smyslu zákona podává formou oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho uveřejněním ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek i v Úředním věstníku Evropské unie, obviněný veřejnou zakázku „Dodávky dezinfekčních prostředků“ zadal postupem, který postrádá prvky otevřené soutěže a kterým fakticky znemožnil dalším dodavatelům účastnit se soutěže o tuto veřejnou zakázku. Tento postup zadavatele mohl nepochybně ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v rámci transparentně uskutečněného zadávacího řízení by obviněný obdržel i jiné, ekonomicky výhodnější nabídky, v šetřeném případě s nižší nabídkovou cenou na požadované dodávky.

K tomu Úřad pro úplnost dodává, že obviněný v šetřeném případě nepostupoval dle pravidel stanovených zákonem pro otevřené řízení nikoliv „jen“ proto, že nezahájil zadávací řízení zákonem předvídaným způsobem. Rovněž např. nestanovil lhůtu pro podání nabídek v zákonem předvídané délce (zadávací dokumentaci obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dne 20. 12. 2017 a lhůta pro podání nabídek končila dne 4. 1. 2018). I pokud by tedy potenciální dodavatel zjistil na profilu zadavatele, že obviněný poptává předmět veřejné zakázky, měl by na zpracování své nabídky pouze 15 dní, oproti zákonem (pro otevřené řízení, ve kterém zadavatel dle všeho hodlal původně postupovat) předvídaným (min.) 30 dnům. Rovněž v zadávací dokumentaci neposkytl potenciálním dodavatelům veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek (informace týkající se nutnosti registrace v elektronickém nástroji pro podání nabídek, požadavky na HW a SW vybavení nutné pro podání nabídek, maximální velikost vkládaných souborů, šifrování nabídek) v souladu vyhláškou o elektronických nástrojích.

K argumentům obviněného uvedeným v jeho odporu ze dne 21. 4. 2020 Úřad doplňuje následující. K argumentaci obviněného, že se dopustil přestupku pouze z důvodu nezkušenosti, resp. neúmyslně, Úřad konstatuje, že uvedené tvrzení nemůže odůvodnit skutečnost, že obviněný nepostupoval při zadání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Zákon je účinný natolik dlouho, aby obviněný měl dostatek prostoru se s jeho aplikací seznámit, resp. aby v tomto smyslu přijal adekvátní organizační a personální opatření. Nadto je třeba podotknout, že zcela totožným způsobem (tj. odesláním oznámení o zahájení otevřeného řízení k uveřejnění) bylo otevřené řízení zahajováno již podle předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Z uvedeného důvodu nemůže být tento argument obviněného Úřadem zohledněn jako polehčující okolnost. K argumentaci obviněného, který ve skutečnosti, že si „zadávací dokumentaci“ na profilu zadavatele kromě vybraného dodavatele „stáhl“ i další dodavatel, vidí další polehčující okolnost, Úřad znovu zdůrazňuje, že postup obviněného vedl v důsledku k tomu, že se potenciální dodavatelé o uveřejnění „zadávací dokumentace“ nemohli dozvědět nejen na zákonem předvídaných místech (tj. ve Věstníku veřejných zakázek či v Úředním věstníku Evropské unie), ale ani v situaci, pokud by v období avizovaného uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení „kontrolovali“ profil zadavatele. Sama skutečnost, že si „zadávací dokumentaci“ „stáhl“ i jiný než vybraný dodavatel na výše uvedených závěrech ničeho nemění, nemůže postup obviněného „napravit“ a z uvedeného důvodu ji nelze brát v úvahu jako polehčující okolnost.

K argumentaci obviněného, že na profilu zadavatele uveřejnil i dokumenty, které uveřejnit nebyl povinen (např. předběžné oznámení nebo rozhodnutí o výběru dodavatele), Úřad uvádí, že duplicitní uveřejnění předběžného oznámení na profilu zadavatele nic nemění na faktu, že potenciální dodavatelé další úkony obviněného spojené se zadáním veřejné zakázky nemohli, vzhledem k absenci uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, fakticky zjistit. Rovněž uveřejnění rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele na profilu zadavatele nemohlo mít na skutečnosti, že obviněný při zadání veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“ nepostupoval v zadávacím řízení, rovněž žádný vliv, neboť se jedná již jen o „konečnou informaci“ o zadání veřejné zakázky. K argumentaci obviněného, že ačkoliv nebyl dodržen postup dle zákona, je výsledkem dodávka dezinfekce za velmi dobrých cenových podmínek, Úřad konstatuje, že toto tvrzení je pouhou nepodloženou spekulací obviněného.

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněným dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidla stanovená v § 2 odst. 3 zákona, neboť veřejnou zakázku „Dodávky dezinfekčních prostředků“ nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 55 zákona, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět veřejné zakázky uzavřel s vybraným dodavatelem PROMEDICA PRAHA GROUPSmlouvu ze dne 24. 1. 2018. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. h) zákona se pro účely tohoto zákona vybraným dodavatelem rozumí účastník zadávacího řízení, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy.

Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

Podle § 39 odst. 2 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,(2) V průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě