ROZHODNUTÍ

ÚOHS S0616/2024/PR – Porušení cenových předpisů

ÚOHS · 28. 12. 2024

O co šlo

Porušení cenových předpisů

Spisová značka: ÚOHS-S0616/2024/PR

Číslo jednací: ÚOHS-46886/2024/400

Brno 9. 12. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný k projednání přestupků podle

§ 2b odst. 3 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen,

ve znění pozdějších předpisů ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0616/2024/PR, zahájeném

dne 1. 8. 2024 z moci úřední podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky

a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů v souladu s § 17 zákona č. 526/1990 Sb., o

cenách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,

ve znění pozdějších předpisů ve věci možného porušení podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č.

526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů jehož účastníkem je společnost Brno

new station development a.s., IČO 27723607, se sídlem Benešova 703/21, Brno-město, 602

00 Brno, zastoupená na základě plné moci advokátem JUDr. Jiřím Lojdou, LL.M. EUR., Ph.D.,

č. ČAK 19263, se sídlem Nemocniční 582/8, 19000 Praha 9, vydává v souladu s § 67 odst. 1

zákona

č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

ROZHODNUTÍ:

Účastník řízení Brno new station development a.s., IČO 27723607, se sídlem Benešova

703/21, Brno město, 602 00 Brno tím, že jako prodávající

po dobu od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2023 požadoval cenu za užití služeb poskytovaných

prostřednictvím zařízení služeb – železniční stanice Brno hlavní nádraží, jejíž kalkulace pro

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

daný kalendářní rok nebyla v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6

odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů,

porušil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění

pozdějších předpisů, když podle § 23d odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění

pozdějších předpisů provozovatel zařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím

tohoto zařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy

nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů ve spojení s § 1

odst. 1 a § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů

v souladu s Výměrem Ministerstva financí č. 01/2020 ze dne 17. prosince 2019, kterým se

vydává seznam zboží s regulovanými cenami, ve znění změny uvedené ve Výměru

Ministerstva financí č. 02/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný

Výměrem Ministerstva financí č. 01/2020, dále s výměrem Ministerstva financí č. 01/2021 ze

dne 7. prosince 2020, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, dále s

výměrem Ministerstva financí č. 01/2022 ze dne 3. prosince 2021, kterým vydává seznam

zboží s regulovanými cenami a výměrem Ministerstva financí č. 01/2023 ze dne 15. prosince

2022, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, kdy tyto ve II. části v položce 5

jako zboží s regulovanými cenami označují užití zařízení služeb pro účely bezprostředně

související s provozováním drážní dopravy,

a tím se dopustil přestupku podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách,

ve znění pozdějších předpisů.

II.

Podle § 16 odst. 4 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů se

účastníku řízení Brno new station development a.s., IČO 27723607, se sídlem Benešova

703/21, Brno město, 602 00 Brno, za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí

ukládá pokuta v celkové výši 100.000 Kč (slovy: jedno sto tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Dle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění

pozdějších předpisů v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve

znění pozdějších předpisů ve spojení s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu

hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální

částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení Brno new station

development a.s., IČO 27723607, se sídlem Benešova 703/21, Brno město, 602 00 Brno,

ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 2.500 Kč (slovy: dva tisíce

pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

ODŮVODNĚNÍ

Průběh řízení

Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře1 (dále též „ÚPDI) zahájil dne 1. 9. 2023

u účastníka řízení Brno new station development a.s., IČO 27723607, se sídlem

Benešova 703/21, Brno město, 602 00 Brno (dále též „BNSD“ nebo „účastník řízení“)

cenovou kontrolu vedenou pod sp. zn. CKO003/23, doručením oznámení o zahájení

cenové kontroly č. j. UPDI-2889/23/PM do datové schránky účastníka řízení (dále též

„cenová kontrola“).

Cenová kontrola byla zaměřena na kontrolu dodržování podmínek zákona o cenách, zejména podmínek pro stanovení věcně usměrňovaných cen za užití zařízení služeb ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách a vedení cenové evidence podle § 11 zákona o cenách. Kontrolované období bylo stanoveno od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2023.

O průběhu kontroly a kontrolních zjištěních byl sepsán protokol2 ze dne 26. 3. 2024, č. j. ÚOHS-13203/2024/452 (dále též „protokol“), který byl účastníkovi řízení téhož dne doručen.

Účastník řízení podal dne 11. 4. 2024 námitky3 proti kontrolním zjištěním, které byly vyřízeny dopisem4 ze dne 13. 5. 2024 č. j. ÚOHS-19277/2024/452.

Následně byl protokol změněn dodatkem k protokolu5 ze dne 29. 5. 2024 č. j. ÚOHS21701/2024/452 (dále též „dodatek k protokolu“).

Proti kontrolním zjištěním vyplývajícím z dodatku k protokolu podal účastník řízení dne

18. 6. 2024 námitky6, které byly vyřízeny dopisem7 ze dne 17. 7. 2024 č. j. ÚOHS27618/2024/452.

Kontrolní zjištění obsažená v protokolu o cenové kontrole č. j. ÚOHS-13203/2024/452 a dodatku protokolu č. j. ÚOHS-21701/2024/452 (dále souhrnně označované též jako „protokol“) lze shrnout tak, že z dokladů předložených během cenové kontroly vedené pod sp. zn. CKO003/23 vyplynulo, že účastník řízení v průběhu kontrolního období nedodržel závazný postup při kalkulaci věcně usměrňovaných cen za užití zařízení služeb a jeho provozních součástí v železniční stanici Brno hlavní nádraží, neboť do ceny za zboží promítl jednak náklady, které byly vyšší než skutečné náklady na pořízení, zpracování a oběh zboží, a dále pro kalkulaci věcně usměrňované ceny použil náklady, u nichž plně nedoložil jejich ekonomickou oprávněnost, neboť jak je uvedeno ve výměrech

Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, se sídlem Myslíkova 171/31, 110 00 Praha 1, byl s účinností

od 1. 1. 2024 zrušen dle čl. X odst. 1 zákona č. 464/2023 Sb., kterým se mění a ruší některé zákony v souvislosti

se zrušením Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. Dle čl. X odst. 2 téhož zákona přešla působnost Úřadu

pro přístup k dopravní infrastruktuře na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V ust. čl. X odst. 10 části věty

za středníkem téhož zákona je stanovena právní fikce, že dosavadní úkony Úřadu pro přístup k dopravní

infrastruktuře se považují za úkony Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“).

Příloha dokumentu č. 3 správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0616/2024/PR

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

Ministerstva financí, prodávající může do ceny zboží promítnout pouze ekonomicky

oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví související

výlučně s regulovaným zbožím. Zároveň účastník řízení nedodržel požadovaný rozsah

údajů prokazujících výši a dobu uplatňování cen, a u zboží podléhajícího věcnému

usměrňování ceny strukturu kalkulace ceny, neboť podle § 11 odst. 2 zákona č.

526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o cenách“) jsou

prodávající povinni uchovávat evidenci o cenách podle odstavce 1 téhož ustanovení,

návrhy pro stanovení cen podle odstavce 1 písm. a) téhož ustanovení a kalkulace cen

uvedených

v odstavci 1 písm. b) téhož ustanovení prokazující dodržení pravidel

regulace tři roky po skončení platnosti ceny zboží. Dále pak bylo zjištěno, že náklad na

nájemné, které si účastník řízení v průběhu kontrolovaného období účtoval v rámci ceny

za poskytovanou službu, nebyl dostatečně prokázán jako oprávněný náklad na pořízení

tohoto zboží.

Úřad následně dne 1. 8. 2024 zaslal prostřednictvím datové schránky oznámení o zahájení řízení o přestupku pro porušení povinnosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona o cenách, které si účastník řízení převzal dne 1. 8. 2024, když se přihlásil do své datové schránky.

Dne 23. 8. 2024 podal účastník řízení prostřednictvím svého právního zástupce žádost o vzdálené nahlížení do správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0616/2024/PR.

Toto bylo účastníkovi řízení umožněno dne 29. 8. 2024, a téhož dne zaslal účastník řízení

své vyjádření k řízení spolu se znaleckým posudkem z oboru ekonomika (dále též

„znalecký posudek“), vypracovaným soudní znalkyní Ing. Gabrielou Hrachovinovou,

LL.M, Svahová 908/24 Brno, PSČ 623 00, IČ: 494 87 205 (dále též „soudní znalkyně“).

Na žádost účastníka řízení proběhlo dne 7. 10. 2024 ústní jednání, při kterém bylo účastníkovi řízení objasněno, v čem Úřad spatřuje jeho pochybení, přičemž účastník řízení navrhl několik možných způsobů řešení, jak bude v budoucnu postupovat, aby jeho postup byl souladný s cenovými předpisy.

