I.ÚS 520/16 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 520/16 ze dne 22. 6. 2016 N 119/81 SbNU 853 Přísný respekt zásady presumpce neviny v případě posuzovaní proti sobě stojících výpovědí v situaci "tvrzení proti tvrzení"   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Davida Uhlíře a soudců Kateřiny Šimáčkové (soudce zpravodaj) a Tomáše Lichovníka - ze dne 22. června 2016 sp. zn. I. ÚS 520/16 ve věci ústavní stížnosti V. E. H., zastoupeného Mgr. Michalem Mazlem, advokátem, se sídlem Vinohradská 938/37, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2015 č. j. 3 Tdo 1129/2015-37, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2015 sp. zn. 67 To 167/2015 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 3. 2015 sp. zn. 41 T 63/2014, jimiž byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání zločinu křivého obvinění, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6 jako účastníků řízení a Městského státního zastupitelství v Praze jako vedlejšího účastníka řízení. I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2015 č. j. 3 Tdo 1129/2015-37, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2015 sp. zn. 67 To 167/2015 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 3. 2015 sp. zn. 41 T 63/2014 bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zásada nullum crimen sine lege dle čl. 39 Listiny základních práv a svobod a presumpce neviny dle čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. II. Tato rozhodnutí se proto ruší. III. Náhrada nákladů zastoupení se stěžovateli nepřiznává. Odůvodnění I. Vymezení věci a předchozí průběh řízení 1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jimiž měly být porušeny ústavní příkazy, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a způsobem, který zákon stanoví, dle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), princip presumpce neviny dle čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), zásada nullum crimen sine lege dle čl. 39 Listiny a čl. 7 odst. 1 Úmluvy, zásada rovnosti účastníků řízení před soudem dle čl. 37 odst. 3 Listiny, jakož i stěžovatelovo právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy, jeho právo na osobní svobodu dle čl. 8 odst. 2 Listiny a čl. 5 odst. 1 písm. a) Úmluvy a jeho právo na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. 2. Stěžovatel byl obžalován ze spáchání zločinu křivého obvinění, kterého se měl dopustit svým lživým trestním oznámením, které podal dne 6. 11. 2013 a doplnil dne 21. 11. 2013, a to v reakci na incident, při němž byl dne 5. 11. 2013 v noci nejprve dvěma revizory přistižen při jízdě prostředkem pražské hromadné dopravy bez platného jízdního dokladu, revizorům neprokázal svou totožnost, byla přivolána hlídka Policie České republiky a při následném ústním řešení situace venku se stěžovatel dal na útěk, přítomní tři policisté a jeden z revizorů jej začali pronásledovat a pak jej dopadli v křoví, v němž se schovával, načež jej policisté odvezli na služebnu. Obžaloba stěžovatele vinila z toho, že ve svém trestním oznámení lživě uváděl, že jej při incidentu revizoři fyzicky napadli, prohledávali mu kapsy, vymazali mu soukromé fotografie a videa i nahrávku incidentu z mobilních telefonů, odcizili mu diktafon a finanční hotovost ve výši 10 000 Kč a že přítomní policisté tomuto nečinně přihlíželi a že při incidentu stěžovatel utrpěl lehké zranění a došlo k poškození jeho batohu na notebook; přičemž v důsledku tohoto oznámení byli dotčení policisté i revizoři prověřováni ve věcech podezření ze spáchání trestných činů, která však nebyla prokázána. 3. Obvodní soud pro Prahu 6 v rámci předběžného projednání obžaloby usnesením ze dne 28. 11. 2014 sp. zn. 41 T 63/2014 věc vrátil státnímu zástupci k došetření podle § 188 písm. e) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Obvodní soud dospěl k závěru, že podání obžaloby je v dané věci minimálně předčasné, neboť výsledky vyšetřování dosud dostatečně neodůvodňují postavení stěžovatele před soud, jelikož v přípravném řízení nebyly opatřeny důkazy o všech základních skutkových okolnostech potřebných pro meritorní rozhodnutí soudu. Podle obvodního soudu bylo stěžovateli obžalobou kladeno za vinu jednak jednání, jehož se evidentně vůbec nedopustil (zejména nikoho přímo neobvinil z odcizení finanční částky při incidentu), a jednak jednání, u něhož dosud nebyly shromážděny relevantní důkazy, že se jej dopustil. Ve spise podle soudu zatím nebyl obsažen žádný přímý důkaz jednoznačně a nepochybně usvědčující stěžovatele z nepravdivého popisu událostí, vyjma výpovědí dotčených policistů a revizorů, u nichž však nelze vyloučit snahu ve vlastním zájmu uvádět ve věci nepravdu. 4. Toto rozhodnutí obvodního soudu bylo ke stížnosti státní zástupkyně přezkoumáno městským soudem, který je usnesením ze dne 19. 12. 2014 sp. zn. 67 To 392/2014 zrušil a obvodnímu soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Městský soud nesouhlasil se zpochybněním výpovědí policistů a revizorů ve věci, neboť ti "vypovídali jako svědci pod sankcí křivé výpovědi a těžko lze předpokládat, že by vědomě lhali a uváděli nepravdivé skutečnosti". Městský soud se též ztotožnil s názorem státní zástupkyně, podle níž přestože stěžovatel výslovně netvrdil, že mu obálku s penězi odcizili policisté či revizoři, z jeho tvrzení vyplývá jediný možný závěr, a to že peníze postrádá po incidentu s revizory a po zákroku policie. Celkově v dané věci podle městského soudu nedošlo k žádným závažným procesním vadám přípravného řízení, které by odůvodňovaly vrácení věci státnímu zástupci k došetření, a obvodním soudem dále požadované doplnění dokazování lze provést v hlavním líčení. 5. Obvodní soud poté rozsudkem ze dne 20. 3. 2015 sp. zn. 41 T 63/2014 uznal stěžovatele vinným ze zločinu křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) a e) trestního zákoníku a odsoudil jej k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Uvedeného zločinu se stěžovatel měl dopustit svým trestním oznámením učiněným dne 6. 11. 2013 nejprve na místním oddělení Policie České republiky a poté na Generální inspekci bezpečnostních sborů (dále jen "GIBS") a doplněným dne 21. 11. 2013, v němž po náležitém poučení o trestní odpovědnosti za uvedení nepravdivých údajů záměrně nepravdivě uvedl, že "dne 5. 11. 2013 v době po 23.30 hod. poblíž tramvajové zastávky ‚Bílá Hora' mu revizor dopravního podniku, který u něj předtím prováděl přepravní kontrolu, po cca minutu trvajícím kroucení ruky trvale odcizil jeho digitální diktafon zn. Sanyo a zároveň se revizoři dočasně zmocnili jeho dvou mobilních telefonů LG, z nichž se snažili smazat data, kdy tomuto jednání nečinně přihlíželi přivolaní policisté z Místního oddělení Ruzyně, a dále též nepravdivě uvedl, že měl u sebe obálku s částkou 10 000 Kč a tuto po celém incidentu s revizory a následném zadržení ze strany policistů a jeho eskortě na MOP Ruzyně postrádá", že "příslušníci Policie ČR, Místního oddělení Ruzyně, kteří se dne 5. 11. 2013 po 23.00 hod. jako policejní hlídka Místního oddělení Ruzyně dostavili na konečnou zastávku tramvajové linky 22 na Bílé Hoře k vyřešení konfliktu mezi ním a přepravními revizory, kteří u něho předtím prováděli přepravní kontrolu, nečinně přihlíželi tomu, jak mu jeden z revizorů cca půlminutovým kroucením ruky z ruky vykroutil jeho diktafon a tento mu sebral, dále že se revizoři zmocnili jeho dvou mobilních telefonů a dohadovali se, jak z těchto vymazat záznam, a že měl u sebe obálku s částkou 10 000 Kč a tuto po celém incidentu s revizory a následném zadržení ze strany policistů a jeho eskortě na MOP Ruzyně postrádá" a "že mu dne 5. 11. 2013 v době předmětné události přepravní revizoři z jeho mobilních telefonů zn. LG úmyslně bez jeho svolení vymazali fotky a videa soukromého charakteru, které pocházely ze srpna až října roku 2013 a tomuto jednání nečinně přihlíželi přítomní policisté Místního oddělení policie Ruzyně", s tím, že stěžovatel toto vše činil ve snaze jak revizorům, tak policistům co možná nejvíce uškodit a způsobit jejich trestní stíhání, přičemž v důsledku těchto jeho trestních oznámení byli dotčení tři policisté prověřováni GIBS, která zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku; jednání dotčených dvou revizorů pak bylo Obvodním ředitelstvím Policie Praha I, Služby kriminální policie a vyšetřování, prověřováno stran možného spáchání zločinu loupeže dle § 173 trestního zákoníku. 6. Obvodní soud po provedeném dokazování neměl pochyb o nepravdivosti tvrzení stěžovatele týk