ÚOHS S0424/2024/VZ – Rekonstrukce střešního pláště pavilonu G2 brněnského výstavi
ÚOHS · 2. 4. 2025
O co šlo
Rekonstrukce střešního pláště pavilonu G2 brněnského výstaviště
Spisová značka: ÚOHS-S0424/2024/VZ
Číslo jednací: ÚOHS-04001/2025/500
Brno 3. 2. 2025
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v řízení o přestupku zahájeném dne 27. 5. 2024
z moci úřední, jehož účastníkem je
•
obviněný – Veletrhy Brno, a.s., IČO 25582518, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno,
ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 5. 2024 společností
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11,
612 00 Brno,
ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona jmenovaným
obviněným při uzavření smlouvy o dílo na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce střešního pláště
pavilonu G2 brněnského výstaviště“ dne 21. 4. 2023 mimo zadávací řízení uvedená v § 3 citovaného
zákona nebo jiný možný postup předvídaný v § 2 odst. 3 citovaného zákona,
rozhodl takto:
Obviněný – Veletrhy Brno, a.s., IČO 25582518, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – se dopustil
přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když
plnění, které je předmětem veřejné zakázky „Rekonstrukce střešního pláště pavilonu G2 brněnského
výstaviště“, nezadal v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 citovaného zákona nebo
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
jiným možným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 citovaného zákona, ačkoliv byl při poptávání
předmětného plnění v pozici veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) citovaného zákona
a jednalo se o veřejnou zakázku ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona, a jmenovaný obviněný
tedy měl při poptávání tohoto plnění (i vzhledem k jeho předpokládané hodnotě) postupovat právě
v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 citovaného zákona nebo jiným možným
postupem předvídaným v § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit
výběr dodavatele a jmenovaný obviněný dne 21. 4. 2023 uzavřel smlouvu na citovanou veřejnou
zakázku.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Veletrhy Brno,
a.s., IČO 25582518, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona
č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném
znění, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění, a § 6
odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán
hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, v rozhodném znění, se obviněnému –
Veletrhy Brno, a.s., IČO 25582518, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
ODŮVODNĚNÍ
POSTUP OBVINĚNÉHO
Obviněný – Veletrhy Brno, a.s., IČO 25582518, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 5. 2024 společností
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11,
612 00 Brno (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – uzavřel dne 21. 4. 2023 s dodavatelem –
Moravská stavební unie - MSU s.r.o., IČO 48529303, se sídlem Jižní náměstí 7/7, 619 00 Brno
(dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) na realizaci
předmětu plnění veřejné zakázky „Rekonstrukce střešního pláště pavilonu G2 brněnského
výstaviště“ (dále jen „veřejná zakázka“).
POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími
2
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona
a k projednávání přestupků podle zákona, obdržel dne 13. 3. 2023 podnět z téhož dne (dále
jen „podnět“)1 s žádostí o prošetření postupu obviněného v souvislosti s veřejnou zakázkou.
Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0145/2023/VZ.
Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci související s veřejnou zakázkou a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
Vyjádření obviněného ze dne 30. 3. 2023
Dne 30. 3. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného k obsahu podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 30. 3. 2023“), ve kterém obviněný uvádí, že nenaplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona, konkrétně definici veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona, pročež dotčená zakázka nepodléhá režimu zákona a Úřadu není dána pravomoc k jejímu šetření. K uvedenému obviněný dodává, že jeho primární podnikatelská činnost je definována jako „Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí“ a že i kdyby touto činností byla naplněna podmínka uspokojování potřeb veřejného zájmu, není naplněna podmínka uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť dle obviněného platí, že je nestátní právnickou osobou, která jedná samostatně jako každá jiná obchodní korporace, poskytuje celou řadu služeb v rámci své obchodní činnosti na relevantních trzích a rozhoduje se na základě podnikatelských principů, vykonává svoji činnost za účelem dosažení zisku, nese rizika spojená s výkonem své činnosti a ze skutečnosti, že statutární město Brno2 je jejím jediným akcionářem, jí neplynou žádné výhody. Závěrem vyjádření ze dne 30. 3. 2023 pak obviněný pro úplnost uvádí, že šetřenou zakázku ani dobrovolně nepodřídil režimu zákona postupem podle § 4 odst. 4 zákona.
Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku
Přípisem ze dne 16. 11. 2023 požádal Úřad statutární město Brno o součinnost v podobě zaslání dokumentů, na něž je odkazováno v „Důvodové zprávě“ k bodu 10. „Návrh založení obchodní společnosti ARENA BRNO, a.s.“ zápisu ze zasedání Zastupitelstva města Brna konaného dne 21. 4. 2020, a to konkrétně analýzy vybraných otázek týkajících se možnosti vybudování multifunkční haly na pozemcích obviněného, která byla zpracována společností
PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., IČO 61063029, se sídlem Hvězdova 1734/2c,
140 00 Praha (dále jen „společnost PricewaterhouseCoopers“), a právního posouzení
doporučených variant postupu společnosti PricewaterhouseCoopers ve vztahu k výstavbě
multifunkční haly v Brně, a to z hlediska otázek spojených s veřejným investováním.
Předmětné dokumenty obdržel Úřad od statutárního města Brna dne 22. 11. 2023.
Přípisem ze dne 14. 5. 2024 požádal Úřad obviněného o sdělení, zda a kdy došlo k uzavření smlouvy na výše uvedenou zakázku, a pokud tato smlouva byla uzavřena, tak dále o její zaslání.
Smlouvu o dílo obdržel Úřad od obviněného dne 17. 5. 2024.
1
Pro úplnost Úřad uvádí, že dne 16. 3. 2024 obdržel doplnění podnětu z téhož dne (dále jen „doplnění podnětu“).
Statutární město Brno, IČO 449 92 785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno (dále jen „statutární město
Brno“ či „SMB“).
2
3
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
Po přezkoumání dokumentace obdržené v rámci šetření podnětu sp. zn. ÚOHSP0145/2023/VZ, skutečností uvedených v podnětu (a jeho doplnění), vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění získal Úřad pochybnost o souladu postupu obviněného se zákonem, konkrétně zda se obviněný nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když plnění, které je předmětem veřejné zakázky, nezadal v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona nebo jiným možným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 zákona, ačkoliv byl při poptávání předmětného plnění v pozici veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona a jednalo se o veřejnou zakázku ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, a obviněný tedy měl při poptávání tohoto plnění (i vzhledem k jeho předpokládané hodnotě) postupovat právě v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona nebo jiným možným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 zákona, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný dne 21. 4. 2023 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, a proto zahájil řízení o přestupku z moci úřední vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0424/2024/VZ.
PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.
Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem ze dne 27. 5. 2024, ve kterém obviněného seznámil se zjištěnými skutečnostmi, jež budou podkladem pro rozhodnutí.
Dnem 27. 5. 2024, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku obviněným.
Usnesením ze dne 27. 5. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko.
Vyjádření obviněného ze dne 22. 7. 2024
Dne 22. 7. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 22. 7. 2024“), v němž obviněný předně konstatuje, že není veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona, a proto nemusel při uzavření smlouvy o dílo postupovat v režimu zákona, resp. se nemohl dopustit přestupku, z něhož je obviněn.
Ve vztahu k pojmovým znakům veřejného zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona obviněný uvádí, že v jeho případě není naplněna podmínka spočívající v tom, že jiná právnická osoba byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Obviněný uvádí, že samotný pojem „uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu“ je autonomním pojmem práva EU, a proto je nezbytné k jeho výkladu přistupovat s ohledem na právní úpravu příslušných evropských směrnic a rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“). V návaznosti na to obviněný ve vyjádření ze dne 22. 7. 2024 cituje vybranou rozhodovací praxi SDEU, jakož i rozhodovací praxi Úřadu a uvádí, že nerozporuje, že provozováním veletržních činností mohou být teoreticky uspokojovány i potřeby veřejného
4
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
zájmu, nicméně konstatuje, že jeho činnost spočívající v uspokojování potřeby (zřejmě)
veřejného zájmu má průmyslovou nebo obchodní povahu. Obviněný uvádí, že prostředí
v oblasti pořádání veletrhů a akcí, pronájmu veletržních a kancelářských prostor a realizace
veletržních expozic je plně konkurenční, přičemž mj. dodává, že konkuruje pořadatelům
veletrhů napříč EU, z nejbližších pak veletrhům v Praze anebo ve Vídni. Obviněný dále
akcentuje, že byl založen za účelem podnikání, tedy za účelem dosahování zisku, ačkoliv se
z jeho stanov může zdát, že by nemusel být zaměřen právě především na vytváření zisku, ale
i na péči o všestranný rozvoj statutárního města Brna a jeho obyvatel, a že v případě kolize by
mohl být před dosažením vyššího zisku upřednostněn zájem veřejně prospěšný. K tomu
obviněný uvádí, že takový závěr však nemůže být založen jen na formálních dokumentech
(jako jsou např. právě stanovy obviněného), nýbrž je nutné vycházet z toho, jak daná osoba
skutečně postupuje a jak se na relevantním trhu „chová“, a to v konkrétní relevantní době.
V návaznosti na to obviněný potvrzuje, že doposud nenastala situace, kdy by obviněný v rámci
své činnosti upřednostnil veřejný zájem nad snahou o maximalizaci zisku. Obviněný dále
konstatuje, že je finančně nezávislý na ostatních členech koncernu SMB, statutárním městu
Brnu či státu, tyto osoby mu neposkytují zvýhodněné dodávky anebo služby a současně ani on
jim neposkytuje zvýhodnění, které by neposkytoval vlastním korporátním klientům. Současně
obviněný uvádí, že nese sám riziko vyplývající z jeho ekonomické činnosti a statutární město
Brno nemá zájem finančně zasáhnout v případě ekonomických obtíží obviněného nad rámec
uplatnění práv běžného akcionáře. Dle obviněného statutární město Brno takový krok nikdy
historicky neučinilo, přičemž ve stanovách obviněného ani jiném obdobném dokumentu není
obsažen mechanismus, který by takovou ekonomickou pomoc umožňoval nebo alespoň
předvídal. Dle obviněného tak lze vycházet z toho, že statutární město Brno by nechalo
obviněného v případě nesprávných/nevhodných ekonomických rozhodnutí při výkonu jeho
činnosti zaniknout. Nadto obviněný uvádí, že jeho činnost ani není financována z jiných
veřejných zdrojů, vyjma příspěvků z dotací, které jsou poskytovány na základě žádosti
obviněného v rámci programů veřejné podpory, z nichž mohou čerpat jakékoliv subjekty
na trhu.
Ve vztahu ke koncernovým pokynům č. 02/2019 a 01/2020 obviněný ve vyjádření ze dne
22. 7. 2024 uvádí, že „[d]ůvodem pro udělení Koncernového pokynu č. 02/2019 byl záměr
statutárního města Brna vybudovat Multifukční pavilon pro pořádání sportovních a kulturních
akcí, jehož investorem měl být dle původních úvah Obviněný. S ohledem na negativní dopady
epidemie nemoci COVID-19 do podnikání a s ohledem na další okolnosti však bylo následně
rozhodnuto o tom, že Obviněný nebude nadále plnit funkci investora […] S ohledem na převod
funkce investora byla statutárnímu městu Brnu poskytnuta ze strany Obviněného podlicence
k dílům (projektové dokumentaci) zhotovených na základě Koncernového pokynu č. 02/2019.
Důvodem pro udělení Koncernového pokynu č. 01/2020 bylo urychlení realizace výstavby
Multifunkčního pavilonu, pro něž bylo nezbytné vyřešit dřívější ukončení nájemního vztahu
s Nájemcem a kompenzovat mu ztrátu budoucích příjmů“. Obviněný dále konstatuje, že mu
v souvislosti s realizací dotčených koncernových pokynů vznikla objektivní újma, která mu byla
následně nahrazena statutárním městem Brnem, přičemž dle obviněného „[n]ahrazením újmy
způsobené Koncernovými pokyny č. 02/2019 a 01/2020 nedochází k přenesení ekonomického
rizika na veřejného zadavatele, resp. zbavení Obviněného toho, že si nese riziko z vlastní
ekonomické činnosti“. Nad rámec uvedeného pak obviněný konstatuje, že koncernové pokyny
jsou běžnou součástí korporátního práva, přičemž je-li tento nástroj běžně užíván
5
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
v korporátním právu, nemůže jeho využití u osoby, která je vlastněna veřejným zadavatelem,
samo o sobě zakládat naplnění znaku, že činnost osoby nemá obchodní nebo průmyslovou
povahu. K tomu obviněný dodává, že koncernové pokyny č. 02/2019 a 01/2020 ani nelze
vztáhnout na posouzení, zda byl obviněný veřejným zadavatelem při zadávání šetřené
zakázky, a to s ohledem na časovou souvislost, kdy dotčené koncernové pokyny byly uděleny
na přelomu roku 2019 a 2020, zatímco smlouva o dílo na realizaci šetřené zakázky byla
uzavřena dne 21. 4. 2023, tedy více než 3 roky po udělení koncernových pokynů.
Závěrem vyjádření ze dne 22. 7. 2024 obviněný uvádí, že nemá pochybnosti o tom, že se nedopustil spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a to zejména s ohledem na skutečnost, že není a ani v době uzavření smlouvy o dílo nebyl veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona, pročež navrhuje, aby Úřad řízení o přestupku podle § 257 písm. f) zákona zastavil.
Další průběh řízení o přestupku
Usnesením ze dne 11. 9. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu – k objasnění vybraných a v odst. 4 až 8 odůvodnění citovaného usnesení specifikovaných tvrzení obviněného uvedených ve vyjádření obviněného ze dne 22. 7. 2024 a k doložení v odst. 6 a 8 odůvodnění citovaného usnesení specifikovaných dokumentů souvisejících s předmětnými tvrzeními obviněného. Úřad v odůvodnění citovaného usnesení uvedl konkrétně mj. následující: „Vzhledem k tomu, že ve vyjádření ze dne 22. 7. 2024 je uvedeno, že obviněný je ‚orientovaný výlučně na dosažení zisku a doposud nenastala situace, kdy by v rámci své činnosti upřednostnil veřejný zájem nad snahou o maximalizaci dosaženého zisku‘, avšak uvedené zcela nekoresponduje se skutečností, že obviněný měl být původně investorem projektu výstavby multifunkční haly umístěné v západní části areálu obviněného (dále jen ‚projekt MFH‘), přičemž (jak sami ve vyjádření ze dne 22. 7. 2024 uvádíte) se jednalo o záměr a projekt samotného statutárního města Brno, jenž byl od počátku veřejností, potažmo médii označovaný za potenciálně ztrátový nejen při výstavbě, ale i během provozu, tj. jako v budoucnu generující ztráty, které budou muset být pokrývány z veřejných financí, vyzýváme
Vás k vyjádření k tomuto rozporu, resp. objasnění výše citovaného tvrzení v kontextu Úřadem
předestřených skutečností, včetně sdělení, jaký ekonomický zájem byl tedy z Vaší strany
v souvislosti s uvedeným projektem MFH sledován. […] Dále vzhledem k tomu, že ve vyjádření
ze dne 22. 7. 2024 je uvedeno, že činnost obviněného ‚není financována z […] veřejných zdrojů,
mimo příspěvky z dotací, které jsou Obviněnému případně poskytovány na základě jeho žádosti
v rámci programů veřejné podpory, z nichž mohou čerpat jakékoliv subjekty na trhu‘, vyzýváme
Vás ke sdělení, o jaké konkrétní dotační programy se jedná či v minulosti jednalo, resp.
objasnění, jaké veškeré konkrétní finanční výpomoci obecně Vám plynou či v minulosti
(počínaje 1. 1. 2019 do současnosti) plynuly z veřejných zdrojů. […] Dále Úřad uvádí, že z čl. 9
‚Zásady jednotných politik koncernu‘ deklarace koncernu vyplývá mj. požadavek na zajištění
využívání a zhodnocení volných finančních zdrojů v rámci koncernu, a to za podmínky, že tyto
zdroje budou členům koncernu poskytovány za lepších nebo alespoň obdobných podmínek,
které v místě a v čase odpovídají podmínkám finančního trhu. Z uvedeného je tedy patrná
existence fungování určitých ‚výhodných‘ vztahů v rámci finanční politiky dotčeného koncernu.
Vzhledem k tomu, že dle vyjádření ze dne 22. 7. 2024 je však obviněný finančně nezávislý
na členech koncernu SMB a statutárním městu Brnu, kdy tito mu dle jeho sdělení neposkytují
zvýhodněné dodávky či služby a obviněný tak ve výsledku funguje za standardních tržních
6
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
podmínek, vyzýváme Vás v kontextu uvedeného ke sdělení, jaké veškeré finanční výpomoci
obecně (tj. mj. zápůjčky, výpůjčky, úvěry, dary atp.) byly obviněnému poskytnuty statutárním
městem Brnem, členy koncernu SMB a dalšími subjekty s těmito osobami „spřízněnými“, jakož
i jaké finanční výpomoci uvedeným subjektům poskytl sám obviněný, a to v době počínaje
1. 1. 2019 do současnosti, včetně konkretizace, za jakých ekonomických podmínek byly dané
finance poskytnuty (např. úroková sazba, jiné protiplnění apod.), a včetně doložení
předmětných finančních toků relevantními dokumenty (smlouvy apod.). […] Konečně pak Úřad
konstatuje, že v rámci vyjádření ze dne 22. 7. 2024 se odvoláváte také na skutečnost, že by dle
Vás mělo být bráno v potaz, jak skutečně obviněný postupuje a jak se ‚chová‘ v konkrétních
okolnostech, mj. v kontextu případných udělených koncernových pokynů, a to v době zadávání
šetřené zakázky. Z výroční zprávy obviněného za rok 2023 však vyplývá, že koncernový pokyn
č. 1/2021 ze dne 28. 1. 2021 nazvaný ‚BVV – Vstupní zóna Západ‘, jenž byl obviněnému udělen
ze strany statutárního města Brna a jehož předmětem je příprava demoličních a stavebních
prací vyvolaných zamýšlenou realizací projektu MFH a jejich realizace, byl aktualizován
koncernovým pokynem č. 2/2023 ze dne 10. 10. 2023, přičemž z uvedeného je zřejmé, že jsou
nadále udělovány a obviněným přijímány koncernové pokyny a ‚mechanismus fungování‘
nastavený mezi obviněným a statutárním městem Brnem trvá (resp. minimálně trval v roce
2023, kdy došlo k uzavření šetřené smlouvy o dílo). Vzhledem k tomu, že ve vyjádření ze dne
22. 7. 2024 se však obviněný odvolává na neexistenci časové souvislosti koncernových pokynů
č. 02/2019 a 01/2020 a šetřené smlouvy o dílo, vyzýváme Vás ke sdělení, jak se formálně či
materiálně změnilo od roku 2019 Vaše působení, resp. fungování ve vztahu ke koncernu SMB
či statutárnímu městu Brnu a na základě čeho dovozujete, že toto působení je již jiné,
respektive obecně že působíte za standardních tržních podmínek, tedy i že v roce 2019
nastolené fungování nemůže být použito, resp. zopakováno i v pozdějších situacích. […]
Současně Vás v kontextu uvedeného vyzýváme k zaslání veškerých koncernových pokynů
(tj. i koncernových pokynů nesouvisejících s projektem MFH), které Vám byly uděleny
statutárním městem Brnem ode dne 1. 1. 2019 do současnosti, včetně doložení všech smluv
o náhradě újmy uzavřených ve spojitosti s těmito koncernovými pokyny.“
Vyjádření obviněného ze dne 9. 10. 2024
Dne 9. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 9. 10. 2024“).
Ve vztahu k Úřadem spatřovanému rozporu mezi tvrzením obviněného, že doposud nedošlo k tomu, že by ziskové činnosti byly upozaděny ve prospěch činností ve veřejném zájmu, a skutečností, že obviněný měl být investorem a provozovatelem MFH, což je dle Úřadu od samého počátku strategický projekt statutárního města Brna a projekt ztrátový, obviněný předně uvádí, že tento rozpor fakticky nenastal, neboť obviněný, jakkoliv původně uvažoval o tom, že by byl investorem a provozovatelem MFH, od tohoto záměru upustil, když zjistil, že by realizace projektu nedávala za daných ekonomických podmínek smysl. K Úřadem tvrzenému rozporu by dle obviněného došlo v případě, že by i přes nepříznivou ekonomickou situaci obviněný projekt realizoval, aby uspokojil veřejný zájem na stavbě a provozu MFH.
K uvedenému obviněný dále konstatuje, že o odstoupení od projektu rozhodlo představenstvo
obviněného na svém zasedání dne 25. 6. 2020, přičemž o realizaci projektu se obviněný zajímal
od roku 2018 (přestože v té době se neuvažovalo o tom, že by obviněný byl investorem
a provozovatelem MFH) a v roce 2019 bylo na zasedání představenstva obviněného dne
7
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
28. 5. 2019 přijato rozhodnutí, že obviněný bude tento projekt realizovat. Z pohledu
obviněného je tak relevantní pouze období od 28. 5. 2019 do 25. 6. 2020. Obviněný dále
konstatuje, že předpoklad Úřadu o ztrátovosti projektu není správný, resp. není správně
časově zařazen, neboť relevantní jsou pouze informace, které měl obviněný k dispozici
do 25. 6. 2020, když pouze tyto vstoupily do úvah obviněného ohledně toho, zda bude projekt
realizovat. Současně obviněný dodává, že se Úřad odkazuje na neupřesněné veřejné zdroje,
pročež lze obtížně ověřit, z jakého období tam uvedené články anebo zprávy jsou a z jakých
informací vycházejí při formulování závěru, že projekt MFH je ztrátový. Nadto obviněný uvádí,
že je nutné zohlednit, jaký byl vývoj očekávaných investičních nákladů na realizaci
projektu MFH, resp. že obviněný v relevantním období pracoval s diametrálně odlišnými
předpokládanými náklady (čtvrtinovými), než které platí v této době, což zpochybňuje závěr,
že se v relevantním období mělo uvažovat o tom, že projekt MFH bude ztrátový a pro
obviněného ekonomicky neúnosný bez poskytnutí veřejných financí. Obviněný akcentuje, že
na počátku jeho úvah o tom, že bude realizovat projekt MFH, stál předpoklad toho, že projekt
může realizovat na vlastních pozemcích ve vlastním areálu a že tímto projektem může dojít
k rozšíření portfolia činností obviněného a rozvíjení jeho vlastní obchodní aktivity. Obviněný
dále uvádí, že ačkoliv mu byl ve vztahu k realizaci projektu MFH udělen koncernový pokyn
daný projekt realizovat, tento pokyn byl zcela v souladu s ekonomickými a obchodními zájmy
obviněného. Závěrem obviněný uvádí, že i pokud by Úřad přese všechno shora uvedené
setrval na závěru, že obviněný při realizaci projektu MFH upřednostnil veřejný zájem na úkor
maximalizace zisku, jedná se o časově izolovanou událost, které skončila rozhodnutím
obviněného, že projekt MFH realizovat nebude, pročež status veřejného zadavatele pro
obviněného by mohl teoreticky platit pouze po dobu, kdy plánoval být investorem
a provozovatelem MFH, tj. maximálně do poloviny roku 2020, tedy jednoznačně před zadáním
šetřené zakázky.
Ve vztahu k participaci na dotačních programech obviněný ve vyjádření ze dne 9. 10. 2024 uvádí, že v období od 1. 1. 2019 do současnosti čerpal finanční prostředky z dotačních programů výhradně od 3 poskytovatelů, a to Úřadu práce ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu a Jihomoravského kraje, a to v rámci programů veřejné podpory, které byly určeny jakémukoliv subjektu na trhu. Konkrétně se dle obviněného jednalo o dotační programy související s omezením hospodářské činnosti z důvodu dopadu nákazy COVID-19 a dotační programy související se zvýšenými náklady na zemní plyn a elektřinu. Nadto obviněný uvádí, že v letech 2021, 2022 a 2023 obdržel účelovou neinvestiční finanční podporu de minimis z rozpočtu Jihomoravského kraje ve formě dotace na realizaci projektu „Podpora vzdělávání, zájmu mládeže o sport a smysluplného využívání volného času v rámci sportovního festivalu
SPORT Life!“, a to na základě žádosti, jež je dostupná neomezenému okruhu subjektů pro
projekty lokalizované v Jihomoravském kraji. Ve vztahu k bližšímu přehledu obdržených
finančních prostředků obviněný odkazuje na přílohu č. 6 vyjádření ze dne 9. 10. 2024 a dodává,
že veškeré výše uvedené dotační programy jsou nebo byly dostupné široké škále subjektů
působících v tržním prostředí a těmito byly i běžně využívány, a proto nelze z daného
dovozovat, že by činnost obviněného byla financována z veřejných zdrojů v takovém rozsahu
a takovým způsobem, aby to obviněného „vytrhlo“ z běžného tržního prostředí a umožnilo mu
to rozhodovat se při výkonu své činnosti podle jiných než ekonomických kritérií.
K „ekonomické pomoci“ mezi členy koncernu SMB obviněný potvrzuje, že mu v období od 1. 1. 2019 do současnosti nebyly poskytnuty statutárním městem Brnem, členy koncernu
8
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
SMB ani jinými „spřízněnými“ osobami jakékoliv finanční výpomoci a že ani obviněný těmto
osobám neposkytl žádnou finanční výpomoc.
Ve vztahu k postavení obviněného v koncernu SMB obviněný především uvádí, že koncernový pokyn č. 1/2021 nemá přímou souvislost s koncernovými pokyny č. 2/2019 a 1/2020. Obviněný uvádí, že koncernovým pokynem č. 1/2021 mu byly uloženy činnosti související s realizací projektu MFH, ale nikoliv v té rovině, že by obviněný uvedený koncernový pokyn dostal, protože byl/je investorem anebo provozovatelem MFH, ale z toho titulu, že se MFH realizuje na pozemcích, které byly dříve ve vlastnictví obviněného, resp. součástí jeho areálu. Dle obviněného tedy uvedené nesouvisí s provozem MFH jako takovým. Obviněný konstatuje, že kdyby na pozemcích nevznikala MFH, ale jiný projekt anebo by došlo k prodeji pozemků ze zcela jiného důvodu, pak by dotčený koncernový pokyn patrně vypadal totožně. Obviněný uzavírá, že i když jsou mu udělovány koncernové pokyny, tyto respektují jeho ekonomické zájmy a nijak nenarušují to, na základě jakých okolností vykonává svou podnikatelskou činnost a na základě jakých okolností se v rámci výkonu této činnosti rozhoduje, tj. jedná se o standardní koncernové pokyny řešící vztahy uvnitř koncernu bez ohledu na veřejný zájem.
S ohledem na to, že ve vztahu k obviněnému nedošlo a nedochází k upřednostňování
veřejného zájmu na úkor zájmů ekonomických, pak obviněný konstatuje, že Úřadem citovaná
pasáž stanov obviněného představuje fakticky „vyprázdněné“ ustanovení, pročež aktuálně
probíhá jeho změna.3 Obviněný uzavírá, že ačkoliv se situace z roku 2019 (ve vztahu
k uděleným koncernovým pokynům) může zopakovat, neznamená to, že by obviněný byl
veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.
Ve vztahu k tomu, proč se obviněný domnívá, že funguje za standardních tržních podmínek, obviněný odkazuje na vyjádření ze dne 22. 7. 2024 a na skutečnosti uvedené výše. K tomu obviněný dodává, že „je zcela standardní obchodní společností fungující podle standardních principů; jediným ‚handicapem‘ Obviněného je to, že jej ze 100 % vlastní municipalita (SMB), což ale samo o sobě nestačí pro naplnění definice veřejného zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ“.
Obviněný jako přílohu vyjádření ze dne 9. 10. 2024 dále přikládá všechny koncernové pokyny, které mu byly uděleny v rámci koncernu SMB ode dne 1. 1. 2019 do současnosti a dále všechny smlouvy o náhradě újmy uzavřené ve spojitosti s těmito koncernovými pokyny a shrnuje, že mu byla veškerá újma v rámci koncernu SMB sanována pouze v souladu s § 71 zákona č. 90/2012 Sb., obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v rozhodném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), jak je běžné v rámci korporátních struktur, a že újma ve všech případech odpovídá skutečné újmě, která byla obviněnému způsobena v přímé souvislosti s udělenými koncernovými pokyny, pročež dotčenými smlouvami o náhradě újmy nemohlo dojít k prolomení finanční nezávislosti obviněného na ostatních členech koncernu SMB.
Závěrem vyjádření ze dne 9. 10. 2024 obviněný s ohledem na vše shora uvedené konstatuje, že setrvává na návrhu, aby Úřad řízení o přestupku podle § 257 písm. f) zákona zastavil.
3
Úřad uvádí, že dne 16. 10. 2024 obdržel od obviněného přípis z téhož dne, jehož součástí je notářský zápis ze dne
15. 10. 2024 týkající se dotčené změny stanov obviněného.
9
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
Další průběh řízení o přestupku
Usnesením ze dne 18. 11. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí
Dne 4. 12. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí“), v němž obviněný nadále setrvává na tom, že není veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona, a tedy nemusel při uzavírání smlouvy o dílo postupovat v režimu zákona. Obviněný rekapituluje skutečnosti, které uvedl již v rámci vyjádření ze dne 22. 7. 2024 a ze dne 9. 10. 2024, a dále konstatuje, že podklady pro rozhodnutí obsažené ve správním spise potvrzují skutečnost, že činnost obviněného má průmyslovou nebo obchodní povahu, resp. že žádný z podkladů nenasvědčuje opaku. K rozhodnutí Evropské komise ze dne 13. 7. 2023 pak obviněný dodává, že z tohoto vyplývá, že projekt multifunkční haly není možný bez veřejné podpory, nicméně toto nemá vypovídací hodnotu pro investici do daného projektu v době, kdy o tom uvažoval obviněný.
ZÁVĚRY ÚŘADU
Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, které jsou součástí správního spisu vedeného v této věci, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
K postavení obviněného jakožto zadavatele
Relevantní ustanovení právních předpisů
Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud
byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
Podle § 12 odst. 1 zákona o obchodních korporacích působnost nejvyššího orgánu v jednočlenné společnosti vykonává její společník.
Podle § 44 zákona o obchodních korporacích je nejvyšším orgánem v kapitálové společnosti valná hromada.
Podle § 73 odst. 1 zákona o obchodních korporacích platí, že společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti v obchodní korporaci, je většinový společník a obchodní korporace, ve které tuto většinu má, je obchodní korporace s většinovým společníkem.
Podle § 74 odst. 1 zákona o obchodních korporacích je ovládající osobou osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou.
10
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
Podle § 74 odst. 3 zákona o obchodních korporacích jsou řídící osoba podle § 79 zákona o obchodních korporacích a většinový společník vždy ovládajícími osobami, ledaže ve vztahu k většinovému společníkovi § 75 zákona o obchodních korporacích stanoví jinak. Řízená osoba podle § 79 zákona o obchodních korporacích je vždy ovládanou osobou.
Podle § 79 zákona o obchodních korporacích platí, že jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení (dále jen „řízená osoba“) jinou osobou nebo osobami (dále jen „řídící osoba“) tvoří s řídící osobou koncern.
Podle § 421 odst. 2 písm. e) a f) zákona o obchodních korporacích do působnosti valné hromady (v akciové společnosti) náleží volba a odvolání členů představenstva, nestanoví-li tento zákon jinak, a volba a odvolání členů dozorčí nebo správní rady a jiných orgánů určených stanovami, nestanoví-li tento zákon jinak.
Zjištěné skutečnosti
Dle výpisu z obchodního rejstříku, vedeného u Krajského soudu v Brně, oddíl B, vložka 3137, je jediným akcionářem obviněného statutární město Brno, které je držitelem 100 % hodnoty základního kapitálu obviněného.
Dle čl. I „Založení, vznik, trvání akciové společnosti, účastenství v koncernovém uspořádání a účel společnosti“ odst. 5 stanov obviněného ve znění k 6. 12. 20224, tj. stanov obviněného platných ke dni zadání šetřené veřejné zakázky, resp. ke dni uzavření šetřené smlouvy o dílo (dále jen „stanovy obviněného“), je třeba stanovy obviněného „vykládat v kontextu dokumentu ‚Deklarace koncernu statutárního města Brna‘, v platném znění […]. Deklarace koncernu je souhrnem pravidel fungování Koncernu SMB. Řídící osobou Koncernu SMB dle
Deklarace koncernu je statutární město Brno. Koncernovým pokynem se rozumí pokyn řídící
osoby dle čl. 4 Deklarace koncernu […], přičemž se má za to, že Koncernový pokyn vydaný
v souladu s Deklarací koncernu je v zájmu řídící osoby či člena Koncernu SMB. Pro účely těchto
stanov se Deklarace koncernu považuje mj. za stanovení podoby Koncernového pokynu, včetně
specifikace předpokládaného způsobu náhrady případné újmy vzniklé společnosti v souvislosti
s Koncernovým pokynem“.
Ve shora specifikovaném čl. I odst. 6 stanov obviněného je stanoveno, že „[s]polečnost je členem Koncernu SMB“.
Ve shora specifikovaném čl. I odst. 7 stanov obviněného je stanoveno, že „[s]polečnost je založena za účelem podnikání. Rovněž se tímto určuje, že účelem společnosti je dále péče o všestranný rozvoj území statutárního města Brna a o potřeby obyvatel statutárního města
Brna, a to zejména prostřednictvím Koncernových pokynů. Tam, kde se dostane do kolize zájem
prospěšný toliko pro společnost (např. zájem na dosažení vyššího zisku společnosti či zájem
na zlepšení hospodářského postavení společnosti na relevantním trhu) se zájmem veřejně
prospěšným, může mít přednost zájem veřejně prospěšný, bude-li veřejný zájem uspokojován
na základě Koncernového pokynu a budou-li splněny podmínky stanovené Deklarací koncernu
a Zákonem o obchodních korporacích. Účel činnosti společnosti bude naplňován zejména
prostřednictvím předmětu podnikání a činností, jak jsou tyto aktivity uvedeny v čl. V těchto
stanov, rovněž pak v souladu s čl. V odst. 1 stanov prostřednictvím Koncernu SBM“.
4
podepsaných 15. 12. 2022
11
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
V čl. V „Předmět podnikání a činnosti“ odst. 3 stanov obviněného je stanoveno mj. následující: „Předmětem činnosti společnosti jsou zejména činnosti v oblasti sportu, kultury, občanské společnosti, životního prostředí, zdraví a zdravého životního stylu a charity, a dále:
[…]
b)
péče o všestranný rozvoj území statutárního města Brna,
c)
péče o potřeby obyvatel statutárního města Brna,
d)
naplňování veřejných zájmů na území statutárního města Brna a zájmů Koncernu SMB
dle čl. I odst. 7 těchto stanov dle Koncernových pokynů“.
Dle čl. IX „Orgány společnosti“ odst. 3 stanov obviněného „[s]tatutární město Brno jako jediný akcionář společnosti vykonává působnost valné hromady podle ust. § 12 Zákona o obchodních korporacích“, přičemž do působnosti valné hromady dle čl. X „Valná hromada“ odst. 2 stanov obviněného náleží mj. „rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností“, „rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu“ či „volba a odvolání členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit“ atp.
Dle webových stránek obviněného5 je obviněný „renomovanou a největší veletržní správou ve střední Evropě. Ročně se v její režii na brněnském výstavišti odehrává zhruba padesátka veletrhů. […] Výstaviště je rovněž místem konání významných kongresů s doprovodnými výstavami, sjezdů, plesů, sportovních akcí, setkání politiků nebo festivalů a koncertů. […]
Veletrhy Brno nabízejí také kompletní veletržní služby včetně výstavby veletržních expozic. […]
Svojí komplexní činností představují Veletrhy Brno a.s. významného hospodářského
multiplikátora ekonomiky města Brna a jihomoravského regionu s dopadem na zaměstnanost
malých a středních podniků a cestovní ruch“.
V čl. 1 „Účel Deklarace a společný koncernový zájem“ odst. 1.1 dokumentu „Deklarace koncernu statutárního města Brna (koncern SMB)“ ze dne 10. 11. 2017 (dále jen „koncernová smlouva“ či „deklarace koncernu“) je stanoveno mj. následující: „Tento dokument byl přijat v souladu s právní úpravou podnikatelských seskupení obsaženou v ustanoveních § 71 a následujících ZOK Radou města Brna, v návaznosti na vyjádření předchozího souhlasu Zastupitelstva města Brna, s ohledem na:
[…]
5
d)
potřebu prosazovat účel existence členů koncernu, definovaný mj. jako péče o všestranný
rozvoj svého území a o potřeby občanů statutárního města Brna; a
e)
snahu o efektivní využití výhod, jež příslušnost ke koncernu přináší jeho jednotlivým
členům“.
Dostupné na: https://www.bvv.cz/o-spolecnosti
12
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
Dle výše specifikovaného čl. I. odst. 3 koncernové smlouvy „složkami či významnými činnosti podnikání ve smyslu ustanovení § 79 odst. 2 ZOK, jíž se týká koordinace a koncepční řízení v rámci koncernu SMB, jsou •
Řízení bezpečnosti
•
Řízení lidských zdrojů
•
Řízení financování a dividendová politika
•
Investiční činnost
•
Řízení ICT
•
Controlling, reporting a datová politika
•
Auditing
•
Řízení hmotných a nehmotných aktiv
•
Nákup a prodej zboží a služeb
•
Sdílení zdrojů a služeb
•
Řízení společenské odpovědnosti
•
Řízení vztahů s veřejností a propagace“.
Z čl. 3 „Zveřejnění informací o příslušnosti ke koncernu“ odst. 3.3 koncernové smlouvy mj. vyplývá, že řídící osobou koncernu SMB je statutární město Brno a řízenou osobou je mj. obviněný.
V čl. 4 „Koncernový pokyn“ odst. 4.1 koncernové smlouvy je stanoveno, že „[k]oncern SMB je řízen prostřednictvím závazných Koncernových pokynů ve smyslu ustanovení § 81 odst. 1 ZOK“.
Ve shora specifikovaném čl. 4 odst. 4.2 koncernové smlouvy je stanoveno, že „[k]oncernové pokyny uděluje RMB na základě usnesení RMB po projednání Koncernovým výborem a případně po vyjádření předchozího souhlasu ze stran ZMB, jestliže tak stanoví odst. 4.10 tohoto článku. Návrh koncernového pokynu zpravidla připravuje Koncernový výbor“.
Ve shora specifikovaném čl. 4 odst. 4.7 koncernové smlouvy je stanoveno, že „[k]oncernový pokyn je pro řízené osoby, jimž je určen, závazný, je-li v zájmu řídící osoby nebo jiného člena koncernu SMB. V případě nevykonání koncernového pokynu může SMB požadovat od daného člena koncernu SMB náhradu újmy, která vznikla SMB či jinému členovi koncernu SMB. SMB je oprávněno zdržet se soudního vymáhání takové újmy. Vznik újmy a její náhrada se posuzují v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů, zejména § 72 ZOK“.
V čl. 9 „Zásady jednotných politik koncernu“ odst. 9.4 koncernové smlouvy je stanoveno, že „[c]ílem finanční politiky je zajistit SMB vliv nad řízením financí v koncernu tak, aby v oblasti politiky financování městské společnosti společně se SMB vzájemně spolupracovaly na rozložení dluhového zatížení v rámci koncernu s cílem zajistit, aby (i) celkové náklady na finanční zdroje koncernu byly co nejnižší, (ii) došlo k optimálnímu využití zdrojů dostupných v rámci koncernu SMB prostřednictvím tzv. cash-poolingu, (iii) při sjednávání externího financování byla koordinována vyjednávací pozice členů koncernu vůči potenciálním věřitelům a (iv) docházelo k využívání a zhodnocení volných finančních zdrojů v rámci koncernu SMB a to
13
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
za podmínky, že tyto zdroje jim budou poskytovány za lepších nebo alespoň obdobných
podmínek, které v místě a v čase odpovídají podmínkám finančního trhu. Plnění tohoto
odstavce nesmí přivodit kterékoli řízené osobě koncernu úpadek ani jiným závažným způsobem
ohrozit jeho finanční stabilitu“.
Ve shora specifikovaném čl. 9 odst. 9.6 koncernové smlouvy je stanoveno, že „[c]ílem investiční politiky je zajistit jednotné řízení investic řízených městských společností tak, aby investiční činnost městských společností byla zejména efektivní, lépe se využívaly disponibilní zdroje městských společností, snížila se finanční zátěž rozpočtu SMB, zvýšila se návratnost investic, zabezpečil se dostatek zdrojů na zajištění běžného provozu městských společností, optimalizovalo se využití volných finančních prostředků a konečně, aby SMB jako řídící osoba mohla realizovat své investice za účelem naplňování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu“.
Ve shora specifikovaném čl. 9 odst. 9.12 koncernové smlouvy je stanoveno, že cílem politiky společenské odpovědnosti je „všestranný ekonomický, kulturní a společenský rozvoj statutárního města Brna, podpora občanské sounáležitosti a zvyšování kvality života všech jeho občanů, a to zejména v oblasti sportu, kultury, zdraví a zdravého životního stylu, občanské společnosti, životního prostředí a charitativních projektů.“
V bodu 7.1 „Strategická vize rozvoje sportu ve městě Brně“ „Koncepce sportu města Brna na léta 2018-2030“ z března roku 2018 (dále jen „koncepce sportu statutárního města Brna na roky 2018 až 2030“) je uvedeno mj. následující: „V průběhu období do roku 2030 dobudovat v městě Brně sportovní infrastrukturu pro vrcholový a výkonnostní sport tak, aby se mohla všechna olympijská odvětví v Brně realizovat na nejvyšší mezinárodní úrovni s odpovídajícím zázemím pro nastupující generaci.“
V čl. I „Úvodní ustanovení“ odst. 1 „Memoranda o spolupráci“ ze dne 14. 11. 2018 (dále jen „memorandum ze dne 14. 11. 2018“), jehož účastníky jsou statutární město Brno,
Jihomoravský kraj, IČO 70888337, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno, obviněný
a KOMETA GROUP, a.s., IČO 26296195, se sídlem Křídlovická 911/34, 603 00 Brno, je uvedeno,
že „[s]polečným zájmem účastníků Memoranda je vzájemná spolupráce, koordinace
a součinnost při přípravě a následné realizaci stavby s názvem ‚Multifunkční sportovní
a kulturní centrum‘ při ulici Křížkovského v areálu stávajícího velodromu“.
Ve shora specifikovaném čl. I odst. 2 memoranda ze dne 14. 11. 2018 je uvedeno, že dotčená stavba „bude realizována jako součást projektu na vybudování sportovního a kulturního zázemí pro podporu a rozvoj volnočasových aktivit na území Města a Jihomoravského kraje a dále k zajištění školních i mimoškolních aktivit dětí a mládeže […]. Účastníci Memoranda vychází z toho, že volnočasové a zejména sportovní a kulturní aktivity jsou nezpochybnitelným faktorem prevence sociálně nežádoucích jevů i přínosu v oblasti ekonomické a sociální. Stavba tak bude využívána pro sportovní a kulturní účely, a to zejména jako zimní stadion. Stavba bude využívána jak pro komerční, tak nekomerční účely, s důrazem na umožnění jejího využití ze strany sportovních a kulturních organizací i občanů města Brna a Jihomoravského kraje“.
Ve shora specifikovaném čl. I odst. 6 memoranda ze dne 14. 11. 2018 je uvedeno, že „[r]ealizací Stavby vznikne multifunkční aréna, která nabídne prostory pro pořádání významných kulturních, společenských a sportovních akcí, zejména pro pořádání významných koncertů, příležitostných společenských událostí a extraligových utkání. Svým významem
14
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
a kapacitou Stavba umožní Městu Brnu také pořádání akcí mezinárodního významu, kterou by
například mohlo být mimo jiné spolupořadatelství mistrovství světa v ledním hokeji v roce
2024“.
V části „Důležité upozornění“ „Analýzy vybraných otázek týkajících se možnosti vybudování multifunkční haly na pozemcích městem 100% vlastněné společnosti Veletrhy Brno, a.s.“ zpracované v červnu roku 2019 společností PricewaterhouseCoopers (dále jen „analýza společnosti PricewaterhouseCoopers“) je mj. uvedeno, že tato analýza „byla vytvořena jako jeden z podkladů pro objektivní rozhodování Statutárního města Brna o dalším postupu ve věci záměru realizovat projekt výstavby multifunkční haly v Brně“ a že „byla zpracována výlučně pro potřeby Statutárního města Brna“.
V části 1. „Popis projektu, účel, obsah a struktura analýzy“ analýzy společnosti
PricewaterhouseCoopers je uvedeno mj. následující: „Vyrozuměli jsme od Statutární město
Brna […], že cílem investičního záměru je navázat na historické snahy o výstavbu multifunkční
haly v Brně […]. Z původně uvažované lokality Za Lužánkami, na místě nevyužívaného
fotbalového stadionu, se z důvodů problematického odkupu pozemků rozhodlo o realizaci
projektu na pozemcích brněnského výstaviště vlastněných společností Veletrhy Brno a.s.
Snahou SMB je naplnění cílů definovaných ve strategických dokumentech města vybudováním
sportovní infrastruktury pro vrcholový a výkonnostní sport a pokrýt tak deficit investic do nové
a moderní sportovní infrastruktury. Multifunkční hala by měla umožňovat mimo konání
sportovních událostí také organizaci kulturních a společenských aktivit. Vyrozuměli jsme
od SMB, že celkové investiční náklady na výstavbu multifunkční haly mohou dosáhnout přes
2 miliardy korun bez DPH včetně vyvolaných investic. […] Dokončení projektu je koncipováno
do konce roku 2024 tak, aby hala byla připravena na pořádání mistrovství světa v hokeji
v České republice.“
Ve shora specifikované části 1. analýzy společnosti PricewaterhouseCoopers je dále uvedeno mj. následující: „Účel analýzy •
Doporučení vhodného investorského a vlastnického modelu multifunkční haly s ohledem
na finanční, daňové a další aspekty. Pro tento účel jsou zkoumány jednotlivé možné
varianty projektové struktury tak, aby se
o
maximalizoval objem financování z dotačních titulů z EU, státu a Jihomoravského
kraje […].
o
minimalizovaly ztráty z titulu DPH.
o
minimalizovaly nebo eliminovaly náklady z titulu případné nutnosti poskytnutí
práva stavby.
Obsah analýzy
•
Analýza dostupných zdrojů SMB, porovnání variant financování výstavby multifunkční
haly a jejich výhodnosti.
•
Analýza daňových dopadů jednotlivých variant projektové struktury, a to i s ohledem
na dlouhodobé provozování haly.
15
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
•
Analýza rizik veřejné podpory jednotlivých variant projektové struktury a jejich dopad
na časovou náročnost realizace projektu.
•
Posouzení možnosti realizace výstavby multifunkční haly se zapojením BVV/jeho
majetku.
