ÚOHS S0491/2024/VZ – Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat

Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat

Spisová značka: ÚOHS-S0491/2024/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-33495/2024/500

Brno 2. 9. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016

Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle

§ 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

•

Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí

932/6, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 24. 11. 2023

společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci

2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1

při zadávání veřejné zakázky „Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“ v jednacím řízení

bez uveřejnění, jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 11. 2023

a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-051898, a v Úředním

věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 220-692464,

rozhodl takto

náměstí 932/6, 110 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona

č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel

pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 55 citovaného zákona, když veřejnou zakázku

„Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“ zadanou v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku

veřejných zakázek dne 13. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-051898, a v Úředním věstníku Evropské unie

uveřejněno dne 15. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 220-692464, zadal v jednacím řízení bez uveřejnění,

aniž by pro její zadání byly splněny podmínky k použití tohoto druhu zadávacího řízení stanovené

v citovaném zákoně, když zadavatel použil pro zadání citované veřejné zakázky jednací řízení bez

uveřejnění s odkazem na § 63 odst. 5 citovaného zákona, tj. že postup v jednacím řízení bez

uveřejnění byl nezbytný v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nezpůsobil, ačkoliv

jmenovaný zadavatel vznik krajně naléhavé okolnosti způsobil sám tím, že v předchozím zadávacím

řízení na veřejnou zakázku „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“ zadávanou v otevřeném

řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku

veřejných zakázek dne 27. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-001086, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním

věstníku Evropské unie dne 29. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 063-188074, ve znění pozdějších oprav,

postupoval v rozporu s citovaným zákonem, a proto bylo předchozí zadávací řízení na výše

uvedenou veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném řízení zrušeno, přičemž tím mohl ovlivnit výběr

dodavatele a dne 3. 11. 2023 uzavřel jmenovaný obviněný s vybraným dodavatelem – InQool, a.s.,

IČO 29222389, se sídlem Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno – smlouvu označenou jako „SMLOUVA

O PROVÁDĚCÍM PROJEKTU, VÝVOJI A IMPLEMENTACI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO DIGITALIZACI

STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ“.

republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6,

110 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,

ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 1 000 000 Kč (jeden milion korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění

pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého

výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění

pozdějších předpisů, se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj,

IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých)

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno na základě plné

moci ze dne 24. 11. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář,

2

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen

„obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 2. 11. 2023 odesláním výzvy k jednání z téhož dne

(dále jen „výzva k jednání“) jednací řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) za účelem zadání

veřejné zakázky „Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“ (dále jen „veřejná

zakázka“).

SYSTÉMŮ PRO DIGITALIZACI STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ“ na realizaci veřejné zakázky (dále jen

„smlouva“).

PROJEKTU, VÝVOJI A IMPLEMENTACI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO DIGITALIZACI

STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ“ uzavřené dne 3. 11. 2023 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem

na veřejnou zakázku, a to z důvodu, že „uvedená smlouva byla uzavřena postupem uvedeným

v § 254 odst. 1 písm. a) (…) zákona, když (…) zadavatel uzavřel uvedenou smlouvu bez

předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo předběžného oznámení,

jakož i bez uveřejnění dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2

(…) zákona, ačkoliv byl povinen toto oznámení nebo předběžné oznámení uveřejnit, jelikož

postupoval v rozporu s § 55 (…) zákona, když zadal jmenovanou veřejnou zakázku v jednacím

řízení bez uveřejnění, aniž by pro její zadání byly splněny podmínky k použití tohoto druhu

zadávacího řízení stanovené v citovaném zákoně, když zadavatel použil pro zadání citované

veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění s odkazem na § 63 odst. 5 (…) zákona, tj. že postup

v jednacím řízení bez uveřejnění byl nezbytný v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou

zadavatel nezpůsobil, ačkoliv jmenovaný zadavatel vznik krajně naléhavé okolnosti způsobil

sám tím, že v předchozím zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění digitalizace

stavebního řízení (DSŘ)“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno

k uveřejnění dne 24. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 3. 2023 pod

ev. č. Z2023-001086, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne

29. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 063-188074, ve znění pozdějších oprav, postupoval v rozporu

s citovaným zákonem, a proto bylo předchozí zadávací řízení na výše uvedenou veřejnou

3

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

zakázku zadávanou v otevřeném řízení zrušeno“. Úřad současně stanovil lhůtu 4 měsíců

od nabytí právní moci citovaného rozhodnutí Úřadu podle § 264 odst. 3 zákona, jejímž

uplynutím bude plnění smlouvy zakázáno.

24. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 3. 2023 pod ev. č. Z2023001086, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 3. 2023 pod

ev. č. 2023/S 063-188074, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka DSŘ“),

postupoval v rozporu s zákonem, a proto bylo předchozí zadávací řízení na výše uvedenou

veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném řízení zrušeno, přičemž tím mohl ovlivnit výběr

dodavatele a dne 3. 11. 2023 uzavřel jmenovaný obviněný s vybraným dodavatelem – InQool,

a.s., IČO 29222389, se sídlem Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno – smlouvu označenou jako

„SMLOUVA O PROVÁDĚCÍM PROJEKTU, VÝVOJI A IMPLEMENTACI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

PRO DIGITALIZACI STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ“. Ve výroku II. příkazu uložil Úřad obviněnému

za spáchání uvedeného přestupku pokutu ve výši 1 200 000 Kč.

Odpor obviněného

4

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

zrušením soutěžních dialogů a zahájením otevřeného řízení na veřejnou zakázku DSŘ

postupoval správně.

Obviněný dále cituje bod 169. odůvodnění rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0845/2023/VZ ze

dne 13. 3. 2024 a dodává, že zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku DSŘ

nepředstavovalo volbu ve smyslu svévolného rozhodnutí, ale reakci na objektivní skutečnosti,

se kterými se byl obviněný nucen v rámci přípravy informačního systému stavebního řízení

(dále jen „ISSŘ“) vypořádat a nemohl přehlížet technologické možnosti na vytvoření

efektivnějšího řešení.

4 správního řádu. Obviněný dodává, že se navíc jedná o řízení o přestupku, v němž musí Úřad

obviněnému beze všech pochybností prokázat naplnění všech formálních i materiálních znaků

přestupku, tj. že se obviněný dopustil jednání porušující zákon a že mezi jednáním obviněného

a porušením zákona existuje jednoznačná příčinná souvislost.

2022 byla jasná změna ve struktuře stavebních úřadů a bylo jasné, že stavební úřady budou

používat jednotný ISSŘ a obviněný v roce 2022 vypracoval koncepci architektury ISSŘ a v rámci

jednotné architektury pro DSŘ požádal o souhlasné stanovisko odboru hlavního architekta

(dále jen „OHA“), jež bylo vydáno 15. 11. 2022. Obviněný dodává, že na detailní technické

specifikaci k naplnění nové koncepce DSŘ pracoval od zjištění objektivních důvodů pro změnu

architektury DSŘ až do zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku DSŘ. Obviněný dále

tvrdí, že na podzim 2021 znal velmi rámcově věcný cíl a musel se vypořádat se zásadní

objektivní změnou a nemohl tak otevřené řízení na komplexní řešení DSŘ včetně ISSŘ zahájit

dříve. Skutečnost, že se předmět soutěžních dialogů ukázal z části jako obsoletní a zčásti jako

neefektivní, souvisí dle obviněného jen velmi volně s okamžikem, kdy bylo možné zahájit

otevřené řízení a argument Úřadu, že včasnost zahájení soutěžních dialogů by mohla být

zohledněna pouze, pokud by je obviněný později nezrušil, v tomto kontextu nemá žádné

opodstatnění.

1

Integrovaný regionální operační program – pozn. Úřadu

5

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

29 Af 74/2021 a 29 Af 42/2022. Obviněný k uvedenému dodává, že měl na realizaci DSŘ

nesrovnatelně kratší časové období a vzhledem k okolnostem postupoval s nejvyšší možnou

rychlostí a pečlivostí při realizaci DSŘ.

ÚOHS-R0141/2016/VZ-49363/2016/322/LKa ze dne 16. 12. 2016. Dle obviněného je zajištění

dodávek posypového materiálu pro řešení periodicky se opakujícího zimního období

podstatně předvídatelnější než situace, kdy je zákonem nově stanoveno pověření k zajištění

informačního systému pro výkon zásadní agendy v rámci celé ČR ve lhůtě prakticky méně než

dvou let. Obviněný dodává, že jestliže tedy existují skutkové rozdíly obou případů, pak svědčí

spíše ve prospěch obviněného. Obviněný má s ohledem na výše uvedené za to, že příkaz je

v rozporu se zásadou legitimního očekávání dle § 2 odst. 4 správního řádu a cituje k tomu

z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 50/2009-233 ze dne 16. 3. 2010. Obviněný

dodává, že musí mít Úřad postaveno na jisto, že se obviněný dopustil spáchání přestupku.

Obviněný tak vyjadřuje přesvědčení, že s ohledem na objektivní okolnosti postupoval při

6

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

realizaci DSŘ nanejvýš pečlivě, stav krajní naléhavosti vedoucí k zadání veřejné zakázky v JŘBU

nepůsobil a postupoval v souladu se zákonem.

DSŘ návrh na přezkoumání tohoto úkonu a současně nabízel oproti vybranému dodavateli

několikanásobně vyšší nabídkovou cenu. Vybraný dodavatel tedy podle obviněného

objektivně obstál v konkurenčním prostředí otevřeného řízení. Obviněný dodává, že jedním

z účelů pravidel pro zadávání veřejných zakázek je rovněž zajištění hospodárného vynakládání

veřejných prostředků a svým postupem obviněný uspořil stovky milionů Kč z veřejných

prostředků.

Argumentace Úřadu, že společnost Expert & Partner engineering CZ, a.s.2 mohla hypoteticky

podat výhodnější nabídku v JŘBU, je dle obviněného zcela neopodstatněná. Obviněný k tomu

uvádí, že Expert & Partner engineering CZ, a.s. ani nijak nenapadl smluvní podmínky.

Obviněný k tomu uvádí, že nespatřuje žádnou souvislost mezi okolnostmi Úřadem

dovozeného spáchání přestupku a skutečností, že je gestorem zákona.

2

Expert & Partner engineering CZ, a.s., IČO 61859117, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4

7

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

obviněného z hlediska § 268 odst. 1 písm. a) zákona již bylo zahájeno a příslušná promlčecí

doba neběží. Obviněný dále poukazuje na skutečnost, že právo žádat o obnovu řízení, pokud

by bylo zrušeno či změněno rozhodnutí o zrušení otevřeného řízení na veřejnou zakázku DSŘ,

by podle § 100 odst. 2 správního řádu zaniklo již po 3 letech od nabytí právní moci rozhodnutí,

kterým by eventuálně byl obviněný shledán vinným ze spáchání přestupku.

Další postup řízení o přestupku

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

Zjištěné skutečnosti

8

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

Milníky

C

D

E

F

1.1.2024

1.3.2024

1.4.2024

1.6.2024

31.1.2024

31.6.2025

Název

1

Podpis

Smlouvy

2

Prováděcí

projekt

3

Dodání

v1

ISSŘ

4

Dodání

v2

ISSŘ

5

Dodání

v3

ISSŘ

6

(…) (ISESZ)

7

(…) (ISKO) v1

8

(…) (ISKO) v2

9

Service Desk

x

10

Ostatní

podpůrné

nástroje

x

Provoz

rozvoje

12

Provoz

podpory

13

Školení

3.11.2023

B

č.

11

(…)

A

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

9

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

informačním systémem. Předmětem této veřejné zakázky je plnění v nezbytně nutném rozsahu

a na omezenou dobu (časové a věcné podmínky jsou blíže uvedeny v uveřejněné smlouvě

na veřejnou zakázku). Tento postup představuje jediný možný způsob předejití zásadním

celospolečenským škodním důsledkům, neboť prodlení při plnění nadepsané zákonné

povinnosti by vedlo k ochromení procesu povolování staveb či ohrožení možnosti vedení

stavebních řízení. Zadavatel tuto situaci nezpůsobil, ani ji nemohl předvídat. Nynější krajní

naléhavost je důsledkem průběžného legislativního vývoje, průběžných zjištění zadavatele

o potřebách ve vztahu k IS výše a řady správních řízení vedených vůči všem dosavadním

zadávacím postupům zadavatele v oblasti digitalizace stavebního řízení.“.

Milníky

A

T+0

C

D

E

F

30.9.2023

T+8

měsíců

T+10

měsíců

T+12

měsíců

(nejpozději

15.06.2024)

31.12.2024

č.

Název

1

Podpis Smlouvy

2

Prováděcí projekt

3

Dodání ISSŘ v1

x

4

Dodání webových

stránek výstavba

v1

x

5

Dodání ISSŘ v2

6

Dodání ISSŘ v3

7

Dodání webových

stránek výstavba

v2

8

Informační systém

administrace

výstavby a staveb

(IS AVS) v1

9

(…) (IS AVS) v2

10

(…) (ISESZ)

11

(…) (ISKO) v1

12

(…) (ISKO) v2

13

Evidence

dokumentů a

postupů (EDP) v1

14

(…) (EDP) v2

15

Evidence

autorizovaných

osob ve

stavebnictví

(EAOS)

16

Evidence

autorizovaných

osob v agendě

(…)

T+3měsíce

(nejpozději

15.9.2023)

B

x

x

x

(…)

10

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

životního

prostředí

(EAOAŽP)

17

Envi to Build

18

Evidence záměrů

v životním

prostředí (EZŽP)

19

Evidence mandátů

a zastupování

(EMZ)

20

Evidence plateb

21

Webové stránky

Posuzování vlivů a

koncepcí na

životní prostředí

22

Webové stránky

pro vývojáře

23

Webové stránky

klasifikačního

systému staveb

24

Service Desk

25

Ostatní podpůrné

nástroje

26

Migrace dat

autorizovaných

osob ČKA a ČKAIT

27

Migrace dat

autorizovaných

osob EIA/SEA

28

Migrace dat

záměrů EIA/SEA

29

Migrace dat

ostatní EIA/SEA

30

Migrace dat

Evidence

územních

rozhodnutí hl. m.

Prahy

31

Pilotní provoz

32

Školení

(…)

ÚOHS-S0788/2023/VZ je uvedeno následující:

»(…) Zadavatel postupoval kombinací pevného termínu a budoucí rozvazovací podmínky

vázané na účinnost smlouvy na obdobný předmět plnění uzavřené na základě jiného postupu

podle ZZVZ. (…) Zadavatel shrnuje, že vzhledem ke dni nabytí účinnosti stavebního zákona

nebyl schopen zajistit brzkou existenci IS DSŘ jiným způsobem podle ZZVZ než postupem

v JŘBU, přičemž neexistence IS DSŘ by ohrozila základní potřeby obyvatel České republiky

a vedla by ke vzniku škody velkého rozsahu, představuje tedy krajně naléhavou okolnost. (…)

11

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

ve vztahu k postupu Zadavatele v Otevřeném řízení lze analogicky odkázat na rozhodnutí

č. j. ÚOHS-31064/2021/500/ISo, ze dne 13. 9. 2021, ve kterém Úřad konstatoval, že „nelze

obecně vycházet z toho, že zadavatel musí a priori předvídat výsledek správního řízení (v tomto

případě ve vztahu k otevřenému řízení), a to tak, že v daném správním řízení nemůže uspět,

a tudíž není oprávněn zadat zakázku v JŘBU. (…)«.

Odpověď:

Jako nejdůležitější milníky v rámci stavebního zákona lze označit zahájení činnosti Dopravního

a energetického stavebního úřadu (DESÚ) k 1. 1. 2024 a dále zahájení povolovacích procesů

u ostatních druhů staveb kromě těch, které zajišťuje DESÚ včetně spuštění digitalizace

stavebního řízení dle § 334a odst. 3 stavebního zákona k 1.7. 2024.

Odpověď:

Zkrácení procesů stavebních řízení bude především zajištěno novými procesy stanovenými

ve stavebním zákoně. Informační systémy (…) dle § 267 odst. 2 písm. a) – f) stavebního zákona

jsou pouze nástroji, které tyto procesy umožňují nebo přímo zajišťují.

K hlavnímu urychlení procesů v rámci stavebních řízení patří zejména:

•

Změna kompetencí. Nejsložitější povolovací řízení jsou centralizované na jednom úřadě

DESÚ (bude jednodušší zajistit kvalitu, zkušenosti, odbornost a potřebnou kapacitu),

•

Zjednodušení postupů podle stavebního zákona, tzn. sjednocení postupů vybraných

řízení dle stavebního zákona,

12

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

•

Odstranění tzv. ping pongu mezi úřady, tzn. úprava odvolacího řízení dle ust. § 225

stavebního zákona,

•

Digitální worflow od stavebníka k stavebním úřadům a dotčeným orgánům,

•

Odstranění potřeby většiny papírových dokumentů a stavebních dokumentací, přičemž

elektronická dokumentace se bude sdílet elektronických dokumentů mezi jednotlivými

úřady, organizacemi a ostatními,

•

Centralizace všech informací a úkonů do jednoho souboru informačních systémů.

Portál stavebníka umožňuje zejména (a) činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu

a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro

vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, (b) podávat žádosti vlastníku veřejné dopravní

nebo technické infrastruktury a poskytovat vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo

technické infrastruktury, (c) vkládat údaje a dokumenty do národního geoportálu územního

plánování, do evidence stavebních postupů, do evidence elektronických dokumentací

a do digitální mapy veřejné správy, poskytovat je a odkazovat na ně. Tento Informační systém

umožnuje interakci veřejnosti se stavebními úřady, dotčenými orgány a vlastníka veřejné

dopravní nebo technické infrastruktury. Díky tomuto Informačnímu systému dojde

k zjednodušení komunikace a umožní sběr strukturovaných požadavků. Jako zjednodušení lze

brát digitální komunikaci stavebníků, verifikace osob, staveb, pozemků, minimalizace chyb

v formulářích, odstranění potřeby distribuce a tisku stavebních dokumentací.

Národní geoportál územního plánování (NGÚP) umožňuje zejména (a) zveřejnění výstupů

z územně plánovací činnosti, (b) zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti, (c)

sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace, (d) poskytování prostorových

dat k plánovanému využití území, (e) zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisí

s územním plánováním a územním rozvojem a která určí ministerstvo, a (f) další činnosti

vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů. Díky tomuto

Informačnímu systému dojde ke komplexní digitalizaci celé agendy územního plánování

a standardizaci územních plánů. Národní geoportál obsahuje v sobě vlastní webový portál,

agendový informační systém, krátkodobé uložiště dokumentů a odborné databáze. Tento

informační systém umožní zjednodušení komunikace a umožní sběr a sdílení strukturovaných

dat v Územním plánování.

Evidence stavebních postupů (ESP) stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony

podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle

tohoto zákona, k ukládání (a) podání a jiných písemností, (b) rozhodnutí a jiných úkonů

stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu, (c) informací o oprávněné úřední osobě nebo

osobách. ESP dále slouží vlastníkovi dopravní nebo technické infrastruktury k doručování

vyjádření z hlediska možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených

ochranných a bezpečnostních pásem. Tento Informační systém je součástí krátkodobého

dokumentového uložiště dokumentů a umožnuje ukládání informací a dokumentů

o stavebních řízeních. Díky tomuto Informačnímu systému dojde k zjednodušení komunikace

a umožní sběr a sdílení strukturovaných požadavků a dokumentů.

Evidence elektronických dokumentací (EED), zejména umožňuje vkládání dokumentace pro

povolení záměru, projektová dokumentace s výjimkou projektové dokumentace pro provádění

13

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

stavby a výsledky zeměměřických činností, včetně souvisejících informací, za účelem plnění

povinností podle stavebního zákona. Tento Informační systém je součástí krátkodobého

dokumentového uložiště dokumentů a umožnuje ukládání informací a dokumentů

o stavebních řízeních. Díky tomuto Informačnímu systému dojde k zjednodušení komunikace

a umožní sběr a sdílení strukturovaných požadavků a dokumentů.

Informační systém identifikačního čísla stavby (IS IČS) slouží k evidenci popisných údajů

o stavbách a zařízeních a přidělování jedinečného identifikátoru stavby nebo zařízení, který

umožňuje identifikovat stavbu nebo zařízení v informačních systémech stavební správy. Díky

tomuto Informačnímu systému dojde k centralizaci evidence připravovaných staveb

a zařízení a zjednodušení sdílení informacích o stavbách.

Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) je agendový informační systém, který slouží

k výkonu působnosti (a) stavebních úřadů, (b) dotčených orgánů, činí-li úkony podle jiného

právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, (c)

ústředních správních úřadů při výkonu kontroly působnosti orgánů stavební správy. Tento

Informační systém zejména umožnuje výkon agendy stavebních úřadů a dotčených orgánů

a jejich komunikaci s veřejností a vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury.

Díky tomuto Informačnímu systému dojde především k standardizaci výkonu agendy,

centralizaci veškerých informací o stavebních řízeních, stavbách a záměrech a zjednodušení

komunikace. Jako zjednodušení lze brát digitální komunikaci úřadů, verifikace osob, staveb,

pozemků, odstranění manuálního přepisování informací, automatizaci úkonů, odstranění

potřeby distribuce a tisku stavebních dokumentací.

Specifikujte systémy, příp. jejich části, a podrobně vysvětlete jejich vliv na zrychlení procesů.

Odpověď:

Veškeré informační systémy veřejné správy uvedené v § 267 odst. 2 písm. a) – f) stavebního

zákona Ministerstvo pro místní rozvoj považuje za klíčové pro zrychlení procesů. Každý

z uvedených informačních systémů má svoji roli při zajišťování agendy stavebního řádu

a územního plánování a nelze tak stanovit, který z nich je více důležitý či klíčový. (…)

Odpověď:

Veškeré informační systémy veřejné správy uvedené v § 267 odst. 2 písm. a) – f) stavebního

zákona Ministerstvo pro místní rozvoj považuje za klíčové pro zrychlení procesů. (…) z pohledu

stavebních úřadů a dotčených orgánů je nejvýznamnějším informačním systémem pro výkon

agendy stavebního řádu Informační systém stavebního řízení (ISSŘ), jelikož pomocí tohoto

informačního systému konzumují služby ostatních informačních systémů zajišťujících

digitalizaci stavebního řízení a jiných informačních systémů státu (Základní registry, katastr

nemovitostí, digitální technické mapy atd.). V případě, že by tento informační systém nebyl

funkční nebudou moci stavební úřady a dotčené orgány vykonávat stanovenou agendu.

14

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

Odpověď:

viz odpověď na otázku č. 4.

Odpověď:

Z pohledu stavebních úřadů a dotčených orgánů je nejvýznamnějším informačním systémem

pro výkon agendy stavebního řádu Informační systém stavebního řízení (ISSŘ). Pomocí

tohoto centrálního agendového informačního systému konzumují služby ostatních

informačních systémů zajišťujících digitalizaci stavebního řízení a jiných informačních systémů

státu (základní registry, IS katastr nemovitostí, digitální technické mapy atd.). V případě, že by

tento informační systém nebyl funkční nebudou moci stavební úřady a dotčené orgány

vykonávat stanovenou agendu. (…) Každý z uvedených informačních systémů uvedených v

§ 267 odst. 2 písm. a) – f) stavebního zákona má svoji roli při zajišťování agendy stavebního

řádu a územního plánování a nelze tak stanovit, který z nich je více důležitý či klíčový pro

zajištění zrychlení stavebních řízení. (…)

Odpověď:

Ano Informační systém evidence staveb a záměrů (ISESZ) a Informační systém kompetencí

(ISKO) souvisí se zrychlením stavebních řízení. Pro agendový informační systém Informačním

systémem stavebního řízení (ISSŘ) výše ISESZ A ISKO zajišťují služby k evidenci

připravovaných záměrů, staveb a zařízení a rovněž informace o stavebních úřadech,

dotčených orgánech a jejich kompetencích a úřednících, kteří v těchto organizacích pracují.

Bez ISESZ a ISKO může ISSŘ sice technicky být v provozu, ale ISSŘ by nebyl funkční a nebylo by

možné realizovat agendy, například by se do ISSŘ nebylo možné přihlásit, nebylo by možné

uložit informace o záměrech, řízeních a stavbách.

Odpověď:

ISESZ a ISKO souvisí se zrychlením stavebních řízení, jelikož pro agendový informační systém

Informačním systémem stavebního řízení (ISSŘ) zajišťují služby k evidenci připravovaných

záměrů, staveb a zařízení a informaci o stavebních úřadech, dotčených orgánech a jejich

kompetencích a úřednících, kteří v těchto organizacích pracují. ISESZ a ISKO samostatné

informační systémy a mohou být samostatně provozovány a poskytovat služby (být funkční)

15

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

bez ISSŘ. Bez ISESZ a ISKO může být ISSŘ sice technicky v provozu, ale ISSŘ není funkční a není

možné realizovat výkon agendy. Bez ISKO se nelze např. do ISSŘ přihlásit a není možné v ISSŘ

určit správu spisů. Bez ISESZ nelze např. z portálu stavebníka nebo z ISSŘ uložit a nakládat

informace o záměrech, řízeních a stavbách.“.

S ohledem na faktickou návaznost předmětu plnění (dalšího rozvíjení předchozích verzí) musí

implementace V3 ISSŘ a V2 ISKO proběhnout teprve po dokončení V2 ISSŘ a V1 ISKO. Kdyby

tak mělo být teoreticky uvažováno o pořízení V3 ISSŘ a V2 ISKO v samostatném zadávacím

řízení, mohlo by být toto s ohledem na povinnost zadavatele zajistit informace nezbytné pro

podání porovnatelných nabídek (v tomto případě o informačních systémech, na které by měli

dodavatelé navazovat) zahájeno teprve po splnění milníků stanovených k 1. 6. 2024. Možnost

dokončení celého předmětu Smlouvy co nejrychleji a současně do konce roku 2024, pokud by

byl takto rozdělen, by pak byla objektivně vyloučena. Prodlení oproti termínům dle Smlouvy by

činilo minimálně půl roku, což je stav s potřebou nastolení stavebním zákonem předepsaného

režimu, stejně jako pro dosažení podmínek národního plánu obnovy neslučitelný. (…)

Proti zadávacím podmínkám v Otevřeném řízení obdržel Zadavatel námitky a následně návrh

na zahájení správního řízení před Úřadem. Dne 5. 9. 2023 Úřad rozhodl o uložení nápravného

opatření spočívajícího ve zrušení Otevřeného řízení. Přes nesouhlas s uvedeným rozhodnutím

vyjádřeným podáním rozkladu Zadavatel čelil situaci, ve které byl vázán datem účinnosti § 267

a násl. stavebního zákona, a to k 1. 1. 2024, resp. k 1. 7. 2024 (dle § 334a odst. 3 stavebního

zákona), kdy již mají být vedena všechna stavební řízení prostřednictvím předvídaných

informačních systémů. Zadavatel neměl jistotu, že probíhající správní řízení před Úřadem bude

do té doby skončeno. I v případě, že by předseda Úřadu prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc

vrátil Úřadu k dalšímu řízení (zrušení prvostupňového rozhodnutí a vydání rozhodnutí

o zamítnutí Návrhu předsedou Úřadu by v dosavadní rozhodovací praxi bylo ojedinělé), nebylo

možné očekávat brzké vydání rozhodnutí, které by umožňovalo Zadavateli uzavřít v Otevřeném

řízení smlouvu s dodavatelem, který podal nejvýhodnější nabídku, a jehož výběr byl účastníkům

Otevřeného řízení řádně oznámen. V případě potvrzení prvostupňového rozhodnutí předsedou

Úřadu by pak Zadavatel s ohledem na lhůty stanovené pro jiné druhy zadávacího řízení,

a vzhledem k dosavadním postupům dodavatelů (četné využívání žádostí podle § 98 ZZVZ,

námitky, návrhy k Úřadu) nemohl očekávat ukončení případného nového zadávacího řízení

dříve než koncem první poloviny roku 2024. (…)

Zadavatel se proto z důvodu krajní naléhavosti rozhodl uzavřít Smlouvu v JŘBU, jejímž

předmětem je vytvoření esenciální části požadovaných informačních systémů a jejich podpory

v nezbytně nutném rozsahu a na omezenou dobu. (…)

Ani konečné rozhodnutí Úřadu pak automaticky nevede k zavinění vzniklé krajně naléhavé

okolnosti. K tomu lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2023,

č. j. 29 Af 75/2021-490. (…)

16

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

Doba trvání Smlouvy byla stanovena kombinací pevného termínu a budoucí rozvazovací

podmínky vázané na účinnost smlouvy na obdobný předmět plnění uzavřené na základě jiného

postupu podle ZZVZ. (…)“.

Právní posouzení

3

Úřad přitom v dalším textu uvádí pouze zákonné podmínky pro užití JŘBU ve vztahu k veřejným zakázkám na služby,

neboť tyto jsou předmětem šetřené veřejné zakázky. Pro úplnost Úřad podotýká, že zákon obsahuje i další podmínky

pro použití JŘBU v případě veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (srov. § 64 a 66 zákona).

17

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

•

Další situace, kdy zákon umožňuje užití JŘBU (srov. § 63 odst. 3 zákona), nastává tehdy, pokud

může být veřejná zakázka splněna pouze určitým dodavatelem, neboť

•

je předmětem plnění veřejné zakázky umělecké dílo nebo výkon,

•

z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo

•

je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně duševního vlastnictví.

18

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

či neměl možnost se na takový stav připravit. Pokud tato možnost byla u zadavatele dána,

nelze o naléhavosti v uvedeném smyslu hovořit.

V tomto smyslu se tedy musí jednat o objektivně nepředvídatelné okolnosti, vzniklé nezávisle

na vůli zadavatele, jejichž vznik zadavatel nemohl předpokládat a ani je svým jednáním

(případně opomenutím) nezpůsobil. Za nepředvídatelné okolnosti tak nelze považovat

situace, které vznikly v důsledku jednání zadavatele, nebo pro jejichž vznik zadavatel připravil

podmínky. Nesmí tedy ze strany zadavatele dojít ke konání či opomenutí, které by zapříčinilo

vznik tohoto stavu. Zadavatel tedy nemůže tohoto druhu JŘBU užít například tehdy, pokud

nedojde k zadání veřejné zakázky a zadavatel pouze svým opomenutím zapříčinil, že toto

plnění vzhledem k časové limitaci nemůže být zadáno prostřednictvím jiného zadávacího

řízení.

V této souvislosti Úřad odkazuje na judikaturu SDEU, konkrétně na rozsudek C-126/03 ze dne

18. 11. 2004 (Komise proti Německu), v němž SDEU konstatoval, že předtím, než zadavatel

přistoupí k zadání veřejné zakázky v JŘBU, musí nejprve vyloučit, že z časových důvodů není

použití jiného druhu zadávacího řízení možné. V rozsudku ve věci C–24/91 (Komise

vs. Španělsko) ze dne 18. 3. 1992 týkajícího se veřejné zakázky na rozšíření a rekonstrukci

univerzity v Madridu, SDEU konstatoval, že JŘBU nelze použít, pokud je dostatečný čas

zorganizovat zrychlenou proceduru v jiném druhu zadávacího řízení. Zadavatel tudíž i přes

existenci krajně naléhavé okolnosti musí použít jiný druh zadávacího řízení, pokud není

splněna zákonná podmínka časové tísně.

5 zákona musí být splněny kumulativně. Jinými slovy řečeno, pokud nebude dána byť jen jedna

z předmětných podmínek, nebude možné veřejnou zakázku zadat postupem podle citovaného

ustanovení zákona.

19

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

13. 11. 2023, kde uvedl, že se jedná o postup, který jako jediný umožní předejití zásadním

celospolečenským škodným důsledkům, neboť prodlení při plnění zákonné povinnosti by

vedlo k ochromení procesu povolování staveb či ohrožení vedení stavebních řízení a obviněný

tuto situaci nezpůsobil ani ji nemohl předvídat. Obviněný předmětnou krajně naléhavou

okolnost a podmínky dle § 63 odst. 5 zákona s ní spojené dále blíže rozebírá a specifikuje ve

vyjádření k návrhům a dalších podáních, jež poskytl Úřadu v rámci společného správního řízení

sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ (v této souvislosti Úřad odkazuje na obsah pravomocného

rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ).

8. 10. 2021

→ zahájení soutěžních dialogů za účelem zadání veřejných zakázek

IPPS4, EED5 a ESP6

květen – červen 2022

→ přehodnocení koncepce a architektury DSŘ7

15. 11. 2022

→ vydáno souhlasné stanovisko OHA

26. 1. 2023

→ oznámení o zrušení soutěžních dialogů zahájených za účelem

zadání veřejných zakázek IPPS, EED a ESP

10. 8. 2023

14. 8. 2023

→ pravomocně Úřadem zrušena oznámení o zrušení soutěžních

dialogů zahájených za účelem zadání veřejných zakázek IPPS, EED

a ESP

5. 1. 2023

→ do Věstníku veřejných zakázek odesláno předběžné oznámení

ve věci veřejné zakázky DSŘ

24. 3. 2023

→ zahájeno zadávací řízení na veřejnou zakázku DSŘ

4

Veřejná zakázka „Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka“ zadávaná v řízení se soutěžním dialogem,

jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10.

2021 pod ev. č. Z2021-036805, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev.

č. 2021/S 199-519440, ve znění pozdějších oprav (dále jen „IPPS“)

5

Veřejná zakázka „Evidence elektronických dokumentací“ zadávaná v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení

bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č.

Z2021-036807, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199519454, ve znění pozdějších oprav (dále jen „EED“)

6

Veřejná zakázka „Evidence stavebních postupů“ zadávaná v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo

odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021036806, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519440,

ve znění pozdějších oprav (dále jen „ESP“)

7

tj. Digitalizace stavebního řízení (dále jen „DSŘ“) – pozn. Úřadu

20

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

9

2. 6. 2023

→ Úřadu doručen návrh na zahájení správního řízení ve věci

veřejné zakázky DSŘ

5. 9. 2023

→ Úřadem vydáno prvostupňové rozhodnutí ve věci veřejné

zakázky DSŘ

20. 9. 2023

→ obviněným podán rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí ve

věci veřejné zakázky DSŘ

2. 11. 2023

→ obviněný vyzval vybraného dodavatele k jednání v JŘBU

3. 11. 2023

→ obviněný uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku zadávanou

v JŘBU

20. 11. 2023

→ Úřadem vydáno druhostupňové rozhodnutí ve věci veřejné

zakázky DSŘ (které téhož dne nabylo právní moci)

Úřad s odkazem na výše uvedené rekapituluje, že dne 8. 10. 2021 obviněný zahájil tři

samostatná zadávací řízení formou soutěžního dialogu, a to na veřejné zakázky IPPS, EED

a ESP. Obviněný posléze, tj. v období května až června 2022, došel ke zjištěním, která jej

přiměla k revizi dosavadní koncepce a architektury DSŘ, kdy byly dle jeho tvrzení zjištěny

okolnosti ukazující praktickou nevyužitelnost původní koncepce několika vzájemně

propojených systémů, a tudíž začal připravovat novou koncepci DSŘ. Obviněný se proto

rozhodl dosáhnout naplnění cílů DSŘ formou jediného komplexního zadávacího řízení

a soutěžní dialogy zrušit, což učinil dne 26. 1. 2023 odesláním oznámení o jejich zrušení

účastníkům soutěžních dialogů. V případě soutěžních dialogů na veřejné zakázky IPPS a EED

byly proti úkonu jejich zrušení následně podány námitky, jež byly následovány i návrhem na

zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a Úřad předmětná oznámení

o zrušení zadávacích řízení na tyto veřejné zakázky zrušil v rámci správních řízení vedených

pod sp. zn. ÚOHS-S0162/2023/VZ8 a sp. zn. ÚOHS-S0163/2023/VZ9. Dne 5. 1. 2023 (tedy

v době předcházející oznámení o zrušení zadávacích řízení na veřejné zakázky IPPS a EED)

obviněný odeslal k uveřejnění předběžné oznámení ve věci veřejné zakázky DSŘ a dne

24. 3. 2023 zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku DSŘ, v rámci které poptával dříve

avizovaný komplexní informační systém. Dne 2. 6. 2023 byl Úřadu doručen návrh na zahájení

řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve věci veřejné zakázky DSŘ (směřující vůči zadávacím

podmínkám), na základě něhož bylo zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHSS0321/2023/VZ. V tomto správním řízení Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-33680/2023/500

ze dne 5. 9. 2023, jímž Úřad zadávací řízení na veřejnou zakázku DSŘ zrušil z důvodu

nezákonně stanovených zadávacích podmínek. V této souvislosti Úřad upřesňuje,

že v uvedeném rozhodnutí Úřad konstatoval, že obviněný porušil zákon tím, že nestanovil

a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast

rozhodnutí v tomto správním řízení nabylo právní moci dne 10. 8. 2023 – pozn. Úřadu

rozhodnutí v tomto správním řízení nabylo právní moci dne 14. 8. 2023 – pozn. Úřadu

21

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

dodavatele v zadávacím řízení, když ze zadávacích podmínek či vysvětlení zadávací

dokumentace poskytnutých obviněným nebylo zřejmé,

•

za jakých předem objektivně daných podmínek a zda vůbec bude souhlas obviněného

s použitím určitého konkrétního standardního software dodavateli udělen, a dodavatelé

tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat

použití konkrétního standardního software, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které

dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit (výrok II. předmětného

rozhodnutí Úřadu) a

•

v jakých lhůtách bude obviněný povinen akceptovat dodavatelem předložené výstupy

v průběhu akceptačního řízení, což mělo dopad do možnosti dodavatelů řádně připravit

nabídku a posoudit, zda budou moci realizovat plnění v termínech stanovených

v závazném harmonogramu plnění (výrok III. předmětného rozhodnutí Úřadu).

Předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil rozhodnutím č. j. ÚOHS-45805/2023/163

ze dne 20. 11. 2023, které nabylo právní moci téhož dne. V době předcházející vydání tohoto

rozhodnutí předsedy Úřadu obviněný dne 2. 11. 2023 odeslal vybranému dodavateli výzvu

k jednání na šetřenou veřejnou zakázku zadávanou v JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona.

10

viz obsah pravomocného rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ (viz https://uohs.gov.cz/cs/verejnezakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-21768.html)

22

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

•

informační systém identifikačního čísla stavby a

•

informační systém stavebního řízení (dále jen „ISSŘ“),

je nutno dospět k závěru, že k datu 1. 7. 2024 by měly být uvedené informační systémy

zprovozněny tak, aby již mohly být využívány stavebními úřady. Pro výkon agendy stavebních

úřadů přitom MMR ve svém odborném stanovisku ze dne 8. 1. 2024 označilo za nejdůležitější

ISSŘ [§ 267 odst. 2 písm. f) zákona], jelikož pomocí tohoto systému jsou konzumovány služby

ostatních informačních systémů zajišťujících DSŘ a jiných informačních systémů státu, jako je

katastr nemovitostí, základní registry apod. Dle MMR by tak stavební úřady a dotčené orgány

nemohly vůbec vykonávat stanovenou agendu v případě, že by ISSŘ nebyl funkční.

31. 12. 2024. Ostatní informační systémy, jež jsou uvedeny v § 267 odst. 2 stavebního zákona,

nejsou dle harmonogramu součástí předmětu plnění smlouvy11. Úřad se proto dále zabýval

otázkou, jak dodání samotného ISSŘ bez zapojení dalších stavebním zákonem

předpokládaných systémů, jež jsou dle odborného stanoviska MMR nedílnou součástí celé

DSŘ, povede k naplnění cílů DSŘ a tím naplnění podmínky krajně naléhavé okolnosti dle § 63

odst. 5 zákona. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 20. 12. 2023 v rámci společného správního

řízení sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ uvedl, že předmět plnění smlouvy má primárně zabránit

tomu, aby stavební řízení podle stavebního zákona po 1. 7. 2024 neprobíhala. Dále zejména

z odborného stanoviska MMR ze dne 8. 1. 2024 vyplynulo, že ISSŘ, jehož dodání a zprovoznění

je předmětem smlouvy, je základním informačním systémem, přes který budou procházet

informace z ostatních systémů a se kterým budou stavební úřady přímo pracovat. Na základě

výše uvedeného má tak Úřad za to, že ISSŘ je základní systém, s nímž budou stavební úřady

v rámci plnění své agendy pracovat, a bez kterého by prakticky nebylo možné postupovat tak,

jak předvídá stavební zákon. Pokud by nemohly být vykonávány činnosti stavebních úřadů

a byla tak blokována možnost stavebníků realizovat jimi plánované stavební akce napříč celou

Českou republikou, lze s určitostí konstatovat, že by se jednalo o významné ochromení výkonu

státní správy značného významu, jenž dopadá na podstatnou část obyvatelstva

i podnikatelských subjektů a negativně jej ovlivňuje – tudíž lze spatřovat v takovém stavu

prvek naléhavosti velmi významné intenzity. Z odborného stanoviska MMR ze dne 8. 1. 2024

vyplývá, že bez existence ISSŘ by zprovoznění ostatních informačních systémů dle § 267 odst.

2 stavebního zákona nebylo nijak účelné, neboť právě ISSŘ je ten systém, který informace

z ostatních systémů sbírá, a právě v rámci a prostřednictvím ISSŘ budou stavební úřady

vykonávat přidělenou agendu. Úřad tak shledal dodání a včasné zprovoznění ISSŘ k datu

1. 7. 2024 jako stěžejní v kontextu všech informačních systémů veřejné správy dle § 267 odst.

2 stavebního zákona. Úřad nicméně doplňuje, že stav patřičné naléhavosti nespatřuje

ve vztahu ke všem verzím ISSŘ, které obviněný pořizuje na základě uzavřené smlouvy. Pokud

sám obviněný argumentuje naplněním požadavků stavebního zákona na vedení příslušné

11

Na základě smlouvy má být dodán rovněž informační systém evidence staveb a záměrů a informační systém

kompetencí, což však nejsou samostatné informační systémy dle § 267 odst. 2 písm. a) – f) stavebního zákona. Nicméně

jde o systémy, bez nichž by dle odborného stanoviska MMR ze dne 8. 1. 2024 nebyl funkční ISSŘ, jelikož by bez nich

nebylo možné realizovat agendy.

23

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

agendy v důsledku uzavření šetřené smlouvy, a současně je ve smlouvě pro třetí verzi ISSŘ

stanoven termín do 31. 12. 2024 (viz výše), má Úřad za to, že možnost vykonávat agendu

ze strany stavebních úřadů je možné již po zprovoznění druhé verze ISSŘ, která měla být

dodána do 1. 6. 2024. Byť Úřad rozumí tomu, že se v případě zprovoznění nejedná

o finalizovanou verzi ISSŘ (tedy ISSŘ ve vývojové verzi V3), je třeba mít na paměti, že účelem

uzavření smlouvy v JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona je primárně odvrácení vzniku krizové situace,

kdy by nemohla být po datu 1. 7. 2024 vykonávána agenda stavebních úřadů dle

předpokládaného legislativního rámce. Z tohoto důvodu tak Úřad konstatuje, že v rámci

předmětu plnění veřejné zakázky spatřuje i takové části, pro jejichž pořízení nebyl v okamžiku

uzavření smlouvy dán stav krajní naléhavosti, jak předepisuje § 63 odst. 5 zákona. Takovým

plněním je tedy ta část předmětu plnění, pro niž byl stanoven termín pro její splnění po datu

1. 7. 2024 (tedy po datu účinnosti stavebního zákona zmiňované výše) a které současně bude

probíhat po tomto datu, jimiž jsou „Dodání ISSŘ v3“, „(…) Informační systém kompetencí

(ISKO) v2“, „Provoz rozvoje“, „Provoz podpory“. Úřad v tomto směru akcentuje i část plnění

smlouvy spočívající v provozu podpory, která má podle smlouvy trvat dokonce až do

30. 6. 2025. V situaci, kdy smyslem uzavření šetřené smlouvy je zajištění předpokladů pro

fungování stavebních úřadů a výkon jejich agendy k datu 1. 7. 2024, lze stěží jako krajně

naléhavé označit plnění, jež má dle smlouvy probíhat po tomto datu.

Úřadu vyjádřit se stejnou mírou odbornosti. V této souvislosti Úřad připomíná, že MMR je

podle § 267 odst. 1 stavebního zákona jediným správcem informačních systémů veřejné

správy podle stavebního zákona a současně ústředním orgánem státní správy, jenž vykonává

státní správu na úseku územního plánování, územního rozhodování a stavebního řádu a jde

tak o subjekt, jenž řeší příslušnou agendu související s výkonem státní správy. V takové situaci

považuje Úřad za nevyhnutelné, že zodpovězení odborných otázek týkajících se výkladu

informačních systémů veřejné správy dle § 267 odst. 2 stavebního zákona si Úřad vyžádal

právě od MMR, aby mohl být zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu

§ 3 správního řádu. Z uvedených důvodů tak Úřad nezbytně musel vzít skutečnosti zjištěné

z odborného stanoviska MMR v potaz při právním posouzení věci.

24

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

kdy pro splnění předpokladů stanovených ve stavebním zákoně potřeboval urychleně

zprovoznit ISSŘ, z důvodu existence nejen ISSŘ samotného, ale i ostatních systémů dle § 267

odst. 2 stavebního zákona, jejichž existenci stavební zákon předvídá a pomocí nichž mají

probíhat úkony stavebních úřadů a dalších dotčených orgánů.

24. 3. 2023 zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku DSŘ. Rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS33680/2023/500 ze dne 5. 9. 2023 (dále také jen „rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ“),

které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-45805/2023/163 ze dne

20. 11. 2023, bylo zrušeno zadávací řízení na veřejnou zakázku DSŘ. Úřad v citovaném

rozhodnutí konstatoval, že obviněný postupoval v rozporu s § 36 odst. 1 a 3 a § 6 odst. 1

zákona, když nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech

nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, jak je blíže specifikováno výše. Úřad

k tomu konstatuje, že obviněný se svým nezákonným jednáním, jež vyústilo zejména

v ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku DSŘ ze strany Úřadu, postavil do situace,

ve které (dle svého vyjádření ze dne 24. 11. 2023 k návrhu v rámci správního řízení sp. zn.

ÚOHS-S0788/2023/VZ) neměl jinou možnost než poptat požadované plnění v JŘBU. Úřad

25

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

k tomu uvádí, že pokud by obviněný zejména při nastavení zadávacích podmínek na veřejnou

zakázku DSŘ postupoval tak, jak mu zákon předepisuje čili nastavil zadávací podmínky

v souladu se zákonem, nedošlo by k uložení nápravných opatření za strany Úřadu a obviněný

by se tak neocitl v obtížné situaci, kdy za jedinou možnou cestu považoval poptání

požadovaného plnění v rámci JŘBU. Pokud by zadávací podmínky v případě veřejné zakázky

DSŘ byly nastaveny v souladu se zákonem, neexistoval by důvod pro uložení nápravného

opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku DSŘ, který obviněný

vytvořil právě nastavením nezákonných zadávacích podmínek. Úřad podotýká, že je povinností

obviněného postupovat tak, jak mu předepisuje zákon a případná volba nestandardního

a nejméně transparentního druhu zadávacího řízení, kterým JŘBU bezpochyby je, nemůže

obviněnému sloužit jako alternativní cesta v případě jeho předchozího vlastního pochybení.

Úřad tak shledal, že obviněný krajně naléhavou okolnost, v důsledku které zvolil cestu zadání

veřejné zakázky formou JŘBU, způsobil pouze on sám svým dosavadním nezákonným

postupem, který předcházel zadání veřejné zakázky, zejména nastavením nezákonných

zadávacích podmínek v otevřeném řízení na veřejnou zakázku DSŘ, v jehož důsledku bylo

předmětné zadávací řízení Úřadem zrušeno. V této souvislosti je přitom nutno přihlédnout

k tomu, že (mj. na základě obsahu rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ) je zřejmé,

že v rámci předběžných tržních konzultací týkajících se veřejné zakázky DSŘ a v rámci žádostí

o vysvětlení zadávací dokumentace byl obviněný upozorňován na značnou problematičnost

stanovených zadávacích podmínek12 a evidentně tak získal signály, že pro relevantní trh jsou

stanovené zadávací podmínky stěží akceptovatelné a že mohou zásadním způsobem

omezovat soutěž o veřejnou zakázku DSŘ. Zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku DSŘ

Úřadem na základě podaného návrhu tak sotva bylo možno považovat pro obviněného

za překvapivé.

Úřad ve shodě s rozhodnutím předsedy Úřadu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu

sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ, konstatuje, že v daném případě je irelevantní, že smlouvu

uzavíral obviněný v době, kdy rozhodnutí o nezákonnosti zadávacích podmínek v otevřeném

řízení na veřejnou zakázku DSŘ (tj. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ) ještě nebylo

v právní moci. Rozhodnutí Úřadu totiž případnou nezákonnost zadávacích podmínek

nekonstituuje, nýbrž pouze deklaruje; jinými slovy, zadávací podmínky buď zákonné jsou,

nebo nejsou, a to již od okamžiku zahájení zadávacího řízení. Zadavatel si při svých jednotlivých

postupech musí být jist jejich zákonností, tedy předtím, než k nim přistoupí, si musí sám pro

sebe učinit právní úsudek, zda koná v souladu se zákonem, či nikoliv. Zadavatel ostatně

odpovídá za případný nesoulad svých postupů se zákonem, ať byly předmětem přezkumné

činnosti Úřadu, či nikoliv. To se projevuje mimo jiné například i v soukromoprávní

odpovědnosti za újmu, kde právní předpisy nevyžadují pro přiznání nároků z takové

odpovědnosti předchozí rozhodnutí Úřadu. Nelze tak obecně tvrdit, že jistotu o nezákonnosti

zadávacích podmínek získává teprve až s pravomocným rozhodnutím Úřadu. Na druhou

stranu, ne vždy je samozřejmě v silách zodpovědného a obezřetného zadavatele předvídat,

zda Úřad skutečně nakonec sporné zadávací podmínky shledá nezákonnými. Jistě existuje

pomyslná „šedá zóna“ právně či skutkově značně složitých případů, kde závěr o nezákonnosti

zadávacích podmínek bude stát na subtilním vyvažování proti sobě stojících právem

chráněných zájmů. V takových případech může být věcí diskuse, do jaké míry lze zadavateli

viz např. body 267. – 270. a 293. odůvodnění rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ

26

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

přičíst odpovědnost za způsobení krajně naléhavé okolnosti ve smyslu § 63 odst. 5 zákona.

O takový případ ale v projednávané věci nejde, a to z následujících důvodů.

27

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

15. 6. 2023). Pokud by obviněný vyhodnotil, že tento časový rámec nebude dostatečný, mohl

se např. pokusit o odložení účinnosti relevantních ustanovení stavebního zákona, která jej

zavazují k implementaci dotčených informačních systémů. Ostatně v období, kdy probíhalo

shora uvedené přehodnocování koncepce digitalizace stavebního řízení, obviněný předložil

Vládě ČR do připomínkového řízení návrh tzv. věcné novely stavebního zákona.13 Tato novela

stavebního zákona, spolu s jeho tzv. odkládací novelou,14 zakotvuje postupný náběh aplikace

stavebního zákona do praxe za pomoci přechodného období, takové přechodné období mohl

obviněný, jakožto ústřední orgán státní správy ve věcech územního plánování a stavebního

zákona,15 do jehož výlučné pravomoci spadá příprava návrhů zákonů v jeho gesci, přizpůsobit

svým aktuálním postupům s ohledem na realizovatelnost vhodného zadávacího řízení.

OHA k celkové architektuře digitalizace stavebního řízení a územního plánování, nemůže v této

souvislosti hovořit ve prospěch obviněného. I tuto okolnost – nezbytnost požádat a získat toto

stanovisko – musel obviněný zohlednit ve svých úvahách o reálnosti včasného zahájení

a úspěšného ukončení otevřeného řízení, tzn. opět se jedná o jeho vlastní rozhodnutí. Lze tedy

uzavřít, že obviněný vznik krajně naléhavé okolnosti skutečně způsobil sám tím,

že v předchozím otevřeném řízení pro veřejnou zakázku DSŘ a při jeho přípravě postupoval

v rozporu se zákonem. Tento rozpor lze shledat ve vztahu k nesplnění požadavku na postup

s péčí řádného hospodáře, kdy obviněný nezahájil toto otevřené zadávací řízení včas a rovněž

ve vztahu k nastavení zadávacích podmínek dotčeného otevřeného řízení.

Úřad dovodil, že obviněný postupoval v souladu se zákonem, když soutěžní dialogy zrušil

z důvodů hodných zvláštního zřetele, kterou byla změna struktury stavebních úřadů

v důsledku novely stavebního zákona. Dle obviněného byly závěry učiněné v příkazu v rozporu

se závěry učiněnými v rozhodnutích o soutěžních dialozích a tím i v rozporu se zásadou

legitimního očekávání. Úřad k tomu uvádí, že závěry, jež byly učiněny v příkazu (a na kterých

stojí též odůvodnění tohoto rozhodnutí) byly učiněny právě v souladu se zásadou legitimního

očekávání, když Úřad při posouzení věci v příkazu vycházel (a v tomto rozhodnutí dále vychází)

z pravomocného rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0051/2024/VZ ze dne 23. 5. 2024,

kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ ze dne 5. 3. 2024, jež

se týkalo stejné veřejné zakázky a otázky zákonnosti jejího zadání v režimu JŘBU, jako

v šetřeném případě. Úřad by naopak jednal přímo v rozporu se zásadou legitimního očekávání,

13

Jedná se o zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022

Sb., a některé další související zákony. Dle informací z Portálu informačního systému ODok Úřadu vlády České republiky

předložil zadavatel návrh dotčeného zákona dne 7. 4. 2022 a finální návrh z 31. 10. 2022 byl předložen Poslanecké

sněmovně dne 1. 11. 2022, blíže srov. https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCD9C8636/.

14

Jedná se o zákon č. 195/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

15

Blíže srov. § 14 odst. 1 a § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy

České republiky.

16

tj. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0845/2023/VZ ze dne 13. 3. 2024 a rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0849/2023/VZ ze dne

20. 3. 2024 – pozn. Úřadu.

28

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

pokud by se odklonil od posledně vydaného pravomocného rozhodnutí souvisejícího

s šetřenou věcí a Úřadu tak nezbývá nic jiného, než z uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu

vycházet. Úřad pro úplnost dodává, že stěžejní pro posouzení způsobení krajně naléhavé

okolnosti v šetřeném případě byly zejména nezákonně nastavené zadávací podmínky při

zadávání veřejné zakázky DSŘ, nikoliv otázka zákonnosti zrušení soutěžních dialogů.

DSŘ pouhé necelé tři měsíce před očekávaným termínem uzavření smlouvy. Pokud obviněný

nyní argumentuje nezbytností dodání ISSŘ ve druhé verzi k datu 1. 7. 2024 a v harmonogramu

u této části plnění požadoval jeho dodání do deseti měsíců od data uzavření smlouvy (T+10),

je zřejmé, že obviněný zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku DSŘ pouze s necelým

tříměsíčním předstihem před očekávaným termínem uzavření smlouvy. Pokud jde o délku

správního řízení vedeného Úřadem ve věci veřejné zakázky DSŘ, Úřad připomíná, že Úřadem

bylo vedeno jediné správní řízení (sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ) vedené na návrh, které bylo

zahájeno dne 2. 6. 2023 a prvostupňové rozhodnutí ve věci bylo vydáno dne 5. 9. 2023. Průběh

zadávacího řízení na veřejnou zakázku DSŘ i se zahrnutím délky správního řízení tak nelze

považovat za jakkoli neobvyklý a s ohledem na charakter dané veřejné zakázky (která má

značný celorepublikový význam) a u níž lze očekávat vysokou míru zájmu o plnění této veřejné

zakázky ze strany dodavatelů, naopak zcela očekávaný. K prodlení v daném případě tak

nedošlo v důsledku vedení několika správních řízení, v důsledku neobvykle dlouhého

správního řízení tak, jako ve výše uvedeném případu řešeném soudem. S ohledem na výše

uvedené je i evidentní, že nelze hovořit ani o „několikaletém zpoždění“, když obviněný zahájil

zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky DSŘ až dne 24. 3. 2023 a smlouvu na veřejnou

zakázku v JŘBU uzavřel téměř po osmi měsících od zahájení zadávacího řízení na veřejnou

17

dle bodu 260. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-33680/2023/500 ze dne 5. 9. 2023 byl dokonce předpokládaný termín

uzavření smlouvy stanoven v bodu 4.1. zadávací dokumentace na květen roku 2023 – pozn. Úřadu

29

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

zakázku DSŘ. Je tak nutno uzavřít, že skutkové okolnosti v obviněným odkazovaném případu

byly odlišné od nyní projednávané věci a nelze tak z nich činit paušální závěr tak, jak obviněný

uvádí ve vyjádření ze dne 1. 2. 2024 k podkladům rozhodnutí v rámci správního řízení sp. zn.

ÚOHS-S0788/2023/VZ, že předchozí nezákonný postup zadavatele nemůže nikdy zapříčinit

krajně naléhavou okolnost. Ad absurdum by totiž takový výklad vedl k situaci, kdy by

zadavatelé nebyli motivováni zadávat veřejné zakázky v souladu se zákonem a zejména tak,

aby se nedostali právě do krajně naléhavé situace ve smyslu § 63 odst. 5 zákona. Obdobně

Úřad uvádí k odkazu obviněného (ve vyjádření ze dne 24. 11. 2023 k návrhu v rámci správního

řízení sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ) na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-09758/2022/510 ze dne

18. 3. 2022, ze kterého vyplývá, že „nelze obecně vycházet z toho, že zadavatel musí a priori

předvídat výsledek správního řízení (...), a to tak, že v daném správním řízení nemůže uspět,

a tudíž není oprávněn zadat zakázku v JŘBU.“, že i v tomto případě se Úřad zabýval skutkovou

situací, kdy docházelo k neobvykle dlouhému prodlení z důvodu vedení několika správních

řízení a skutkové okolnosti tak byly podstatně odlišné od šetřeného případu.

MPSV své otevřené řízení (na které pak byl nucen navázat prostřednictvím JŘBU) realizoval již

jako určité řešení jiné krajně naléhavé situace, když se mu v rámci zadávacího řízení IS DAV II19

(tj. zadávací řízení, k němuž se vztahuje rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-09758/2022/510 ze dne

18. 3. 2022) nepodařilo uzavřít smlouvu na realizaci kýžené veřejné zakázky.

16. 12. 2016, na jehož závěry se obviněný odkazoval ve svém rozkladu proti rozhodnutí Úřadu

sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ, Úřad uvádí, že ačkoli je v daných závěrech popisován obdobný

stav, v jakém se nacházel obviněný při zahájení šetřeného JŘBU – nepravomocné rozhodnutí

Úřadu o porušení zákona ze strany zadavatele v původním zadávacím řízení a naléhavá

potřeba řešit realizaci předmětu veřejné zakázky, předseda Úřadu v bodu 38. odůvodnění

dotčeného rozhodnutí odkazuje na „rozsudek SD EU C-385/02 ze dne 28. 10. 2002 (Komise vs.

Itálie), v němž se soud vyjádřil, že okolnosti, které opodstatňují krajní naléhavost, nesmí být

v žádném případě způsobené zadavatelem“, a v němž je dále uvedeno, že „není podstatný

konkrétní časový okamžik, resp. konkrétní den, od kterého je patrné, že zadavatel má jedinou

možnost postupovat formou jednacího řízení bez uveřejnění, ale skutečnost, že se zadavatel

dostal do krizové situace v době, kdy mu skladové zásoby reálně klesly pod konkrétní hranici,

18

Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha (dále jen

„MPSV“)

19

Veřejná zakázka Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ zadávaná v otevřeném

řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15.

12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne

15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav

30

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

přičemž okamžik zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky spadá právě do tohoto období“.

V tomto kontextu by mělo platit, že se zadavatel šetřené veřejné zakázky dostal do krajně

naléhavé situace (nezbytnost nasazení dotčených informačních systémů k 1. 7. 2024) ve chvíli,

kdy si uvědomil, že smlouvu na plnění veřejné zakázky DSŘ nestihne uzavřít včas. Podle

vyjádření obviněného ze dne 1. 2. 2024 k podkladům rozhodnutí v rámci správního řízení sp.

zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ se tak stalo již v okamžiku, kdy byl podán návrh na zahájení řízení

o přezkoumání jeho úkonů v předchozím otevřeném řízení. Jak však bylo uvedeno shora,

obviněný vznik této skutečnosti zapříčinil sám tím, že v otevřeném řízení nepostupoval

v souladu se zákonem. Je tak nutno uzavřít, že skutkové okolnosti obou případů jsou odlišné.

Obviněný v odporu tvrdí, že skutkové odlišnosti obou případů svědčí spíše ve prospěch

obviněného, Úřad se však s tímto tvrzením neztotožňuje. Úřad k tomu opakovaně konstatuje,

že za stěžejní považuje skutečnost, že se obviněný do stavu krajní naléhavosti dostal vlastním

přičiněním. V citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu bylo odkazováno na rozsudek Soudního

dvora EU C-385/02 ze dne 28. 10. 2002, ze kterého dále vyplývá, že pokud okolnosti, jež

opodstatňují vznik stavu krajní naléhavosti vyvstanou jako důsledek jednání zadavatele,

nemohou tyto okolnosti dále sloužit jako odůvodnění postupu v JŘBU. Je tak zřejmé, že pokud

Úřad dovodil, že stav krajní naléhavosti vyvolal obviněný v šetřeném případě svým vlastním

přičiněním, nemohl na základě takové skutečnosti zvolit postup v režimu JŘBU, aniž by jeho

postup nebyl protizákonný.

Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 42/2022-578 ze dne 19. 2. 2024, na který obviněný

odkazoval ve svém rozkladu proti rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ. Nutno

podotknout, že se stále jedná o případ zadavatele MPSV, ke kterému se vztahují i rozsudky

ze dne 19. 12. 2023, č. j. 29 Af 74/2021-526 a č. j. 29 Af 75/2021-490, tzn. jedná se o stále

stejný skutkový stav, jehož obdobnosti se obviněný opakovaně dovolával, a o němž bylo shora

uzavřeno, že je od šetřené věci odlišný. Jak z uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně

31

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

č. j. 29 Af 42/2022-578 ze dne 19. 2. 2024 vyplývá, posouzení naplnění podmínky nezpůsobení

okolnosti krajní naléhavosti závisí především na tom, zda zadavatel v průběhu zadávacích

řízení, jejichž neúspěšné dokončení vedlo k potřebě použít JŘBU, postupoval s dostatečnou

pečlivostí a činil veškeré kroky, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby vybral nového

dodavatele v transparentním zadávacím řízení. Tyto podmínky v případě otevřeného řízení pro

veřejnou zakázku DSŘ nebyly splněny, jak již Úřad dovodil výše.

V případě zadávacího řízení na veřejnou zakázku IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II však docházelo

k neobvyklému prodlení jednak v důsledku vedení několika správních řízení a také v důsledku

nestandardně dlouhého řízení o vyloučení dodavatele. S několikaletým prodlením však

zadavatel skutečně nemohl počítat a přizpůsobit mu svůj další postup.“. Ačkoli výslednou

potřebu zadavatele MPSV postupovat v JŘBU vyvolala primárně nemožnost včas dokončit

otevřené řízení, krajský soud pokládá za relevantní i několikaleté prodlení již u zadávacího

řízení, které jako první mělo sloužit zadavateli MPSV k vyvázání ze vztahu vendor lock-in

a které tomuto otevřenému řízení předcházelo. Za zásadní lze pokládat tento závěr Krajského

soudu v Brně: „Časová tíseň související s končící platností stávající smlouvy na podporu

OKaplikací, do které se pak zadavatel dostal, nebyla důsledkem jeho nedbalého postupu ani

očekávatelným či dokonce očekávaným důsledkem běžného sledu událostí. Z časové

postupnosti jednotlivých kroků zadavatele tak nelze dovodit, že by se dopustil nedůvodné

nečinnosti.“ (bod 71 rozsudku). V nyní šetřeném případě však obviněný mohl možnost

ocitnout se ve stavu krajní naléhavosti očekávat jakožto „důsledek běžného a standardního

sledu událostí“, které v jeho případě nastaly, neboť poté, co přehodnotil původní koncepci

digitalizace a zrušil zahájené soutěžní dialogy, ocitl se v situaci, kdy musel získat nové

souhlasné stanovisko OHA, vyhotovit nové zadávací podmínky, zahájit a úspěšně dokončit

nové zadávací řízení a realizovat předmět veřejné zakázky v souladu s požadavky a termíny,

které na něj klade zákon a Národní plán obnovy. Musel si tedy být těchto okolností vědom,

zvážit reálnost dokončení zakázky za takových podmínek a tomu přizpůsobit svůj postup.

Znovu lze tedy zopakovat, že oba případy vykazují rozdíly ve skutkových stavech

a okolnostech, které měly na posouzení zákonnosti postupů obou zadavatelů zásadní vliv.

ÚOHS-S0788/2023/VZ. Úřad k tomu konstatuje, že skutečnost, že by v případě odložení

zprovoznění DSŘ došlo k neplánovanému pokračujícímu provozu dosavadních systémů,

nemůže sloužit jako důvod pro oprávněnost zadání veřejné zakázky v režimu JŘBU; obviněný

měl primárně nastavit zadávací podmínky na veřejnou zakázku DSŘ v souladu se zákonem tak,

aby k nechtěnému prodlení se zprovozněním požadovaných systémů vůbec nedošlo (či došlo

v minimálně míře, vzhledem k riziku podání námitek a na to navazujícího potenciálního

správního řízení).

32

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

postupu obviněného, jehož důsledkem je konstatování závěru o neoprávněnosti použití JŘBU.

Zkoumání dalších důvodů vyplývajících z daného ustanovení a případně svědčících

o nezákonnosti zadání veřejné zakázky v JŘBU je již nadbytečné, neboť takové šetření dalších

skutečností by nezměnilo nic na závěru, že když není naplněna byť jedna z podmínek

ustanovení § 63 odst. 5 zákona, nemůže být veřejná zakázka zadána v souladu s tímto

ustanovením v JŘBU. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí

Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie.

JŘBU dle tohoto ustanovení je základní předpoklad, že zadavatel oproti předchozímu

otevřenému, užšímu nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení podstatně nezměnil zadávací

podmínky. V šetřeném případě je zcela zjevné, že za předchozí zadávací řízení je nutno

považovat otevřené řízení na veřejnou zakázku DSŘ. Již z porovnání obsahu harmonogramu

prací, který je součástí smlouvy na veřejnou zakázku a zadávací dokumentace na veřejnou

zakázku DSŘ jednoznačně vyplývá, že smlouvou na veřejnou zakázku uzavřenou v JŘBU

obviněný pořídil výrazně redukovanější část plnění. Je tedy zřejmé, že zadávací podmínky

šetřené veřejné zakázky se výrazně změnily oproti předchozímu otevřenému řízení, a to

zejména co do rozsahu předmětu veřejné zakázky. Z této skutečnosti je tak zřejmé,

že v daném případě nebyly naplněny pro postup obviněného v JŘBU ani podmínky dle § 63

odst. 1 zákona.

K podmínce neexistence hospodářské soutěže z technických důvodů uvedené v § 63 odst. 3

písm. b) zákona Úřad uvádí, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku DSŘ (kdy předmět

šetřené veřejné zakázky je pouze redukován a dodavatelé, kteří jsou schopni z technických

důvodů plnit předmět veřejné zakázky DSŘ, by nepochybně měli být schopni plnit i předmět

šetřené veřejné zakázky) byly podány dvě nabídky (kdy jednu podal dodavatel Expert

& Partner engineering CZ, a.s., druhou podal vybraný dodavatel). Z rozhodnutí ÚOHS33680/2023/500 ze dne 5. 9. 2023 současně vyplývá, že Úřad v rámci správního řízení provedl

průzkum trhu, jehož výstupem bylo zjištění, že více dodavatelů mělo zájem o účast

v zadávacím řízení na veřejnou zakázku DSŘ, nabídku však nepodali z různých důvodů, jako

byly nejednoznačně nastavené zadávací podmínky, tvrzené nereálné termíny harmonogramu,

aj. Z tohoto důvodu je tak zřejmé, že v šetřeném případě nemůže být naplněn ani důvod pro

JŘBU dle § 63 odst. 3 písm. b) zákona. K podmínce nezbytnosti použití JŘBU z důvodu ochrany

výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví Úřad uvádí, že v případě předmětu plnění

šetřené veřejné zakázky se jedná o zcela nový informační systém a o případné ochraně

výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví ve smyslu § 63 odst. 3 písm. c) zákona tak

33

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

v šetřeném případě nelze uvažovat. Úřad uvedené uzavírá tím, že žádná z podmínek dle § 63

odst. 3 zákona pro užití JŘBU nebyla v šetřeném případě naplněna.

Úřad za nadbytečné se dále podrobněji vyjadřovat k možnostem obviněného při zadání

veřejné zakázky v JŘBU.

ÚOHS-S0788/2023/VZ) a navazujícího rozhodnutí předsedy Úřadu, odporoval by takový

postup zásadě legitimního očekávání dle § 2 odst. 4 správního řádu.

Aby tedy došlo k naplnění tohoto znaku skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm.

a) zákona, musí nezákonným postupem zadavatele dojít k ovlivnění nebo k alespoň

potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele. Úřad se tedy nadále zabýval tím, zda výše

popsaný nezákonný postup obviněného ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

34

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 61/2016-38 ze dne 28. 6. 2016. V návaznosti na právě

uvedené Úřad konstatuje, že skutečnost, že obviněný mohl uzavřením smlouvy v JŘBU

v situaci, kdy nenaplnil podmínky zadání veřejné zakázky v JŘBU na základě § 63 odst. 5 zákona

ovlivnit výběr dodavatele, vyplývá v posuzovaném případě již ze samotné skutečnosti, že

obviněný neumožnil dalším potenciálním dodavatelům otevřenou hospodářskou soutěž

o veřejnou zakázku, která by byla v souladu se zákonem. Uvedené v šetřeném případě dále

podporuje skutečnost, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku DSŘ (jež předcházela šetřené

veřejné zakázce a jejíž předmět byl v šetřené veřejné zakázce pouze redukován) byly podány

celkem dvě nabídky, kdy jednu podal dodavatel Expert & Partner engineering CZ, a.s. (který

nadto podal návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku v rámci správního

řízení sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ) a druhou podal vybraný dodavatel. V důsledku

nezákonného postupu obviněného (tj. použití JŘBU a oslovení jediného dodavatele pro plnění

veřejné zakázky) tak obviněný neumožnil soutěž o šetřenou veřejnou zakázku ani dodavateli,

který o plnění obdobné (svým předmětem rozsáhlejší) projevil zájem v zadávacím řízení na

veřejnou zakázku DSŘ. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že nelze vyloučit, že by

obviněný v případě, že by umožnil více dodavatelům než vybranému dodavateli účastnit se

řádně realizovaného (tj. v souladu se zákonem) zadávacího řízení na předmět plnění veřejné

zakázky, mohl smlouvu uzavřít za ekonomicky výhodnějších podmínek, než tomu bylo

v posuzovaném případě, resp. je tedy zřejmé, že v daném případě protiprávní jednání

obviněného mělo potenciální vliv na výběr dodavatele. Dle názoru Úřadu tak není pochyb o

tom, že popsaný postup obviněného v JŘBU mohl ovlivnit výběr dodavatele.

DSŘ zájem pouze obviněný, nelze přistoupit k závěru, že zadáním veřejné zakázky v JŘBU

nedošlo ani k potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele. Dále skutečnost, že dodavatel

Expert & Partner engineering CZ, a.s. podal v otevřeném řízení na veřejnou zakázku DSŘ

nabídku, která byla cenově nevýhodnější oproti nabídce vybraného dodavatele, bez dalšího

nevylučuje, že by jeho (či jiného potenciálního dodavatele) nabídka na veřejnou zakázku

nebyla naopak cenově výhodnější oproti nabídce vybraného dodavatele. Vzhledem ke značné

35

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

redukci jednotlivých položek předmětu plnění veřejné zakázky ve srovnání s předmětem

veřejné zakázky DSŘ není jisté, že by nabídka na veřejnou zakázku nemohla být koncipována

jiným způsobem (čímž by mohlo dojít k redukci nabídkové ceny) oproti nabídce v otevřeném

řízení na veřejnou zakázku DSŘ. Potenciální závěr o tom, že by nabídka vybraného dodavatele

na veřejnou zakázku byla za každých okolností ekonomicky nejvýhodnější a vybraný dodavatel

by tak objektivně obstál i v konkurenčním prostředí, jak tvrdí obviněný, by tak nebyl ničím

podložen.

1 písm. a) zákona je zadání veřejné zakázky. K tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím

řízení na veřejnou zakázku je zřejmé, že obviněný uzavřel dne 3. 11. 2023 smlouvu na veřejnou

zakázku, čímž došlo ke splnění uvedeného posledního znaku skutkové podstaty přestupku

obviněného.

ÚOHS-S0491/2024/VZ podle § 64 odst. 3 správního řádu, kterou obviněný odůvodňuje

následovně.

DSŘ (tj. proti rozhodnutí Úřadu vydanému dne 5. 9. 2023 ve správním řízení sp. zn. ÚOHSS0321/2023/VZ, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS45805/2023/163 ze dne 20. 11. 2023 – pozn. Úřadu). Obviněný žádá Úřad o zohlednění

možného vydání rozsudku Krajského soudu v Brně, který by vedl ke zpochybnění primárního

předpokladu (tj. rozhodnutí Úřadu o nezákonnosti postupu zadavatele ve věci veřejné zakázky

DSŘ) pro závěry Úřadu v uvedené ve vydaném příkazu.

Jelikož podle obviněného nelze předjímat, kdy Krajský soud v Brně rozhodne o výše uvedené

žalobě, může nastat situace, kdy v mezidobí zanikne právo obviněného domáhat se obnovy

řízení. Obviněný současně vyjádřil přesvědčení, že přerušení řízení neodporuje veřejnému

zájmu, když odpovědnost za přestupek zanikne uplynutím 10 let od uzavření smlouvy na

veřejnou zakázky.

Úřadu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn.

ÚOHS-S0321/2023/VZ.

36

Č.j.: ÚOHS-33495/2024/500

Krajský soud v Brně rozhodne o uvedené žalobě tak, že zruší rozhodnutí předsedy Úřadu, jímž

bylo potvrzeno rozhodnutí Úřad vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHSS0321/2023/VZ a že tak zanikne příčina domnělého nezákonného jednání obviněného

popsaného ve výroku I. příkazu – tj. předchozí nezákonný postup obviněného ve věci veřejné

zakázky DSŘ.

Podle § 64 odst. 1 správního řádu může Úřad správní řízení přerušit usnesením z důvodů

vyjmenovaných pod písm. a) – e). Podle § 64 odst. 3 správního řádu „v řízení z moci úřední

může správní orgán, není-li to v rozporu s veřejným zájmem, na požádání účastníka, pokud

s tím všichni účastníci řízení uvedení v § 27 odst. 1 písm. b) souhlasí, z důležitých důvodů

přerušit řízení“.