Úřad dne 24. 10. 2024 oznámil účastníkovi řízení, že ukončil dokazování a shromáždil dostatek podkladů k rozhodnutí a určil mu lhůtu k vyjádření se k podkladům. Účastník řízení požádal o prodloužení lhůty k vyjádření, čemuž Úřad vyhověl, a současně požádal o nahlédnutí do spisu, který mu byl zpřístupněn dne 29. 10. 2024 prostřednictvím poskytnutí spisu na USB disku.

Následně dne 11. 11. 2024 účastník řízení zaslal svoje vyjádření. V tomto vyjádření účastník mimo jiné uvedl, že zašle Úřadu zpracovanou metodiku výpočtu regulované ceny. Dne 18. 11. 2024 zaslal účastník řízení Úřadu přílohou podání ze dne 18. 11. 2024 nazvané Žádost o ústní jednání, zaslání avizovaných podkladů, předmětnou interní metodiku výpočtu regulované ceny (dále jen „metodika“), a zároveň požádal o nařízení ústního jednání ve věci. Úřad této žádosti vyhověl a nařídil opakované ústní jednání.

Na žádost účastníka řízení proběhlo dne 2. 12. 2024 ústní jednání, při kterém byla v obecné rovině konzultována metodika účastníka řízení a ze strany účastníka řízení byl osvětlen postup při jejím sestavení.

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

II.

Použité znění právních předpisů

Z hlediska hmotněprávního se protiprávnost určitého jednání posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Za dobu spáchání přestupku se pak považuje okamžik jeho dokonání, neboť teprve tehdy je uskutečněno jednání, jež je předmětem právního posouzení.

Protiprávnost jednání účastníka řízení z hlediska hmotněprávního je Úřadem posuzována podle zákona o cenách ve znění účinném v době spáchání přestupku.

Jednání účastníka řízení, které je předmětem tohoto řízení, trvalo od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2023. V době spáchání přestupku byl účinný zákon č. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (účinnost od 1. 7. 2017).

Od spáchání posuzovaného jednání až do vydání tohoto rozhodnutí nabyla účinnosti jedna novela zákona o cenách, a to zákon č. 277/2019 Sb. (účinnost od 1. 1. 2024). Úřad se tedy zabýval tím, zda je některá z uvedených pozdějších právních úprav pro účastníky řízení příznivější.

Uvedená pozdější právní úprava se nedotkla vymezení skutkové podstaty přestupku spočívajícího ve sjednání nebo požadování ceny, jejíž výše nebo kalkulace není v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1 zákona o cenách.

Zákonem č. 277/2019 Sb. došlo pouze k úpravě názvu právní normy, na kterou zákon

o cenách odkazuje. Tato změna nepředstavuje pro účastníka řízení příznivější právní

úpravu.

V otázkách hmotněprávních, neupravených zákonem o cenách, se podpůrně použije zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném v době spáchání přestupku (dále též jen „zákon o přestupcích“). V době spáchání přestupku byly účinné novely zákona o přestupcích, a to zákon č. 285/2018 Sb., č. 261/2021 Sb. a č. 417/2021 Sb. (dále společně též jako „novely zákona o přestupcích“), dále byly ve sbírce zákonů pod č. 54/2020 Sb. a č. 325/2020 Sb. uveřejněny dva nálezy Ústavního soudu. Těmito nálezy bylo zrušeno ustanovení § 112 odst. 2 zákona o přestupcích, které dopadalo na přestupky nebo jiné správní delikty spáchané před účinností tohoto zákona, tj. před 1. 7. 2017. Ani jedna z novel zákona o přestupcích, jakož ani žádný z nálezů Ústavního soudu není právní úpravou pro účastníky řízení příznivější.

Z hlediska procesního platí obecná zásada tzv. nepravé retroaktivity procesních norem, kdy se nové procesní normy aplikují od data nabytí jejich účinnosti i v řízeních zahájených před tímto datem, s tím, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti nové právní úpravy, zůstávají zachovány. Tato zásada však platí jen, pokud závěrečná (přechodná) ustanovení právní normy nestanoví něco jiného. Úřad při vedení správního řízení vychází primárně z procesních ustanovení zákona o přestupcích, který představuje lex specialis k obecné právní úpravě.

Řízení o přestupku bylo zahájeno dne 1. 8. 2024. Ode dne zahájení řízení dosud nenabyly účinnosti žádné novely zákona o cenách.

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

V zahájeném řízení o přestupku se subsidiárně užijí ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“). Ten v průběhu řízení nebyl novelizován.

Pro účely tohoto správního řízení se tedy použije správní řád ve znění zákona č. 403/2020 Sb. účinného ke dni 1. 1. 2021, zákon o cenách ve znění zákona č. 183/2017

Sb. účinného ke dni 1. 7. 2017, a zákon o přestupcích ve znění zákona č. 277/2019 Sb.

účinného od 1. 1. 2024.

III.

Cenové předpisy

Jak vyplývá z § 23d odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o dráhách“), provozovatel zařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů.

Cenovými předpisy se rozumí zákon o cenách a vyhláška č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách (dále též „vyhláška 450/2009 Sb.“). Kalkulace ceny se podle § 1 vyhlášky č. 450/2009 Sb. zpracovává ve struktuře uvedené v příloze č.

1 k této vyhlášce, sestavuje se na jednotkové množství prodávaného zboží a vychází z

nákladů, objemu zisku a množství prodeje zboží pro daný kalendářní rok.

Ekonomicky oprávněné náklady vymezuje § 2 odst. 7 písm. a) zákona o cenách. Zde je uvedeno, že pro účely tohoto zákona se za ekonomicky oprávněné náklady považují náklady pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu; při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech s přihlédnutím ke zvláštnostem daného zboží.

Dále pak jsou relevantními cenovými předpisy výměr MF č. 01/2020 ze dne

prosince 2019, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, ve znění změny uvedené ve výměru MF č. 02/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2020, výměru MF č. 01/2021 ze dne 7. prosince 2020, kterým vydává seznam zboží s regulovanými cenami, výměru MF č. 01/2022 ze dne 3. prosince 2021, kterým vydává seznam zboží s regulovanými cenami a výměru MF č.

01/2023 ze dne 15. prosince 2022, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými

cenami (dále též „výměry MF“).

Podle § 6 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona o cenách spočívá věcné usměrňování cen ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen. Mezi tyto podmínky patří zejména závazný postup při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny. Uvedený způsob regulace cen platí pro všechny prodávající určeného druhu zboží.

Podle čl. 31 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne

listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (dále též „směrnice 2012/34/EU“) členské státy vyžadují od provozovatele infrastruktury a provozovatele zařízení služeb, aby regulačnímu subjektu poskytl veškeré nezbytné

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

informace o uložených poplatcích, s cílem umožnit regulačnímu subjektu plnit jeho

funkce uvedené v článku 56 této směrnice.

Užití zařízení služeb a poskytování služby pro účely bezprostředně související s provozováním drážní dopravy je podle části II. položky č. 5 výměrů MF zařazeno mezi zboží, u něhož se uplatňují věcně usměrňované ceny. V části II. položce 5. výměrů MF je uvedeno, že cenová regulace platí pro užití zařízení služeb a poskytování služby pro účely bezprostředně související s provozováním drážní dopravy – podle ustanovení § 23d zákona o dráhách.

Podle výměrů MF – části II. platí, že do ceny zboží v položkách uvedených v této části lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví související výlučně s regulovaným zbožím, přiměřený zisk, daň a případně uplatněné clo podle jiných právních předpisů, není-li dále stanoveno jinak.

IV.

Předpisy upravující přístup k zařízením služeb

Přístup k zařízení služeb a pravidla poskytování služeb těchto zařízení jsou upravena tuzemskými právními předpisy, jakož i předpisy Evropské unie. Právní úprava je především zahrnuta v ustanovení § 23d zákona o dráhách, kterým byl do českého právního řádu transponován článek 13 směrnice 2012/34/EU. Dále tuto problematiku upravuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2177 o přístupu k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou (dále též „nařízení Komise (EU)

2017/2177“).

Členění zařízení služeb a jejich provozní součásti v českém právním řádu podle § 23d odst. 5 zákona o dráhách stanoví prováděcí právní předpis, konkrétně § 3 odst. 1 vyhlášky č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále též „vyhláška č. 76/2017 Sb.“).

Podle § 23d odst. 1 a 4 zákona o dráhách, provozovatel zařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem, za cenu sjednanou podle cenových předpisů. Úřad na žádost toho, komu provozovatel zařízení služeb v rozporu s právními předpisy poskytnutí služeb těchto zařízení zcela nebo zčásti odepřel, uloží provozovateli uvedeného zařízení služeb uzavřít s žadatelem smlouvu umožňující tyto služby poskytnout alespoň v omezeném rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase.

Procesněprávní úprava předmětného správního řízení je obsažena v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) a částečně i v zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách. Pokud jde o hmotněprávní kvalifikaci, právní úprava je zde, jak je uvedeno výše, obsažena v zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách a dále v nařízení Komise (EU) 2017/2177.

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

Jednání účastníka řízení

Účastník řízení byl v kontrolovaném období od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2023 (dále též „předmětné období“) provozovatelem železniční stanice Brno hlavní nádraží, ve které provozoval provozní součást zařízení služeb čekárny pro cestující a provozní součást zařízení služeb prostory pro služby prodeje cestovních a rezervačních dokladů. Podle §

23d odst. 1 zákona o dráhách je jako provozovatel zařízení služeb povinen poskytnout

dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení služby bezprostředně související

s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle

cenových předpisů. Z těchto důvodů je tedy účastník řízení prodávajícím ve smyslu § 16

odst. 1 zákona o cenách. Účastník řízení jako provozovatel zařízení služeb

prostřednictvím zařízení služeb nabízel služby bezprostředně související s provozováním

drážní dopravy. Podle zákona o cenách za užití výměrů MF se v případě těchto služeb

jedná o zboží, které prodávající může nabízet k prodeji za věcně usměrňované ceny.

Úřad provedl u účastníka řízení kontrolu dodržování podmínek zákona o cenách, zejména podmínek pro stanovení věcně usměrňovaných cen ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) a § 11 zákona o cenách, při kalkulaci a uplatňování věcně usměrňovaných cen za užití zařízení služeb pro účely bezprostředně související s provozováním drážní dopravy.

V rámci kontroly si Úřad vyžádal od účastníka řízení následující podklady8:

Seznam všech zařízení služeb a jejich provozních součástí provozovaných

účastníkem řízení v kontrolovaném období v železniční stanici Brno hlavní nádraží.

Současně byl účastník řízení požádán o označení doby, po kterou plnila funkci

provozovatele těchto zařízení služeb.

Kalkulace věcně usměrňovaných cen za užití zařízení služeb železniční stanice Brno

hlavní nádraží a jejich provozních součástí, platná pro kontrolované období.

Nabídkové ceníky za užití zařízení služeb železniční stanice Brno hlavní nádraží a

jejich provozních součástí, platné pro kontrolované období.

Odeslané (vydané) faktury a došlé (přijaté) faktury včetně dodacích listů za

kontrolované období od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2023, které se týkají zařízení služeb

železniční stanice Brno hlavní nádraží a jejich provozních součástí.

Smlouva o nájmu věci včetně dodatků uzavřená mezi společností České dráhy, a.s.

jako pronajímatelem a účastníkem řízení jako nájemcem týkající se železniční

stanice Brno hlavní nádraží pro kontrolované období.

Smlouvy o podnájmu nemovitosti včetně dodatků uzavřené mezi účastníkem řízení

jako nájemcem a podnájemci týkající se zařízení služeb a jejich provozních součástí

v železniční stanici Brno hlavní nádraží pro kontrolované období.

Popis zařízení služeb provozovaných účastníkem řízení v železniční stanici Brno

hlavní nádraží a jejich provozních součástí, jak požaduje čl. 5 odst. 1 nařízení Komise

2017/2177.

Účastník řízení následně dne 15. 9. 2023 zaslal prostřednictvím datové schránky část požadovaných podkladů s průvodním dopisem, který je veden u kontrolního orgánu pod

Strana 5 protokolu o kontrole

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

č. j. UPDI3117/23/AM9. Byla poskytnuta smlouva o nájmu věci č. 9149003008 ze dne

5. 8. 2008, včetně dodatku č. 1, č. 2 a č. 3, uzavřená mezi společností České dráhy, a.s.

jako pronajímatelem a kontrolovanou osobou jako nájemcem (dále též „smlouva o

nájmu“). Tato smlouva však byla významně anonymizována. Účastník řízení dále zaslal

kalkulace ceny za užití zařízení služeb a jeho provozních součástí železniční stanice. Brno

hl. n. - čekárna pro cestující / pokladny, datovaná dne 27. 7. 2023. K vyžádaným ceníkům

účastník řízení uvedl, že těmito nedisponuje, jelikož cena je uvedena v aktuálním popisu

zařízení služeb a dle § 13 odst. 1 zákona o cenách je „prodávající povinen, pokud nejde o

prodej zboží spotřebitelům, předložit kupujícímu na jeho žádost nabídkový ceník,

obsahující ceny nabízeného zboží ve vztahu k určeným podmínkám.“ Dle účastníka řízení

se na něj žádný z dopravců s žádostí o předložení ceníku doposud neobrátil a pokud by

tomu tak bylo, byl by mu ceník zpřístupněn po provedení aktuální kalkulace.

Dne 20. 9. 2023 vydal Úřad, jako kontrolní orgán, usnesení č. j. UPDI-3134/23/PM (dále též „usnesení“)10, kterým uložil účastníkovi řízení předložit smlouvu o nájmu v plném znění, a to do 5 dnů od doručení usnesení. Usnesení bylo účastníkovi řízení doručeno dne 24. 9. 2023. Účastník řízení podal dne 9. 10. 2023 rozklad11 proti usnesení o uložení povinnosti předložit smlouvu o nájmu v plném znění, jelikož usnesení považoval za nezákonné a uvedl důvody rozkladu. Rozhodnutím č. j. UPDI-4240/23/MR12 ze dne

7. 12. 2023 rozhodl místopředseda ÚPDI tak, že usnesení zrušil a věc vrátil k novému

projednání. Účastník řízení v mezičase zaslal dopis ze dne 29. 9. 2023, který je veden pod

č. j. UPDI-3259/23/AM. Zde byla v příloze poskytnuta smlouva o nájmu, která byla oproti

předchozí verzi poskytnuté smlouvy méně anonymizovaná, nicméně opět nebyla dodána

v požadovaném plném znění. Dále byly poskytnuty smlouvy mezi účastníkem řízení jako

nájemcem a společností RegioJet a.s., náměstí Svobody 86/17, Brno-město, 602 00 Brno,

IČO 28333187 jako podnájemcem, popis zařízení služeb ve znění změny č. 001 účinné

od 1. 8. 2023 vydaný účastníkem řízení, kalkulace ceny za užití zařízení služeb a jeho

provozních součástí železniční stanice Brno hl. n. - čekárna pro cestující / pokladny za rok

2020, 2021, 2022 a 2023 a další materiály. Byl zároveň předložen větší počet vyžádaných

faktur.

Účastník řízení mezitím předložil zbylé vyžádané dokumenty dopisem ze dne 2. 10. 2023, který je veden pod č. j. UPDI-3305/23/AM13. Byla předložena zbývající část vyžádaných faktur za kontrolované období.

Úřad výzvou č. j. UPDI-3344/23/PM14 ze dne 9. 10. 2023 vyzval účastníka řízení k zaslání dalších podkladů, a to hlavní knihy v analytické struktuře za kontrolované období, k přiřazení analytických nákladových účtů k jednotlivým položkám kalkulace ceny za užití zařízení služeb a jeho provozních součástí ve struktuře kalkulace dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 450/2009 Sb., a k přiřazení prvotních účetních dokladů a smluv k jednotlivým položkám výsledných nákladů.

Strana 7 protokolu o kontrole

Strana 8 protokolu o kontrole

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

Na tuto výzvu účastník řízení zaslal dne 19. 10. 2023 průvodní dopis15 s komentářem a přílohami, který je veden u kontrolního orgánu pod č. j. UPDI-3593/23/AM. Byla poskytnuta hlavní kniha za roky 2020–2023 a textace ke kalkulacím ve struktuře: - Popis zařízení služeb, - Struktura kalkulace dle vyhlášky č. 450/2009 Sb., - Cena za užívání čekárny/pokladen dopravcem, - Slovní popis kalkulačního klíče.

Dalším dopisem16 účastníka řízení ze dne 13. 11. 2023, který je veden pod č. j. UPDI3934/23/AM, byl poskytnut nákres půdorysu přízemí nádražní budovy v Brně s rozdělením prostor, které využívá účastník řízení a které využívá společnost České dráhy, a.s.

Úřad v mezičase vyzval účastníka řízení výzvou17 č. j. UPDI-3978/23/SF ze dne 21. 11.

2023 k doložení dalších podkladů a zodpovězení mj. dotazu: „V kalkulaci ceny za

provozní součást zařízení služeb žst. Brno, hl. n., rok 2023 - Čekárna pro cestující uvedla

kontrolovaná osoba položky uvedené v přiložené tabulce. Vzhledem k tomu, že do ceny

zboží, u něhož se uplatňují věcně usměrňované ceny, lze promítnout pouze ekonomicky

oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví související

výlučně s regulovaným zbožím, doložte výpočet jednotlivých položek uvedených ve

sloupci „Celkové roční náklady (Kč/rok)“ a přiřaďte k jednotlivým položkám čísla účetních

dokladů těchto nákladů.“ Dále byl účastník řízení vyzván, aby v případě, že jsou náklady

vykazovány formou odpisů majetku, doložil karty majetku k těmto odpisům. V případě,

že byla použita poměrná část nákladů, měl účastník řízení doložit, jakým způsobem byl

stanoven koeficient pro výpočet tohoto poměru. Účastník řízení byl touto výzvou

obdobně vyzván k doložení výpočtů nákladů uplatněných v ceně za užití provozní

součásti zařízení služeb – pokladna. V obou případech měl účastník řízení postupovat v

případě kalkulací cen za ostatní roky kontrolovaného období. Na tuto výzvu odpověděl

účastník řízení dopisem18 ze dne 6. 12. 2023, vedeném pod č. j. UPDI-4242/23/MR, a v

příloze zaslal vyžádaný popis zařízení služeb pro pokladny účinný od 31. 7. 2020 a tabulky

poměrů

a koeficientů použitých v kalkulacích cen. Výzvou č. j. UPDI-4323/23/SF19 ze dne

13. 12. 2023 Úřad opět účastníka řízení vyzval k zaslání smlouvy o nájmu, včetně

dodatků, uzavřené mezi společností České dráhy, a.s. jako pronajímatelem a účastníkem

řízení jako nájemcem, která se týká železniční stanice Brno hlavní nádraží a

kontrolovaného období 1. 1. 2020 - 31. 8. 2023, a to v plném znění. Účastník řízení

reagoval dopisem20 ze dne 20. 12. 2023 nadepsaném jako „Reakce na Vaši výzvu“, který

je veden pod č. j. UPDI-4433/23/MR. Účastník řízení setrval na svém původním

stanovisku neposkytnout smlouvu o nájmu v plném znění, poskytl pouze bod smlouvy

Strana 8 protokolu o kontrole, resp. příloha dokumentu č. 10 správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0616/2024/PR

Strana 8 protokolu o kontrole

Strana 9 protokolu o kontrole

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

týkající se indexace finanční složky nájemného a tabulku cen účtovaných

pronajímatelem.

S ohledem na to, že účastník řízení neúplně doložil náklady, které promítl do kalkulací cen za užití provozní součásti – čekárna pro cestující a provozní součásti – pokladny, za kalendářní roky 2020, 2021, 2022, 2023, u položek č. 1) „Přímý materiál“, č. 2) „Přímé mzdy“, č. 3) „Ostatní přímé náklady“, č. 4 b) „Správní režie“, č. 4 c) „Odpisy“ a č. 4 d) „U pronajatého majetku výše nájemného“, Úřad opětovně vyzval účastníka řízení výzvou21 č. j. ÚOHS-01844/2024/452 ze dne 15. 1. 2024 k zaslání smlouvy o nájmu, a to v plném znění do 5 dnů ode dne doručení této výzvy. Na tuto výzvu reagoval účastník řízení dopisem22 ze dne 22. 1. 2024, který je veden u kontrolního orgánu pod č. j. ÚOHS03212/2024/400, a přiložil smlouvu o nájmu v plném znění, dodatků a příloh.

VI.

Posouzení jednání účastníka řízení Úřadem

a) Neúplné doložení ekonomicky oprávněných nákladů

Jak je dále uvedeno ve vyřízení námitek proti kontrolním zjištěním23 ze dne 13. 5. 2024 č. j. ÚOHS-19277/2024/452 „Nadřízená osoba uzavírá, že kontrolovanou osobou nebyl doložen způsob výpočtu jednotlivých položek kalkulace. Zde upozorňuje nadřízená osoba na skutečnost, že je povinností kontrolované osoby, aby prokázala, že všechny náklady vstupující do kalkulace ceny jsou náklady oprávněnými. Kontrolovaná osoba pak až v rámci námitkového řízení doložila, jak dospěla ke konečným částkám u jednotlivých položek. Tomuto je ovšem nutno vytknout, že nikde nedoložila, jakým způsobem byly stanoveny jednotlivé koeficienty, které významně vstupují do těchto výpočtů.

Kontrolovaná osoba nikde nevysvětluje, jakým způsobem k těmto koeficientům dospěla.

Výjimku tvoří koeficienty, které byly vypočítány poměrem pronajaté a pronajímané

plochy. Sestavení kalkulace ceny, a tedy vstup relevantních podkladů a dat, může začít již

ve fázi prvotního zaúčtování účetních operací v účetním deníku. V okamžiku prováděné

rekonstrukce kalkulace je ovšem nutno vybrat relevantní data z celkového objemu v

účetním deníku. Tento výběr dat není kontrolní orgán vůbec schopen provést bez znalosti

detailních doprovodných informací konkrétních okolností, kterými disponuje pouze a

jedině kontrolovaná osoba“. Účastník řízení tedy v předmětném období uplatňoval ceny,

jejichž způsob stanovení doložil pouze částečně. K tomuto závěru Úřad dospěl na základě

protokolu, kde v návaznosti na doplnění podkladů v rámci námitkového řízení uzavřel, že

náklady obsažené v předloženém účetnictví a podkladech neprokazují jejich oprávněnost

na pořízení, zpracování a oběhu zboží souvisejícího výlučně s regulovaným zbožím.

Účastník řízení během kontrolního řízení předložil množství účetních dokladů, kalkulací a

souvisejících podkladů. Nikde však nedoložil, jakým způsobem dospěl k výši jednotlivých

položek, jakým způsobem dospěl k částce zahrnuté v položce náklady, ani jakým

způsobem vypočítal koeficienty užité pro výpočet těchto nákladů. Tento názor Úřadu je

Strana 9 protokolu o kontrole

Příloha dokumentu č. 3 správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0616/2024/PR

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

pak podpořen také soudní znalkyní, která zpracovala znalecký posudek, jehož zpracování

zadal účastník řízení a Úřadu zaslal dne 29. 8. 2024.

V této souvislosti Úřad demonstruje shora uvedený závěr na položce přímé mzdy, která figuruje v dokumentu Kalkulace ceny za provozní součást zařízení služeb železniční stanice. Brno, hl. n. rok 2022 – Pokladny (tento dokument je přílohou podání účastníka řízení ze dne 29. 9. 2023 dokument nazvaný jako Zaslání zbylých dokumentů, příloha nazvaná jako Kalkulace nájemného Zařízení služeb 2022 Pokladny24). Účastník řízení v tabulce uvedené v odst. 2 předmětného dokumentu (dále též „tabulka“) ve třetím sloupci uvedl jako položku přímé mzdy – Celkové roční náklady (Kč/rok) ve výši

[obchodní tajemství] Kč. Ve čtvrtém sloupci pak uvedl jako položku přímé mzdy –

Jednotkové roční náklady prodejní plochy (Kč/m2/rok) ve výši [obchodní tajemství] Kč. V

odst. 1 předmětného dokumentu je pak uvedena podlahová plocha Pokladen jako 17,34

m2. Prostřednictvím uvedeného příkladu Úřad vytýkal účastníkovi řízení předmětnou

nesprávnou cenovou kalkulaci již v Protokolu ze dne 26. 3. 2024, č. j. ÚOHS13203/2024/45225, kde Úřad na str. 22 uvedl tabulku uvedenou níže včetně úvah a

výpočtů k této tabulce takto: „Zde za rok 2021 uvádí kontrolovaná osoba celkovou sumu

přímých mezd [obchodní tajemství] oproti stejnému období v roce 2022, kdy uvádí v

kalkulaci celkovou sumu přímých mezd [obchodní tajemství], přestože jednotkové roční

náklady pronajímané plochy x pronajímaná plocha m2 [obchodní tajemství] jsou rovny

částce [obchodní tajemství], tzn. kontrolním orgánem dopočítané sumy jsou prakticky

srovnatelné viz. tabulka č. 5) a tabulka č. 6) výše. Uvedený rozpor v kalkulovaných

částkách kontrolovaná osoba opět neobjasnila.“

Účastník řízení se k uvedenému rozporu vyjádřil na str. 7 v dokumentu Námitky proti protokolu o kontrole ze dne 11. 4. 2024 (dále též „námitky“)26: „Při výpočtu ceny pro rok

2022 vyšla Kontrolovaná osoba z toho, že roční mzdy zaměstnanců činí [obchodní

Strana č. 22 protokolu o kontrole, resp. příloha dokumentu č. 10 správního spisu sp. zn. ÚOHSS0616/2024/PR, soubor nazvaný Kalkulace_najemneho_Zarizeni_sluzeb_2022_Pokladny

Příloha dokumentu č. 3 správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0616/2024/PR

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

tajemství] Kč. Poměr těchto mezd na činnostech na hlavní výpravní budově činí pro daný

rok [obchodní tajemství]%, poměrem podlahové plochy (150,18 m2 z celkových 2240 m2)

z toho připadá na čekárnu [obchodní tajemství]Kč na rok, tento podíl nákladů je pak

možné převést naprosto snadno na jeden metr čtvereční za měsíc či rok. Na analytických

účtech je toto zachyceno na účtech č. 521000, 524000, 527000, 528100.“27 Zároveň

účastník řízení v příloze námitek doložil opravenou cenovou kalkulaci uvedeného, tj.

konkrétně dokument Kalkulace nájemného Zařízení služeb 2022 Pokladny. 28 Uvedeným

dokumentem došlo nicméně fakticky pouze k jediné změně jediné hodnoty, a to hodnoty

ve třetím sloupci jako položku přímé mzdy – Celkové roční náklady (Kč/rok) ve výši

[obchodní tajemství] Kč, která byla nově změněna na částku [obchodní tajemství] Kč.

Fakticky tedy účastník řízení změnil tuto položku na základě výtky, která mu byla učiněna

ze strany Úřadu prostřednictvím Protokolu. V této souvislosti je nelogické, že by změna

hodnoty nevedla k nutné změně výsledné částky hodnoty uvedené ve vedlejším sloupci,

tj. ve čtvrtém sloupci – položka přímé mzdy – Jednotkové roční náklady prodejní plochy

(Kč/m2/rok) ve výši [obchodní tajemství] Kč, když tato je s hodnotou sloupce 3

matematicky svázána – podílem podlahové plochy o velikosti 17,34 m2. Úřad

zdůrazňuje, že vstupní podklady nemá k dispozici, tedy není schopen uvedenou hodnotu

jakkoli ověřit.

Účastník řízení, jak je uvedeno shora, změnu této položky uvedené v předchozím bodě odůvodnil takto: „Při výpočtu ceny pro rok 2022 vyšla Kontrolovaná osoba z toho, že roční mzdy zaměstnanců činí [obchodní tajemství] Kč. Poměr těchto mezd na činnostech na hlavní výpravní budově činí pro daný rok [obchodní tajemství]%, poměrem podlahové plochy (150,18 m2 z celkových 2240 m2) z toho připadá na čekárnu [obchodní tajemství]

Kč na rok, tento podíl nákladů je pak možné převést naprosto snadno na jeden metr

čtvereční za měsíc či rok. Na analytických účtech je toto zachyceno na účtech č. 521000,

524000, 527000, 528100.“29 Nelze však z žádných tvrzení ani podkladů dovodit, proč je

původní celková hodnota [obchodní tajemství] Kč podělena právě hodnotou ve výši

[obchodní tajemství] % a tato není žádným způsobem vysvětlena ani doložena. Dále je

pak uvedeno, že poměrem podlahové plochy (150,18 m2 z celkových 2240 m2) z toho

připadá na čekárnu [obchodní tajemství] Kč na rok. Dále je pouze slovně konstatováno,

že tento podíl nákladů je pak možné převést naprosto snadno na jeden metr čtvereční za

měsíc či rok. Jak bylo uvedeno shora – výtka Úřadu se váže k cenové kalkulaci pokladny

nikoli čekárny, nicméně i se zohledněním tohoto rozdílu a při odečtení [obchodní

tajemství]% a podílu celkové podlahové plochy k podlahové ploše pokladen nelze

jednoduchým matematickým dopočtem dospět k hodnotě uvedené v cenové kalkulaci

pokladny.

Pozn. účastník řízení se vyjadřuje k prostorám čekárny, nicméně vytýkána ze strany Úřadu mu v této

souvislosti k této položce byla cenová kalkulace pokladny. V tomto bodě byla však původní položka cenové

kalkulace čekárny shodná a bez vnitřních rozporů. Rozpory byly v cenové kalkulaci čekárny shledány v jiných

položkách.

Příloha dokumentu č. 10 správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0616/2024/PR soubor nazvaný

Kalkulace_najemneho_Zarizeni_sluzeb_2022_Pokladnyf

Strana 7 v dokumentu Námitky proti protokolu o kontrole ze dne 11. 4. 2024, resp. příloha dokumentu č. 3

správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0616/2024/PR

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

Ze znaleckého posudku mj. vyplývá, že Úřad nebyl schopen ze zaslaných písemností účastníka řízení zkalkulovat cenu celkem u provozní součásti zařízení služeb železniční stanice Brno – hlavní nádraží na rok 2022 - prostory pro služby prodeje cestovních a rezervačních dokladů (pokladny), jelikož předložená kalkulace obsahovala početní nesprávnosti a matoucí údaje a nebylo možné ověřit některé kalkulační položky.

Kalkulace dále neobsahovala provázanosti formou použitých matematických vzorců,

odkazů např. na konkrétní účet, účetní zápis v hlavní knize, středisko, na použitý

koeficient, na konkrétní písemnost, seznam faktur atp. Dále pak účastník řízení

nepředložil spolu s kalkulací vnitrofiremní metodiku, ze které by vyplývalo, co tvoří

ekonomicky oprávněné náklady, co ekonomicky neoprávněné náklady a jak je kalkulován

přiměřený zisk. Obdobně se soudní znalkyně vyjádřila ke kalkulaci ceny za tento druh

zboží na rok 2023 a také ke kalkulacím cen zboží – čekárna pro cestující na roky 2022 a

2023. Vzhledem k tomu, že podklady předložené účastníkem řízení jsou obsahem i

formou téměř totožné a mění se především výše jednotlivých nákladů, lze uzavřít, že

stejnou vadou trpí předložené kalkulace cen za oba dva druhy zboží na kalendářní roky

2020 i 2021, neboť je používán stejný kalkulační mechanismus.

b) Uplatnění vyššího než skutečného ekonomicky oprávněného nákladu

Dále účastník řízení při vypočtu postupoval chybně, když do ceny zboží – provozní součást, pokladny – na rok 2020 zahrnul náklad nájemné ve výši [obchodní tajemství] .

Zatímco skutečné nájemné bylo pronajímatelem železniční stanice Brno hlavní nádraží,

společností České dráhy, a. s., IČO 70994226, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody

1222/12, Nové Město, 110 00 Praha 1, účtováno ve výši [obchodní tajemství]. Obdobně

je tomu i při kalkulaci cen za daný druh zboží na rok 2021 kdy skutečný náklad na

nájemné [obchodní tajemství] Kč/m2/rok, zatímco náklad uplatněný v ceně za zboží činil

[obchodní tajemství]. V případě roků 2022, 2023 skutečný náklad na nájemné činil

[obchodní tajemství] resp. [obchodní tajemství]Kč/m2/rok a náklad uplatněný v ceně

zboží činil [obchodní tajemství] Kč/m2/rok. Toto je patrno z dodatku protokolu č j.

ÚOHS-21701/2024/452 ze dne 29. 5. 2024, který odkazuje na přílohu30 dokumentu

nazvaného „Reakce na Vaši výzvu“, datovaný dne 20. 12. 2023, původní č. j. UPDI4433/23/MR. I u těchto nákladů platí, že vzhledem k jejich neprovázanosti s konkrétními

účty Úřad tyto náklady nepovažuje za zcela doložené.

VII.

Vyjádření účastníka řízení

Účastník řízení ve svém vyjádření ze dne 29. 8. 2024 opakovaně uvádí argumenty, které lze rozdělit do dvou bodů. Prvním bodem je požadavek, aby Úřad provedl kontrolní kalkulace, a dále zpochybnění vhodnosti vyžádané účetní dokumentace. V druhém bodu pak účastník řízení interpretuje závěry znaleckého posudku ve svůj prospěch.

Dne 11. 11. 2024 zaslal účastník řízení vyjádření, ve kterém namítá, že je v tomto řízení

projednáván pouze přestupek podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona o cenách, když protokol

Strana 2 a 3 dodatku k protokolu, resp. příloha dokumentu č. 3 správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0616/2024/PR

dokument Nájemné_placené_ČD.pdf

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

poukazuje i na porušení povinností plynoucích z § 11 zákona o cenách, a tedy by bylo

na místě, projednat i tento skutek v rámci jednoho řízení. Poukazuje přitom na zásadu

hospodárnosti, kdy by podle ní měla být i tato věc projednávána v tomto řízení

o přestupku jakožto společném řízení podle § 88 odst. 1 zákona o přestupcích. Dále pak

uvedl, že účastníkovi řízení nevznikl žádný nepřiměřený majetkový prospěch v letech

2022 a 2023, přičemž za roky 2020 a 2021 s ohledem na závěry znaleckého posudku toto

považuje rovněž za vysoce nepravděpodobné.

a) Požadavek na projednání dalších porušení zákona v rámci jednoho řízení

Úřad k tomuto uvádí, že obecně platí, že protokol o kontrole může sloužit jako jeden ze stěžejních důkazních pramenů. Jednotlivá případná porušení zákona pak nemusí nutně znamenat, že každé takové konkrétní porušení normy, které je zadokumentované v protokolu o kontrole, dosahuje společenské škodlivosti, tak jak stanoví zákon o přestupcích. Úřad po vyhodnocení jak závěrů protokolu, tak dalších listinných podkladů obsažených ve spise CKO003/23, dospěl k závěru, že v daném konkrétním případě zahájí řízení o přestupku pouze pro porušení § 6 odst. 1 zákona o cenách. b) Požadavek na provedení kontrolní kalkulace Úřadem a zpochybnění Úřadem vyžádané účetní dokumentace

Podle účastníka řízení protokol nesplňuje všechny náležitosti na něj právními předpisy kladené, jelikož nevychází z řádně zjištěného skutkového stavu. Podle účastníka řízení se měl Úřad jakožto kontrolní orgán v průběhu kontroly dopustit dvou zásadních pochybení. Jednak když nevyšel z prvotních účetních dokladů a zadruhé, když nepřistoupil k vlastnímu vytvoření ceny podle stanovených pravidel s využitím podkladů.

Pokud se jedná o vhodnost vyžádané účetní evidence, Úřad uvádí, že z § 13 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyplývá: „Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak a) v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období; b) v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky).“

Jinými slovy, zásadní rozdíl mezi hlavní knihou a účetním deníkem je v tom, že v účetním deníku jsou evidovány chronologicky všechny účetní zápisy, zatímco v hlavní knize jsou oproti tomu účetní zápisy evidovány z věcného hlediska, tedy podle účtů, pod které spadají. V praxi tak účetní kniha i hlavní deník obsahují stejné informace, ovšem z hlavní knihy lze informace dohledat podle jednotlivých účtů, naproti tomu z účetního deníku lze tytéž informace dohledat podle data zaúčtování. Pokud by Úřad přistoupil k ověření správnosti výpočtů prostřednictvím účetního deníku, jak navrhuje účastník řízení, byl by tento postup v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť by k zatřídění ekonomicky oprávněných nákladů musel Úřad vyžádat dodatečné informace, resp. bylo by nutno, aby tyto informace byly Úřadu doloženy.

Pokud se jedná o opakovaný požadavek, aby Úřad provedl kontrolní propočet, tak jak účastník řízení požadoval i během kontrolního řízení, pak Úřad uvádí, že úkolem

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

kontrolního orgánu svěřeným mu zákonem je ověřit, zda postup kontrolované osoby byl

či nebyl v souladu s cenovými předpisy. V případě, že kontrolovaná osoba takový postup

nepředloží, pak i případná rekonstrukce kalkulace provedená kontrolovaným orgánem

pozbývá významu, neboť kontrolní orgán v tom případě nemá co kontrolovat,

a rekonstrukce kalkulace kontrolního orgánu nemůže v žádném případě nahradit postup

kontrolované osoby. Pokud účastník řízení ve svém vyjádření uvádí, že „…vytvoření ceny

podle právními předpisy stanovených (nikoli kontrolovanou osobou určených či

použitých) pravidel je naprosto standartní metodou provádění cenové kontroly a ověření

postupu kontrolované osoby se uplatní jen tam, kde jsou k tomu podklady, tedy pokud

kontrolovaná osoba především zachycením postupu v nějakém dokumentu disponuje a

z jiných poskytnutých podkladů dokladů lze tento postup ověřit.“, pak Úřad konstatuje, že

k tomuto kroku ani nebylo možno přistoupit, neboť, jak uvádí i znalecký posudek

poskytnutý účastníkem řízení, Úřad nebyl schopen z písemností zaslaných účastníkem

řízení zkalkulovat cenu celkem ani u provozní součásti zařízení služeb železniční stanice

Brno, hlavní nádraží – čekárna pro cestující, ani provozní součásti zařízení služeb

železniční stanice Brno, hlavní nádraží – pokladny. Toto platí jak pro rok 2022, tak pro

rok 202331.

c) Znalecký posudek

Jak již bylo zmíněno, účastník řízení zadal vypracování znaleckého posudku z odvětví, který je součásti spisu. Tento znalecký posudek měl odpovědět na následující otázky:

Byl schopen ÚHOS na základě dodaných smluvních a účetních podkladů společností

Brno new station development a.s. zkalkulovat cenu za užití provozní součásti zařízení

služeb (čekárna a pokladny nacházející se ve výpravní budově hl. n. v Brně)

na kalendářní rok 2022 a 2023?

Je možné na základě zaúčtovaných účetních dokladů společností Brno new station development a.s. provést kalkulaci ceny za užití provozní součásti zařízení služeb (čekárny, pokladen nacházející se ve výpravní budově Hlavního nádraží v Brně) na rok

2022 a 2023 ve struktuře Přílohy č. 1 vyhlášky č. 450/2009 Sb., kterou se provádí

zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška

450/2009")?

Pokud dospějete k závěru, že kalkulaci lze provést, jak je výše uvedeno, kalkulaci prosím proveďte, a to i v případě provedení částečné kalkulace, nebude-li možné provést kalkulaci úplnou.

Pokud kalkulaci provést nelze, sdělte důvody a uveďte správný způsob kalkulace.

K otázce č. I. soudní znalkyně uvedla: „Znalec na základě provedené analýzy a následné syntézy dostupných písemností i jím sestavených kalkulací, vyjadřuje názor, že ÚOHS nebyl schopen ze zaslaných písemností BNSD zkalkulovat cenu celkem u provozní součásti zařízení služeb železniční stanice Brno, hlavní nádraží na rok 2022 - čekárna pro cestující, na rok 2022 - pokladny, na rok 2023 - čekárna pro cestující, na rok 2023 - pokladny.“

K otázce č. II soudní znalkyně uvedla:

Znalci byly zaslány podklady ke kalkulaci cen právě za tyto dva kalendářní roky.

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

„Na základě znalcem provedených analýz písemností, které znalci poskytla pro

zpracování tohoto znaleckého posudku BNSD, tak i na základě odpovědí znalce

na znaleckou otázku I. a Ill. nacházejících se v tomto znaleckém posudku, znalec

uzavírá, že je možné, a to na základě znalcem stanovených předpokladů a bez

možnosti ověřit oprávněnost či neoprávněnost v kalkulaci zaevidovaných nákladů,

provést plánovou kalkulaci ceny za užití provozní součásti zařízení služeb (čekárny,

pokladen, nacházející se ve výpravní budově Hlavního nádraží v Brně) na rok 2022 a

2023 ve struktuře Přílohy č. 1 vyhlášky č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č.

526/1990 Sb. o cenách ve znění pozdějších předpisů“

Z těchto závěrů znaleckého posudku pak vyplývá, že Úřad na základě předložených podkladů nebyl schopen provést kalkulace cen. Dále pak soudní znalkyně sice připouští, že kalkulace za splnění jí stanovených předpokladů provedena býti mohla, nicméně bez možnosti ověřit oprávněnost či neoprávněnost v kalkulaci zaevidovaných nákladů.

Účastník řízení ve svém vyjádření dále interpretuje znalecký posudek, přičemž konkrétně uvádí, že „…znalkyně dospěla v bodě i) posudku k závěru, že pokud kontrolní orgán zvolil postup k provedení kontroly, jaký zvolil a pokud vyžadoval podklady, jaké vyžadoval, pak nebyl schopen zkalkulovat cenu na základě dodaných smluvních a účetních podkladů...“,

Tato interpretace znaleckého posudku je však chybná, neboť soudní znalkyně v posudku uvedla, že „Znalec na základě provedené analýzy a následné syntézy dostupných písemností i jím sestavených kalkulací, vyjadřuje názor, že ÚOHS nebyl schopen ze zaslaných písemností BNSD zkalkulovat cenu celkem u provozní součásti zařízení služeb železniční stanice Brno, hlavní nádraží na rok 2022 - čekárna pro cestující, na rok

2022 - pokladny, na rok 2023 - čekárna pro cestující, na rok 2023 – pokladny.“ Toto

soudní znalkyně dále zdůvodňuje takto: „Dle zjištění znalce předložené kalkulace BNSD

ÚPDI dne 15. 9. 2023, 19. 10. 2023 a ÚOHS dne 11. 4. 2024 obsahovaly:

početní nesprávnosti v kalkulačních položkách;

odlišné údaje týkající se stanovených výší koeficientů a kalkulačních klíčů v ÚPDI

a ÚOHS předložených tabulkách a výší koeficientů uplatněných, výměr příslušných

prostor provozních součástí; číselných údajů vyplývajících z příslušných účtů

hlavní knihy;

nesrozumitelnosti v přiřaditelnosti jednotlivých částek v seznamu faktur

k příslušným analytickým účtům uvedeným v popisu kalkulačního klíče.

Kalkulace v tabulkovém editoru Microsoft Excel neobsahovala provázanosti formou

použitých matematických vzorců, odkazů, např. na konkrétní účet, účetní zápis v

hlavní knize, středisko, na použitý koeficient, na použitý kalkulační klíč, na výměru,

na konkrétní písemnost, seznam faktur atp., tak aby bylo možné přezkoumat tyto

použité vzorce v kalkulacích v návaznosti na odkazy na příslušné údaje. Kromě shora

uvedených zjištění znalce z písemností vyplývá, že BNSD nepředložila spolu

s kalkulacemi vnitrofiremní metodiku, ze které by vyplývalo, jak připravuje a na

základě jakých podkladů sestavuje plánové kalkulace, za jakým účelem je sestavuje,

na jaké období je vytváří, jak často a kdy tyto kalkulace aktualizuje, kdo je připravuje,

kdo je schvaluje, konkrétní specifikace jednotlivých kalkulačních položek, co tvoří

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

ekonomicky oprávněné náklady a co ekonomicky neoprávněné náklady, jak je

kalkulován přiměřený zisk, atp.“

Z uvedeného plyne, že znalkyně se v podstatných rysech shoduje se závěry Úřadu vyplývajícími z protokolu o kontrole ve znění dodatku k protokolu, tedy že z předložených podkladů nelze Úřadem provést relevantní výpočet k ověření správnosti kalkulace zaevidovaných nákladů.

Účastník řízení dále namítá, že soudní znalkyně z předložených podkladů byla schopna kalkulaci provést z účetních dokladů, a tak ověřit nejen správnost kalkulace, ale případně i výši nepřiměřeného majetkového prospěchu.

I zde musí Úřad konstatovat, že závěr posudku byl při nejmenším dezinterpretován.

Soudní znalkyně ve svém závěru uvádí, že „Na základě znalcem provedených analýz

písemností, které znalci poskytla pro zpracování tohoto znaleckého posudku BNSD, tak

i na základě odpovědí znalce na znaleckou otázku I. a Ill. nacházejících se v tomto

znaleckém posudku, znalec uzavírá, že je možné, a to na základě znalcem stanovených

předpokladů a bez možnosti ověřit oprávněnost či neoprávněnost v kalkulaci

zaevidovaných nákladů, provést plánovou kalkulaci ceny za užití provozní součásti

zařízení služeb (čekárny, pokladen, nacházející se ve výpravní budově Hlavního nádraží v

Brně) na rok 2022 a 2023 ve struktuře Přílohy č. 1 vyhlášky č. 450/2009 Sb., kterou se

provádí zákon č. 526/1990 Sb. o cenách ve znění pozdějších předpisů tak aby bylo možné

přezkoumat tyto použité vzorce v kalkulacích v návaznosti na odkazy na příslušné údaje.“

Kalkulaci tedy provést lze, nicméně vzhledem k výše uvedenému má kalkulace na

základě neověřitelných dat nevypovídající hodnotu.

Kromě shora uvedených zjištění znalce z písemností vyplývá, že účastník řízení nepředložil spolu s kalkulacemi vnitrofiremní metodiku, ze které by vyplývalo, jak připravuje a na základě jakých podkladů sestavuje plánové kalkulace, za jakým účelem je sestavuje, na jaké období je vytváří, jak často a kdy tyto kalkulace aktualizuje, kdo je připravuje, kdo je schvaluje, konkrétní specifikace jednotlivých kalkulačních položek, co tvoří ekonomicky oprávněné náklady a co ekonomicky neoprávněné náklady, jak je kalkulován přiměřený zisk, atp.

Soudní znalkyně na základě provedené analýzy a následné syntézy dostupných písemností i jí sestavených kalkulací vyjádřila názor, že Úřad nebyl schopen ze zaslaných písemností zkalkulovat cenu celkem u provozní součásti zařízení služeb železniční stanice

Brno, hlavní nádraží na rok 2022 - čekárna pro cestující, na rok 2022 pokladny, na rok

2023 - čekárna pro cestující, na rok 2023 - pokladny.

Dále Úřad konstatuje, že účastník řízení se nemůže dovolávat skutečnosti, že svým jednáním nezískal nepřiměřený majetkový prospěch, neboť vznik nepřiměřeného majetkového prospěchu není obligatorním znakem skutkové podstaty přestupku, který je účastníkovi řízení kladen za vinu. d) Závěr

Úřad výše popsal jednání účastníka řízení, které je v rozporu s cenovými předpisy.

Účastník řízení svým jednáním porušil závazný postup při tvorbě ceny a při kalkulaci ceny

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny tím, že do ceny a kalkulace zboží, u něhož

se uplatňuje věcné usměrňování cen, promítl náklady nad rámec ekonomicky

oprávněných nákladů pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví

související výlučně s regulovaným zbožím.

VIII.

Posouzení přestupku

Naplnění skutkové podstaty přestupku

Dle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o cenách se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako prodávající dopustí přestupku tím, že sjedná nebo požaduje cenu, jejíž výše nebo kalkulace není v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1 zákona o cenách.

Subjektem tohoto přestupku tedy může být pouze prodávající. Jelikož se v daném případě jedná o objektivní odpovědnost, není třeba u právnické osoby zkoumat zavinění.

Pokud se jedná o objekt přestupku, tímto je v daném případě zákonem chráněný zájem

spočívající v zajištění dodržování pravidel cenové regulace. Objektivní stránka skutkové

podstaty pak spočívá v jednání pachatele, kdy tento prodává zboží nebo služby, nebo

požaduje cenu jejíž výše nebo kalkulace není v souladu s podmínkami věcného

usměrňování cen podle § 6 odst. 1 zákona o cenách.

Úřad uvádí, že podle § 5 zákona o přestupcích je přestupek společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. V tomto případě je dán zájem společnosti na tom, aby provozovatelé zařízení služeb poskytovali všem dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů.

Účastník řízení jako právnická osoba v období od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2023 poskytoval služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy prostřednictvím provozních součástí zařízení služeb čekárna a provozních součástí zařízení služeb prostor pro prodej jízdních dokladů. A tedy jako prodávající sjednával nebo požadoval cenu, jejíž výše nebo kalkulace není v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1 zákona o cenách.

Zákonem chráněným zájmem je zajištění dodržování pravidel cenové regulace. Tento zájem účastník řízení porušil, když cenu za prodávané zboží – užití zařízení služeb stanovil v rozporu s cenovými předpisy. Úřad prokázal, že se účastník řízení dopustil tohoto přestupku a je za jeho spáchání odpovědný. Současně jednání účastníka řízení není trestným činem.

Jednání účastníka řízení jako trvající přestupek

Jednání účastníka řízení bylo v usnesení o zahájení řízení o přestupku č.j. ÚOHSSO616/2024/PR ze dne 31. 7. 2024 označeno jako pokračující přestupek, neboť jednání mělo spočívat v jednotlivých dílčích útocích, které měly být vedeny jednotným záměrem a které naplňovaly skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

útoku. V průběhu správního řízení však Úřad vyhodnotil, že se v případě jednání

účastníka řízení nejedná o přestupek pokračující nýbrž trvající, a to z toho důvodu, že se

v daném případě nejedná o několik na sebe navazující dílčích skutků, které by vykazovaly

stejné znaky a spojoval je jednotný záměr podle § 7 zákona o přestupcích, ale ve

skutečnosti se jedná o jeden skutek, kdy účastník řízení vyvolal svým jednáním

protiprávní stav, který dále po celé kontrolované období udržoval, jak bude vysvětleno

níže, a tedy o trvající přestupek podle § 8 zákona o přestupcích.

Trvající přestupek podle § 8 zákona o přestupcích je tedy takový přestupek, který spočívá ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán. Podstatným znakem trvajícího přestupku tedy je, že se nejedná o jednorázový přestupek, nýbrž je sankcionováno právě udržování po určitý časový úsek protiprávního stavu, který pachatel vyvolal, nebo jej ani vyvolat nemusel. Trvající přestupek je ukončen až ukončením protiprávního stavu.32

Úřad konstatuje, že účastník řízení vyvolal protiprávní stav tím, že od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2023, tedy po kontrolované období, požadoval cenu, jejíž kalkulace není v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1 zákona o cenách.

Účastník řízení tento protiprávní stav po celé kontrolované období udržoval, když

kalkulace cen na kalendářní roky 2020-2023 za užití provozních součástí zařízení služeb –

čekárna, resp. pokladna, nebyla stanovena v souladu s podmínkami věcného

usměrňování cen podle § 6 odst. 1 zákona o cenách.

Znak trvání se podle judikatury Nejvyššího správního soudu33 „vyznačuje plynulostí navozeného protiprávního stavu, který existuje nepřetržitě až do jeho ukončení.

