III.ÚS 1514/12 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 1514/12 ze dne 13. 2. 2014   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl dne 13. února 2014 v senátě složeném z předsedy Jana Filipa, soudce Vladimíra Kůrky a soudce zpravodaje Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatele PhDr. Luďka Kuly, zastoupeného JUDr. Petrem Tomanem, advokátem Advokátní kanceláře TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI se sídlem v Praze 2, Trojanova 12, proti usnesení Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 21. listopadu 2011 č. j. 1 VZN 2614/2011-11 a ze dne 11. ledna 2012 č. j. 1 VZN 2614/2011-24, proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 18. ledna 2012 č. j. KZN 862/2012-10, proti usnesení Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru závažné hospodářské trestné činnosti ze dne 21. února 2012 č. j. OKFK-247-33/TČ-2011-200231 a proti usnesení Okresního státního zastupitelství Praha-západ ze dne 19. března 2012 č. j. ZT 65/2012-46, za účasti 1) Vrchního státního zastupitelství v Praze, 2) Krajského státního zastupitelství v Praze, 3) Okresního státního zastupitelství Praha-západ a 4) Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru závažné hospodářské trestné činnosti, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní stížností ze dne 20. 4. 2012 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení shora označených rozhodnutí, přičemž tvrdil, že postup policejního orgánu a státních zástupců Okresního státního zastupitelství Praha-západ, Krajského státního zastupitelství v Praze a Vrchního státního zastupitelství v Praze odporuje čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, resp. požadavkům na spravedlivý proces. Přípisem ze dne 27. 6. 2013 sdělil stěžovatel Ústavnímu soudu mj., že kromě ústavní stížnosti podal též dne 6. 4. 2012 k Nejvyššímu státnímu zastupitelství podnět k výkonu dohledu nad postupem Vrchního státního zastupitelství v Praze. Tento podnět Nejvyšší státní zastupitelství posoudilo jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a věc předalo Ministerstvu spravedlnosti ČR. Stěžovatel dále sdělil Ústavnímu soudu, že na základě jeho podnětu podal ministr spravedlnosti v jeho prospěch a ve prospěch spoluobviněného Mgr. Ing. Františka Steinera, Ph.D. stížnost pro porušení zákona. O výsledku tohoto řízení o stížnosti pro porušení zákona nepodal stěžovatel Ústavnímu soudu žádnou informaci. Z obecně dostupné internetové databáze soudních rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Nejvyšší soud České republiky podané stížnosti pro porušení zákona v celém rozsahu vyhověl a rozsudkem ze dne 11. 9. 2013 č. j. 7 Tz 26/2013-92 rozhodl ve výrocích I, II a IV takto: I. Pravomocným usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 21. 11. 2011 sp. zn. 1 VZN 2614/2011 byl porušen zákon v ustanoveních § 12a odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a § 25 tr. řádu v neprospěch obviněných PhDr. Luďka Kuly a Mgr. Ing. Františka Steinera, Ph.D. Toto usnesení státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze se zrušuje. II. Pravomocným usnesením okresního státního zástupce Praha-západ ze dne 19. 3. 2012 č. j. ZT 65/2012-46 byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. řádu v neprospěch obviněného PhDr. Luďka Kuly. Toto usnesení okresního státního zástupce Praha-západ se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. IV. Státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Z ústavní stížnosti a ze svého spisu sp. zn. III. ÚS 1403/12, týkajícího se ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Ing. Františka Steinera, Ph.D. (jenž byl spoluobviněným stěžovatele v téže trestní věci), Ústavní soud zjistil: Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále též "VSZ v Praze") ze dne 21. listopadu 2011 č. j. 1 VZN 2614/2011-11 bylo podle § 12a odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním zastupitelství"), a § 25 tr. ř. per analogiam rozhodnuto, že se stěžovatelova trestní věc, vedená pod sp. zn. 3 ZN 4161/2011, odnímá Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 2 (dále též "OSZ pro Prahu 2"), a že se přikazuje k dalšímu řízení Okresnímu státnímu zastupitelství Praha-západ (dále též "OSZ Praha-západ"). Usnesením ze dne 11. 1. 2012 č.j. 1 VZN 2614/2011-24 rozhodlo VSZ v Praze o přikázání věci Krajskému státnímu zastupitelství v Praze (dále též "KSZ v Praze") . Napadeným usnesením státního zástupce VSZ v Praze ze dne 11. ledna 2012 č. j. 1 VZN 2614/2011-24 bylo podle § 25 tr. ř. per analogiam - a to za účelem vydání rozhodnutí ve smyslu § 71 odst. 4 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů (dále jen "zákon o GIBS"), ve spojení s čl. II vyhlášky č. 462/2011 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto, že se daná trestní věc k dalšímu výkonu dozoru v přípravném řízení podle § 10 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb. odnímá Městskému státnímu zastupitelství v Praze (dále jen "MSZ v Praze") a že se přikazuje Krajskému státnímu zastupitelství v Praze (dále jen "KSZ v Praze"), avšak s tím, že pokud policejním orgánem, který bude pokračovat v trestním řízení v dané věci, nebude Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen "GIBS"), ale příslušný útvar Policie České republiky, SKPV, zůstává rozhodnutí citované v předchozím odstavci (tj. o přikázání věci k výkonu dozoru OSZ Praha-západ) nedotčeno. Usnesením státního zástupce KSZ v Praze ze dne 18. ledna 2012 č. j. KZN 862/2012-10 k návrhu OSZ Praha-západ bylo rozhodnuto tak, že podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř. per analogiam s přihlédnutím k ustanovení § 71 odst. 4 zákona o GIBS ve spojení s čl. II vyhlášky č. 462/2011 Sb. se daná trestní věc přikazuje i nadále ke konání úkonů trestního řízení policejnímu orgánu Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV. Usnesením Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru závažné hospodářské trestné činnosti ze dne 21. února 2012 č. j. OKFK-247-33/TČ-2011-200231 bylo zahájeno podle § 160 odst. 1 tr. řádu trestní stíhání stěžovatele pro trestné činy podle § 255 odst. 1 a 3 a § 158 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) a c) v té době platného trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stěžovateli bylo kladeno za vinu, že v pozici generálního ředitele Vězeňské služby České republiky spolu s náměstkem ministra spravedlnosti Mgr. Ing. Františkem Steinerem, Ph.D. měl nehospodárně, v rozporu se svými zákonnými povinnostmi investovat finanční prostředky státního rozpočtu, a to v souvislosti s koupí objektu Vidnava pro potřeby zřízení Ústavu zabezpečovací detence. Proti tomuto usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podal stěžovatel stížnost, která byla usnesením okresního státního zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ ze dne 19. března 2012 č. j. ZT 65/2012-46 podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodná zamítnuta. III. Stěžovatelovy námitky proti rozhodnutím napadeným ústavní stížností se dají rozdělit do několika skupin: V úvodní části ústavní stížnosti stěžovatel napadl způsob, jakým bylo rozhodnuto o odnětí a přikázání věci. V prvé řadě - s odkazem na § 12a odst. 2 zákona o státním zastupitelství - namítá, že o odnětí věci OSZ pro Prahu 2 a jejímu přikázání OSZ Praha-západ mělo rozhodnout MSZ v Praze, resp. že měl rozhodnout jiný státní zástupce téhož zastupitelství, neboť státní zástupce MSZ v Praze JUDr. Luboš Pětník, jenž rozhodl o svém vyloučení podle § 31 odst. 1 tr. řádu usnesením ze dne 10. 11. 2011 č. j. 3 KZN 1428/2011-5, nebyl vedoucí státní zástupce. Nebyla tak dána pravomoc VSZ v Praze rozhodnout o předmětném odnětí a přikázání věci, navíc věc měla být přikázána jinému státnímu zastupitelství v obvodu MSZ v Praze. Stěžovatel současně odmítá jednak argument VSZ v Praze, že stejně jako JUDr. Luboš Pětník jsou vyloučeni i další dva státní zástupci MSZ v Praze, a to s tvrzením, že předpokladem pro odnětí a přikázání věci je předchozí usnesení státního zástupce o vyloučení ve smyslu § 31 odst. 1 tr. řádu, a takové usnesení ve spise není obsaženo a není ani zmiňováno. Dále stěžovatel brojí proti analogickému použití § 25 tr. řádu, přičemž argumentuje tak, že zákon o státním zastupitelství má vlastní úpravu postupu při vyloučení státních zástupců