ÚOHS S0488/2020/TS – Možné porušení § 3a písm. c) a § 4 odst. 1 a 2 písm. b) záko

Účastník řízení se zavazuje předkládat ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí novým dodavatelům, kteří se budou nacházet v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice

Účastník řízení se zavazuje zajistit ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předložení svým dodavatelům, kteří se nacházejí v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení, dodatku k Rámcové smlouvě, jehož obsahem bude sjednání upraveného znění bodu 5

Účastník řízení se zavazuje, že se ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zdrží sjednávání Přílohy č. 4.1.1 (Obchodní podmínky pro prodej potravin k Rámcové smlouvě), bodu 5 ve znění k 30. 11. 2020 se svými dodavateli potravin, kteří jsou v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení.

Účastník řízení se zavazuje předkládat ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí novým dodavatelům, kteří se budou nacházet v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice

Účastník řízení se zavazuje zajistit ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předložení svým dodavatelům, kteří se nacházejí v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení, dodatku k Rámcové kupní smlouvě, jehož obsahem bude sjednání upraveného znění bodu

Účastník řízení se zavazuje, že se ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zdrží sjednávání

Účastník řízení se zavazuje předkládat ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí novým dodavatelům, kteří se budou nacházet v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice

Účastník řízení se zavazuje zajistit ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předložení svým dodavatelům, kteří se nacházejí v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení, Dohody o průzkumu trhu ve znění, jak je uvedeno výše pod bodem 7 výroku I. tohoto rozhodnutí.

Účastník řízení se zavazuje, že se ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zdrží sjednávání, Přílohy č. 4.1.3 k Rámcové smlouvě (Dohoda o průzkumu trhu), ve znění k 30. 11. 2020 se svými dodavateli potravin, kteří jsou v nižším obratovém pásmu dle čl.

nejpozději ve lhůtě do 5 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a) seznam dodavatelů, se kterými byla uzavřena Příloha č. 4.1.1 k Rámcové smlouvě ve znění dle bodu 2 a bodu 5 výroku I. tohoto rozhodnutí, včetně jedné kopie Přílohy č. 4.1.1 uzavřené s konkrétním dodavatelem, b) seznam dodavatelů, se kterými byla uzavřena Příloha č. 4.1.3 k Rámcové smlouvě ve znění dle bodu 8 výroku I. tohoto rozhodnutí, včetně jedné kopie Přílohy č. 4.1.3 uzavřené s konkrétním dodavatelem,

nejpozději ve lhůtě do 31. 3. 2023 a) seznam dodavatelů, se kterými byla nově uzavřena Příloha č. 4.1.1 k Rámcové smlouvě ve znění dle bodu 1 a bodu 4 výroku I. tohoto rozhodnutí, včetně jedné kopie Přílohy č. 4.1.1 uzavřené s konkrétním dodavatelem, b) seznam dodavatelů, se kterými byla nově uzavřena Příloha č. 4.1.3 k Rámcové smlouvě ve znění dle bodu 7 výroku I. tohoto rozhodnutí, včetně jedné kopie Přílohy č. 4.1.3 uzavřené s konkrétním dodavatelem.

Účastník řízení se zavazuje, že ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže části platných interních předpisů nebo jiných administrativních opatření, ze kterých bude zřejmé, že zavedl do své obchodní praxe zásady a kontrolní mechanismy, jejichž pomocí se během procesu uzavírání smluv s dodavateli potravin a při dodávkách potravin zabrání porušování zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále „Úřad“) zahájil správní řízení z moci úřední dne

Účastníky řízení byly původně dvě společnosti, a to COOP Centrum družstvo, se sídlem

V Oznámení o zahájení řízení o přestupku Úřad vymezil předmět správního řízení jako jednání obou obchodních korporací v jedné nákupní alianci. Proto se Úřad nejdříve zabýval otázkou, zda nákupní aliance mezi oběma účastníky řízení skutečně existuje a je prokázána.

Ze shromážděných podkladů Úřad zjistil, že COOP Centrum družstvo sdružuje právnické osoby podnikající v maloobchodu, a sice spotřební družstva, z nichž některá se začleňují do řetězců COOP TUTY, COOP TIP, COOP TERNO a COOP DISKONT. Členská spotřební družstva se dále větví na nejnižší články soustavy – prodejny. Společnost COOP MORAVA, postavením ekvivalentní COOP Centrum družstvu, sdružuje moravská spotřební družstva, která jsou jejími společníky. Některá z těchto družstev taktéž patří do výše uvedených maloobchodních řetězců a zároveň provozují své prodejny. Obě korporace provozují centrální nákup zejména potravinářského zboží pro svá spotřební družstva.

Na základě získaných podkladů a dalšího dokazování však vyplynul závěr o neexistenci nákupní aliance mezi společnostmi COOP Centrum družstvo a COOP Morava. Proto Úřad usnesením ze dne 22. 11. 2021 č.j. ÚOHS-38376/2021/461/RWe rozhodl o zastavení správního řízení v části týkající se společnosti COOP MORAVA.

Úřad následně dne 22. 11. 2021 upřesnil předmět správního řízení a zároveň vyrozuměl

Správní řízení je nyní vedeno pouze se společností COOP Centrum družstvo (dále též „účastník řízení“) pro skutky popsané níže.

Účastník řízení se dopustil přestupku podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, ve spojení s § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle tím, že v období od 1. 1. 2017 do

Dále se účastník řízení dopustil přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, ve spojení s § 4 odst. 1 a 2 písm. b) zákona o významné tržní síle tím, že v období od

V posledním vytýkaném jednání, označeném jako skutek III., Úřad spatřoval porušení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, ve spojení s § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle, neboť účastník řízení v období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2020 sjednával s dodavateli potravin uvedenými v příloze III. Dohodu o průzkumu trhu položek zboží v síti zapojených velkoobchodních skladů a řetězcových prodejen systému členských spotřebních družstev družstva COOP Centrum (dále „Dohoda o průzkumu trhu“), ve které nebyl dostatečně určitě sjednán způsob spolupráce při přijímání a poskytování co do předmětu a rozsahu plnění.

Po vyhodnocení všech podkladů a informací obsažených ve správním spise Úřad vydal dne

Dne 22. 2. 2022 bylo Úřadu doručeno podání nazvané Vyjádření účastníka řízení COOP

Dne 25. 3. 2022 Úřad obdržel doplnění Vyjádření včetně příloh s úplným zněním upravených smluvních ujednání. Po přezkoumání obsahu předložené smluvní dokumentace Úřad dospěl k závěru, že upravený návrh závazků je schopen odstranit závadný stav na trhu ve smyslu ustanovení § 6 zákona o významné tržní síle, a proto je možné návrh akceptovat.

Účastník řízení se podle závěrů správního řízení dopustil tří trvajících přestupků. Úřad je časově vymezil obdobím od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2020 (dále též „zkoumané období“). Správní řízení o přestupku bylo zahájeno dne 30. 11. 2020. Tyto základní časové údaje determinují, jaké znění hmotněprávních a procesně právních předpisů bude pro správní řízení relevantní.

Podle § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Jestliže se zákon změní během páchání přestupku, použije se zákon, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán (§2 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky).

Hmotněprávní úprava, podle které se posuzuje vytýkané jednání účastníka řízení, je obsažena v zákoně o významné tržní síle a zákoně o odpovědnosti za přestupky. Vzhledem k výše uvedeným principům bude při řešení otázek hmotného práva použito znění zákona, které bylo účinné při uvažovaném dokončení jednání, kterým byl přestupek spáchán (tj. ke dni 30. 11. 2020, jež se časově kryje s okamžikem zahájení správního řízení), ale jen za předpokladu, že pozdější právní úprava neskýtá účastníku příznivější výsledek.

K rozhodnému okamžiku, tj. ke dni 30. 11. 2020, byl účinný zákon o významné tržní síle ve znění zákona č. 50/2016 Sb., 104/2017 Sb., 183/2017 Sb. a nálezu Ústavního soudu sp. zn.