Zákonodárce při vymezení trvajícího trestného činu spatřuje škodlivost činu právě v tom,

že pachatel udržuje protiprávní stav a postihováno je toto udržování protiprávního stavu.

Míra škodlivosti činu se postupem doby buď nemění, anebo se zvětšuje tím více, čím déle

čin trvá.“ Je zcela nepochybné, že jednání účastníka řízení naplňuje plynulost

navozeného protiprávního stavu, neboť, jak je uvedeno výše, jako provozovatel zařízení

služeb měl zákonnou povinnost kalkulovat jím požadovanou cenu za poskytované

zařízení služeb v souladu s cenovými předpisy. Toto však neučinil, když nevedl řádně

kalkulaci cen za užití provozních součástí zařízení služeb – čekárna a pokladna jízdních

dokladů, resp. tato nebyla stanovena v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen

podle § 6 odst. 1 zákona o cenách. Účastník řízení příslušné ceníky nevedl vůbec, přičemž

vycházel právě z cenové kalkulace, která byla zkalkulována nesprávně v rozporu s § 6

odst. 1 zákona o cenách. Tento protiprávní stav udržoval po celé kontrolované období a

v žádném okamžiku jej neodstranil.

Důležitou se pro posouzení jednání účastníka řízení jako trvajícího přestupku jeví také skutečnost, že účastník řízení po celé kontrolované období postupoval při kalkulaci stejným (stejně nesprávným) způsobem, kdy do kalkulace zahrnoval položky, jejichž výši následně při cenové kontrole nedokázal podložit, případně jejich výši stanovil v nezákonné výši. Na daném nemění nic ani skutečnost, že kalkulace v kontrolovaném

Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2006, č. j. 2 As 61/2005-56.

Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2016, č. j. 3 As 205/2015-29.

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

období byly stanoveny vždy pro příslušný rok, neboť ačkoli se mění konkrétní čísla,

samotné užití nesprávných položek v kalkulaci zůstává stále stejné.

Ohledně doby trvání posuzovaného jednání, a tedy doby trvaní přestupku, je pak třeba konstatovat, že Úřad tuto dobu vztáhl na kontrolované období, ačkoli podle judikatury správních soudů končí trvající přestupek ukončením trvajícího stavu. Úřad na tomto místě nemůže vyloučit, že protiprávní stav trval či trvá i po konci kontrolovaného období, avšak v rámci posouzení může Úřad posoudit pouze stav udržovaný po dobu kontrolovaného období, protože právě toto období v rámci kontroly zkoumal, k tomuto období shromáždil potřebné důkazy a k tomuto období byl zpracován protokol. Úřad tak v rámci řízení o přestupku nemůže zasáhnout za toto období, neboť nemá zadokumentované, na základě, jakých kalkulací požadoval účastník řízení cenu za užití zařízení služeb mimo kontrolované období.

Prověření zániku odpovědnosti za přestupek

Úřad se před uložením správního trestu zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích „Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.“

Podle § 31 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích „Promlčecí doba počíná běžet u trvajícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu“.

Podle § 30 zákona o přestupcích "Promlčecí doba činí 1 rok, nebo 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000

Kč.“

Podle § 16 odst. 4 písm. c) zákona o cenách „Za přestupek lze uložit pokutu do 10 000

000 Kč, jestliže výši nepřiměřeného majetkového prospěchu nelze zjistit nebo

nepřiměřený majetkový prospěch nevznikl, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až

f), odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b).“

Úřad se zabýval otázkou promlčení přestupku. S ohledem na to, že se jedná o přestupek podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona o cenách, kdy dle § 16 odst. 4 písm. c) zákona o cenách lze za daný přestupek uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč, čímž činí promlčecí doba 3 roky, a vzhledem k tomu, že kontrolované období bylo ukončeno

31. 8. 2023, promlčecí doba začala běžet den následující po tomto dni, tj. 1. 9. 2023.

Podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích se promlčecí doba přerušuje

oznámením o zahájení řízení o přestupku, přerušením promlčecí doby počíná běžet

promlčecí doba nová. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo doručeno účastníkovi

řízení dne 1. 8. 2024. Promlčecí doba tedy neuplynula, k promlčení přestupku nedošlo

a odpovědnost účastníka řízení nezanikla.

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

IX.

Stanovení výše pokuty

Za výše uvedený přestupek je dle § 16 odst. 4 písm. c) zákona o cenách možné uložit pokutu do výše 10.000.000 Kč, neboť, jak již Úřad uvedl v protokolu a v rámci celé cenové kontroly, výši nepřiměřeného majetkového prospěchu v tomto případě nelze zjistit. Při stanovení výše uložené pokuty přihlédl Úřad ke všem skutečnostem zjištěným v řízení o přestupku. Zejména přihlédl podle § 37 až § 40 zákona o přestupcích, k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, ke způsobu a okolnostem spáchání přestupku, k významu a rozsahu následků přestupku, a k povaze pachatele.

Je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že přestupek účastníka řízení trval s ohledem na posuzované období 3 roky a 8 měsíců. Toto Úřad považuje za přitěžující okolnost.

Polehčující okolnosti lze shledat v tom, že po provedené cenové kontrole je jednoznačně vidět snaha účastníka řízení přijmout opatření, aby do budoucna postupoval v souladu s cenovými předpisy. V této otázce je zcela zásadní vypracování nové metodiky ze strany účastníka řízení pro kalkulaci ceny za užití jím provozovaných zařízení služeb, jejíž sestavení Úřadu účastník řízení oznámil na jím iniciovaném ústním jednání konaném dne

7. 10. 2024. I z této skutečnosti je jasně patrná snaha účastníka řízení postupovat

do budoucna při sestavování kalkulací v souladu se zákonem. Účastník řízení

předmětnou metodiku předložil Úřadu přílohou podání ze dne 18. 11. 2024. Následně

uvedenou metodiku na ústním jednání konaném dne 2. 12. 2024 účastník řízení přednesl

včetně způsobu rozúčtování nákladů. K této otázce se osoby přítomné za Úřad vyjádřily

pozitivně v obecné rovině použitých vzorových kalkulací a struktuře ve smyslu a v

souladu s příslušnou vyhláškou a zejména ve vztahu k zohlednění snahy účastníka řízení

k odstranění škodlivého následku.

S ohledem na výše uvedené stanovil Úřad základní částku pokuty ve výši [obchodní tajemství] Kč. Po zohlednění přitěžující a polehčující okolnosti Úřad následně snížil základní částku pokuty [obchodní tajemství], čímž dospěl k výsledné částce pokuty ve výši [obchodní tajemství] Kč.

Účastník řízení je provozovatelem zařízení služeb bezprostředně souvisejících s provozováním drážní dopravy. Podle výroční zprávy za rok 202334 je základní kapitál účastníka řízení ke dni 20. 5. 2024 ve výši 63.280.000 Kč. Uložená částka pokuty ve výši

[obchodní tajemství]Kč pak tvoří [obchodní tajemství] % ze základního kapitálu účastníka

řízení a [obchodní tajemství] z maximální možné výše pokuty, jedná se tedy o uložení

pokuty při dolní hranici sazby. Z výše uvedeného Úřad dovozuje, že pokuta není

likvidační, ale zároveň je s to splnit funkci správní sankce.

Úřad upřednostnil preventivní funkci pokuty v přesvědčení, že projednání přestupku a stanovení pokuty při dolní hranici sazby postačí k odrazení od opětovného páchání přestupku.

Uložená pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, na účet Úřadu pro Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky, číslo účtu 19-24825621/0710 variabilní symbol 27723607.

Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=576297&typ=UPLNY

Č. j.: ÚOHS-O0052/2017/OO-07892/2019/110/JPa

Náklady řízení

Řízení o přestupku vyvolal účastník řízení porušením své právní povinnosti, proto mu

Úřad výrokem III. tohoto rozhodnutí uložil v souladu s § 95 odst. 1 zákona o přestupcích,

a § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o

rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o

výši paušální částky nákladů řízení, povinnost uhradit paušální částku nákladů správního

řízení ve výši 2.500 Kč.

Náklady řízení jsou splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky, číslo účtu 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000616.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 152 odst. 1 a 5 ve spojení s § 83 odst. 1

a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15

dnů ode dne jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu

hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, třída

Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno. Lhůta pro podání rozkladu se počítá ode dne následujícího po dni,

kdy bylo rozhodnutí účastníku řízení doručeno. Včas podaný a přípustný rozklad má

odkladný účinek.

JUDr. Petr Solský

místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

Brno new station development a.s., Benešova 703/21, 60200 Brno, datová schránka gcvc8zu

JUDr. Jiří Lojda, LL.M. EUR., Ph.D., advokát, Nemocniční 582/8, 19000 Praha, datová schránka

gd8nd3i

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy