I.ÚS 524/08 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 524/08 ze dne 21. 9. 2011   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatele J. L., zastoupeného JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem Dukelská 15, 500 02 Hradec Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2007, č. j. 12 To 165/2007-866, a proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 16. 10. 2006, č. j. 2 T 67/2005-837, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozsudkem ze dne 16. 10. 2006, sp. zn. 2 T 67/2005-837, uznal stěžovatele vinným trestným činem porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 2 tr. zák, kterého se společně s obviněným J. F. (dále jen "spoluobviněný") dopustili skutkem uvedeným ve výroku o vině v citovaném rozsudku, a dále za trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák., kterým byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. 2. 2003, č.j. 10 T 27/2003-71, kterým mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let, dále peněžitý trest ve výši 20.000 Kč spojený s náhradním trestem odnětí svobody v trvání tří měsíců, který vykonal dne 31. 7. 2003, podle § 187 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roky. Dále byl stěžovateli podle § 53 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. uložen peněžitý trest ve výši 80. 000 Kč, a pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, soud mu podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. byl stěžovateli rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu právnické osoby na dobu 4 roky. Soud současně zrušil výrok o trestu trestního příkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. 2. 2003, č.j. 10 T 27/2003-71, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Bližší popis trestního skutku porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 2 tr. zák. je uveden v další (reprodukční) části tohoto usnesení. Okresní soud poukázal na to, že v dalším řízení (Poznámka: tj. poté, kdy na základě odvolání stěžovatele, odvolání Okresního státního zástupce v Rychnově nad Kněžnou v neprospěch stěžovatele do výroku trestu a odvolání spoluobviněného J. F., zrušil Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. 5. 2006, č. j. 12 To 145/2006-801, jeho rozsudek ze dne 22. 12. 2005, č. j. 2 T 67/2005-780, a vrátil mu věc k dalšímu projednání) přibral podle rozhodnutí odvolacího soudu do řízení znalce z oboru ekonomika ing. J. P. (dále jen "znalec") k podání znaleckého posudku; v něm měl znalec zodpovědět otázku, ke kterému datu vznikl v obchodní společnosti STAVOKOMERCE, s. r. o. (dále jen "OS") stav úpadku, který by pro stěžovatele a spoluobviněného jako jednatele této OS znamenal povinnost podat v souladu se zákonem o konkursu a vyrovnání bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu na tuto OS. Okresní soud dále zdůraznil, že hodnotil důkazy provedené v průběhu celého řízení (především se jednalo o výpovědi obou obžalovaných, o svědecké výpovědi a o důkazy listinami). V případě znaleckého posudku a výslechu znalce poukázal na to, že ze závěrkových účetních výkazů bylo prokázáno, že k 31. 12. 2000 byl úpadce předlužen a současně evidoval závazky k několika věřitelům; okresní soud konstatoval, že podle znalce "od tohoto data, tedy 31. 12. 2000, k němuž bylo předlužení prokázáno účetní uzávěrkou, byla společnost STAVOKOMERCE s.r.o. v úpadku" a že se úpadce o úpadku prokazatelně dozvěděl dne 6. 4. 2001, když předal Finančnímu úřadu v Kostelci nad Orlicí konečnou verzi závěrkových účetních výkazů ke dni 31. 12. 2000. Znalec při výslechu před soudem setrval na závěrech znaleckého posudku. Uvedl, že podle předložených písemností lze říci, že vznik úpadku byl potvrzen rozvahou ke dni 31. 12. 2000; sdělil také, že k úpadku mohlo dojít i před tímto datem, účetnictví podchycuje jednotlivé operace, dochází k průběžnému toku aktiv, pasiv, závazků a k určitému dni se tyto věci zjistí účetní závěrkou, "Z dokladů však vyplynulo, že stav úpadku byl prokázán k 31. 12. 2000, k 31. 12. 1999 společnost ve stavu úpadku nebyla, což bylo doloženo výkazy. Z dokladů, které znalec přezkoumal, vyplynulo, že nevznikla jednatelům povinnost podat návrh na konkurz před datem 30. 4. 2000". Okresní soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že se obžalovaní dopustili trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 2 tr. zák. spáchaného ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 tr. zák., neboť společným jednáním nesplnili svou zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu, když se hodnověrně dozvěděli, že jejich společnost je v úpadku, a to z důvodu předluženosti, neboť "stav předlužení byl prokázán ke dni 31. 12. 2000, o čemž soud s ohledem na znalecký posudek nemá žádných pochybností. Obžalovaní se pak prokazatelně tuto skutečnost dozvěděli dne 6. 4. 2001 a nepostupovali neprodleně tak, jak přikazuje zákon o konkurzu a vyrovnání. Insolventnost s ohledem na závěry znaleckého posudku prokázána nebyla. Podle názoru soudu obžalovaní naplnili po subjektivní i objektivní stránce všechny zákonné znaky skutkové podstaty shora uvedeného trestného činu". K uvedenému soud (konkrétně) dodal, že listinnými důkazy (a především znaleckým posudkem) bylo dostatečně prokázáno, že OS byla předlužena, tedy, že je v úpadku dle § 1 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. 12. 2007 (dále jen "ZKV"). Zjištěno bylo, že OS měla více věřitelů, byla ke dni 31. 12. 2000 předlužena, což bylo prokázáno účetní závěrkou. Za tohoto stavu proto obžalovaní, jako statutární zástupci - jednatelé (§ 133 odst. 1 obchod. zákoníku), měli povinnost vyplývající z § 3 odst. 1 a odst. 2 ZKV; tato povinnost jim vznikla dnem 6. 4. 2001, kdy se prokazatelně tuto skutečnost dozvěděli ze závěrkových účetních výkazů k datu 31. 12. 2000 při příležitosti předání dokladů Finančnímu úřadu v Kostelci nad Orlicí. Obžalování však této povinnosti nedostáli a místo podání návrhu na prohlášení konkurzu volili cestu prodeje OS P. K. v dubnu 2002. Poté již OS nesoucí název ROLINKS s.r.o. žádnou činnost nevyvíjela. Okresní soud konstatoval, že společenská nebezpečnost jednání obžalovaných je dána tím, že porušili společenský zájem na naplnění zákonné povinnosti podat návrh na prohlášení konkurzu, byť jim byla tato povinnost - jako statutárním zástupcům - uložena § 3 odst. 1 a odst. 2 ZKV; zavinění bylo dovozeno ve formě úmyslu přímého (§ 4a tr. zák.). Proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou podali stěžovatel, státní zástupce (v neprospěch stěžovatele) a spoluobviněný F. odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 14. 11. 2007, č.j. 12 To 165/2007-866, - mimo jiné - tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e) a odst. 2 tr. ř. zrušil ve vztahu ke stěžovateli celý výrok o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl nově tak, že uložil stěžovateli souhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců; podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu tří let. Podle § 53 odst. 1 a odst. 2 písm. a) tr. zák. stěžovateli uložil peněžitý trest ve výši 70.000 Kč; podle § 54 odst. 3 tr. zák. se pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců. Podle § 49 odst. 1 stěžovateli uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu právnické osoby, a to na dobu čtyř let. Krajský soud současně zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. 2. 2003, sp. zn. 10 T 27/2003, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Krajský soud rozhodl rovněž o odvoláních spoluobviněného a státního zástupce. Odvolání státního zástupce zamítl; u obžalovaného F. zrušil výrok o náhradním trestu odnětí svobody a nově rozhodl tak, že mu stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání tří měsíců. Odvolací soud připomněl, že se ve věci jedná o druhé rozhodnutí soudu prvého stupně; krajský soud v prvním svém rozhodnutí okresnímu soudu uložil, aby byl k posouzení stavu OS přibrán příslušný znalec, který by posoudil stav OS v jednotlivých obdobích jejího trvání, aby tak bylo přesněji zjištěno, kdy u OS nast