Analýza byla zpracována pro potřeby rámcového rozhodování Objednatele o optimální
variantě financování a realizaci Projektu na základě variant definovaných ve Smlouvě.“
V části 2. „Soulad se strategickými dokumenty“ analýzy společnosti PricewaterhouseCoopers je uvedeno mj. následující: „Shrnutí • •
Realizace projektu je v souladu s následujícími strategickými dokumenty SMB a JMK:
o
Koncepce města Brna v oblasti tělovýchovy a sportu na období 2011–2016
o
Koncepce sportu města Brna na léta 2018-2030
o
Strategie BRNO 2050
o
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020
Výstavbou multifukční haly SMB řeší dlouhodobě identifikované nedostatky ve sportovní
oblasti a zajištění kvalitní péče o zdraví obyvatel to v podobě
o
Nedostatečných investic do nové a moderní sportovní infrastruktury v SMB.
o
Potřeby rozšiřování sportovní infrastruktury pro rekreační, výkonnostní a vrcholový
sport.
o
Potřeby dobudování sportovní infrastruktury, aby se mohla všechna olympijská
odvětví v Brně realizovat na nejvyšší mezinárodní úrovni s odpovídajícím zázemím.
o
Podpory sportování a sportovních aktivit obyvatel jako nástroje zdravého životního
stylu.
o
Podpory nabídky v oblasti sportu a turistiky.“
V části 3. „Analýza a předpoklady dotačních možností“ analýzy společnosti
PricewaterhouseCoopers je mj. uvedeno následující: „Vyrozuměli jsme od SMB, že v této fázi
přípravy Projektu byla ústně přislíbena podpora ze strany státu ve formě příspěvku od vznikající
Národní sportovní agentury v odhadované výši 500 mil. Kč“ a „od JMK […] dotace ve výši 200
mil. Kč“.
V části 4. „Východiska analýzy veřejné podpory“ analýzy společnosti PricewaterhouseCoopers je mj. uvedeno, že „[v] projektu výstavby sportovní haly se počítá s veřejnými finančními prostředky (především dotace od státu a kraje), proto je nezbytné se pro každou projektovou strukturu zabývat veřejnou podporou. Obecně výstavba sportovní haly může zakládat veřejnou podporu, pokud bude infrastruktura využita pro ekonomické aktivity (tj. pořádání sportovních utkání a výběr vstupného)“.
V části 5. „Východiska analýzy rozpočtových možností SMB a možnosti financování“ analýzy společnosti PricewaterhouseCoopers je uvedeno mj. následující:
16
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
„Možnost přeskupení výdajů v současném rozpočtu – shrnutí […]
Rozumíme, že celkový objem prostředků nutných k financování výstavby multifunkční haly
a vyvolaných investic je okolo 2 miliard korun. V případě poskytnutí plánovaných dotací by
tento objem klesl na hladinu kolem 1,3 miliardy korun. […]
Shrnutí východisek analýzy rozpočtových možností SMB a možností financování
•
Dle historických dat, střednědobého plánu rozpočtu a předpokladu zachování výrazných
přebytků rozpočtu lze konstatovat, že SMB by mohlo nashromáždit vlastní finanční
prostředky pro financování Projektu.
•
Výstavba multifunkční haly je v současnosti prioritním infrastrukturním projektem SMB.
V případě, že by město plánovalo paralelně uskutečnit další velké infrastrukturní
projekty, které by vyžadovaly buď zapojení/přeskupení vlastních prostředků SMB anebo
zapojení externího financování a mohly tak vést k rizikové hladině celkového zadlužení
města, pak by podle informací SMB časování těchto projektů bylo upraveno tak, aby
nekolidovaly s touto investiční prioritou.
•
Rozpočet SMB ve střednědobém horizontu nepředpokládá financování Projektu
z rozpočtových zdrojů. V případě, že by SMB mělo plně nést investiční náklady Projektu,
měl by tento způsob financování Projektu významný dopad pro financování dalších
prioritních infrastrukturních projektů.
•
Na základě současného stavu zadlužení SMB, kreditního ratingu a ročních příjmů města
je možné usuzovat, že výpůjční potenciál SMB není vyčerpán, naopak SMB má kapacitu
k profinancování projektu multifunkční haly pomocí navýšení externího financování, aniž
by byla narušena bezpečná míra zadlužení města.
•
Půjčky na výstavbu haly by bylo možné realizovat prostřednictvím mezinárodních
finančních institucí, zejména EIB, s kterou má SMB již zkušenost, dále pak emisí
dluhopisů, nebo úvěry od komerčních bank (zejména v případě nutnosti zajištění
předfinancování).
•
Vzhledem k provedené analýze možností externího financování lze doporučit projednat s
EIB termsheet financování Projektu a požadavky na tzv. eligibility checks, tak aby bylo
možné Projekt ze strany EIB financovat.
•
Dle orientačních konzultací SMB by EIB byla schopna nabídnout úrokové plovoucí sazby
pod 3M PRIBOR a fixní sazby s fixací až na 10 let pod hranicí 2%.
•
EIB je zároveň schopna financovat i městem vlastněné společnosti. V případě, že by SMB
poskytlo garanci na plnou výši úvěru, úroková sazba by se dle informací SMB velmi blížila
sazbám pro SMB samotné. Poskytnutá garance by nicméně vstupovala do výpočtů
ratingu města i ukazatele rozpočtové odpovědnosti. Pokud by SMB garanci neposkytlo,
úroková sazba by se odvíjela od ratingu a finanční výkonosti městem vlastněné
společnosti.
•
Pokud by městem vlastněná společnost neměla ustanovený kreditní rating, musela by si
jej doplnit, což by představovalo dodatečné finanční náklady.“
17
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
V části 6. „Varianty investorského a vlastnického modelu“ analýzy společnosti
PricewaterhouseCoopers jsou ve vztahu k rozhodování statutárního města Brna o optimální
variantě financování a realizaci projektu výstavby multifunkční haly zkoumány zde blíže
popsané varianty investorského a vlastnického modelu multifunkční haly, a to s ohledem
na finanční, daňové a další aspekty. Jednou z popsaných variant je ta, že investorem
multifunkční haly by bylo samotné statutární město Brno, přičemž je počítáno s veřejnými
finančními prostředky, především dotacemi od státu a Jihomoravského kraje, kdy v takovém
případě by byly pozemky vyčleněny z obviněného (v rámci podvarianty, kdy by
provozovatelem byla soukromá obchodní společnost bez veřejné majetkové účasti, je
uvedeno, že případný ztrátový provoz haly bude rizikem soukromé obchodní společnosti
a nebude dotován, resp. sanován z rozpočtu statutárního města Brna). Ve vztahu k variantě,
kdy by byl investorem a provozovatelem multifunkční haly obviněný, je pak ve shora
specifikované části 6. analýzy společnosti PricewaterhouseCoopers mj. uvedeno, že „BVV bude
případným příjemcem nevratných dotací ze strany města, státu a JMK a použije je na uhrazení
části investičních nákladů“, že „[v] případě, že by podmínky financujících institucí pro získání
financování společností BVV nebyly příznivé, SMB by mohlo poskytnout BVV úvěrovou
garanci“, že „[v] případě, že bude provoz haly ztrátový, bude provozní ztráta započtena vůči
výsledkům ostatní provozní činnosti BVV. V případě nutnosti bude ztráta dotována (sanována)
z rozpočtů ovládajících osob, tedy SMB“ a že „[v] případě, že by BVV financovalo většinu
investičních nákladů Projektu pomocí úvěru ve výši 1,5 – 2 miliardy korun, společnost BVV by
překročila zdravou míru zadluženosti i věřitelského rizika“. I ve vztahu k podvariantě, kdy by
obviněný byl „pouze“ investorem, je zmíněna možnost dotací či financování skrze dlouhodobé
financování, např. úvěr „EIB“.6
V části 1. „Úvod“ přílohy č. 1 analýzy společnosti PricewaterhouseCoopers je mj. uvedeno, že „[s]tatutární město Brno […] v minulosti několikrát zvažovalo možnost vybudovat na svém území multifunkční halu, která by sloužila jako zázemí pro vrcholový a výkonnostní sport a další akce pro veřejnost […]. Bylo zvažováno několik možných lokalit v různých částech města, v žádné z nich však k realizaci projektu nedošlo“.
V části 4. „Navrhovaný postup“ přílohy č. 1 analýzy společnosti PricewaterhouseCoopers je mj. uvedeno, že projekt výstavby multifunkční haly „by mohl za určitých podmínek zapadat do podnikatelských aktivit společnosti BVV a mohl by přispět k dalšímu rozvoji BVV. Klíčovým motivem pro realizaci Záměru je možnost využití nové haly pro účely mistrovství světa v roce
2024“.
V „Důvodové zprávě“ k bodu 10. „Návrh založení obchodní společnosti ARENA BRNO, a. s.“ zápisu z 16. zasedání Zastupitelstva města Brna konaného dne 21. 4. 2020, je uvedeno mj. následující: „Projekt multifunkční haly, která by sloužila nejen pro sportovní účely, ale umožňovala by také konání společenských a kulturních akcí, je zařazen mezi strategické projekty statutárního
6
Ostatně i v rámci varianty vyčlenění obchodní společnosti z obviněného a založení provozní obchodní společnosti je
počítáno s tím, že by obviněný vyčlenil dotčené pozemky do nově založené společnosti, do které by případně provedl
i kapitálový vklad, stejně jako statutární město Brno a případně i Jihomoravský kraj, kdy případný ztrátový provoz haly
by byl dotován (sanován) z rozpočtů právě koncových vlastníků takovéto nově vzniklé společnosti.
18
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
města Brna. Jako nejvhodnější lokalita pro výstavbu haly byla vybrána lokalita západní části
brněnského výstaviště za pavilonem Z.
V návaznosti na výběr lokality byla společností PricewaterhouseCoopers Česká republika,
s. r. o. […] zpracována analýza vybraných otázek týkajících se možnosti vybudování
multifunkční haly na pozemcích městem 100% vlastněné společnosti Veletrhy Brno, a.s.
Výsledkem této analýzy byly 2 doporučené varianty realizace, a to
Varianta A
Investorem bude společnost Veletrhy Brno, a. s. a provozovatelem bude obchodní společnost
ovládaná veřejnými subjekty
Varianta B
Vyčlenění obchodní společnosti ze společnosti Veletrhy Brno, a.s. a založení provozní obchodní
společnosti ovládané veřejnými subjekty
Vzhledem k tomu, že předmětem analýzy nebylo zhodnocení variant výstavby z hlediska
problematiky veřejného investování, tedy z hlediska veřejných zakázek a veřejné podpory, bylo
objednáno i právní posouzení doporučených variant postupu společností
PricewaterhouseCooper ČR, s. r. o., ve vztahu k výstavbě multifunkční haly v Brně, a to
z hlediska otázek spojených s veřejným investováním.
Z této analýzy vyšel jako nejvhodnější model výstavby a provozování multifunkční haly nově
založenou společností, která bude veřejným zadavatelem.
V rámci výstavby multifunkční haly se předpokládá, že dojde k poskytnutí prostředků ze strany
státu či Jihomoravského kraje, případně dalších subjektů, bude tedy nutné řešit ve vztahu
k nově zakládané společnosti i problematiku veřejné podpory.
Vzhledem k tomu, že jsou plánována předběžná jednání s Evropskou komisí o notifikaci, bylo
by vhodné, aby je vedl subjekt, kterého se veřejná podpora bude týkat.
Z tohoto důvodu je předkládán návrh na založení nové obchodní společnosti ARENA BRNO,
a. s., která by měla v budoucnu zajišťovat výstavbu multifunkční haly a ihned po svém založení
činit kroky pro přípravu této akce, tj. jednat o problematice veřejné podpory, připravovat
území, zajišťovat další kroky.
Do budoucna se předpokládá, že se akcionářem této společnosti stanou i další subjekty, a proto
stanovy v tuto chvíli neodpovídají stanovám ostatních obchodních společností se 100%
majetkovou účastí statutárního města Brna a nepředpokládá se začlenění této nové obchodní
společnosti do koncernu SMB.“
V „Důvodové zprávě“ k bodu 105. „Veletrhy Brno, a.s. – náhrada újmy vzniklé v důsledku plnění Koncernových pokynů č. 02/2019 a č. 01/2020“ zápisu z 23. zasedání Zastupitelstva města Brna konaného dne 19. 1. 2021 je uvedeno mj. následující: „Řídící osoba koncernu SMB, statutární město Brno (dále též jen ‚SMB‘), udělila BVV jakožto řízené osobě v souvislosti se záměrem výstavby Multifunkční haly (dále také jen ‚MFH‘) umístěné v západní části areálu výstaviště BVV následující dva koncernové pokyny ve smyslu článku 4 Deklarace Koncernu statutárního města Brna, a to:
19
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
1)
Koncernový pokyn č. 02/2019 ze dne 11.09.2019 nazvaný ‚Multifunkční pavilon‘, jehož
předmětem je plánovaná realizace projektu řízené osoby BVV označeného jako zajištění
stavebního povolení pro projekt výstavby Multifunkčního pavilonu v areálu BVV, včetně
zajištění dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení
včetně objemové studie podoby projektu ‚Multifunkční pavilon‘ navazující na výstupy dle
zpracované studie dopravní obslužnosti zájmového území;
2)
Koncernový pokyn č. 01/2020 ze dne 13.02.2020 nazvaný ‚Multifunkční hala v areálu BVV
– ukončení smlouvy s NCS‘, jehož předmětem je záležitost vyvolaná plánovanou realizací
projektu Multifunkční haly v areálu BVV, v časovém rámci umožňujícím ucházení se
o spolupořádání Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2024, a jímž statutární město
Brno jakožto řídící osoba Koncernu SMB vyžádala od BVV jakožto řízené osoby uzavření
dodatku k nájemní smlouvě uzavřené mezi BVV a společností Národní stavební centrum
s.r.o. […], jehož obsahem bude zánik nájemního vztahu mezi smluvními stranami
k 31.12.2020 a finanční kompenzace společnosti Národní stavební centrum s.r.o. ve výši
max. 3.000.000,- Kč.
BVV oba výše uvedené koncernové pokyny splnila […].
S ohledem k opatřením Vlády ČR přijatých proti šíření epidemie nemoci COVID-19 došlo
k výraznému omezení podnikatelské činnosti BVV. BVV v současné době není a dle externě
zpracovaných analýz zřejmě ani v dlouhodobějším horizontu nebude schopna dle původního
předpokladu nést významnou část ekonomické podpory projektu výstavby MFH, tj. být
investorem MFH, jak bylo původně do doby epidemie nemoci COVID-19 předpokládáno.
Prostředky vynaložené BVV na plnění výše uvedených koncernových pokynů v celkové výši
34.036.500,- Kč tak v důsledku negativního dopadu epidemie nemoci COVID-19 do podnikání
BVV a ztráty schopnosti BVV být investorem MFH představují újmu, k jejíž úhradě je v souladu
s Deklarací koncernu SMB zavázána řídící osoba Koncernu SMB, tedy SMB.“
V koncernových pokynech č. 02/2019 a 01/2020 je mj. uvedeno, že je jimi „naplněn koncernový zájem, vyjádřený v čl. 1.1 Deklarace koncernu SMB, a to zejména zájem na potřebě prosazovat účel existence členů koncernu, definovaný mj. jako péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby občanů statutárního města Brna, dále zájem na efektivním využití výhod, jež příslušnost ke koncernu přináší jeho jednotlivým členům, dále na potřebě předcházet újmě, jež potenciálně hrozí v podnikatelském seskupení v důsledku ovlivňování ovlivněných osob osobami vlivnými, a nutnosti případně takovou újmu nahradit v souladu s právním předpisy“ a že „případnou újmu řízené osoby společnosti Veletrhy Brno, a.s., vzniklou v důsledku realizace projektu nahradí řídící osoba – statutární město Brno. […] Újma společnosti Veletrhy
Brno, a. s. by přicházela v úvahu patrně v případě, kdy by investice Multifunkčního pavilonu
byla definitivně zmařena, což se v této fázi nejeví jako pravděpodobné“.
V čl. I „Účel memoranda“ odst. 1 „Memoranda o spolupráci“ ze dne 28. 1. 2021 (dále jen „memorandum ze dne 28. 1. 2021“), jehož účastníky jsou statutární město Brno, obviněný,
Brněnské komunikace a.s., IČO 60733098, se sídlem Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno (dále
jen „společnost Brněnské komunikace a.s.“), a ARENA BRNO, a.s., IČO 09133267, se sídlem
Výstaviště 405/1, 603 00 Brno (dále jen „společnost ARENA BRNO, a.s.“), je uvedeno
mj. následující:
20
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
„Smluvní strany tímto Memorandem sledují dlouhodobý cíl, kterým je vybudování multifunkční
haly v Brně (vč. související infrastruktury), která bude sloužit pro sportovní, společenské
a kulturní účely […]
•
Projekt navazuje na historický záměr vybudovat v lokalitě ‚za Lužánkami‘ nový hokejový
stadión;
•
dne 14. 11. 2018 bylo uzavřeno Memorandum o spolupráci mezi Městem,
Jihomoravským krajem, BVV a společností KOMETA GROUP, a.s., v jehož mezích se strany
zavázaly ke spolupráci, koordinaci a součinnosti při přípravě a následné realizaci Haly při
ulici Křížkovského v areálu stávajícího velodromu, kterýžto záměr byl následně
přehodnocen s tím, že Hala bude realizována v areálu brněnského výstaviště v blízkosti
pavilonu Z;
•
v červnu 2019 byla společností PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.
zpracována analýza ‚Analýza vybraných otázek týkajících se možnosti vybudování
multifunkční haly na pozemcích městem 100% vlastněné společností Veletrhy Brno, a.s.‘
[…], kdy byla jako jedna z nejvýhodnějších variant doporučena ta, podle níž investorem
bude BVV a provozovatelem obchodní společnost ovládaná veřejnými subjekty;
•
Město udělilo dne 11.9. 2019 BVV koncernový pokyn č. 2/2019 […], na jehož základě BVV
zajišťují územní rozhodnutí a stavební povolení pro výstavbu Haly, včetně zajištění
dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení;
•
v důsledku realizace Projektu v Zájmové oblasti na pozemcích, které jsou aktuálně
ve vlastnictví BVV, bude dotčena podoba areálu výstaviště, kdy BVV jsou nuceny dokončit
nezbytné smluvně zajištěné investiční akce, které podobu areálu přizpůsobí do podoby,
která umožní realizaci Projektu […];
•
[…]
•
s ohledem na epidemii nemoci COVID-19 došlo prakticky k zastavení podnikání BVV,
které nejsou nyní a dle externě zpracovaných analýz zřejmě ani v dlouhodobějším
horizontu nebudou schopny dle původního předpokladu nést významnou část
ekonomické podpory Projektu […]; k naplnění Cíle je třeba podstoupit řízení před orgány
Evropské unie pro zajištění financování Projektu v souladu s pravidly veřejné podpory […];
•
Město má do doby ukončení procesu Prenotifikace prozatím v úmyslu pokračovat
v Projektu […]“.
V čl. II „Aktuální stav Projektu“ odst. 5 memoranda ze dne 28. 1. 2021 je uvedeno mj. následují:
„Bkom zejména na základě Příkazní smlouvy uzavřené s Městem dne 10. 4. 2019 ve znění
dodatku ze dne 26.7. 2019 […] a dle pokynů a požadavků Města zajišťuje kroky nezbytné
k napojení Pozemků na kapacitní inženýrské sítě a k dalším činnostem, které v Zájmové oblasti
vytváří předpoklady pro realizaci Projektu, jakož i uzavřel následující smluvní vztahy, jejichž
předmětem je především projektová a inženýrská činnost související s Projektem:
[…]
f)
dne 25. 2. 2020 smlouvu o projektové přípravě, jejímž předmětem je vyhotovení
dokumentace pro rozhodnutí o odstranění objektů v areálu BVV a vyhotovení
21
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
dokumentace pro rozhodnutí o odstranění objektů v areálu Dopravního podniku města
Brna, a.s.“.
V čl. III „Prohlášení smluvních stran“ odst. 2 memoranda ze dne 28. 1. 2021 je uvedeno mj. následují: „BVV se v mezích právních předpisů zavazuje a) učinit nutná právní jednání a poskytnout součinnost nezbytnou k tomu, aby se vlastníkem (oprávněným uživatelem) Pozemků pro vybudování Haly, Parkovišť a Komunikací stalo
Město (případně Aréna ve vztahu k Pozemkům v rozsahu dle čl. II. odst. 2 písm. a), c)
Memoranda, půjde-li o oprávnění k užívání);
b)
učinit nutná právní jednání a poskytnout nezbytnou součinnost k dořešení vlastnictví
a užívacích práv k Pozemkům v rozsahu Stage;
c)
bezodkladně informovat písemně Město o naplnění každého ze smluvních milníků dle
Smlouvy s A PLUS;
d)
umožnit bezodkladně na výzvu Města využití Povolení Městem či Arénou a učinit veškeré
právní kroky pro toto využití pro účely realizace Projektu (včetně případné součinnosti
ve vztahu ke stavebnímu úřadu v souvislosti se změnou stavebníka);
e)
s ohledem na naplnění milníku č. 21 přílohy č. 2 Smlouvy s A PLUS v souladu s touto
smlouvou:
- umožnit Městu nerušené využití podlicence k DSP v rozsahu umožňujícím Městu výběr
zhotovitele DPS a realizaci Projektu (stavby i provozování Haly), přičemž BVV tímto
potvrzuje udělení podlicence v rozsahu výše uvedeném;
- v rozsahu umožněném mu Smlouvou s A PLUS zajistit Městu na jeho vyžádání další
podlícenční či jiné oprávnění k dílu či částem díla zhotoveného dle Smlouvy s A PLUS;
[…]“.
Dne 28. 1. 2021 obdržel obviněný od statutárního města Brna v souvislosti s realizací projektu
MFH dále koncernový pokyn č. 1/2021 s názvem „BVV – Vstupní zóna západ“, jehož
předmětem byla příprava demoličních a stavebních prací vyvolaných zamýšlenou realizací
projektu MFH a jejich realizace (vybudování plotu oddělujícího areál obviněného od ploch
MFH, vybudování nových bran apod.). Z výroční zprávy obviněného za rok 2023 pak vyplývá,
že dotčený koncernový pokyn byl aktualizován koncernovým pokynem č. 2/2023 s názvem
„BVV – Vstupní zóna západ, změna koncernového pokynu č. 1/2021 ze dne 28. 1. 2021“ze dne
10. 10. 20237.
V důsledku plnění koncernových pokynů č. 02/2019 a 01/2020 byla mezi obviněným a statutárním městem Brnem uzavřena dne 11. 2. 2021 smlouva o náhradě újmy, jíž se statutární město Brno zavázalo nahradit obviněnému újmu v celkové výši 34 036 500 Kč.
V důsledku plnění koncernového pokynu č. 02/2019 byla mezi obviněným a statutárním městem Brnem dále uzavřena dne 2. 12. 2021 smlouva o náhradě újmy statutárním městem
7
Předmětem dotčeného koncernového pokynu je změna koncernového pokynu č. 1/2021 ve smyslu „aktualizace znění
Přílohy č. 2 ‚Přehled odhadu nákladů‘ “.
22
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
Brnem ve výši 15 911 500 Kč a dne 2. 5. 2022 smlouva o náhradě újmy statutárním městem
Brnem ve výši 528 044 Kč.
V důsledku plnění koncernového pokynu č. 1/2021 byla mezi obviněným a statutárním městem Brnem uzavřena dne 23. 11. 2022 smlouva o náhradě újmy statutárním městem
Brnem ve výši 11 985 960,59 Kč, dne 17. 7. 2023 smlouva o náhradě újmy statutárním městem
Brnem ve výši 10 395 130,24 Kč, dne 4. 12. 2023 smlouva o náhradě újmy statutárním městem
Brnem ve výši 48 126 443,18 Kč a dne 25. 10. 2024 smlouva o náhradě újmy statutárním
městem Brnem ve výši 98 265 465,35 Kč8.
V období od 1. 1. 2019 do 1. 8. 2024 byly obviněnému ze strany statutárního města Brna uděleny dále následující koncernové pokyny: • koncernový pokyn č. 03/2019 s názvem „Rekreační středisko v k. ú. Zubří“, jehož předmětem je prodej zde identifikovaného nemovitého majetku ve vlastnictví obviněného statutárnímu městu Brnu, • koncernový pokyn č. 02/2020 s názvem „Provizorní nemocnice v areálu BVV v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2“, jehož prostřednictvím se od obviněného vyžaduje „vybudování technického zázemí provizorní nemocnice v rámci pavilonu G2 dle přílohy tohoto koncernového pokynu, a to v termínu do konce roku 2020, přičemž se předpokládají náklady ve výši max. 2 000 000 Kč“, • koncernový pokyn č. 1/2023 s názvem „Realizace participativního rozpočtu města Brna na nemovitých věcech ve vlastnictví řízených osob“, jehož prostřednictvím se od zde identifikovaných řízených osob (mj. i obviněného) vyžaduje „umožnění využití nemovitých věcí v jejich vlastnictví pro účely realizace projektů participativního rozpočtu statutárního města Brna“ a „spolupráce při procesu vyhodnocování projektů“, • koncernový pokyn č. 3/2023 s názvem „Publikace otevřených dat vytvářených řízenými osobami“, jehož prostřednictvím se od řízených osob vyžaduje „poskytování otevřených dat jimi vytvářených, ve strojově čitelném formátu a jejich metadat, a to předem domluvenou formou sdílení Oddělení dat, analýz a evaluací Odboru participace
Magistrátu města Brna“,
•
koncernový pokyn č. 1/2024 s názvem „Koordinace a synchronizace projektů
informačních a komunikačních technologií řízených osob“, jehož předmětem je
„koordinace a synchronizace vybraných záměrů v oblasti informačních a komunikačních
technologií […] v rámci Koncernu statutárního města Brna“, kdy zde identifikovaným
řízeným osobám (mj. i obviněnému) je uloženo informovat příslušné orgány statutárního
města Brna o zde blíže vymezených záměrech zahájení poskytování nebo podstatné
změny v poskytování plnění v oblasti ICT a je zde nastaven mechanismus ukládání
doporučení k realizaci záměru nebo dokonce nesouhlasu s realizací záměru ze strany
statutárního města Brna, což může být realizováno i ve formě koncernového pokynu,
•
koncernový pokyn č. 2/2024 s názvem „Zajištění dodávek elektřiny a zemního plynu
prostřednictvím společnosti Energie Teplárny Brno, s.r.o., od roku 2025 dále“, jehož
8
Posledně jmenovaná smlouva o náhradě újmy
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/30708016?backlink=5mkwb
23
ze
dne
10.
2024
je
dostupná
na:
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
prostřednictvím je zde identifikovaným řízeným osobám (mj. i obviněnému) mj. uloženo
uzavírat „smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, případně
smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu se společností Energie Teplárny Brno, s. r. o.,
jako dodavatelem, a to s počátkem dodávky od roku 2025, případně pozdějším počátkem
dodávky, pokud již mají uzavřenu smlouvu s dodavatelem elektřiny nebo plynu na toto
období“, a
•
koncernový pokyn č. 7/2024 s názvem „BVV – Vstupní zóna západ, změna koncernového
pokynu č. 1/2021 ve znění koncernového pokynu č. 2/2023“, jehož předmětem je změna
koncernového pokynu č. 1/2021 ve znění koncernového pokynu č. 2/2023 ve smyslu
„aktualizace znění Přílohy č. 2 ‚Přehled odhadu nákladů‘ “.
Ve valné většině uvedených koncernových pokynů je pak mj. uvedeno, že daným
koncernovým pokynem je plněn koncernový zájem vyjádřený v koncernové smlouvě, a to
zejména „zájem na potřebě prosazovat účel existence členů koncernu, definovaný mj. jako
péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby občanů statutárního města Brna“ a dále
zájem na efektivním využití výhod, jež příslušnost ke koncernu přináší jeho členům, a potřebě
předcházet újmě, jež potenciálně hrozí v podnikatelském seskupení v důsledku ovlivňování
ovlivněných osob osobami vlivnými.
Předmětem kupní smlouvy uzavřené dne 25. 10. 2022 mezi obviněným a společností ARENA
BRNO, a.s. za účasti statutárního města Brna je prodej pozemků ve vlastnictví obviněného
společnosti ARENA BRNO, a.s. za cenu 184 560 000 Kč vč. DPH, přičemž v dotčené smlouvě je
mj. stanoveno, že první splátka ve výši 32 100 000 Kč bude obviněnému zaplacena ve lhůtě
60 dnů po splnění poslední z podmínek, že (i) Evropská komise vydá rozhodnutí o tom, že
veřejná podpora, která má být kupujícímu poskytnuta ze strany statutárního města Brna
v souvislosti s projektem výstavby multifunkční haly, je slučitelná s vnitřním trhem nebo
nepředstavuje veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a že
(ii) kupující obdrží po splnění této podmínky od statutárního města Brna finanční prostředky
ve výši nejméně 184 560 000 Kč určené na platbu kupní ceny.9
Dne 21. 4. 2023 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na veřejnou zakázku s cenou díla 21 191 320 Kč bez DPH (srov. bod 4.1 smlouvy o dílo).
Právní posouzení
Úřad uvádí, že v šetřeném případě je meritem věci oprávněnost postupu obviněného spočívajícího v uzavření smlouvy o dílo mimo režim zákona, resp. mimo zadávací řízení uvedená v § 3 zákona či jiný zákonem předpokládaný postup ve smyslu § 2 odst. 3 zákona a v této souvislosti zodpovězení otázky, zda obviněný byl v rozhodném období, tj. při uzavření smlouvy o dílo v pozici veřejného zadavatele dle § 4 zákona.
Z dikce § 4 odst. 1 písm. e) zákona vyplývá, že do kategorie veřejných zadavatelů se řadí i tzv. jiná právnická osoba, která byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a která je současně v určitém vztahu k veřejnému zadavateli, přičemž tento může spočívat v tom, že veřejný zadavatel tuto jinou právnickou osobu převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující
9
Dotčená kupní smlouva je dostupná na: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/22308101?backlink=n5rnz
24
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním
orgánu.
Pro posouzení, zda v šetřeném případě obviněný, jakožto právnická osoba, byl při uzavření smlouvy o dílo v postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona, je tedy klíčové kumulativní naplnění obou výše uvedených podmínek.
Pokud jde o naplnění podmínky existence určitého vztahu k veřejnému zadavateli, Úřad konstatuje, že tato byla v případě obviněného v rozhodném období (tj. v období uzavření smlouvy o dílo) bezpochyby naplněna, neboť obviněný je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je již ode dne 27. 12. 2016 statutární město Brno jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona. Podle § 74 odst. 3 zákona o obchodních korporacích platí, že většinový společník ve smyslu § 73 odst. 1 zákona o obchodních korporacích je vždy ovládající osobou (ledaže ve vztahu k většinovému společníkovi § 75 zákona o obchodních korporacích stanoví jinak, což v posuzovaném případě splněno není), přičemž ovládající osobou je podle § 74 odst. 1 zákona o obchodních korporacích osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Statutární město Brno jakožto 100% akcionář obviněného je tedy dle zákona o obchodních korporacích většinovým společníkem, a proto i ovládající osobou obviněného. Jakožto jediný společník také statutární město Brno ve smyslu § 12 odst. 1 zákona o obchodních korporacích vykonává působnost nejvyššího orgánu obviněného, tj. valné hromady, a přísluší mu tak volba dalších orgánů obviněného (srov. rovněž čl. IX odst. 3 a čl. X odst. 2 stanov obviněného citované výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), tedy je zjevné, že statutární město Brno volí více než polovinu členů statutárního a kontrolního orgánu obviněného. Nadto Úřad uvádí, že naplnění podmínky uplatňování rozhodujícího vlivu lze ve smyslu § 74 odst. 3 ve spojení s § 79 zákona o obchodních korporacích dovodit i ze skutečnosti, že obviněný je členem koncernu SMB, kdy v rámci tohoto podnikatelského seskupení je podroben řízení jinou osobou, a to statutárním městem Brnem jakožto veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona (k tomu blíže viz rovněž dále odůvodnění tohoto rozhodnutí).
V návaznosti na uvedené tak Úřad konstatuje, že veřejný zadavatel – statutární město Brno – nad obviněným uplatňuje rozhodující vliv, resp. jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jeho statutárním nebo kontrolním orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) bod 2. zákona. Pro úplnost pak Úřad uvádí, že naplnění dotčeného definičního znaku nerozporuje ani sám obviněný, resp. jeho naplnění výslovně přiznává.
Pokud jde o naplnění podmínky dle § 4 odst. 1 písm. e) bod 1. zákona, tj. že daná právnická osoba musí být založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, je třeba konstatovat, že zákon dále nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu nemajících průmyslovou nebo obchodní povahu. Pro objasnění smyslu této definice je proto třeba vycházet z relevantní judikatury
SDEU.
Z relevantní judikatury SDEU je přitom možno učinit mj. tyto závěry: •
Pojem „veřejný zadavatel“ musí být s ohledem na cíle směrnic o zadávání veřejných
zakázek, jejichž účelem je vyloučit riziko, že při zadávání veřejných zakázek veřejnými
zadavateli budou upřednostněni tuzemští zájemci, a zároveň možnost, že subjekt
financovaný nebo kontrolovaný státem, územně správními celky nebo jinými
25
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
veřejnoprávními subjekty se nechá vést jinými důvody než hospodářskými zájmy,
vykládán funkčně a extenzivně. [Rozsudek SDEU ze dne 5. 10. 2017, C-567/15 ve věci
LitSpecMet UAB vs. Vilniaus lokomotyvų remonto depas UAB]
•
Povahu služeb obecného zájmu je třeba posuzovat s ohledem na všechny relevantní
právní a skutkové okolnosti, např. okolnosti založení nebo zřízení dotčeného subjektu
a podmínky, za kterých vykonává činnosti určené k uspokojování potřeb obecného
zájmu. Při posuzování, zda je určitý subjekt zadavatelem, je tedy třeba nejen zohlednit
činnosti, za jejichž účelem byla daná osoba založena či zřízena, ale posuzovat rovněž
aktuální pozici příslušné osoby, tj. zda aktuálně (ne)uspokojuje v rámci některé ze svých
činností potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.
[Rozsudek SDEU ze dne 5. 10. 2017, C-567/15 ve věci LitSpecMet UAB vs. Vilniaus
lokomotyvų remonto depas UAB; Rozsudek SDEU ze dne 12. 12. 2002, C-470/99 ve věci
Universale-Bau AG, Bietergemeinschaft: 1) Hinteregger & Söhne Bauges.m.b.H.
Salzburg, 2) ÖSTÜ-STETTIN Hoch- und Tiefbau GmbH vs. Entsorgungsbetriebe
Simmering GmbH]
•
Status zadavatele není závislý na relativní důležitosti, kterou má činnost uspokojování
potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, v rámci
veškeré činnosti daného subjektu. Skutečnost, že uspokojování potřeb veřejného zájmu
představuje pouze relativně malou část činností skutečně vykonávaných subjektem, je
tedy irelevantní, pokud se subjekt nadále stará o potřeby, které má uspokojovat
v souladu s veřejným zájmem. [Rozsudek SDEU ze dne 10. 11. 1998, C-360/96 ve věci
Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV.] Jinými slovy, v případech,
kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného
zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných
zakázek v plném rozsahu své činnosti. [Rozsudek SDEU ze dne 15. 1. 1998, C-44/96
ve věci Mannesmann Anlangenbau Austria AG and Others vs. Strohal Rotationsdruck
GesmbH]
•
Za potřeby veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu, lze obecně
považovat (prvně) takové potřeby, jež jsou uspokojovány jinak než prostřednictvím
dostupnosti zboží a služeb na trhu, a (za druhé) ty potřeby, které se stát z důvodů
spojených s veřejným zájmem rozhodl poskytovat sám nebo prostřednictvím osob,
nad kterými si přeje zachovat rozhodující vliv. Na druhou stranu však byly za činnosti
spojené s obecným, resp. veřejným zájmem v jednotlivých soudních případech SDEU
uznány např. výroba oficiálně tištěných dokumentů jako jsou pasy a řidičské průkazy,
svoz komunálního odpadu, správa lesů, pohřební služba, pořádání veletrhů, výstav
a dalších podobných iniciativ, neboť se jedná o plnění, kde subjekt nejedná jen
v individuálním zájmu, ale také v zájmu širšího okruhu subjektů, resp. „veřejnosti“.
[Rozsudek SDEU ze dne 10. 5. 2001, C-223/99 a C-260/99 ve spojené věci Agorà Srl vs.
Ente Autonomo Fiera Internazionale di Milano a Excelsior Snc di Pedrotti Bruna & C. vs.
Ente Autonomo Fiera Internazionale di Milano a Ciftat soc. coop. Arl; Rozsudek SDEU ze
dne 27. 2. 2003, C-373/00 ve věci Adolf Truley GmbH vs. Bestattung Wien GmbH;
Rozsudek SDEU ze dne 22. 5. 2003, C-18/01 ve věci Arkkitehtuuritoimisto Riitta
Korhonen Oy, Arkkitehtitoimisto Pentti Toivanen Oy, Rakennuttajatoimisto Vilho
Tervomaa vs. Varkauden Taitotalo Oy a další]
26
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
•
Zda má potřeba veřejného zájmu průmyslovou či obchodní povahu, je třeba zkoumat
zejména z pohledu, zda právnická osoba působí v hospodářské soutěži za standardních
tržních podmínek, vykonává svou činnost za účelem dosažení zisku a nese rizika, resp.
ztráty spojené se svou činností vč. toho, zda případně není financována z veřejných
prostředků. Pokud v souvislosti s činnostmi určenými k uspokojování potřeb veřejného
zájmu subjekt, který působí za obvyklých tržních podmínek, usiluje o dosažení zisku
a nese ztráty plynoucí z výkonu své činnosti, je nepravděpodobné, že potřeby, které se
snaží uspokojit, nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Existence hospodářské
soutěže však sama o sobě ještě nestačí pro závěr, že se nejedná o potřebu veřejného
zájmu, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu. Je třeba na základě všech
právních a skutkových okolností ověřit, zda činnost určená k uspokojování potřeb
veřejného zájmu byla vyvíjena v konkurenčním prostředí a zejm. zda se subjekt mohl
nechat vést jinými důvody než hospodářskými zájmy. Skutečnost, že existuje
hospodářská soutěž, tedy neznamená, že se subjekt financovaný/ovládaný státem či
jiným veřejnoprávním subjektem může řídit jinými než ekonomickými důvody. Takový
subjekt by totiž mohl např. považovat za vhodné utrpět finanční ztráty, aby mohl
dodržovat konkrétní nákupní politiku subjektu, na kterém je úzce závislý. Navíc si stěží
lze představit činnost, kterou by za žádných okolností nemohly vykonávat soukromé
podniky. Existence významné hospodářské soutěže a zejm. skutečnost, že subjekt čelí
hospodářské soutěži na trhu, může naznačovat neexistenci potřeby ve veřejném zájmu,
která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, nesmí být ale jedinou indicií. Jinými
slovy, existence významné hospodářské soutěže sama o sobě neumožňuje dospět
k závěru, že neexistuje potřeba veřejného zájmu, která by neměla průmyslovou nebo
obchodní povahu. Před přijetím takového závěru je třeba vzít v úvahu zejm. otázku
podmínek, v nichž dotyčný subjekt vykonává svou činnost. [Rozsudek SDEU ze dne
5. 10. 2017, C-567/15 ve věci LitSpecMet UAB vs. Vilniaus lokomotyvų remonto depas
UAB; Rozsudek SDEU ze dne 10. 11. 1998, C-360/96 ve věci Gemeente Arnhem
vs. Gemeente Rheden v BFI Holding BV; Rozsudek SDEU ze dne 22. 5. 2003, C-18/01
ve věci Arkkitehtuuritoimisto Riitta Korhonen Oy, Arkkitehtitoimisto Pentti Toivanen Oy,
Rakennuttajatoimisto Vilho Tervomaa vs. Varkauden Taitotalo Oy]10
10
Úřad pro úplnost dodává, že dané závěry následně přebírá i česká judikatorní praxe. Otázku, jaké aspekty ve vztahu
k zákonnému kritériu „potřeb (ne)majících průmyslovou či obchodní povahu” posuzovat, resp. jak k dané problematice
přistupovat, např. ozřejmil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 13/2008-198 ze dne 15. 4. 2010 (vázán právním
názorem Nejvyššího správního soudu), v němž mj. uvedl, že „skutečnost, že subjekt provozuje svoji činnost v rámci
hospodářské soutěže, sama o sobě nemůže vést k závěru, že daný subjekt naplňuje potřeby ve veřejném zájmu, které
mají průmyslovou nebo obchodní povahu […], neboť i přesto, že určitý subjekt působí v hospodářské soutěži, je
financován a kontrolován státem, územními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty, může se v rámci svého výběru
rozhodovat podle jiných než ekonomických kritérií […]. Nicméně okolnost, že subjekt působí v hospodářské soutěži, je
významným indikátorem toho, že by se o potřeby mající průmyslovou nebo obchodní povahu jednat mohlo […], což je
nutno při úvahách o povaze uspokojovaných potřeb jako relevantní skutečnost zohlednit. V případě zjištění, že subjekt
vykonává svou činnost v hospodářské soutěži, je nutno zvážit všechny další relevantní právní a skutkové okolnosti, které
hypotézu potřeb majících obchodní či průmyslovou povahu potvrdí, či vyvrátí. V souvislosti s tím je nutno především
posoudit, za jakým primárním účelem je činnost subjektu vykonávána a podle jakých kritérií se při své činnosti rozhoduje.
Jednalo-li by se o účel dosažení zisku a kritéria ekonomická, pak je jen velmi málo pravděpodobné, aby potřeby, jež
uspokojuje, měly jinou než průmyslovou či obchodní povahu. Okolnost toho, že subjekt svou činnost provozuje výlučně
za účelem zisku, je skutečností, jež je nutno při úvaze o jeho charakteru v souvislosti se statutem veřejného zadavatele
vždy zohlednit […]”.
27
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
V duchu výše uvedených právních závěrů se tedy Úřad zabýval postavením obviněného a charakterem jím vykonávaných činností v rozhodném období, k čemuž uvádí následující.
Jak lze dovodit ze shora citovaných rozsudků SDEU, jako potřeby veřejného zájmu je nutno chápat takové potřeby, na jejichž uspokojování má zájem širší okruh osob. Nejde tedy o potřeby, z nichž by měl užitek pouze konkrétní subjekt, v takovém případě by se jednalo o potřeby ryze soukromého charakteru. Potřeby veřejného zájmu jsou naopak potřeby, jejichž uspokojování slouží relativně neomezenému okruhu subjektů, jež se nacházejí na území konkrétního územního samosprávného celku (v prostředí České republiky na území obce či kraje) či na území státu jako takového (tzn. potřeby uspokojované fakticky v zájmu všech občanů České republiky). Potřeby veřejného zájmu se projevují v celé řadě oblastí dané společnosti (komunity), přičemž typicky lze mezi ně řadit potřeby projevující se v oblasti hospodářské, sociální a kulturní, potřeby z oblasti životního prostředí, potřeby týkající se sféry vzdělávání, zdravotnictví apod.
Úřad konstatuje, že obviněný je, jak vyplývá z jeho webových stránek, největší veletržní správou ve střední Evropě, v jejíž režii se ročně odehrává cca 50 veletrhů, přičemž současně je areál obviněného místem konání významných kongresů s doprovodnými výstavami, sjezdů, plesů, sportovních akcí, setkání politiků, festivalů, koncertů apod. Ze stanov obviněného pak vyplývá, že obviněný je členem koncernu SMB, přičemž je mj. založen za účelem péče o všestranný rozvoj území statutárního města Brna a o potřeby obyvatel statutárního města
Brna a předmětem jeho činnosti jsou zejména činnosti v oblasti sportu, kultury, občanské
společnosti, životního prostředí, zdraví a zdravého životního stylu, charity a dále mj. péče
o všestranný rozvoj území statutárního města Brna, péče o potřeby obyvatel statutárního
města Brna a naplňování veřejných zájmů na území statutárního města Brna a zájmů koncernu
SMB prostřednictvím koncernových pokynů.
V kontextu uvedeného Úřad konstatuje, že činnost obviněného je v souladu s výše uvedenými závěry mj. určena, i v kontextu uspokojování potřeb jednoho z jeho zakladatelů – statutárního města Brna, k uspokojování potřeb veřejného zájmu, neboť tyto se projevují v oblasti péče o všestranný rozvoj statutárního města Brna i o potřeby obyvatel statutárního města Brna, např. pak v oblasti sportu, kultury, osvěty a občanské společnosti apod., a dotčenou činností obviněného jsou tak uspokojovány potřeby relativně neomezeného okruhu subjektů nacházejících se na území statutárního města Brna (potažmo v širším kontextu i subjektů
Jihomoravského kraje, případně celé České republiky). Tedy nejedná se jen o potřeby
v individuálním zájmu, ale také v zájmu širšího okruhu subjektů, resp. „veřejnosti“. Nadto Úřad
dodává, že i činnosti související s pořádáním veletrhů, výstav a dalších podobných iniciativ
odpovídají potřebám obecného, resp. veřejného zájmu, kdy tento závěr dokládá již výše
citovaný rozsudek SDEU ze dne 10. 5. 2001, C-223/99 a C-260/9911, v němž je uvedeno, že
organizátor takových akcí při sdružování výrobců a obchodníků v určité lokaci nejedná pouze
v individuálním zájmu těchto výrobců a obchodníků, jež mají možnost propagovat své zboží
a výrobky, ale poskytuje také spotřebitelům, kteří se těchto akcí účastní, informace umožňující
optimální výběr, přičemž podněty k obchodu, které z toho vyplývají, spadají do obecného
zájmu. Ostatně ani sám obviněný u dotčených činností veřejný zájem v zásadě nezpochybňuje.
11
ve spojené věci Agorà Srl vs. Ente Autonomo Fiera Internazionale di Milano a Excelsior Snc di Pedrotti
Bruna & C. vs. Ente Autonomo Fiera Internazionale di Milano a Ciftat soc. coop. arl
28
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
S odkazem na shora uvedené tedy Úřad konstatuje, že podmínku uspokojování potřeb veřejného zájmu považuje v šetřeném případě za naplněnou.
Ve vztahu k posouzení, zda uvedené potřeby veřejného zájmu mají, či naopak nemají průmyslovou či obchodní povahu, Úřad předně opakuje, že okruh aspektů k posouzení zákonného kritéria „potřeb (ne)majících průmyslovou či obchodní povahu” je v kontextu výše citovaných rozsudků SDEU, ale i české judikatorní praxe zaměřen na otázku, zda lze uzavřít, že daný subjekt funguje čistě tržně jakožto běžný hospodářský subjekt, či nikoliv, kdy k tomuto je třeba hodnotit zejména otázku, zda je daný subjekt veden hospodářskými principy (tj. zda má za cíl dosahování zisku, zda nese plně rizika a ztráty spojené s výkonem své činnosti, popř. zda např. není financován z veřejných zdrojů a zda působí na trhu za standardních tržních podmínek a v konkurenčním prostředí), nebo naopak zda je veden i jinými důvody než hospodářskými zájmy. Klíčové pro posouzení dané otázky v šetřeném případě je tedy posouzení, zda byl obviněný v rozhodném období veden pouze hospodářskými zájmy a fungoval čistě jakožto tržní subjekt, nebo naopak zda zde byly přítomny činnosti, které realizoval v rámci uspokojování potřeb veřejného zájmu a byl při nich veden jinými než hospodářskými zájmy, potažmo při nich nefungoval za standardních tržních podmínek jako běžné hospodářské subjekty. Je pak třeba zvažovat vždy každý případ s ohledem na dané skutkové a právní okolnosti, kdy je však třeba mít na zřeteli, že pro konstatování postavení veřejného zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona postačuje i dílčí část činnosti vykonávaná jako potřeba veřejného zájmu nemající průmyslovou či obchodní povahu, nehledě na to, jak velká či důležitá je tato část činnosti v kontextu celkové činnosti daného subjektu a že v ostatním daný subjekt funguje jakožto jakýkoliv jiný hospodářský subjekt. Nadto je třeba mít na paměti, že otázku naplnění podmínek dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je třeba posuzovat extenzivně.
Úřad v návaznosti na uvedené předně konstatuje, že v rozhodném období dle čl. I odst. 7 stanov obviněného platilo, že „[t]am, kde se dostane do kolize zájem prospěšný toliko pro společnost (např. zájem na dosažení vyššího zisku společnosti či zájem na zlepšení hospodářského postavení společnosti na relevantním trhu) se zájmem veřejně prospěšným, může mít přednost zájem veřejně prospěšný, bude-li veřejný zájem uspokojován na základě
Koncernového pokynu a budou-li splněny podmínky stanovené Deklarací koncernu a Zákonem
o obchodních korporacích“. Současně z koncernové smlouvy vyplývá, že koncern SMB vznikl
mj. s ohledem na účel existence členů koncernu, definovaný mj. jako péče o všestranný rozvoj
svého území a o potřeby občanů statutárního města Brna, a že je řízen prostřednictvím
koncernových pokynů, které jsou pro řízené osoby, jimž jsou určeny, závazné, kdy obviněný
tedy nemůže jemu ze strany statutárního města Brna udělený koncernový pokyn jakožto jedna
ze řízených osob odmítnout. Nadto Úřad poukazuje i na skutečnost, že oblast možného
působení statutárního města Brna při udělování koncernových pokynů je dle čl. I odst. 3
koncernové smlouvy natolik široká, že obsáhne valnou většinu či v zásadě všechny činnosti
obviněného. Lze například také poukázat na čl. 9 odst. 9.4 koncernové smlouvy, v němž je mj.
konstatováno, že cílem finanční politiky (koncernu SMB) je zajistit statutárnímu městu Brnu
vliv nad řízením financí v koncernu, či na čl. 9 odst. 9.6 koncernové smlouvy, v němž je jasně
deklarováno, že cílem investiční politiky (koncernu SMB) je mj. to, aby statutární město Brno
mohlo realizovat své investice a aby se snížila finanční zátěž rozpočtu statutárního města Brna.
V čl. 9 odst. 9.12 koncernové smlouvy je pak taktéž deklarováno, že cílem politiky společenské
odpovědnosti (koncernu SMB) je všestranný ekonomický, kulturní a společenský rozvoj
29
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
statutárního města Brna, podpora občanské sounáležitosti a zvyšování kvality života všech
jeho občanů, a to v různých oblastech. Celkově tak z uvedeného plyne, že statutární město
Brno si vědomě a záměrně chtělo ponechat nad řízenými osobami, tedy i obviněným, takovou
kontrolu, aby skrze ně mohlo uplatňovat veřejné zájmy, potažmo realizovat své investice,
kontrolovat finanční toky a optimalizovat své vlastní finanční zatížení. Z uvedeného je dle
Úřadu zřejmé, že stanovy obviněného ve spojení s koncernovou smlouvou formálně
připouštěly možnost situace, resp. mechanismu fungování, kdy obviněný nepůsobí jako
„běžný“ podnikatelský subjekt a nerozhoduje se samostatně pouze na základě svých
hospodářských zájmů, neboť jeho podnikatelské chování je (resp. může být) ovlivněno
ingerencemi statutárního města Brna v rámci koncernu SMB, jehož je členem. Bylo totiž
formálně jasně zakotveno, že obviněný je veden i jinými než hospodářskými zájmy a že tyto
jiné, veřejně prospěšné zájmy mají dokonce přednost před jeho vlastními zájmy. Současně
bylo fungování obviněného formálně nastaveno tak, že statutární město Brno si skrze stanovy
ve spojení s koncernovou smlouvou ponechalo rozhodující vliv nad činností obviněného, když
si z pozice veřejného zadavatele prosazujícího veřejné zájmy ponechalo možnost vstoupit de
facto v jakékoliv otázce do fungování obviněného tak, že mu mohlo nařídit plnění (potřeb
veřejného zájmu) a obviněný bez ohledu na ekonomičnost či účelnost takového kroku pro něj
musel takový pokyn splnit. Jinak řečeno si statutární město Brno ponechalo konkrétní
rozhodující vliv, vymykající se běžnému akcionářskému vlivu, prostřednictvím něhož si zajistilo
„poslušnost“ obviněného ve smyslu možnosti uplatňování potřeb veřejného zájmu na úkor
ekonomických principů obviněného. Takovýto nadstandardní mechanismus možné ingerence
statutárního města Brna v kontextu potlačení hospodářského působení společnosti a jejích
vlastních hospodářských zájmů, a naopak upřednostňování veřejného zájmu a prosazování
potřeb veřejného zájmu pak nelze vnímat jako jakkoliv bagatelní a snižovat jeho významnost,
jak se snaží činit obviněný, právě naopak je tento v kontextu výše uvedených rozsudků SDEU
stěžejní při posuzování otázky postavení subjektu jakožto veřejného zadavatele ve smyslu § 4
odst. 1 písm. e) zákona.12
Úřad dále uvádí, že nepřehlíží rozsudek SDEU ze dne 12. 12. 2002, C-470/9913, který (stejně jako obviněný ve svých vyjádřeních) poukazuje na skutečnost, že závěr ohledně postavení veřejného zadavatele nemůže být založen jen na formálních dokumentech (jako jsou např. právě stanovy obviněného), nýbrž že je nutné vycházet i z toho, jak daná osoba skutečně postupuje a jak se na relevantním trhu „chová“, a to v konkrétní relevantní době. Nicméně je třeba vnímat uvedené závěry SDEU v kontextu případu, ve vztahu ke kterému tyto byly konstatovány. V uvedeném rozsudku SDEU učinil tyto závěry za situace, kdy z formálních zakládacích dokumentů subjektu neplynulo, že by tento subjekt byl zřízen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (nemajících průmyslovou či obchodní povahu), nicméně následně u něj došlo k materiálním změnám nepromítnutým do znění těchto zakládacích
12
K tomu Úřad dodává, že skutečnost, že ke dni 15. 10. 2024 bylo shora uvedené ustanovení ohledně upřednostnění
veřejného zájmu nad vlastními ekonomickými zájmy obviněného ze stanov obviněného vypuštěno (o čemž obviněný
informoval Úřad dne 16. 10. 2024 a v této souvislosti předložil notářský zápis č. NZ 1154/2024 ze dne 15. 10. 2024),
nehraje pro posouzení šeřeného případu žádnou roli, neboť rozhodné je zde znění stanov obviněného v době zadání
šetřené veřejné zakázky, potažmo v blízké časové souvislosti s jejím zadáním (přičemž výše zmíněné ustanovení stanov
obviněného bylo ve stanovách obviněného v obdobném znění obsaženo od konce roku 2017 až právě do října 2024).
13
ve věci Universale-Bau AG, Bietergemeinschaft: 1) Hinteregger & Söhne Bauges.m.b.H. Salzburg, 2) ÖSTÜ-STETTIN
Hoch- und Tiefbau GmbH vs. Entsorgungsbetriebe Simmering GmbH
30
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
dokumentů, jež vedly k tomu, že reálně potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou či
obchodní povahu uspokojoval. Stály proti sobě tedy dva výklady, a to výklad, že je rozhodné
pouze formální zakotvení činností a cílů v zakládacích dokumentech, a výklad, dle kterého je
třeba „rozšířit“ definici veřejného zadavatele i na ty subjekty, které sice uvedené formálně
nemají ve svých zakládacích dokumentech, ale fakticky nakonec naplňují potřeby veřejného
zájmu nemající průmyslovou či obchodní povahu. SDEU se nakonec přiklonil k výkladu
druhému, přičemž konstatoval, že ač sice např. ze zakládacích dokumentů řešeného subjektu
by naplnění znaků postavení veřejného zadavatele nemuselo plynout, fakticky subjekt tyto
znaky naplňuje, a tudíž je i takový subjekt třeba považovat za veřejného zadavatele. Tuto
úvahu SDEU učinil na podkladě myšlenky, že by nebyl plně zachován užitečný účinek směrnice,
pokud by použití směrnice na subjekt, který splňuje podmínky veřejného zadavatele, mohlo
být vyloučeno pouze z toho důvodu, že úkoly ve veřejném zájmu nebyly subjektu svěřeny
v době jeho založení, potažmo tyto mu nebyly svěřeny formálně (tj. tak, aby odrážely změny
v jeho skutečném působení). Úřad tak má za to, že uvedené nelze číst tak, že formální
nastavení, ať je jaké je, je vždy nerozhodné, ale spíše tak, že uvedený rozsudek rozšířil výklad
postavení veřejného zadavatele i na případy, kdy sice formální nastavení fungování subjektu
nevede k závěru o jeho postavení jako veřejného zadavatele, nicméně materiálně tak daný
subjekt funguje, aby se zabránilo účelovému obcházení směrnic (potažmo zákona). Jinými
slovy, dle přesvědčení Úřadu je třeba odlišovat tuto situaci od situací opačných, kde naopak
již formální nastavení skýtá informace o uspokojování potřeb veřejného zájmu nemajících
průmyslovou či obchodní povahu. Dle Úřadu tedy nelze vnímat skutečnost, že je uvedené
formálně naplněno (což připouští i obviněný – viz jeho vyjádření ze dne 22. 7. 2024), jako
nerozhodnou, neboť pokud je určitý mechanismus fungování formálně zakotven, může být
tento kdykoliv využit a tuto potencialitu nelze přehlížet. K tomu lze poukázat např. i na případ
řešený v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 43/2023-540 ze dne 12. 12. 2024, kde
byla řešena sice odlišná problematika, a to problematika otázky existence provozních jednotek
s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek, nicméně závěry zde učiněné lze
připodobnit výše nastíněné úvaze Úřadu. V tomto případě bylo totiž konstatováno, že pokud
již formální natavení fungování subjektu zjevně neumožňuje hodnotit organizační jednotku
subjektu jakožto samostatnou při zadávání veřejných zakázek kvůli možnosti zasahovat
do tohoto procesu ze strany jiných organizačních jednotek subjektu, příp. jeho ústředních
orgánů, není rozhodné, zda se podle uvedeného formálního nastavení daný subjekt a jeho
organizační jednotky skutečně v praxi řídí či nikoliv, neboť problematické je již ono formální
nastavení umožňující takové fungování. Úřad tak akcentuje, že zde je skutková situace odlišná
od poukazovaného případu řešeného u SDEU, kde byla vyzdvihována nutnost materiálního
zkoumání fungování subjektu, neboť zde již formální nastavení fungování obviněného nese
znaky postavení veřejného zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona (a toto nastavení bylo
možné kdykoliv využít), což nelze apriori přehlížet. Úřad však na tomto místě konstatuje, že
vzal při svých závěrech v potaz i reálné fungování obviněného, přičemž dospěl k závěru, že
vyjma toho, že shora uvedený mechanismus fungování obviněného byl po celou dobu
připuštěn formálně, projevil se v rozhodném období i v praxi, k čemuž Úřad uvádí následující.
Úřad dotčené demonstruje na projektu multifunkční haly, kde došlo právě k materiálnímu využití výše popsaného upřednostnění veřejných zájmů, respektive k projevu toho, že obviněný se nerozhoduje samostatně a nefunguje jako běžný podnikatelský subjekt řídící se čistě hospodářskými zájmy a podle hospodářských principů, potažmo operující
31
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
za standardních tržních podmínek. Jak vyplývá ze zjištěných skutečností uvedených výše
v odůvodnění tohoto rozhodnutí, statutární město Brno v minulosti několikrát zvažovalo
možnost vybudovat na svém území multifunkční halu, která by sloužila jako zázemí pro
vrcholový a výkonnostní sport a další akce pro veřejnost. Ostatně strategická vize dobudovat
ve statutárním městě Brně do roku 2030 sportovní infrastrukturu pro vrcholový a výkonnostní
sport tak, aby se všechna olympijská odvětví mohla realizovat na nejvyšší mezinárodní úrovni
s odpovídajícím zázemím pro nastupující generaci, potažmo vybudovat multifunkční halu
sloužící sportovním, kulturním a společenským aktivitám je zakotvena v koncepci sportu
statutárního města Brna na roky 2018 až 2030 (a obecně nutnost dobudovat sportovní
infrastrukturu pro vrcholový, výkonností i rekreační sport je i v dalších koncepčních
dokumentech statutárního města Brna a Jihomoravského kraje). Zvažovanou lokalitou
výstavby multifunkční haly byla mj. lokalita Za Lužánkami, na místě nevyužívaného
fotbalového stadionu, tento záměr však byl následně přehodnocen s tím, že nejvhodnější
lokalitou bude západní část areálu obviněného. V návaznosti na výběr této lokality byla
v červnu roku 2019 výlučně pro potřeby statutárního města Brna společností
PricewaterhouseCoopers zpracována „Analýza vybraných otázek týkajících se možnosti
vybudování multifunkční haly na pozemcích městem 100% vlastněné společnosti Veletrhy
Brno, a.s.“, kde byly ve vztahu k rozhodování statutárního města Brna o optimální variantě
financování a realizaci projektu výstavby (a provozu) multifunkční haly zkoumány zde blíže
popsané varianty investorského a vlastnického modelu multifunkční haly, a to s ohledem
na finanční, daňové a další aspekty.14 Zde Úřad akcentuje, že se v případě projektu výstavby
multifunkční haly nejedná o žádný marginální projekt, kdy již dle dotčené analýzy společnosti
PricewaterhouseCoopers mohly celkové investiční náklady na výstavbu multifunkční haly
přesáhnout 2 miliardy Kč bez DPH (v současnosti pak tyto náklady danou částku vysoce
překračují, jak vyplývá např. z vyjádření obviněného ze dne 9. 10. 2024). Zvažovanými
investory multifunkční haly byli mj. samotné statutární město Brno, kdy bylo počítáno mj.
s veřejnými finančními prostředky, především dotacemi od státu a Jihomoravského kraje
(které byly ústně přislíbeny), a obviněný, jenž měl taktéž být případným příjemcem nevratných
dotací ze strany statutárního města Brna, státu a Jihomoravského kraje (které byly ústně
přislíbeny) a v jehož případě bylo počítáno rovněž s tím, že pokud by podmínky financujících
institucí nebyly příznivé, mohlo by statutární město Brno poskytnout obviněnému úvěrovou
garanci, jakož i s tím, že v případě nutnosti by statutární město Brno sanovalo obviněnému
ztrátu (naopak v případě zainteresování soukromé obchodní společnosti bez veřejné
majetkové účasti nebylo počítáno se sanováním případných ztrát dané společnosti, tedy ztráta
měla jít čistě na „vrub“ tohoto soukromého subjektu). V návaznosti na výběr varianty, kdy
investorem výstavby bude právě obviněný15, statutární město Brno udělilo obviněnému dne
11. 9. 2019 koncernový pokyn č. 02/2019, dle kterého měl obviněný zajistit stavební povolení
pro projekt výstavby multifunkční haly v jeho areálu, včetně zajištění dokumentace pro
územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení a včetně objemové studie podoby
14
Úřad k této analýze podotýká, že ač se nejedná o dokument vyhotovený samotným statutárním městem Brnem či
obviněným, informace z ní plynoucí jsou zcela jistě relevantní, neboť zahrnuje informace přímo zjištěné od statutárního
města Brna, byla vyhotovena na požádání statutárního města Brna, a to právě s cílem posoudit zmiňované aspekty
celého záměru, a současně dokládá vědomí statutárního města Brna, potažmo obviněného, o dále popsaných
skutečnostech.
15
A provozovatelem patrně (nově založená) obchodní společnost ovládaná veřejnými subjekty.
32
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
daného projektu, a dne 13. 2. 2020 koncernový pokyn č. 01/2020, jehož předmětem bylo
uzavření dodatku k nájemní smlouvě mezi obviněným a společností „Národní stavební
centrum s.r.o.“, jehož obsahem byl zánik nájemního vztahu k pozemkům, na kterých měla být
realizována výstavba multifunkční haly, k 31. 12. 2020 a finanční kompenzace společnosti
„Národní stavební centrum s.r.o.“ ve výši max. 3 000 000 Kč. V koncernových pokynech
č. 02/2019 a 01/2020 pak bylo rovněž mj. uvedeno, že je jimi „naplněn koncernový zájem […]
definovaný mj. jako péče o všestranný rozvoj […] území a o potřeby občanů statutárního města
Brna“ a že „případnou újmu řízené osoby společnosti Veletrhy Brno, a.s., vzniklou v důsledku
realizace projektu nahradí řídící osoba – statutární město Brno. […] Újma společnosti Veletrhy
Brno, a. s. by přicházela v úvahu patrně v případě, kdy by investice Multifunkčního pavilonu
byla definitivně zmařena, což se v této fázi nejeví jako pravděpodobné“. Oba výše uvedené
koncernové pokyny obviněný splnil, a dále tak pokračovala příprava realizace výstavby
multifunkční haly na pozemcích obviněného.16 Následně však s ohledem na opatření vlády
České republiky přijatá v souvislosti s šířením epidemie nemoci COVID-19 došlo k výraznému
omezení, resp. zastavení podnikatelské činnosti obviněného, pročež obviněný přestal být
schopen nést významnou část ekonomické podpory projektu výstavby multifunkční haly,
tj. být investorem výstavby této haly, jak bylo do doby epidemie nemoci COVID-19
předpokládáno, a bylo tak rozhodnuto o vynětí projektu z gesce obviněného, jak vyplývá
mj. z vyjádření obviněného ze dne 9. 10. 202417. V návaznosti na to bylo ukončeno
memorandum ze dne 14. 11. 2018 a bylo uzavřeno nové memorandum ze dne 28. 1. 2021,
z něhož vyplývá, že obviněný se v mezích právních předpisů zavázal převést do vlastnictví
statutárního města Brna (případně v části do vlastnictví společnosti ARENA BRNO, a.s.)
pozemky pro vybudování haly a souvisejících komunikací, umožnit statutárnímu městu Brnu
využít podlicence k dotčeným stupňům projektové dokumentace a učinit další právní jednání
a právní kroky nezbytné pro realizaci projektu. Následně taktéž byla mezi obviněným
a statutárním městem Brnem v souvislosti s plněním koncernových pokynů č. 02/2019
a 01/2020 uzavřena dne 11. 2. 2021 smlouva o náhradě újmy statutárním městem Brnem
ve výši 34 036 500 Kč, dne 2. 12. 2021 smlouva o náhradě újmy statutárním městem
Brnem ve výši 15 911 500 Kč a dne 2. 5. 2022 smlouva o náhradě újmy statutárním městem
Brnem ve výši 528 044 Kč. V dotčených smlouvách o náhradě újmy je v souladu s výše
uvedeným konstatováno, že „[s] ohledem k opatřením Vlády ČR přijatých proti šíření epidemie
nemoci COVID-19 došlo k výraznému omezení podnikatelské činnosti BVV, v důsledku čehož se
BVV nadále nemůže podílet na spolufinancování Projektu. Prostředky vynaložené BVV
na plnění Koncernových pokynů č. 02/2019 a č. 01/2020 […] tak v důsledku negativního
dopadu epidemie nemoci COVID-19 do podnikání BVV a ztráty schopnosti BVV být investorem
MFH představují újmu, k jejíž úhradě je v souladu s Deklarací koncernu SMB zavázáno Město
jakožto řídící osoba Koncernu SMB“. Současně dne 28. 1. 2021 obdržel obviněný
od statutárního města Brna v souvislosti s realizací projektu výstavby multifunkční haly
16
Úřad podotýká, že z memoranda ze dne 28. 1. 2021 vyplývá, že realizace projektu na pozemcích obviněného byla
připravována i skrze další společnosti začleněné do koncernu SMB, kdy v tomto kontextu je zde např. uvedeno, že
společnost Brněnské komunikace a.s. na základě příkazní smlouvy uzavřené se statutárním městem Brnem dne
10. 4. 2019 ve znění dodatku ze dne 26. 7. 2019 a dle pokynů a požadavků statutárního města Brna zajišťuje kroky
nezbytné k napojení dotčených pozemků na kapacitní inženýrské sítě a k dalším činnostem, které v zájmové oblasti
vytváří předpoklady pro realizaci projektu, kdy mj. zajišťuje projekt na odstranění objektů v areálu obviněného apod.
17
Dohoda o ukončení memoranda ze dne 14. 11. 2018 byla uzavřena až dne 29. 12. 2020 (tato dohoda je
dostupná v registru smluv na: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/15063359?backlink=x4ht8).
33
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
koncernový pokyn č. 1/2021, jehož předmětem byla příprava demoličních a stavebních prací
vyvolaných zamýšlenou realizací dotčeného projektu a jejich realizace (vybudování plotu
oddělujícího areál obviněného od ploch multifunkční haly, vybudování nových bran apod.),
přičemž tento byl aktualizován koncernovým pokynem č. 2/2023 ze dne 10. 10. 2023 (a dále
též koncernovým pokynem č. 7/2024). Pro úplnost Úřad opakuje, že v důsledku plnění
koncernového pokynu č. 1/2021 byla mezi obviněným a statutárním městem Brnem uzavřena
dne 23. 11. 2022 smlouva o náhradě újmy statutárním městem Brnem
ve výši 11 985 960,59 Kč, dne 17. 7. 2023 smlouva o náhradě újmy statutárním městem Brnem
ve výši 10 395 130,24 Kč, dne 4. 12. 2023 smlouva o náhradě újmy statutárním městem Brnem
ve výši 48 126 443,18 Kč a dne 25. 10. 2024 smlouva o náhradě újmy statutárním městem
Brnem ve výši 98 265 465,35 Kč.18 Úřad dodává, že prostřednictvím kupní smlouvy uzavřené
dne 25. 10. 2022 došlo k odprodeji pozemků ve vlastnictví obviněného společnosti ARENA
BRNO, a.s., a to za cenu 184 560 000 Kč vč. DPH, přičemž v dotčené smlouvě bylo
mj. deklarováno, že kupující obdrží od statutárního města Brna finanční prostředky ve výši
nejméně 184 560 000 Kč určené na platbu kupní ceny.
Dle Úřadu přitom lze i s ohledem na výše uvedené konstatovat, že projekt multifunkční haly byl od počátku strategickým projektem především samotného statutárního města Brna, kdy potřeba vybudovat na jeho území multifunkční pavilon, který by sloužil jako zázemí pro vrcholový a výkonnostní sport a další akce pro veřejnost, vyplývá nejen z koncepčních materiálů (např. z koncepce sportu statutárního města Brna na roky 2018 až 2030), ale rovněž např. z analýzy společnosti PricewaterhouseCoopers, kde je uvedeno, že „[s]nahou SMB je naplnění cílů definovaných ve strategických dokumentech města vybudováním sportovní infrastruktury pro vrcholový a výkonnostní sport a pokrýt tak deficit investic do nové a moderní sportovní infrastruktury“, že „[v]ýstavbou multifukční haly SMB řeší dlouhodobě identifikované nedostatky ve sportovní oblasti a zajištění kvalitní péče o zdraví obyvatel“, a to v podobě „[n]edostatečných investic do nové a moderní sportovní infrastruktury v SMB“, „[p]otřeby rozšiřování sportovní infrastruktury pro rekreační, výkonnostní a vrcholový sport“, „[p]otřeby dobudování sportovní infrastruktury, aby se mohla všechna olympijská odvětví v Brně realizovat na nejvyšší mezinárodní úrovni s odpovídajícím zázemím“, „[p]odpory sportování a sportovních aktivit obyvatel jako nástroje zdravého životního stylu“ a „[p]odpory nabídky v oblasti sportu a turistiky“, a že „[v]ýstavba multifunkční haly je v současnosti prioritním
18
V návaznosti na to Úřad pro úplnost doplňuje, že pokud jde o tvrzení obviněného, že koncernové pokyny č. 02/2019
a 01/2020 nelze vztáhnout na posouzení, zda byl obviněný veřejným zadavatelem při zadávání šetřené zakázky, a to
s ohledem na časovou souvislost, kdy dotčené koncernové pokyny byly uděleny na přelomu let 2019 a 2020, zatímco
smlouva o dílo na realizaci šetřené zakázky byla uzavřena dne 21. 4. 2023, tedy více než 3 roky po udělení dotčených
koncernových pokynů, je třeba toto označit za liché, neboť s realizací projektu výstavby multifunkční haly souvisí i shora
citovaný a na koncernové pokyny č. 02/2019 a 01/2020 navazující koncernový pokyn č. 1/2021 ze dne 28. 1. 2021
aktualizovaný koncernovým pokynem č. 2/2023 a koncernovým pokynem č. 7/2024, tj. koncernový pokyn „aktuální“,
resp. „běžící“ i v době zadání šetřené veřejné zakázky. K tvrzení obviněného, že koncernovým pokynem č. 1/2021 mu
byly uloženy činnosti související s realizací projektu výstavby multifunkční haly, ale nikoliv v té rovině, že by obviněný
uvedený koncernový pokyn dostal, protože byl/je investorem anebo provozovatelem dané haly, ale z toho titulu, že se
hala realizuje na pozemcích, které byly dříve ve vlastnictví obviněného, pak Úřad pro úplnost dodává, že uvedené není
pro šetřenou věc relevantní, neboť rozhodné je to, že předmětný koncernový pokyn byl zkrátka udělen, a to navíc
v souvislosti s realizací dotčeného projektu. Nadto je třeba vnímat skutečnost, že dané koncernové pokyny nebyly
jedinými, které v době od roku 2019 obviněný obdržel, a že se tedy celkově v období min. od roku 2019 do části roku
2024 nikterak formální ani materiální podmínky fungování obviněného nezměnily, jak bude blíže rozebráno dále.
34
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
infrastrukturním projektem SMB“. Uvedené vyplývá i z memoranda ze dne 14. 11. 2018,
v němž je uvedeno, že „[s]tavba bude využívána jak pro komerční, tak nekomerční účely,
s důrazem na umožnění jejího využití ze strany sportovních a kulturních organizací i občanů
města Brna a Jihomoravského kraje“.19 Ostatně i sám obviněný ve vyjádření ze dne 22. 7. 2024
konstatuje, že „[d]ůvodem pro udělení Koncernového pokynu č. 02/2019 byl záměr
statutárního města Brna vybudovat Multifunkční pavilon pro pořádání sportovních
a kulturních akcí“. Z analýzy společnosti PricewaterhouseCoopers je také zřejmé, jak bylo
nastíněno výše, že z pohledu statutárního města Brna bylo zvažováno několik variant
investorského a vlastnického modelu multifunkční haly, a to s ohledem na jejich výhody
a nevýhody, daňové dopady, rizika veřejné podpory apod., tj. i z pohledu různých právních
předpisů, přičemž jednou z těchto variant byla i ta, že investorem multifunkční haly by bylo
samotné statutární město Brno. Vhodným investorem projektu se nicméně (i na podkladě
dotčené analýzy) ukázal zjevně být obviněný, kdy statutární město Brno mohlo společnost
obviněného de facto využít jako vlastní „organizační jednotku“ a jako nástroj pro uspokojení
potřeby veřejného zájmu a těžit přitom i z analýzou dotčených právních předpisů.
Obviněnému byla následně realizace projektu výstavby multifunkční haly skrze v této
souvislosti prvně udělený koncernový pokyn č. 02/2019 de facto „zadána“ (s ohledem
na z koncernové smlouvy vyplývající nemožnost obviněného koncernové pokyny odmítnout),
tj. statutární město Brno svůj záměr realizace daného projektu ve veřejném zájmu skrze
koncernový pokyn č. 02/2019 v zásadě „zpečetilo“ (a pokračovalo tak i dalšími koncernovými
pokyny zmíněnými výše).20 Nadto Úřad uvádí, že statutární město Brno ostatně podklady pro
realizaci daného projektu na pozemcích obviněného připravovalo i skrze další společnosti
z koncernu SMB, jak bylo uvedeno výše. Záměr statutárního města Brna pokračovat v projektu
multifunkční haly pak setrval i poté, co obviněný přestal být schopen nést významnou část
ekonomické podpory tohoto projektu, jak vyplývá např. z memoranda ze dne 28. 1. 2021, což
dle Úřadu opět svědčí o tom, že se od počátku jednalo o strategický projekt právě především
samotného statutárního města Brna. Z popsaného je dle Úřadu patrné, že obviněný v dané
věci vůbec nefiguroval jako samostatný hospodářský subjekt rozhodující se na základě vlastní
19
Obdobné plyne i z „Důvodové zprávy“ k bodu 10. „Návrh založení obchodní společnosti ARENA BRNO, a. s.“ zápisu
z 16. zasedání Zastupitelstva města Brna konaného dne 21. 4. 2020, kde je uvedeno, že „[p]rojekt multifunkční haly […]
je zařazen mezi strategické projekty statutárního města Brna “.
20
Úřad pro úplnost dodává, že z podkladů je zřejmé, že investorem měl být původně opravdu obviněný, což připouští
sám obviněný ve svých vyjádřeních, a stejně tak je dané uvedeno ve výše jmenovaných smlouvách o náhradě újmy
(tj. smlouvě o náhradě újmy ze dne 11. 2. 2021, smlouvě o náhradě újmy ze dne 2. 12. 2021 a smlouvě o náhradě újmy
ze dne 2. 5. 2022), tedy bez ohledu na to, zda se následně daná situace změnila, o tom, že v dotčené době byl de facto
obviněnému záměr „zadán“, nemůže být pochyb. Úřad také podotýká, že skutečnost, že byl obviněný nakonec
zainteresován pouze v přípravné fázi projektu, nikterak nemění uvedené posouzení, neboť obviněný měl zjevně dle
původního plánu být investorem výstavby multifunkční haly, jak bylo popsáno výše (viz vyjádření obviněného a výše
jmenované smlouvy o náhradě újmy). Rozhodnutí o změně investora bylo dle uvedených dokladů učiněno proto, že
obviněný se s ohledem na covidovou pandemii dostal do ekonomicky tíživé situace a přestal být schopen nést náklady
na výstavbu multifunkční haly (a to dle tvrzení obviněného v půlce roku 2020, prostřednictvím ukončení memoranda
o spolupráci ze dne 14. 11. 2018 pak až dne 29. 12. 2020). Že se nakonec statutární město Brno rozhodlo pro variantu
„vyčlenění“ pozemků z obviněného ve prospěch nově založené společnosti ovládané veřejnými subjekty, a to
mj. i s poukazem na problematiku veřejné podpory a problematiku veřejných zakázek, sice taktéž vyplývá ze získaných
podkladů, nicméně ani tato skutečnost nikterak neovlivňuje výše uvedené posouzení, když je zřejmé, že opět statutární
město Brno rozhodlo samo ve veřejném zájmu, že se daný projekt realizuje jiným, jím vybraným způsobem, přičemž
za tím účelem byl obviněný nucen odprodat své pozemky, kde multifunkční hala měla být postavena, a mj. taktéž
zbudovat novou vstupní bránu apod.
35
Č.j.: ÚOHS-04001/2025/500
úvahy podle hospodářských kritérií, ale bylo za něj o celé situaci rozhodnuto ze strany
statutárního města Brna, a to ve veřejném zájmu. Obviněný pak dané koncernové pokyny
plnil, resp. plnit musel, a to zjevně s cílem naplnění veřejného zájmu, neboť tyto pokyny ani
nemohou být ukládány za jiným cílem a ostatně deklarace veřejného zájmu je v nich