Zákoník mezinárodního obchodu

Svěří-li schovatel opatrování věci jiné osobě bez souhlasu uschovatele, odpovídá stejně, jako by věc opatroval sám. Odporuje-li uschování věci u jiné osoby ujednání stran nebo účelu smlouvy, který byl schovateli znám při uzavření smlouvy, odpovídá schovatel podle ustanovení § 232.

Smlouvou o skladování zavazuje se skladovatel převzít věc, aby ji uložil a opatroval, a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to odměnu (skladné).

(1) Skladovatel je povinen vydat uloženou věc v tomtéž stavu, v jakém ji převzal, spolu s tím, co k ní přibylo.

(2) Skladovatel neodpovídá za škodu na věci, byla-li způsobena

a) ukladatelem nebo vlastníkem věci,

b) vadou nebo přirozenou povahou uložené věci,

c) vadným obalem, na který skladovatel při převzetí věci ukladatele upozornil; neupozornil-li jej, neodpovídá skladovatel za škodu jen tehdy, nemohl-li takové upozornění učinit proto, že vadnost obalu nebyla seznatelná.

(3) Skladovatel není zproštěn odpovědnosti podle odstavce 2, pokud mohl škodu odvrátit při vynaložení odborné péče.

(1) Skladné se platí při skončení skladování věci; trvá-li skladování věci déle než půl roku, platí se skladné pololetně pozadu. Skladné kryje také úhradu nákladů spojených se skladováním, nezahrnuje však náklady pojištění, pokud je skladovatel povinen podle smlouvy dát věc pojistit.

(2) Je-li smlouva ujednána na určitou dobu, může ukladatel věc vyzvednout ještě před jejím uplynutím, musí však před tím zaplatit skladné připadající na celou smluvenou dobu.

Není-li uvedena lhůta, na kterou se sjednává smlouva o skladování, má se za to, že věc má být uskladněna po dobu neurčitou. V tomto případě platnost smlouvy končí vyzvednutím věci ukladatelem.

Skladovatel je povinen uložit uskladněné věci odděleně s označením, že jde o věci ukladatele. Ukladatel má právo kontrolovat stav uskladněné věci a brát z ní vzorky.

Jestliže věci nebyly vyzvednuty po skončení ujednané doby, nebo jde-li o uskladnění na dobu neurčitou a ukladatel dluží skladné za dobu nejméně jednoho roku, nebo hrozí-li vznik podstatné škody na uložených věcech, může skladovatel po předchozím upozornění ukladatele a po marném poskytnutí přiměřené lhůty k vyzvednutí uložené věci prodat podle ustanovení § 369 a 370.

Skladovatel má k zajištění svých nároků ze smlouvy o skladování zákonné zástavní právo na věcech u něho uložených.

Smlouvou o svěření věci třetí osobě zavazují se dvě nebo více osob (ukladatelé) svěřit věc, o niž je mezi nimi spor, osobě třetí a ta se vůči nim zavazuje, že vydá věc osobě, v jejíž prospěch bude spor vyřešen.

Uplyne-li doba přiměřená k vyřešení sporu, je ten, u něhož je věc uložena, oprávněn po předběžném upozornění ukladatelů, popřípadě ukladatele, v jehož prospěch byl spor vyřešen, uložit věc do úschovy úředního orgánu k tomu příslušného na účet osoby oprávněné požadovat vydání věci.

Hrozí-li vznik podstatné škody na uložené věci, může osoba, u níž je věc uložena, věc prodat podle § 370.

Osoba, u níž je věc uložena, má nárok na odměnu, jen pokud byla výslovně sjednána.

Pokud z ustanovení § 470 až 473 nevyplývá nic jiného, řídí se práva a povinnosti stran podle předpisů o smlouvě o uskladnění, byla-li sjednána za uložení věci odměna, jinak podle předpisů o smlouvě o úschově.

Smlouvou o dílo zavazuje se ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), k jeho provedení a objednatel k zaplacení sjednané odměny.

Zhotovitel díla je povinen na svůj náklad a na své nebezpečí provést dílo a obstarat i prostředky potřebné k jeho provedení. Při provádění díla postupuje samostatně a není co do způsobu výkonu díla vázán příkazy objednatele, ledaže se k jejich plnění výslovně zavázal.

Za věci převzaté od objednatele k zpracování odpovídá zhotovitel díla jako skladovatel. Při jejich zpracování je povinen postupovat s odbornou péčí a s provedeným dílem vrátit objednateli věci, které mu zbyly po dokončení díla.

Opatřil-li zhotovitel díla část věcí zpracovaných při provádění díla, má stran těchto věcí, pokud se staly součástí díla, postavení prodávajícího. V pochybnostech má se za to, že kupní cena těchto věcí je zahrnuta v odměně za zhotovení díla.

Zhotovitel díla, i nedokončeného, stává se jeho vlastníkem, jestliže hodnota jeho provádění spolu s hodnotou věcí zhotovitelových, které byly zpracovány, je stejná nebo vyšší, než hodnota zpracovaných věcí, které náležely objednateli díla. Zhotovitel díla stává se vlastníkem také tehdy, má-li dílo povahu věci určené podle druhu.

Nestal-li se podle ustanovení § 479 vlastníkem zpracováním vzniklé věci zhotovitel díla, nabývá zpracováním vlastnického práva objednatel díla.

(1) Nabyl-li zpracováním vlastnického práva zhotovitel díla a splnění závazku se neuskuteční nebo závazek zanikne pro nemožnost plnění, a to z důvodů, za něž zhotovitel díla neodpovídá, nemůže se objednatel díla domáhat náhrady za zpracované věci, které předal k zpracování. Nárok z bezdůvodného obohacení není tím dotčen.

(2) Zmaří-li se splnění smlouvy z důvodů, za něž odpovídá zhotovitel díla, je zhotovitel díla povinen poskytnout objednateli peněžitou náhradu za jeho zpracované věci nebo vrátit mu totéž množství věcí téhož druhu.

(1) Nabyl-li zpracováním vlastnické právo objednatel díla a zmaří-li se dílo z důvodů, za něž odpovídá zhotovitel díla, může objednatel díla buď požadovat vydání zpracováním vzniklé věci, nebo tuto věc odmítnout a požadovat náhradu svých věcí použitých k zpracování.

(2) Při vydání zpracováním vzniklé věci objednateli, přísluší zhotoviteli díla nároky podle předpisů o bezdůvodném obohacení. Odmítne-li objednatel díla věc vzniklou zpracováním, má objednatel díla vůči zhotoviteli díla nárok na peněžitou náhradu svých věcí použitých při zpracování nebo na vrácení téhož množství věcí téhož druhu.

Nabyl-li vlastnického práva objednatel díla a dojde-li k zmaření díla z důvodů, za něž zhotovitel díla neodpovídá, může objednatel díla požadovat pouze vydání zpracováním vzniklé věci, je však zhotoviteli díla povinen uhradit hodnotu jeho věcí použitých k zpracování.

Zhotovitel díla není povinen provést dílo osobně, pokud ze smlouvy nebo z povahy díla nevyplývá něco jiného.

(1) Není-li výše odměny stanovena smlouvou, má zhotovitel díla nárok na odměnu přiměřenou.

(2) Zhotoviteli díla vzniká nárok na odměnu při odevzdání celého díla.

(3) Provádí-li se však dílo po částech nebo vyžaduje-li provedení díla značných nákladů, je zhotovitel oprávněn domáhat se již během provádění díla přiměřené části odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

Zhotovitel díla je povinen objednatele upozornit bez odkladu na zřejmě nevhodnou povahu věcí předaných k zpracování nebo pokynů daných mu objednatelem k provádění díla. Zhotovitel díla, který tyto povinnosti splní, neodpovídá za vady díla, které vznikly v důsledku nevhodnosti věcí nebo pokynů, a má nárok na odměnu, i když se dílo z uvedených příčin nezdaří; odměna však se sníží o to, co zhotovitel ušetřil tím, že neprovedl dílo v plném rozsahu.

Znemožní-li objednatel provedení díla tím, že porušil povinnosti ze smlouvy, náleží přesto zhotoviteli díla sjednaná odměna. Od odměny se však odečte vše, co zhotovitel díla ušetřil neprovedením díla.

(1) Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu a byla-li závaznost rozpočtu zaručena, nemůže se zhotovitel díla domáhat zvýšení odměny, ani když rozsah nebo nákladnost práce má za následek překročení rozpočtu.

(2) Byla-li zaručena úplnost rozpočtu, nemůže se zhotovitel díla domáhat zvýšení odměny, objeví-li se potřeba dalších prací k dokončení díla.

Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, jehož závaznost nebyla zaručena, a ukáže-li se, že je nevyhnutelné jej značně překročit, může objednatel díla od smlouvy odstoupit, poskytne-li přiměřenou náhradu za vykonanou práci a vzniklé náklady. Zhotovitel díla však musí, jakmile se ukáže, že překročení rozpočtu je nevyhnutelné, oznámit to bez zbytečného odkladu objednateli; jinak pozbude nároku na náhradu za práce rozpočet převyšující.

O nárocích z vad díla platí přiměřeně ustanovení o vadách zboží při kupní smlouvě (§ 297 až 313). Objednateli díla však nepřísluší nárok podle § 305 odst. 1 písm. a). Odstoupit od smlouvy může objednatel jen v případě, že oprava není možná a dílo pro své vady nemůže sloužit smluvenému, popřípadě obvyklému účelu. Není-li oprava možná, avšak dílo může v omezeném rozsahu sloužit tomuto účelu, přísluší objednateli nárok na přiměřenou slevu z odměny.

Smlouvou příkazní se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará určitou záležitost.

Pokud smlouva neuděluje výslovně příkazníkovi oprávnění jednat jménem příkazce, nezakládá udělení plné moci, a to ani tehdy, jestliže osoba, s kterou příkazník jedná, o příkazní smlouvě ví. Ustanovení § 53 a 54 nejsou tím dotčena.

Příkaz je třeba provést tak, jak to odpovídá pokynům a zájmům příkazce, které jsou příkazníkovi známy. Od pokynů příkazcových se příkazník může odchýlit jen tehdy, je-li to nezbytné v zájmu příkazce a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas.

Příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi vše, co je nutné pro splnění jeho závazku a co si nemůže opatřit sám příkazník.

Příkazník je povinen jednat osobně; svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám. Má-li příkazník provést příkaz bezplatně a musí-li svěřit provedení příkazu někomu jinému, odpovídá pouze za zástupce, o němž věděl nebo musil vědět, že se k provedení příkazu nehodí.

Příkazník je povinen jednat pečlivě podle svých schopností a znalostí. Má-li být příkaz proveden za odměnu, odpovídá příkazník za škodu způsobenou tím, že příkaz nebyl proveden s potřebnou odbornou péčí.

Příkazník je povinen podat příkazci na jeho žádost zprávu o plnění příkazu a po jeho provedení provést vyúčtování.

(1) Příkazník je povinen vydat věci nebo postoupit právo získané na účet příkazce, i když příkazník jednal vlastním jménem.

(2) Jedná-li příkazník za odměnu, odpovídá za škodu na věcech, které pro příkazce získal nebo které mu příkazce svěřil, podle ustanovení o smlouvě o skladování; jedná-li bez odměny, odpovídá podle ustanovení o smlouvě o úschově.

Příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu, je-li smluvena nebo obvyklá vzhledem k povolání příkazníka, jestliže řádně vykonal činnost, ke které byl povinen, a to bez ohledu na to, zda přinesla očekávaný výsledek či nikoliv.

Příkazce je povinen uhraditi příkazníkovi veškeré náklady, které příkazník účelně vynaložil k provedení příkazu; provádí-li příkazník příkaz bezplatně, je příkazce povinen nahradit mu veškerou škodu, která mu vznikla při provádění příkazu, až do výše obvyklé odměny, kterou by jinak příkazce musel zaplatit, a to i když se výsledek nedostavil.

Smlouva příkazní zaniká provedením smluvené činnosti nebo smrtí příkazníka.