Zákon o odpovědnosti za přestupky byl ke dni 30. 11. 2020 účinný ve znění zákona č. 173/2018 Sb. a zákona č. 285/2018 Sb. Od té doby byl zákon pozměněn prostřednictvím derogačních nálezů Ústavního soudu (nález sp. zn. Pl. ÚS 4/20, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 325/2020 Sb., účinnost od 22. 7. 2020; nález sp. zn. Pl. ÚS 15/19, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 54/2020 Sb., účinnost od 26. 2. 2020) a zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od

Dne 17. 4. 2019 byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (dále „Směrnice“), jejímž účelem je přijetí minimálního unijního standardu ochrany proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci.

Ačkoliv ustanovení Směrnice nebyla transponována do českého právního řádu, musí Úřad její existenci při svém rozhodování zohlednit.2 Jedná se o tzv. nepřímý účinek směrnic, který spočívá v povinnosti správního orgánu vykládat za použití svých výkladových metod vnitrostátní právo ve světle znění a účelu směrnic tak, aby bylo dosaženo výsledku, který směrnice sledují. Odkázat lze také na tuzemskou judikaturu, konkrétně rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Regiojet a.s.3, který konstatuje, že směrnice, které doposud nebyly transponovány do právního řádu členských států, zakládají nepřímý účinek, a je proto povinností správního orgánu vykládat národní právo eurokonformně.

Ve správním řízení tak byl Úřad povinen provést eurokonformní výklad vnitrostátního práva, tj. takový, který nejvíce dosáhne výsledku, který sleduje Směrnice. Tento postup Úřadu potvrdil i předseda Úřadu v rozhodnutí ze dne 21. 4. 2021, č. j. ÚOHS-10412/2021/164/AŠi.4

Ze srovnání osobní působnosti dle Směrnice a zákona o významné tržní síle vyplývá, že

K otázce osobní působnosti lze řadit i přístup Směrnice ke vztahu odběratele a dodavatele.

Úřad se na základě tohoto požadavku Směrnice zabýval dotčenými dodavateli společnosti dodavateli COOP Centrum družstva a zjišťoval, zda (a případně kteří) dodavatelé dosahují shodné či větší vyjednávací síly než tato společnost na základě svého dosaženého obratu.

COOP Centrum družstvo dosáhlo v roce 2019 čistého obratu 9 073 321 000 Kč,5 který se rovná 357 076 781 eur6 a v roce 2020 byl dosažen čistý obrat 9 644 557 000 Kč,7 který se rovná 368 243 742 eur.8 Jak je patrné z přepočtů, COOP Centrum družstvo v letech 2019 a 2020 překračuje nejvyšší obratový stupeň 350 mil. eur.

Ze seznamu dodavatelů Úřad dále identifikoval společnosti, jejichž vyjednávací síla v důsledku propojení s jinými podniky přesáhla v roce 2019 horní obratový limit stanovený

Společnost AGRANA Sales and Marketing GmbH, FN99489h, se sídlem v Rakousku, společnost BEL Sýry Česko a.s., IČO 60714603, patřící do skupiny Le Groupe Bel, společnost

Dále se jedná o společnost Heineken Česká republika, a.s., IČO 45148066, jež je propojená s Heineken International B.V., společnost HERO CZECH s.r.o., IČO 27114121, ovládaná HERO

Společnost Lactalis CZ, s.r.o., IČO 27132471, na základě propojení s B.S.A. INTERNATIONAL, společnost Lesaffre Česko, a.s., IČO 25827529, která je propojená s COMPAGNIE DES

Společnost PENAM, a.s., IČO 46967851, z důvodu propojení s AGROFERT, a.s., společnost

Společnost Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, a.s., IČO 44965117, propojením s SAVENCIA FROMAGE & DAIRY EUROPE, společnost Schneider Food, s.r.o., IČO 00884600, patří prostřednictvím společností MECOM GROUP s.r.o., CARNIBONA GROUP do skupiny

Společnost Vodňanská drůbež, a.s., IČO 25396480, na základě propojení s AGROFERT, a.s., společnost Zott s.r.o., IČO 49357174, z důvodu propojení s holdingem Zott Holding GmbH součástí Zott SE & Co. KG, společnost BAPA s.r.o., IČO 25996924, je prostřednictvím Hamé s.r.o. propojena s Orkla ASA, společnost Brown-Forman Czechia, s.r.o., IČO 61459640, propojením s Brown-Forman Netherlands B.V., společnost Orbico s.r.o., IČO 05899664, z důvodu propojení s Orbico d.o.o., společnost Orkla Food Ingredients Česko s.r.o., IČO

Mezi dotčené dodavatele Úřad nezařadil ani podniky, u nichž se obraty přes vynaložené úsilí nepodařilo zjistit, a to společnost UNITED BRANDS, s.r.o., IČO 25757270, propojená s UNITED

Vzhledem k vyloučení některých, z hlediska vyjednávací síly podobně silných dodavatelů z výčtu dotčených dodavatelů na základě tohoto zkoumání, jehož finálním důsledkem bylo zmírnění následků jednání účastníka řízení, Úřad konstatuje, že výkladem národní úpravy ve světle znění a cílů Směrnice účastník řízení ve správním řízení dosáhl příznivějšího výsledku.

Při zohlednění pojmu „potravina“ Úřad dospěl k závěru, že Směrnice pracuje s širokou definicí zemědělských a potravinářských produktů oproti užší definici potravin dle zákona o významné tržní síle. Zatímco zákon počítá s kontrolou subjektů nakupujících potraviny pro jejich prodej, Směrnice předpokládá kontrolu praktik spojených s nákupem odběratelů veškerých zemědělských a potravinářských produktů v zemědělském a potravinovém řetězci; jedná se tak o veškeré výrobce a zpracovatele, kteří nakupují tyto produkty (a dále je prodávají nebo z nich vyrábí z nich meziprodukty či potraviny), mezi které patří například obiloviny, živé rostliny a květinářské výrobky, živá a mrtvá zvířata, maso, mléko a mléčné výrobky, mlýnské výrobky, tabák, korek, připravená krmiva, zbytky a odpady v potravinářském průmyslu. Národní úprava sice v důsledku neprovedené transpozice nedopadá na veškeré zemědělské a potravinářské produkty, ale pokrývá jejich významnou část, tudíž i v tomto bodě Úřad nespatřuje odklon od záměrů Směrnice.

Pokud jde o nekalé praktiky, článek 1 Směrnice považuje za nekalé obchodní praktiky v obecné rovině jednání, která se výrazně odchylují od zásad poctivého obchodního styku, jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním a jsou jednostranně vnuceny jedním obchodním partnerem druhému. Recitál č. 1 a č. 15 Směrnice tento výčet doplňuje a upřesňuje tím, že se může jednat o praktiky nebo smluvní ujednání9, jejichž prostřednictvím může silnější smluvní strana prosazovat neodůvodněný a nepřiměřený přenos hospodářského rizika nebo že tato jednání mohou vytvářet výraznou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi jednoho obchodního partnera s tím, že k nekalým obchodním

Přestože čl. 1 odst. 1 Směrnice, ve kterém jsou obsaženy tyto obecné atributy nekalých obchodních praktik, není jazykově koncipován jako generální klauzule deliktu nekalé obchodní praktiky10 dle Směrnice, je možné jej považovat spolu s recitálem č. 1 a č. 15 za vodítko pro případ, kdy určité jednání, které je nežádoucí ve vztazích dodavatelů a kupujících, není podřaditelné pod demonstrativní výčet skutkových podstat uvedený ve

Zákon o významné tržní síle sice přímo nekalou obchodní praktiku obecně nedefinuje, nicméně v důvodové zprávě k novele č. 50/2016 Sb. odkazuje na Zelenou knihu Evropské komise o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží - COM(2013) 37, ze dne 31. 1. 2013, ze které při definici pojmu nekalá obchodní praktika čerpá i recitál Směrnice. Pokud jde o výčet praktik, Směrnice a národní úprava se v části shodují a v části jde národní úprava nad rámec

Z pohledu procesně právní úpravy se k řízení o přestupku vedle zákona o odpovědnosti za přestupky a zákona o významné tržní síle použije i zákon o ochraně hospodářské soutěže a subsidiárně též právní úprava obsažená ve správním řádu.

U předpisů procesního práva platí obecná zásada, podle které nové procesní právo (jeho změny) platí ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti s tím, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti, zůstávají zachovány, pokud přechodná ustanovení nestanoví něco jiného.11

Jak už bylo uvedeno výše, v období po zahájení správního řízení došlo ke změně zákona o významné tržní síle nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/16 publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 254/2020 Sb., a to s účinností ke dni 27. 5. 2020. Tento nález však neobsahuje žádná přechodná ustanovení. Úřad proto postupuje podle zákona o významné tržní síle v aktuálním znění, tj. ve znění zákona č. 50/2016 Sb., 104/2017 Sb., 183/2017 Sb. a 254/2020 Sb.

Zákon o odpovědnosti za přestupky byl od okamžiku zahájení správního řízení pozměněn prostřednictvím derogačních nálezů Ústavního soudu (nález sp. zn. Pl. ÚS 4/20, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 325/2020 Sb., účinnost od 22. 7. 2020; nález sp. zn. Pl. ÚS 15/19,

Po zahájení řízení o přestupku byl zákon o ochraně hospodářské soutěže změněn zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022) a zákonem č. 417/2021 Sb. (účinnost od 1. 2. 2022).

Pokud jde o správní řád, není možné opomenout, že od okamžiku zahájení správního řízení došlo ke dvěma novelizacím tohoto právního předpisu, a to zákonem č. 12/2020 Sb., jenž nabyl účinnosti ke dni 1. 2. 2020, a zákonem č. 403/2020 Sb., účinným k 1. 1. 2021.

Ustanovení správního řádu o nákladech řízení (§ 79) dále rozvíjí vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška byla

Úřad se ve správním řízení dále zabýval vymezením prostoru, na němž došlo k výše uvedenému porušení zákona o významné tržní síle, a tím, jakou pozici měl účastník na tomto trhu v době spáchání jemu vytýkaného přestupku.

Při vymezování trhu je Úřad vázán samotným zákonem o významné tržní síle, přičemž z názvu zákona i dikce jednotlivých ustanovení vymezení trhu zřetelně vyplývá. Podle § 1 odst. 1 zákona o významné tržní síle zákon upravuje posuzování zneužití významné tržní síly „v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími.“ Tím je ex lege dáno, že Úřad hodnotí porušení zákona o významné tržní síle na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice (dále „trh“).

Věcný trh podle zákona o významné tržní síle tak představuje trh nákupu široké palety potravin za účelem jejich dalšího prodeje. Zákon pojímá potraviny jako jeden celek [viz např. dikci § 1 odst. 1 písm. a), § 2 písm. d) nebo § 3 zákona o významné tržní síle], odmítá tedy další diferenciaci trhu na dílčí trhy s vysoce zaměnitelným zbožím. Na nabídkové straně trhu se ocitají dodavatelé potravin, na straně poptávkové pak odběratelé s maloi velkoformátovými provozovnami odpovídajícími vymezení potravinového one-stop shopu.

Pokud jde o geografickou stránku trhu, zákon o významné tržní síle jej v § 1 odst. 1 písm. a) vymezuje územím České republiky. K tomu lze dále podotknout, že základní rámec pro soutěž na trhu zde vytváří primárně platná legislativa, která je v případě zákona o významné tržní síle, ale i jiných právní předpisů týkajících se potravin (např. prováděcích vyhlášek k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů12), účinná jen v rámci České republiky. Území České republiky je jinak zákonodárcem zmiňováno také při určení stěžejního kritéria existence významné tržní síly v ustanovení § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, kdy se bere v úvahu obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území

Během období, kdy došlo k protiprávnímu jednání účastníka řízení, se na poptávkové straně trhu nacházela početná množina odběratelů, z nichž však jen několik málo disponovalo schopností vynutit si bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům. Tato schopnost primárně vyplývá z pozice tzv. gatekeepera, čili strážce brány (přeneseně lze tento pojem překládat jako významný distribuční kanál). Gatekeeper rozhoduje o tom, které zboží od dodavatelů projde až k finálním zákazníkům a které již nikoliv.13 Poptávková strana trhu byla poměrně silně koncentrována, kdy existuje okolo patnácti silných odběratelů přesahujících obratové kritérium 5 mld. Kč; tyto odběratele s významnou tržní silou pak doplňují tisíce drobných odběratelů potravin (večerky, maloformátové prodejny smíšeného zboží atp.).

Nabídková strana trhu je naopak koncentrována řádově méně. Tento závěr se dá dovodit pohledem na šíři věcného trhu, kdy sice někteří dodavatelé se všeobecně známými značkami budou ve svých dílčích odvětvích (mléčné produkty, sladkosti apod.) z hlediska tržního podílu relativně silní, nicméně na souhrnném trhu nákupu potravin se jejich vysoký tržní podíl v podstatě rozplývá. Možnost uplatnit vůči nákupní centrále na trhu náležitou vyvažující sílu (countervailing power) se proto jeví u většiny subjektů – nikoliv ale u všech – jako limitovaná.15 Určité vodítko, kdy na straně nabídky existuje dostatečná vyvažující síla, pak uvádí již zmíněný čl. 1 odst. 2 Směrnice (obratové stupně).

Shrnuto, na poptávkové straně trhu vzhledem k její vysoké koncentraci přestávají fungovat automatická tržní omezení, čímž si některé subjekty na této straně trhu mohou dovolit jednat bez ohledu na své obchodní partnery, a tímto jednáním jejich tržní pozice není zásadně ohrožena.16 Tržní struktura se dá z teoretického hlediska klasifikovat jako tzv. oligopson, tzn. podstatná koncentrace subjektů na straně poptávky.17

Základní vodítko pro určení, jestli má ten či onen odběratel potravin působící na trhu významnou tržní sílu, a tedy i zvláštní odpovědnost ve vztahu ke svým dodavatelům, podává zákon o významné tržní síle v § 3, v němž je stanovena definice významné tržní síly jakožto takového postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.

Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly se odvíjí od obratu dosaženého za prodej potravin a služeb s tím souvisejících. Podle § 3 odst. 4 písm. a) zákona o významné tržní síle se tato domněnka zakládá překročením hranice obratu 5 mld. Kč za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky.

Účastník řízení překračuje stanovenou hranici obratu pro domněnku existence významné tržní síly. Z údajů, které má Úřad k dispozici, vyplývá, že obchodní korporace COOP Centrum družstvo deklarovala za účetní období 2017 obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících ve výši 6 937 444 000 Kč, za účetní období 2018 obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících ve výši 6 962 594 000 Kč, za účetní období 2019 obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících ve výši 7 139 124 000 Kč18 a za účetní období 2020 tržby za zboží včetně tržeb z prodeje výrobků a služeb ve výši 9 643 193 Kč19 (vše na území České republiky). Tyto finanční částky znamenají, že obrat korporace COOP Centrum družstvo stabilně překračuje hranici, kterou stanoví zákon o významné tržní síle pro vyvratitelnou domněnku existence významné tržní síly.

V kontextu požadavků zákona o významné tržní síle, ale i zmíněné výše obratu korporace

Z podkladů, které Úřad shromáždil v průběhu šetření, bylo zjištěno, že s dodavateli je sjednáváno společné krytí nákladů na centrální fakturaci COOP Centrum družstva.

Spolupráci mezi COOP Centrum družstvem a jeho dodavateli lze popsat tak, že na základě

Jako smluvní základ této spolupráce tedy slouží Rámcová smlouva, ke které subjekty uzavírají příslušné přílohy. Úřadem posuzovaná centrální fakturace je sjednávaná konkrétně v Příloze

Úřad nejprve zkoumal Rámcovou smlouvu, která stanovuje některé další parametry obchodní spolupráce mezi COOP Centrum družstvem, jeho členskými družstvy a dodavatelem. Úřad vymezil počátek zkoumaného období dnem 1. 1. 2017, neboť většina smluvních podkladů od dodavatelů se váže k tomuto datu. Rámcová smlouva stanoví v článku 2 odst. 1 toto: „Kupujícím podle této smlouvy je COOP Centrum družstvo, kterému přísluší práva a povinnosti, vyplývající z této smlouvy. Výkon práv a povinností podle této smlouvy náleží příjemcům zboží, tedy družstvům, uvedeným v příloze 2.1.22 této smlouvy, a to na základě v rozsahu daném zvláštní plnou mocí udělenou jim kupujícím. Prodávající23 prohlašuje, že je mu obsah této plné moci znám; rozsah plné moci udělené družstvům (příjemcům zboží) je uveden v příloze č. 2.5 této smlouvy jako její nedílná součást.“ Úřad dále přímo od účastníka COOP Centrum družstvo obdržel smluvní podklady týkající se onoho zmocnění. V Příloze k Rámcové smlouvě č. 2.5 Plná moc COOP Centra družstva spotřebním družstvům24 je popsán Rozsah zmocnění udělený COOP Centrum družstvem jeho členským družstvům spočívající zejména v samostatném sjednávání dílčích kupních smluv s dodavateli, tj. objednávání zboží z centrálního číselníku zboží COOP Centrum družstva, přijímání plnění, tzn. přebírání dodaného zboží v místě plnění.

Z uvedeného plyne, že provázanost COOP Centrum družstva s členskými družstvy je založena na zmocnění těchto družstev. Na základě výše zmíněné Přílohy č. 2.5 jsou dodavatelé obeznámeni s právy a povinnostmi členských družstev a mohou od nich prostřednictvím

Úřad se však dále zabýval vzájemným vztahem COOP Centrum družstva, jako nákupní centrály, s členskými spotřebními družstvy, neboť podstatou centrální fakturace je vystavení jedné faktury COOP Centrum družstvu namísto několika faktur na jednotlivá družstva, která

Úřad má ve spisové dokumentaci k dispozici příklad platného a účinného smluvního ujednání25 mezi COOP Centrum družstvem a jedním z družstev, které podmínky dodávek zboží vůči smluvním dodavatelům COOP Centrum družstva stanovuje. Smlouva dává mimo jiné Úřadu vhled i do problematiky centrálního nákupu zboží přes COOP Centrum družstvo.

Jinými slovy, COOP Centrum družstvo zboží přeúčtovává na členská družstva, a to formou faktury nebo opravného daňového dokladu. Družstvo má povinnost fakturu uhradit ve lhůtě splatnosti, jinak se dostává do prodlení a vystavuje se riziku smluvní pokuty ze strany COOP

Úřad dále přistoupil ke zkoumání Přílohy 4.1.1., ve které je centrální fakturace sjednávána.

K samotné centrální fakturaci stanoví o málo víc bod 6 Přílohy 4.1.1. Dohodnutý poplatek představuje procentuální sazbu ze vzájemného obratu za zboží bez DPH a obalů, která je v rámci informačního systému účtována formou čtvrtletního hodnocení. Splatnost je sjednána nejpozději do 14 dnů ode dne vystavení vyúčtování.

Z Přílohy 4.1.1. tak plyne pro dodavatele závazek podílet se na nákladech centrální fakturace, a to v rozsahu […obchodní tajemství…] %,30 a zároveň vzniká povinnost dodavatele

Vzhledem k tomu, že další specifikaci centrálního zúčtování, jako je například protiplnění, které za spoluúčast na nákladech centrální fakturace dodavatel obdrží, Příloha 4.1.1. neuvádí, zaměřil se Úřad na další přílohy uzavírané k Rámcové smlouvě, zda neobsahují další ujednání k centrální fakturaci.

Jelikož probíhá centrální fakturace v rámci informačního systému, seznámil se Úřad s Přílohou k RKS31 č. 6 Smlouvou o elektronickém objednávkovém systému COOP Centrum družstva,32 ve které jsou specifikovány objednávky pomocí elektronické výměny dat („EDI“).

Daňové doklady pomocí elektronické výměny dat („EDI“) jsou upraveny v Příloze k RKS č. 7

Na ústním jednání účastník COOP Centrum družstvo k provádění centrálního zúčtování na dotaz Úřadu uvedl, že fakturaci realizuje samostatně a jako technický prostředek je využíváno EDI. Třetí nezávislý subjekt se na centrální fakturaci nepodílí.

Neboť k samotné centrální fakturaci neobsahovaly posuzované přílohy další podrobnosti, ani z odpovědí dodavatelů nevyplývá bližší specifikace centrálního zúčtování, vycházel Úřad z vyjádření účastníka řízení. COOP Centrum družstvo sdělilo k poskytovanému protiplnění pro dodavatele následující: „Je rozdíl, jestli dodavatel fakturuje centrálně za všechny dodávky jednomu subjektu nebo každému z družstev jednotlivě za dodávky do toho kterého jednotlivého družstva. Výhodou pro dodavatele tedy je a protiplnění je fakticky poskytováno zejména v podobě úspory času (jednotný přístup a zrychlení komunikace), eliminace chyb při pořizování dokladů, menších požadavků na objem archivovaných dokladů/dat, (obsahuje

Z odpovědí dodavatelů popisujících spolupráci s nákupní centrálou a členskými družstvy lze zjednodušení procesů v obchodování, popsané shora účastníkem řízení, v důsledku užití centrálního zúčtování částečně vyvodit.

„Obchodní vztahy s COOP Centrum družstvem a členskými družstvy skupiny COOP Společnost

„Máme uzavřenou smlouvu se společností COOP, které zároveň vystavujeme faktury za odebrané zboží na jednotlivé provozovny COOP Centrum. Většinu dodávek tvoří distribuce privátních značek COOP. Vystavujeme dodací listy na jednotlivé provozovny a následně elektronickou formou přes EDI systém fakturujeme na COOP Centrum.“ 36

„…(O)bjednávky zboží zasílají jednotlivá členská družstva, my zboží zavezeme jednotlivým družstvům a následně fakturujeme COOP Centru družstvo, které pro družstva zajišťuje centrální fakturaci.“37

„Přes centrálu obchodujeme se všemi družstvy, která spadají pod COOP Centrum - závozová místa.“38

Dodavatel s utajenou identitou sdělil u ústního jednání v září roku 202039 podrobnosti k centrální fakturaci. Konstatoval, že v důsledku centrální fakturace dochází zejména k personální a časové úspoře a v obecné rovině zde vidí značné výhody.

Tvrzení účastníka o garanci plateb za zboží pro členská družstva a v případě vzniku pohledávky, její evidence jen vůči jednomu subjektu, vyplývá z Rámcové smlouvy uzavírané s dodavateli40 a ze smluvního ujednání COOP Centrum družstva s jednotlivými družstvy.41

U nařízeného ústního jednání42 Úřad zjišťoval doplňujícími dotazy podrobnosti fungování centrální fakturace a skutečně poskytované protiplnění ze strany účastníka řízení. Lze shrnout, že v poplatku za centrální fakturaci se odráží celá řada úkonů související s dodávkou zboží, která však není písemně zachycena ve smluvních ujednáních s dodavateli. V rámci ústního jednání byl účastník řízení upozorněn, že pokud bude centrální fakturace vnímána jako služba dodavatelům musí splňovat veškeré požadavky § 3a zákona o významné tržní síle.

Pokud jde o platby, které dodavatelé uhradili ve zkoumaném období za centrální zúčtování,

Na základě provedeného dokazování má Úřad za prokázané, že obsah plnění za centrální fakturaci, nebyl ve smlouvách písemně sjednán. Ve vzorku oslovených dodavatelů nelze najít

Původní podezření Úřadu směřovalo k porušení ustanovení § 4 odst. 1, 2 písm. b) zákona o významné tržní síle, podle něhož je za zneužití významné tržní síly považováno sjednávání nebo získávání jakékoliv platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění.

Úřad následně změnil právní kvalifikaci skutku I., a to ve vazbě na skutková zjištění, která nebyla Úřadu známa v době zahájení řízení a která vyplynula až z provedeného dokazování.

Skutek I. Úřad nově kvalifikuje jako přestupek nedodržení formálních požadavků zákona o významné tržní síle na smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem.

Nesjednání povinné náležitosti smlouvy podle § 3a písm. a) až e) je přitom přestupkem ve smyslu § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, a to i v případě, kdy vůbec nedojde ke zneužití významné tržní síly (tzn. v případě přestupku dle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle nebude třeba naplnit pojmové znaky generální klauzule zneužití významné tržní síly).

Úřad vycházel ze shromážděných podkladů, ze kterých vyplývá, že účtování prostřednictvím centrální fakturace je obsaženo v Příloze 4.1.1. k Rámcové smlouvě, a to v bodech 5 a 6. Bod

Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda lze centrální fakturaci a úkony prostřednictvím jí realizované považovat za službu ve smyslu ustanovení § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle. Nákupní centrála zde za dohodnutý poplatek přijme fakturu za dodávky zboží členských družstev, spolupracuje s dodavatelem při řešení nesrovnalostí a hradí dodavateli cenu zboží, kterou následně přeúčtovává příslušným družstvům. Jednoznačný přínos pro dodavatele zde spočívá nejméně v tom, že dodavatel nemusí zasílat faktury za dodané zboží na jednotlivá spotřební družstva, nemusí případné vady dokladů řešit opakovaně a dostane zaplaceno centrálně, opět bez nutnosti řešit individuálně vzniklé problémy na úrovni spotřebních družstev. Tento soubor činností jednoznačně souvisí s dodávkou potravin. Lze tedy dle

Skutečnost, že COOP Centrum družstvo k administraci plateb za zboží využívá centrální fakturaci je ze smluv uzavíraných mezi družstvem a jeho dodavateli seznatelná. Lze tedy konstatovat, že požadavek písemnosti dle § 3a zákona o významné tržní síle je dodržen.

Ustanovení § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle klade požadavky na zachycení způsobu spolupráce při přijímání a poskytování služeb, co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení. Úřad shledává, že odstavec 6 Přílohy 4.1.1. způsob spolupráce co do předmětu nedostatečně definuje. Pojem centrální fakturace není vysvětlen, i když Rámcová smlouva ve svém článku 2 základní pojmy uvádí. V ujednání, ať už v Rámcové smlouvě nebo v Příloze 4.1.1., v rozporu s ustanovením § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle chybí popis služby, na jejíž úhradě se dodavatel spolupodílí.

S chybějícím předmětem způsobu spolupráce souvisí i určení rozsahu služby centrální fakturace, který není písemně zachycen. Způsob plnění opět není v Příloze 4.1.1. zaznamenán. Poskytované protiplnění dodavateli upřesňoval účastník řízení až v průběhu správního řízení ve svých vyjádřeních a u ústního jednání.45 COOP Centrum družstvo v rámci správy objednávkového a fakturačního systému hradí došlou fakturu dodavateli a tu a pak přeúčtuje příslušnému družstvu. Dodavatel tedy fakturuje centrálně pouze COOP Centrum družstvu, které platbu garantuje, z toho vyplývá i evidence pohledávky jen vůči tomuto jednomu subjektu.

Doba plnění je odvislá od skutečnosti, že Rámcová smlouva, včetně všech příloh 1-9, je uzavírána na dobu neurčitou (článek 5, odstavce 5, 7 a 11), ovšem není u centrální fakturace výslovně zmíněna.

Cenu za nebo způsob jejího určení lze z bodu 6 Přílohy 4.1.1. vyvodit, neboť výše jednotlivých plateb je určena procentuální sazbou ze vzájemného obratu za zboží.

Úřad tak shrnuje, že způsob spolupráce při přijímání a poskytování služeb není co do předmětu, rozsahu, způsobu plnění a doby plnění stranami písemně sjednán a účastník řízení se proto dopustil přestupku podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, ve spojení s § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že nesjedná povinnou náležitost smlouvy podle § 3a písm. a) až e).

Další podezření Úřadu směřovalo k vadnému sjednávání množstevních slev. Ze shromážděných odpovědí na žádost Úřadu bylo zjištěno, že předmětem smluvních ujednání je poskytování množstevního bonusu kupujícím prodávajícímu, a to při dosažení určité stanovené výše obratu, tj. odebraného množství potravin. Rozhodným obdobím pro výpočet příslušné slevy je ve většině případů předcházející kalendářní čtvrtletí daného roku.

Po přezkoumání zaslané smluvní dokumentace Úřad zjistil, že v mnoha případech je příslušná smluvní podmínka stanovena následovně (zvýraznění doplněno): „Prodávající poskytne kupujícímu obratový bonus za období čtvrtletí: a) při dosaženém obratu do […obchodní tajemství…] Kč […obchodní tajemství…] %“.46 Takto formulovaná podmínka ovšem zakládá vznik nároku na čerpání množstevní slevy již od nulové výše vzájemného obratu. Tímto způsobem nastavený obratový cíl množstevní slevy, tedy již od nulové hodnoty obratu, byl sjednán s velkým počtem dodavatelů, průměrně se 150 dodavateli v každém roce během šetřeného období 2017 až 2020. V uvedeném způsobu ujednání Úřad spatřoval možné porušení zákona o významné tržní síle, neboť v takovém případě je dodavatel povinen platit množstevní bonus z jakékoliv částky dosaženého vzájemného obratu, tedy i z nižší hladiny, než jaké bylo dosaženo v předchozím období. Účastník řízení tak čerpá bonus, aniž by byl přitom motivován k vyšším odběrům zboží.

Na žádost Úřadu poskytlo COOP Centrum družstvo seznam dodavatelů, se kterými byla sjednávána množstevní sleva v tzv. 1. kategorii (tedy v rozpětí od 0 do určité hodnoty obratu), a dále seznam dodavatelů, kteří ve vymezených obdobích v této kategorii množstevní slevu také platili. Z poskytnutých podkladů, u kterých Úřad zohlednil vyjednávací sílu dodavatelů ve vztahu ke COOP Centrum družstvo, vyplynulo, že v roce 201747 a 2018 počet dodavatelů potravin, se kterými byla tato množstevní sleva sjednána, činil více než

COOP Centrum družstvo ve svém vyjádření ze dne 25. 2. 202148 uvedlo, že dle jeho názoru přínos z poskytnuté množstevní slevy z pozice dodavatele nelze vykládat úzce jen v návaznosti na adekvátní úsporu nákladů dodavatele související se zvýšeným objemem produkce. Vyšší odbyt zboží znamená pro dodavatele vyšší zisk z prodeje, a i to je motivem pro dodavatele pro poskytnutí slevy v závislosti na tom, jaké množství zboží prodá. V daném systému tedy nelze u dodavatelů při sjednávání sazby a sjednávání jednotlivých hladin obratových cílů brát v úvahu vždy jen a pouze dosažení hladiny obratu předchozího roku.

Úřad se ve správním řízení dále zabýval tím, jak nastavení podmínek pro poskytování množstevní slevy vnímá druhá smluvní strana. V rámci doplňujících výzev k poskytnutí informací byli dodavatelé dotázáni, zda obratové bonusy přesahují úspory na jejich nákladech, resp. z jakých částí se tyto bonusy počítají, zda se vždy jedná o celkový obrat.

Lze shrnout, že účastník řízení sjednává s dodavateli působícími na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje peněžní plnění v podobě množstevního bonusu a k jeho uplatňování může ve výše uvedených případech docházet při jakémkoli obchodovaném množství zboží, neboť procentní sazba je sjednána již od nulové výše vzájemného obratu. Vymezí-li se však kategorie obratového bonusu již od nulové hodnoty do určité pevně stanovené výše

Za zneužití významné tržní síly se podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle považuje „sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služby nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění“. Vždy je třeba prokázat opakovanou, resp. soustavnou povahu potenciálně deliktního jednání odběratele v postavení významné tržní síly. Ke spáchání přestupku postačuje, že odběratel s významnou tržní silou příslušnou platbu či jiné plnění bez přiměřeného protiplnění sjednává. Úřad se však zabýval i uplatňováním či přijímáním plnění, za které nebylo poskytnuto adekvátní protiplnění.

Množstevní slevy jsou dle české i evropské soutěžní judikatury, jejíž principy jsou při posuzování deliktního jednání dle zákona o významné tržní síle přiměřeně zohledněny, spojeny výlučně s objemem odebraného zboží. Jedná se o ekonomicky odůvodněné slevy, kterými výrobce přenáší úspory z rozsahu na své zákazníky.

Úřad vychází z pravidla, že stejně jako každý jiný bonus či sleva požadovaná odběratelem s významnou tržní silou po dodavateli, i sleva množstevní musí mít přiměřené protiplnění, neboť v opačném případě může u odběratele s významnou tržní silou docházet ke zneužití jeho tržní síly.

V obecné rovině se nejčastěji vyskytuje sjednání množstevní slevy na základě ročních obratových cílů, pro obratový cíl však může být zvoleno i kratší období. Za přiměřené protiplnění za aktivaci množstevní slevy Úřad považuje reciproční závazek odběratele s významnou tržní silou, který jej bude motivovat k co nejvyšším prodejům dodavatelových produktů, čímž dodavatel s dojednanou množstevní slevou získá vyšší úsporu z rozsahu, a sleva je tak v konečném důsledku výhodná pro obě smluvní strany. Taková motivace pro odběratele s významnou tržní silou může být založena např. přiměřeným nastavením výše garantovaných odběrů a/nebo právě stanovením obratových cílů, po jejichž dosažení může odběratel nárokovat množstevní slevu.

Úřad dlouhodobě zastává stanovisko, že vymezení obratových cílů pro dosažení množstevní slevy se musí odvíjet od vzájemného obratu předchozího účetního období. Je-li obratový cíl pro uplatnění množstevní slevy nastaven výrazně níž, než byl vzájemný obrat předchozího účetního období, pak odběratel s významnou tržní silou zpravidla nemusí vyvinout žádné zvýšené úsilí, aby od dodavatele získal množstevní slevu, a chybí tedy prvek jeho motivace k akceleraci prodejů dodavatelových výrobků. Ten je přitom hlavním definičním znakem množstevní slevy.

Pokud je hranice obratového cíle nastavena níž, než činila výše vzájemného obratu rozhodného období, nabízí se otázka, v čem bude v následujícím období spočívat motivace odběratele k akceleraci prodejnosti výrobků dodavatele.

V projednávaném případě účastník řízení v průběhu zkoumaného období opakovaně sjednával s dodavateli potravin smluvní podmínku nazvanou obratový bonus. Tento bonus nebo také množstevní sleva umožňuje odběrateli čerpat dodatečnou slevu z ceny odebraných potravin. Po naplnění sjednaných podmínek, tj. dosažení předem dohodnutého obratového cíle, a na základě informací o uskutečněných prodejích je vystavován opravný daňový doklad s uvedením množstevní slevy. Jak bylo uvedeno výše, u těchto dodavatelů je cílová hranice obratu nastavena již od nulové výše, což může značit absenci přiměřeného protiplnění.

Jestliže množstevní slevě motivační aspekt zcela chybí a dodavatel z ní pro sebe nedokáže vytěžit žádnou výhodu, pak lze uvažovat o tom, že taková sleva nemá spravedlivý důvod. Za situace, kdy je interval hodnot možných obratů, od kterých se odvíjí procentní sazba bonusu, stanoven prakticky od nuly, nabízí se otázka existence přiměřenosti a adekvátního protiplnění. Jestliže je prvnímu intervalu hodnot vzájemných obratů pro poskytnutí slevy nastavena pouze horní mez, znamená to, že příslušnou – této úrovni přiřazenou procentní sazbu množstevní slevy – je možné uplatňovat při jakékoli výši vzájemného obratu, tedy i při těch nejnižších částkách. Dodavatel je tak nucen poskytovat bonus prakticky za jakoukoli výši vzájemného obratu, kterého bylo dosaženo v předchozím čtvrtletí.

Je sice pravda, že při nulovém obratu bude poskytnuta nulová sleva, ovšem nelze již souhlasit s tvrzením účastníka, že sazba je sjednána vždy tak, aby byla motivační jak pro odběratele, tak zároveň pro dodavatele, neboť není zřejmé, jaká výhoda plyne pro dodavatele z toho, že má povinnost poskytovat slevu z jakéhokoli – i minimálního prodeje potravin. Z tohoto hlediska Úřad neshledává žádný spravedlivý důvod pro takový způsob sjednávání obratového bonusu, neboť bonus obecně znamená prémii „za něco navíc“, a nikoli odměnu za běžné plnění. V praxi se obvykle termínu bonus používá ve významu zvýhodnění, např. v pojišťovnictví se může jednat o nástroj úpravy pojistných podmínek jako sleva z pojistného u klientů za příznivý škodní průběh (za žádné nebo malé škody) u daného druhu pojištění.

Z uvedeného vyplývá, že bonus představuje formu bonifikace za určitou kvalitu, nadstandard apod. V obchodním styku lze bonus chápat jako nástroj motivace k docílení lepších výkonů, resp. mimořádně úspěšných výsledků. Jak již bylo řečeno, v projednávané věci je množstevní

Úřad již dříve dospěl k závěru54, že tzv. „bezpečným přístavem“ je nastavení hranice obratového cíle pro aktivaci množstevní slevy na úroveň blížící se vzájemnému obratu předchozího období. Přestože dodavatelé nepovažují šetřený způsob sjednávání množstevní slevy za problematický, Úřad je toho názoru, že nelze sjednávat a uplatňovat slevu za jakoukoli výši plnění.

Na základě uvedených skutečností Úřad uzavírá, že účastník řízení sjednával obratový bonus/množstevní slevu s dodavateli uvedenými ve správním spise55, přičemž za tuto výhodu neposkytoval adekvátní službu či přiměřené protiplnění. Tímto jednáním tak účastník řízení naplnil formální znaky skutkové podstaty dle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle.

V případě skutku III. Úřad zkoumal naplnění všech formálních požadavků zákona o významné tržní síle ve smyslu ustanovení § 3a.

Ze smluvní dokumentace plyne, že účastník řízení uzavíral formou Přílohy č. 4.1.3 „Dohodu o průzkumu trhu položek zboží v síti zapojených velkoobchodních skladů a řetězcových prodejen systému členských spotřebních družstev družstva COOP Centrum“ (dále též „Dohoda“ nebo „Dohoda o průzkumu trhu“)56 jako nedílnou součást Rámcové smlouvy.

Počátek šetřeného období byl stanoven k datu 1. 1. 2017, k němuž se váže většina uzavíraných smluv shromážděných ve spisovém materiálu.

Úřad se v dokazování zaměřil na vysvětlení nejasných a značně obecných podmínek poskytované služby, které jsou sjednány v bodech 1-3 Dohody. V bodě 1 je zachycen předmět dohody: „závazek kupujícího (COOP Centrum družstva) zajistit průzkum trhu zboží prodávajícího v nabídce zapojených členských spotřebních družstev COOP Centrum družstva (dále jen „SD“), a to v různých úrovních: a. „Seznamu obchodovatelných položek“ (dále jen „SOP“ označená v databázi jako SOP, SOP jen Terno, O) b. „Prioritní nabídce sortimentu“ (dále jen „PNS“ označená v databázi jako „P“)

Dále je sjednáno, že dodavatel v případě zájmu posílá návrh položek, které by chtěl mít v prioritní nabídce sortimentu. Rovněž u nově zavedených položek je sledována prodejnost až na základě požadavku dodavatele.

Dohoda poté obsahuje způsob, jakým jsou výsledky průzkumu trhu a zjišťování prodejnosti vybraných položek předávány dodavateli. Tento přehled je zasílán vždy měsíc po ukončení sledovaného čtvrtletí a rozumí se jím data o fakturačním obratu, odběry položek v kusech jednotlivými spotřebními družstvy a zájem zástupců regionů o vybrané položky v procentech.

Výše ceny služby je kromě prioritní nabídky sortimentu stanovena pevnou částkou za každou položku, u které byl realizován obrat minimálně jednoho velkoobchodního balení. Prioritní nabídka sortimentu je sjednána procentní sazbou z výše fakturačního nákupu (bez DPH) dané položky za uplynulé čtvrtletí.

Pojem seznam obchodovatelných položek se také objevuje v Rámcové smlouvě v článku 2 odstavci 9 základní pojmy, kdy je definován jako základ pro elektronický objednávkový, fakturační a účetní systém.

Úřad při zkoumání jednotlivých bodů Dohody konstatuje, že nejsou popsány rozdíly vyjmenovaných položek a.-c., ani není uvedeno v čem spočívají. U prioritní nabídky sortimentu a nově zavedených položek je navíc vyžadována aktivita dodavatele k aktivaci služby. Dohoda nestanoví postup v případě pasivity dodavatele, zda je i přesto povinen poplatek za průzkum trhu hradit. Dle vyjádření účastníka řízení je poplatek hrazen pouze projeví-li dodavatel o službu zájem, nejedná se o paušální platbu.57

V rámci dotazování dodavatelů zjišťoval Úřad reálný obsah plnění služby průzkumu trhu a zda dodavatelé považují službu za přínosnou.

Společnost Comperio s.r.o. uvedla: „Na základě této dohody byla vybrána skupina výrobků, která byla povinná buď pro velkoobchodní sklady nebo řetězcové prodejny jednotlivých družstev. Tím, že položka byla na prodejnách povinně zařazena se samozřejmě dosahovalo vyššího obratu. Tato část dohody byla pro naši firmu samozřejmě výhodná, nahrazovala ve své podstatě jinou marketingovou podporu některým produktům.“ 58

Dodavatel BEL Sýry Česko a.s. přibližuje způsob spolupráce následovně: „Ano, dohodu máme uzavřenu. Poskytované plnění PNS je listing těchto položek na všech VO družstev;

V dalších odpovědích je popisováno plnění jako čtvrtletní přehled o prodejích jednotlivých položek. Přínos spočívá v zařazování novinek sortimentu do prodeje, nebo v možnosti ovlivnit regálové vyložení na prodejnách sítě COOP. Přehled o prodejích má také sloužit jako báze k plánování prodejních nebo marketingových aktivit.

Pivovar Samson s.r.o. vnímá Dohodu jako poplatek za položky vedené v CKZ (centrální katalog zboží), jiný přínos nevidí.60

Jiný dodavatel se vyjádřil v tom smyslu, že Dohoda je neopodstatněná, neboť „ne všechna členská družstva se tímto (myšleno Dohodou) řídí, a i když se jedná např. o povinnou položku o tom, zda ji bude odebírat si rozhoduje sama bez ohledu na zařazení a jiná členská družstva se zase řídí katalogem povinných položek, ale ty se stávají povinnými z datové kostky, podle obratu a je těžké obrat tvořit, když položku nevezmou."61

UNITED BAKERIES a.s. v odpovědi Úřadu uvedlo, že nedokáží přesně plnění z Dohody popsat, pouze že seznam sortimentu zařazený do "seznamu obchodovatelných položek" dle této dohody určuje sortiment, který si mohou jednotlivá členská družstva objednávat. V současné době je v seznamu cca 185 položek. Položky mimo tento seznam není možné jednotlivými členskými družstvy objednat.62

Shrnuto, Úřad z odpovědí dodavatelů vyvozuje, že obsahem plnění jsou prodejní data u jednotlivých členských družstev, s tím, že pro většinu oslovených dodavatelů je služba přínosná například v plánování prodejní strategie. Někteří dodavatelé v poskytované službě spatřují spíše vybírání poplatku za uvedení položky v katalogu zboží, ze kterého vybírají členská družstva v rámci centralizovaného nákupu přes COOP Centrum družstvo. Přínos v tomto nevidí.

COOP Centrum družstvo na žádost Úřadu zaslalo seznam všech dodavatelů potravin s těmito dohodami a zároveň se vyjádřilo v čem spočívá průzkum trhu, resp. jaké konkrétní plnění bylo dodavatelům potravin poskytováno na úrovni seznamu obchodovatelných položek, prioritní nabídky sortimentu a zjišťování prodejnosti nově zavedených položek.63 Nejasnost a značnou obecnost podmínek průzkumu trhu COOP Centrum družstvo zdůvodnilo dlouhodobou spoluprací s většinou dodavatelů, kteří sami znají jejich přínos. Výsledky průzkumu trhu jsou podle COOP Centrum družstva pro dodavatele velmi výhodné, jelikož nemají možnost si je zajistit sami. Dle Dohody poskytuje COOP Centrum družstvo dodavateli informace o zastoupení jednotlivých výrobků dodavatele v systému provozoven spotřebních družstev (zejména data o fakturačním obratu, odběry položek v kusech za jednotlivá

COOP Centrum družstvo se dále snažilo nastínit rozdíly mezi spornými položkami. Seznam obchodovatelných položek představuje výrobky daného dodavatele, které mohou družstva prostřednictvím COOP Centra nakupovat; prioritní nabídka sortimentu naopak představuje výrobky daného dodavatele, které jsou na základě jeho návrhu pro dané čtvrtletí zařazeny do seznamu výrobků, k jejichž odběru pro dané čtvrtletí se zapojená družstva zavázala (např. oplatky s lískooříškovou příchutí). U institutu zjišťování prodejnosti nově zavedených položek

COOP Centrum družstvo dále k výrazně nižšímu poplatku za seznam obchodovatelných položek oproti zjišťování prodejnosti nově zavedených položek uvedlo následující. Seznam obchodovatelných položek obsahuje víceméně konstantní položky, v jejichž rámci dochází k menšímu počtu úkonů. Zjišťování prodejnosti nově zavedených položek je zavedeno na omezené časové období, není u všech družstev a ta si mohou zvolit doplňkový sortiment rovněž variabilně. Pracnost se sledováním a vyhodnocováním výsledků je tedy nesrovnatelně větší s ohledem na častější změny dat výrobků (zejména v souvislosti se zařazováním těchto výrobků do akcí, tím změny objednávkových čísel u dodavatele), a to i rozdílně v návaznosti na jednotlivé regiony.

K celkovému přínosu služby účastník doplnil, že nákupní centrála nemá své vlastní prodejny ani sklady, tudíž z dat z informačního systému COOP Centrum družstva dodavatel získá informace pouze o zboží, které bylo dodáno na velkosklady. Služba sjednaná v Dohodě dodavatelům navíc zajistí informace o prodejnosti zboží na jednotlivých prodejnách.

I přes to, že se COOP Centrum družstvo snažilo druhy poplatků a plnění vymezit a osvětlit,

Za zkoumané období 2017 až 2020 má Úřad k dispozici seznamy dodavatelů potravin se sjednanou službou průzkum trhu. Z hlediska vyjednávací síly Úřad identifikoval více než

Úřad spatřuje porušení zákona o významné tržní síle v nedostatečně určitém sjednání způsobu spolupráce smluvních stran. Jak předpokládá § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle, musí být smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem sjednána písemně a v případě, že jsou přijímány a poskytovány služby související s nákupem nebo prodejem potravin, musí obsahovat i způsob spolupráce při jejich přijímání a poskytování co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení.

Dostatečně určité vymezení plnění přispívá k právní jistotě kontrahentů a nemalou mírou i k transparentnosti dodavatelsko-odběratelského vztahu. Dodavatel má písemně stvrzeno, co za hrazený poplatek obdrží, což je výhodné například při vzájemném obchodním jednání.

Ze spisového materiálu je patrné, že dotčená služba průzkumu trhu je uzavírána separátní

Úřad dále zkoumal Dohodu z hlediska přítomnosti zákonných požadavků na zachycení způsobu spolupráce při přijímání a poskytování služeb, co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení.

Předmět Dohody je nazván celý bod 1, ovšem obsahově naznačuje jen málo co do představy způsobu spolupráce. Jak již bylo zmíněno výše, jednotlivé položky, konkrétně seznam obchodovatelných položek, prioritní nabídka sortimentu a zjišťování prodejnosti nově zavedených položek, by měly být doplněny o popis tak, aby z nich bylo patrné v čem spočívají, případně čím jsou pro dodavatele využitelné. Aby si tak i dodavatel, který teprve začíná s centrálou COOP Centrum družstvo obchodovat, dokázal se zmíněnými pojmy spojit konkrétní plnění.

U bodu 1.2 a 1.3 Dohody, kde se vyžaduje aktivita dodavatele u prioritní nabídky sortimentu a nově zavedených položek, by bylo vhodné text doplnit tak, že pokud dodavatel nevznese žádost o sledování prodejnosti či nezašle návrh pro prioritní nabídku sortimentu, nevzniká závazek poplatek hradit.

Rozsah průzkumu trhu položek zboží lze vztáhnout na zboží zařazené do jednotlivých kategorií, tedy služba se týká potravin zařazených v seznamu obchodovatelných položek, prioritní nabídce sortimentu a zjišťování prodejnosti nově zavedených položek, s tím, že platí výše řečené o specifikaci jednotlivých kategorií v bodu 138.

Dohoda v bodě 1.4 blíže specifikuje výsledky průzkumu trhu a zjišťování prodejnosti, kterými se rozumí data o fakturačním obratu, odběry položek v kusech za jednotlivá spotřební družstva a zájem zástupců regionů o vybrané položky v procentech. Tyto výsledky jsou

Rovněž doba plnění je výslovně stanovena v Dohodě, a to standardně na dobu neurčitou.

Způsob určení ceny je sjednán pevnou částkou za každou položku, a to čtvrtletní odměnou.

Úřad na tomto místě konstatuje, že Dohoda neobsahuje zákonné náležitosti smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem, a to v rozporu s § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle, neboť je ve svém předmětu a rozsahu neurčitě vymezena. Účastník řízení se tím dopustil přestupku podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, ve spojení s § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že nesjedná povinnou náležitost smlouvy podle § 3a písm. a) až e).

Vedle naplnění všech formálních znaků přestupku vymezených v zákoně posuzuje Úřad jednání účastníka řízení i z hlediska společenské škodlivosti.

Z výše popsaných závěrů Úřadu vyplývá, že v případě účastníka COOP Centrum družstvo došlo k naplnění všech formálních znaků skutkové podstaty přestupku dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, a to hned dvojím způsobem, kdy u skutku

Při zohlednění okolností, které ve správním řízení vyšly najevo, zejména škodlivého následku u skutku II., kdy dodavatelé uhradili peněžní plnění nákupní centrále ve formě obratového bonusu v rozpětí od […obchodní tajemství…] do […obchodní tajemství…] Kč za konkrétní rok, počtu dotčených dodavatelů, který ač byl v souladu se sledovaným účelem Směrnice redukován vzhledem k vyjednávací síle dodavatelů, dosahoval více než 150 sjednaných subjektů, z toho obratový bonus hradilo 57 subjektů, a k době trvání možného přestupku od

Pro určení míry typové závažnosti přestupků je podstatné, že se účastník řízení dopustil přestupku u skutku II. dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, tj. zneužití významné tržní síly, které je z hlediska výše ukládaných sankcí, ale i z pohledu účelu zákona

U hodnocení způsobu spáchání možného přestupku je na místě uvést, že dodavatelé sjednávali s COOP Centrum družstvo jak posuzované služby centrální fakturace a průzkum trhu (skutek I. a III.), tak množstevní slevu (skutek II.) na první pohled dobrovolně. Při obchodních jednáních nelze ovšem opomenout působení významné tržní síly COOP Centrum družstva, kdy se dodavatel zpravidla rozhoduje mezi přistoupením na nabídnuté smluvní podmínky, a možným omezením nebo rovnou ukončením vzájemné spolupráce, která by měla zásadní vliv na výši jeho tržeb. Dle názoru Úřadu, byla tato asymetrie v dodavatelskoodběratelských vztazích při dojednávání využita.

Úřad přihlížel také k významu a rozsahu následků jednání vytýkaného účastníku řízení. Jak bylo uvedeno výše, u skutku I. se výše úhrad za centrální fakturaci pohybovala u 147 dodavatelů od […obchodní tajemství…] do […obchodní tajemství…] Kč za konkrétní rok, u skutku II. u nejvýše 157 dodavatelů činila výše úhrad rozmezí od […obchodní tajemství…] do […obchodní tajemství…] Kč ročně a u skutku III. se týkala 137 dodavatelů s úhradou mezi

Délka trvání protiprávního jednání je vymezena obdobím od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2020, tedy necelé 4 roky.

Při hodnocení významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupky porušen, lze uvést, že primárním cílem zákona o významné tržní síle je ochrana dodavatelů potravin coby slabší smluvní strany a korekce nerovnosti ve vyjednávacích pozicích v dodavatelskoodběratelských vztazích v rámci trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice. U skutků I. a III. se jedná o nedodržení transparentnosti a právní jistoty pro příjemce sjednaných služeb tím, že způsob a obsah spolupráce nebyl specifikován.

U polehčujících a přitěžujících okolností lze konstatovat, že Úřad spatřuje polehčující okolnost v tom, že účastník řízení s Úřadem při objasňování vytýkaného jednání spolupracoval, poskytoval většinu požadovaných podkladů a informací, a tím umožnil rychlejší vyhodnocení skutkového stavu. Jako přitěžující okolnost Úřad hodnotil souběh tří přestupků.

Z obchodního rejstříku je patrná povaha činnosti účastníka řízení. Předmět podnikání je

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad hodnotil jednání účastníka řízení v nižší míře závažnosti.

Dne 22. 2. 2022 Úřad obdržel přípis obsahující návrh závazků ve smyslu § 6 odst. 3 zákona o významné tržní síle. Po zhodnocení obsahu návrhu Úřad shledal předložené závazky za nedostatečné a vyzval účastníka řízení k jejich doplnění. V přípise doručeném Úřadu dne

Úřad se zabýval posouzením navržených závazků z hlediska § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Navrhované závazky může Úřad přijmout pouze za splnění kumulativních podmínek. První z nich je včasná iniciativa účastníka řízení. Nedojde-li ze strany účastníka řízení k návrhu závazků ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle ve lhůtě dle § 6 odst. 3 tohoto zákona, nelze vydat rozhodnutí o zastavení řízení. Druhou z podmínek je odpadnutí výhrad, které Úřad k jednání účastníka řízení měl, tzn. že splněním závazku dojde k nápravě stavu, který Úřad považuje za závadný. Třetí podmínkou je požadavek, aby zneužití významné tržní síly nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné. Poslední podmínkou vyjádřenou v § 6 odst. 3 zákona o významné tržní síle je, že účastník řízení od podání návrhu závazků nepostupuje způsobem, který je předmětem sdělení výhrad Úřadu.

Podle § 6 odst. 3 zákona o významné tržní síle může účastník řízení závazky navrhnout nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad. V projednávané věci bylo účastníkovi řízení sdělení výhrad doručeno dne 9. 2. 2022 a návrh závazků k odstranění závadného stavu Úřad obdržel dne 22. 2. 2022, tj. 13 dní ode dne doručení sdělení výhrad.

Úřad se dále zabýval posouzením, zda jsou účastníkem řízení navržené závazky dostačující k odstranění závadného stavu. V daném ohledu se Úřad zaměřil na vyhodnocení

Účastník řízení předložil Úřadu návrh závazků ve prospěch odstranění závadného stavu, ve kterém se zavazuje, že se ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zdrží vytýkaného jednání spočívajícího ve sjednávání a uplatňování množstevní slevy/bonusu a ve sjednávání smluvních podmínek ve vztahu k centrální fakturaci a průzkumu trhu s neurčitým a vágním obsahem.

V rámci závazku týkajícího se sjednávání platby za poskytování služby centrální fakturace účastník řízení vymezuje rozsah služeb, které touto službou prodávajícímu garantuje. Jedná se především o centrální úhradu kupních cen za veškeré fakturované zboží dodané dle Rámcové kupní smlouvy do všech míst plnění. S tímto je spojen i centrální způsob vyřizování reklamací dodávek zboží i souvisejících dokladů, a sice za předpokladu, kdy je takové řešení reklamace pružnější, než jednání s příjemcem zboží (spotřebním družstvem). Nová úprava smluvních podmínek dále prodávajícímu garantuje přístup ke komunikačním nástrojům, tj. k objednávkám zboží, fakturám a dobropisům za zboží a dalším obchodním informacím o položkách zboží.

Závazek týkající se stanovení nejnižší hladiny vzájemného obratu pro výpočet množstevní slevy/obratového bonusu směřuje k vyvážení práv a povinností obou smluvních stran v kontextu sjednávání a získávání platby, za niž bude poskytováno protiplnění v adekvátní hodnotě. Nově navržený způsob stanovení nejnižší obratové hladiny vychází z principu dvojité kontroly, což znamená splnění dvou podmínek, kterými jsou jednak dosažení určité minimální výše vzájemného obratu a současně uzavření alespoň deseti dílčích kupních smluv.

Závazek navrhující přepracování Přílohy č. 4.1.3 k Rámcové smlouvě (Dohoda o průzkumu trhu) reaguje na výhradu Úřadu spočívající v absenci jednoznačného vymezení kategorií služeb, kterých se poskytování průzkumu trhu týká, a dále v neúplnosti předmětu a rozsahu plnění. Předložený návrh přepracované Dohody o průzkumu trhu, definuje následující kategorie služeb nabízených kupujícím (účastník řízení) prodávajícímu (dodavatel) v oblasti průzkumu trhu. Seznam obchodovatelných položek (SOP) zahrnuje položky zboží nabízeného prodávajícím kupujícímu evidovaného v informačním systému kupujícího, které mohou jednotlivá spotřební družstva prostřednictvím kupujícího nakupovat. V kategorii s názvem