Zákon o vysokých školách

(1) Druhy úhrad spojených se studiem na soukromé vysoké škole, pravidla pro stanovení jejich výše, formu placení a splatnost stanoví soukromá vysoká škola ve svém řádu úhrad spojených se studiem. Výši úhrad spojených se studiem soukromá vysoká škola zveřejňuje ve veřejné části svých internetových stránek.

(2) Vnitřní předpis podle odstavce 1 může stanovit pravidla pro snížení nebo prominutí úhrad spojených se studiem na soukromé vysoké škole.

(3) Ustanovení § 58 odst. 8 se použije obdobně.

(1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově nebo orientované na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů zahraniční nebo tuzemské vysoké školy. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být seznámeni předem.

(2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Účastníkům může vysoká škola udělit v případě programu celoživotního vzdělávání orientovaného na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů zahraniční nebo tuzemské vysoké školy i mezinárodně uznávaný titul. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů nebo v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci, pokud se stanou studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat splnění studijních povinností odpovídajících nejvýše 60 % z počtu kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. Podmínky uznávání splnění studijních povinností z celoživotního vzdělávání v rámci studia studijních programů stanoví vysoká škola ve vnitřním předpisu.

(3) Vzdělávání v programu celoživotního vzdělávání nezakládá jeho účastníkům právní postavení studenta podle tohoto zákona.

(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.

(2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.

(1) Student má právo

a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,

b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu,

c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli,

d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,

e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,

f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce,

g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou,

h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen,

i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu,

j) na opakovanou změnu termínu zkoušky z důvodu těhotenství nebo péče o dítě.

(2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.18)

Vláda může nařízením stanovit účel a podmínky poskytování spotřebitelského úvěru ve veřejném zájmu studentům, pokud se jedná o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení poskytovaný bezúročně nebo se zápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé.

(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu.

(2) Student je povinen jednat při studiu čestně a poctivě a dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí.

(3) Student je dále povinen

a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši,

b) hlásit vysoké škole nebo její fakultě, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování nebo adresu svojí datové schránky,

c) hlásit vysoké škole ztrátu zdravotní způsobilosti ke studiu, pokud byla tato způsobilost podmínkou pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 1,

d) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia.

(4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.

Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí.

(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících sankcí:

a) napomenutí,

b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,

c) vyloučení ze studia.

(2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě.

(3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.

Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci. Lhůta jednoho roku se přerušuje oznámením o zahájení disciplinárního řízení; přerušením lhůty počíná běh jednoroční lhůty nové. Do lhůt se nezapočítává doba, kdy fyzická osoba není studentem, a doba, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní.

Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání.

(1) Vysoká škola rozhoduje o právech a povinnostech studenta ve věci

a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,

b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,

c) přerušení studia,

d) uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností a předepsání rozdílových zkoušek, včetně uznání zkoušek vykonaných v rámci studia ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo fakultou a uznání zkoušek nebo jiných studijních povinností nebo předmětů nebo jiných ucelených částí studia absolvovaných v rámci studia v akreditovaném nebo autorizovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole,

e) stipendia,

f) poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4,

g) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b),

h) disciplinárního přestupku,

i) vyloučení ze studia podle § 67,

j) povolení přestupu studenta mezi studijními programy podle § 54b.

(2) Účastníkem řízení o právech a povinnostech studenta podle tohoto zákona je pouze student. V řízení ve věcech podle odstavce 1 písm. a) až f) a j) není vysoká škola povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět studenta o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo nahlížet do spisu náleží studentům až po oznámení rozhodnutí.

(3) Vydání rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy v řízeních ve věcech podle odstavce 1 písm. c) a e), pokud jsou v souladu s vnitřním předpisem vysoké školy nebo fakulty zahájena z moci úřední, a ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. f). Učinění výzvy vyjádřit se k podkladům rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy ve věcech podle odstavce 1 písm. g), přičemž vysoká škola může výzvu učinit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy.

(4) O odvolání studenta proti rozhodnutí rozhoduje rektor. Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.

(5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí rektora v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.

(1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo disciplinární komise fakulty na návrh děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise.

(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 67.

(1) Vysoká škola v řízeních podle § 50, 54b a 68 doručuje písemnosti účastníkům řízení sama nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

(2) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, vysoká škola může v řízeních podle § 50, 54b nebo 68 doručovat písemnosti účastníkům řízení prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy. Pro řízení podle § 50 vysoká škola nebo fakulta zveřejní informaci pro uchazeče o takovém způsobu doručování společně se skutečnostmi zveřejňovanými podle § 49 odst. 5. Vnitřní předpis vysoké školy může stanovit pro řízení podle § 50, 54b a 68 takové doručování i jen pro některá řízení nebo některé úkony v řízení.

(3) V případě, kdy vnitřní předpis vysoké školy stanoví podle odstavce 2, že vysoká škola písemnosti doručuje prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, není vysoká škola povinna doručovat tyto písemnosti do datové schránky a odstavec 5 se nepoužije.

(4) Písemnost doručovaná podle odstavce 2 je doručena okamžikem, kdy se po zpřístupnění písemnosti účastníku řízení v elektronickém informačním systému vysoké školy účastník řízení do uvedeného systému přihlásí. Nepřihlásí-li se do něj ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy mu byla písemnost v elektronickém informačním systému zpřístupněna, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

(5) Nepodaří-li se písemnost v řízení podle § 54b nebo 68 doručit z důvodu, že student nesplnil povinnost nahlásit adresu pro doručování uvedenou v § 63 odst. 3 písm. b), nebo nepodaří-li se písemnost v řízení podle § 50, 54b nebo 68 doručit na adresu pro doručování nahlášenou uchazečem nebo studentem, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou, přičemž vysoká škola není povinna ustanovit uchazeči nebo studentovi opatrovníka. Povinnost vysoké školy doručovat do datové schránky tím není dotčena.

Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může činit uchazeč o studium, student nebo osoba, které bylo studium přerušeno, podání k vysoké škole pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, přičemž takové podání se považuje za podepsané. Podání je učiněno jeho potvrzením v elektronickém informačním systému vysoké školy. Pokud vnitřní předpis vysoké školy stanoví takovéto činění podání k vysoké škole pro uchazeče o studium, vysoká škola nebo fakulta zveřejní informaci pro uchazeče o způsobu činění podání společně se skutečnostmi zveřejňovanými podle § 49 odst. 5.

(1) Akademickými pracovníky jsou ti profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměstnanci veřejné nebo soukromé vysoké školy nebo zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce na státní vysoké škole a vykonávají v pracovním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy.

(2) Je-li na vysoké škole zřízeno pracovní místo akademického pracovníka, který je zařazen jako mimořádný profesor, může je zastávat pouze osoba, která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí. Takové pracovní místo může zastávat rovněž osoba, která je významným odborníkem, který v dané oblasti vzdělávání působil v praxi alespoň po dobu 10 let. Pracovní místo mimořádného profesora může být zřízeno pouze vysokou školou, která má institucionální akreditaci v dané oblasti vzdělávání, a může být obsazeno po projednání vědeckou radou.

(3) Na výuce se mohou podílet i další odborníci, a to zpravidla na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

(4) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a emeritních profesorů.

(5) Akademický pracovník, který působí na vysoké škole v pracovním poměru, je povinen tuto vysokou školu bezodkladně informovat o každém svém dalším pracovním poměru, popřípadě následně o jeho skončení, v němž působí na jiné tuzemské vysoké škole, u poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, na veřejné výzkumné instituci nebo u jiné výzkumné instituce, zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle jiného právního předpisu, a to i v těch případech, kdy jde o výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč, který s vysokou školou sjednává pracovní poměr akademického pracovníka.

(1) Akademičtí pracovníci vykonávají v pracovní době

a) přímou pedagogickou činnost,

b) práce související s přímou pedagogickou činností,

c) vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

(2) Akademický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.

(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává akademický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které akademickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je akademický pracovník.

(4) Zaměstnavatel eviduje jen tu část pracovní doby, kterou sám rozvrhuje.

Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení.

(1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe.

(2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci.

(3) Habilitační prací se rozumí:

a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo

c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.

(4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví.

(5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké nebo umělecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů, mimořádných profesorů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor nebo mimořádný profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná.

(6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.

(7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou nebo uměleckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a habilitační komise při habilitačním řízení konají bez zbytečných průtahů.

(8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké nebo umělecké radě.

(9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké nebo umělecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem.

(10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že vědecká nebo umělecká rada habilitační řízení zastavuje.

(11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká nebo umělecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje.

(12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s připojenými doklady vrátí uchazeči.

(13) Na habilitační řízení se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při habilitačním řízení stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

(14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat do 30 dnů námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné. Rozhodnutí rektora nebo děkana musí být odůvodněno.

(15) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel.

(16) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením, který činí nejvýše čtyřnásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy.

(1) Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74.

(2) Návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy na jmenování profesorem se prezidentu republiky podává prostřednictvím ministra.

(3) Ministr vrátí návrh na jmenování profesorem vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, pokud nebyl dodržen postup při řízení ke jmenování profesorem stanovený v § 74; vrácení návrhu musí být odůvodněno.

(4) Na jmenování profesorem se správní řád nevztahuje.

(5) Jmenování profesorů se uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok.

(1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může rektor na návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout.

(2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů nebo mimořádných profesorů téhož nebo příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vědecká nebo umělecká rada vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje.

(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká nebo umělecká rada pětičlennou komisi složenou z profesorů, docentů, mimořádných profesorů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor nebo mimořádný profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se jmenovací řízení koná.

(4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání.

(5) Komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů komise, platí, že komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen komise té vědecké nebo umělecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká nebo umělecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru.

(6) Po přednášce se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jde-li o vědeckou nebo uměleckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně.

(7) Na řízení ke jmenování profesorem se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při řízení ke jmenování profesorem stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a komise při řízení ke jmenování profesorem konají bez zbytečných průtahů.

(8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat do 30 dnů námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné.

(9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu.

(10) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem, který činí nejvýše šestinásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy.

(1) O vyslovení neplatnosti jmenování docentem rozhoduje v řízení o vyslovení neplatnosti rektor veřejné vysoké školy, na níž se konalo habilitační řízení.

(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost jmenování docentem, bude-li v řízení o vyslovení neplatnosti prokázáno, že osoba, jejíž pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace byla ověřována v habilitačním řízení a která byla na základě daného řízení jmenována docentem, svoji kvalifikaci prokázala

a) v důsledku úmyslného trestného činu, nebo

b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví32) nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a).

(3) Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem

a) nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo

b) nejpozději do 5 let ode dne skončení habilitačního řízení, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b).

(4) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti jmenování docentem, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.

(5) Součástí podkladů pro rozhodnutí rektora podle odstavce 1 je stanovisko pětičlenné přezkumné komise. Členy přezkumné komise jmenuje rektor z profesorů, docentů, mimořádných profesorů nebo jiných odborníků, přičemž jednoho člena jmenuje rektor na návrh ministra ze státních zaměstnanců působících na ministerstvu. Většinu členů přezkumné komise musí tvořit odborníci, kteří nejsou zaměstnanci veřejné vysoké školy, na které se řízení o vyslovení neplatnosti vede.

(6) Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.

(7) Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů; o stanovisku k neplatnosti jmenování docentem se hlasuje tajně.

(1) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti činí 1 rok ode dne zahájení řízení.

(2) Jestliže se rektor vydáním rozhodnutí o vyslovení neplatnosti jmenování docentem anebo usnesení o zastavení řízení o vyslovení neplatnosti odchýlí od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí nebo usnesení zdůvodnit.

(3) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek.

(4) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž jmenování docentem jde.

(1) Je-li rozhodnutím rektora vyslovována neplatnost jmenování docentem, uvedená osoba přestane být docentem ode dne, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem stalo účinným. K opětovnému jmenování dané osoby docentem může dojít pouze na základě nového habilitačního řízení.

(2) Přestane-li být osoba docentem podle odstavce 1, nejsou tím dotčeny účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí dané osoby, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje kvalifikace docenta. Dotčeno není ani případné dřívější jmenování dané osoby profesorem.

Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedená na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti, uvedené v § 74c odst. 1 a 2, platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na soukromé vysoké škole.

Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti uvedené v § 74c odst. 1 a 2 platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na státní vysoké škole.

(1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých nebo uměleckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení.

(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu v případě habilitačního řízení bezodkladně po jeho zastavení nebo po jmenování uchazeče docentem a v případě řízení ke jmenování profesorem bezodkladně po jeho zastavení nebo po schválení návrhu na jmenování uchazeče profesorem vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy jméno, příjmení, rok narození, pohlaví, údaje o pracovním nebo služebním poměru uchazeče, výsledek a datum ukončení řízení.

(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o výsledcích habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem vhodným způsobem.

(4) Na zpřístupňování habilitační práce se použije § 47b obdobně, nebyla-li tato práce již zpřístupněna jiným způsobem.

(1) Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy.

(2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda.

(1) Pracovní místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa, nebo v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.

(2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo její součásti nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky.

(3) Podrobnosti o výběrovém řízení na pracovní místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.

(4) Ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a jmenování docentem nebo profesorem na základě těchto řízení nezakládá pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení konalo, nebo k vysoké škole, vůči které je akademický pracovník v pracovněprávním vztahu.

(1) Vysoká škola zajišťuje kvalitu vzdělávací činnosti a související tvůrčí činnosti a dalších souvisejících činností.

(2) Vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti vysoké školy podléhají pravidelnému hodnocení.

(3) Hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy se uskutečňuje jako vnitřní hodnocení a vnější hodnocení.

(4) Vnější hodnocení vysoké školy provádí Akreditační úřad v případech uvedených v § 84. Vysoká škola si může provedení vnějšího hodnocení na vlastní náklady zajistit také u všeobecně uznávané hodnoticí agentury.

(1) Vysoká škola je povinna zavést a udržovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.

(2) Zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy zahrnuje uplatnění záměrů a postupů vysoké školy v oblasti zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, opírajících se o

a) vymezení poslání a strategie vysoké školy,

b) vymezení povinností vedoucích zaměstnanců a členů orgánů vysoké školy a jejích součástí ve vztahu ke kvalitě vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností,

c) organizaci vysoké školy, stanovení působnosti, pravomocí a povinností orgánů, vedoucích zaměstnanců a členů orgánů vysoké školy a jejích součástí,

d) zdroje finanční, personální a informační pro výkon vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti,

e) spolupráci a vzájemné vazby vysoké školy s jinými vysokými školami, s veřejnými výzkumnými institucemi a jinými právnickými osobami zabývajícími se výzkumem, experimentálním vývojem nebo inovacemi, se zaměstnavateli absolventů vysokých škol, s podnikateli působícími v průmyslové a obchodní sféře, s podnikatelskými svazy a dalšími osobami nebo orgány vykonávajícími, podporujícími nebo využívajícími vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky,

f) standardy a postupy vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,

g) nápravná a preventivní opatření a opatření přijímaná za účelem zlepšování,

h) vnitřní dokumenty a záznamy, které se týkají zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.

(3) Vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy spočívá

a) v aplikaci standardů a postupů vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,

b) ve vypracování zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, která popisuje dosažené kvalitativní výstupy vysoké školy v oblasti vzdělávací a tvůrčí činnosti a opatření přijatá k odstranění případných zjištěných nedostatků; zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy se vypracovává v termínech stanovených vnitřním předpisem vysoké školy, nejméně však jednou za 5 let, s tím, že každoročně je zpráva aktualizována o dodatek popisující změny dosažené v kvalitě a v řídících opatřeních,

c) ve zpřístupnění zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatků k této zprávě orgánům a členům orgánů vysoké školy a jejích součástí a Akreditačnímu úřadu a ministerstvu.

(1) Vysoká škola, která uskutečňuje studijní program nebo programy z oblasti vzdělávání „Umění“, studijní program nebo programy zahrnující předměty umělecké tvorby nebo na níž působí umělecká rada veřejné vysoké školy nebo fakulty (dále jen „umělecká škola“), vede školní evidenci uměleckých výstupů, a to zejména za účelem hodnocení, porovnání a informování o uměleckých výstupech.

(2) Uměleckým výstupem, který se eviduje podle tohoto zákona, se rozumí zveřejněné umělecké autorské dílo nebo umělecký výkon člena akademické obce umělecké školy, vytvořené v rámci plnění studijních nebo pracovních povinností k dané umělecké škole nebo v souvislosti s ním.

(3) Ministerstvo vede registr uměleckých výstupů, v němž se evidují údaje předávané uměleckými školami ze školních evidencí uměleckých výstupů. Registr uměleckých výstupů je informačním systémem veřejné správy.

(4) Ve školní evidenci uměleckých výstupů a v registru uměleckých výstupů se evidují tyto údaje o uměleckých výstupech:

a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení autora díla nebo výkonného umělce (dále jen „tvůrce výstupu“),

b) rodné číslo tvůrce výstupu nebo, jde-li o cizince, jeho datum narození, pohlaví a státní občanství,

c) údaj o členství tvůrce výstupu v akademické obci umělecké školy,

d) případné akademické tituly, vědecké hodnosti a vědecko-pedagogické nebo umělecko-pedagogické tituly tvůrce výstupu,

e) údaje o formě výstupu a datu jeho zveřejnění nebo provedení.

(5) Umělecká škola je povinna předávat ministerstvu údaje ze školní evidence uměleckých výstupů podle odstavce 4 do registru uměleckých výstupů. Umělecká škola je dále oprávněna shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o uměleckých výstupech vytvořených členy její akademické obce a zpřístupňovat je

a) Akreditačnímu úřadu a jeho orgánům,

b) osobám a orgánům, které prokáží oprávnění podle zvláštního zákona.

(6) Do školní evidence uměleckých výstupů a do registru uměleckých výstupů se umožňuje nahlížet rovněž osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v těchto informačních systémech, a to v rozsahu údajů týkajících se dané osoby, včetně záznamů vedených o zpřístupnění jejích osobních údajů.

(1) Oprávnění vysoké školy uskutečňovat za podmínek stanovených tímto zákonem studijní programy vyplývá z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu.

(2) Institucionální akreditací se uděluje vysoké škole oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat určený typ nebo určené typy studijních programů v určené oblasti nebo v určených oblastech vzdělávání. Vysoká škola je oprávněna na základě institucionální akreditace uskutečňovat studijní program náležející do více oblastí vzdělávání, pokud má institucionální akreditaci pro všechny oblasti vzdělávání, do nichž studijní program náleží.

(3) Institucionální akreditace se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programu a má funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.

(4) Pokud oprávnění uskutečňovat určitý studijní program daného typu a případného profilu nevyplývá z institucionální akreditace vysoké školy, může vysoká škola toto oprávnění získat udělením akreditace daného studijního programu.

(5) Akreditace studijního programu se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programu.

(6) V případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu stanovisko příslušného uznávacího orgánu19a), že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. V případě akreditace studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu kladné stanovisko Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větách první a druhé vydávají stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o stanovisko doručena.

(7) V případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání povolení příslušného uznávacího orgánu19a). Povolení se nevydá, zjistí-li uznávací orgán, že by absolventi daného studijního programu nebyli připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu daného povolání. V případě studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou povolení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větách první a třetí vydávají povolení do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o povolení doručena.

(8) Je-li praktickou výuku ve studijním programu možno provádět pouze na pracovišti akreditovaném podle zvláštního právního předpisu19b), je podmínkou pro udělení akreditace tohoto studijního programu nebo pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání vedle souhlasného stanoviska podle odstavce 6 nebo povolení podle odstavce 7 také akreditace pro praktickou výuku tohoto programu udělená podle zvláštního právního předpisu.

(9) Není-li studijní program akreditován nebo uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani udělovat akademické tituly.

(10) V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i o oprávnění konat státní rigorózní zkoušku a udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5; v případě institucionální akreditace toto oprávnění vyplývá z institucionální akreditace pro danou oblast vzdělávání. Oprávnění konat státní rigorózní zkoušku a udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 lze vykonávat, pouze pokud je vysoká škola oprávněna uskutečňovat v dané oblasti vzdělávání alespoň jeden doktorský studijní program.

(11) V řízeních ve věcech akreditace a nápravných opatření lze s předchozím souhlasem nebo na návrh všech účastníků řízení jednat a písemnosti předkládat a vyhotovovat v cizím jazyce nebo vícejazyčně, a to i bez tlumočení a překladů, usnese-li se tak Rada Akreditačního úřadu. Větu první lze použít i jen pro některé písemnosti nebo úkony v řízení, včetně případné návštěvy hodnoticí komise Akreditačního úřadu na místě a výstupů z činnosti hodnoticí komise. Rozhodnutí Akreditačního úřadu ve věci samé a usnesení Akreditačního úřadu o zastavení řízení se však vždy vyhotovují i v českém jazyce. Je-li dokument podle věty třetí vyhotoven vícejazyčně, je v případě rozdílností rozhodné znění v jazyce českém; u ostatních vícejazyčných dokumentů určí rozhodný jazyk Rada Akreditačního úřadu.

(12) Odstavec 11 věty první a druhá se obdobně použijí na postup při vydávání stanovisek Akreditačního úřadu podle § 83 odst. 2 písm. f), s tím, že stanovisko Akreditačního úřadu se však vždy vyhotovuje i v českém jazyce. Je-li stanovisko Akreditačního úřadu vyhotoveno vícejazyčně, je v případě rozdílností rozhodné znění v jazyce českém; u ostatních vícejazyčných dokumentů určí rozhodný jazyk Rada Akreditačního úřadu.

(1) Akreditační úřad při své činnosti podle tohoto zákona vychází v rámci správního uvážení ze standardů pro akreditace, jimiž se rozumí soubor požadavků týkajících se vysoké školy, stanovených se zřetelem k druhu řízení, účelu hodnocení nebo typům a profilům studijních programů.

(2) Standardy pro akreditace obsahují

a) v případě institucionální akreditace

1. soubor požadavků na institucionální prostředí vysoké školy, zejména na strategii a řízení vysoké školy, na studijní programy a jejich studenty, na tvůrčí činnost, zejména na výzkum, mezinárodní spolupráci, spolupráci s praxí, akademické pracovníky, zdroje a na systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,

2. soubor požadavků na studijní program v rámci oblasti vzdělávání, zejména na obsahové zaměření studijního programu, profil absolventa, na odborné znalosti a odborné dovednosti absolventů ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na personální, finanční, materiální a další zabezpečení studijního programu, včetně požadavků souvisejících se zajištěním podmínek rovného přístupu zdravotně postižených uchazečů a studentů k vysokoškolskému vzdělání, a na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí,

b) v případě akreditace studijního programu

1. soubor minimálních požadavků na studijní program, zejména na obsahové zaměření studijního programu, profil absolventa, na odborné znalosti a odborné dovednosti absolventů ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na personální, finanční, materiální a další zabezpečení studijního programu, včetně požadavků souvisejících se zajištěním podmínek rovného přístupu zdravotně postižených uchazečů a studentů k vysokoškolskému vzdělání, a na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí,

2. požadavky na systém řízení, zabezpečení a kontroly všech činností vysoké školy, zejména však činnosti vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti, s ohledem na to, aby studijní prostředí umožnilo naplňovat poslání vysoké školy,

3. požadavky na zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,

c) v případě akreditace habilitačního řízení a akreditace řízení ke jmenování profesorem soubor požadavků nutných k prokázání schopnosti vysoké školy vést příslušné řízení podle § 72 nebo 74 a soubor požadavků na rozsah a kvalitu související vzdělávací a tvůrčí činnosti, na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí.

(1) Akreditaci studijního programu uděluje Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy.

(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje

a) název vysoké školy, popřípadě její fakulty, která bude studijní program uskutečňovat,

b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2,

c) doklady o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia, včetně údajů o zohlednění potřeby zajištění podmínek rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání,

d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium a informace o předpokládané uplatnitelnosti absolventů studijního programu na trhu práce,

e) sebehodnoticí zprávu, popisující a hodnotící naplnění jednotlivých požadavků vyplývajících z příslušných standardů pro akreditace podle § 78a odst. 2 písm. b),

f) v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu19a), že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání,

g) v případě studijního programu zaměřeného na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky také oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky, a souhlasné stanovisko Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, že absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti.

(3) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnoticích agentur podle § 77a odst. 4. Součástí posouzení může být ověření podmínek v místě uskutečňování studijního programu. Pokud vysoká škola neumožní ověření podmínek v místě uskutečňování studijního programu, Akreditační úřad žádost zamítne.

(4) Akreditační úřad akreditaci studijního programu neudělí, jestliže

a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona,

b) studijní program nesplňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programu,

c) studijní program není dostatečně zabezpečen zejména po stránce personální, finanční a materiální, nebo vysoká škola neuskutečňuje odpovídající související tvůrčí činnost,

d) vysoká škola nemá funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností v souladu s § 77b,

e) studijní program nezískal souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu, jde-li o studijní program uvedený v § 78 odst. 6, nebo

f) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci studijního programu a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny.

(5) O akreditaci studijního programu může požádat také žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti. Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije obdobně.

(6) Jde-li o studijní program náležející do více oblastí vzdělávání, splnění požadavků vyplývajících z odstavce 4 písm. c) se posuzuje ve vztahu ke všem oblastem vzdělávání, do nichž je studijní program zařazen, a to v míře odpovídající alespoň jejich podílu na tomto studijním programu.

(1) Akreditaci studijního programu uděluje Akreditační úřad na dobu 10 let; na dobu kratší než 10 let může být akreditace studijního programu udělena nebo prodloužena, pokud

a) akreditace daného studijního programu se žadateli uděluje poprvé,

b) akreditace daného studijního programu se uděluje nebo prodlužuje zejména s ohledem na naplnění potřeby zajistit studentům možnost dostudování, nebo

c) žadatel neposkytuje dostatečné záruky řádného zabezpečení a rozvoje studijního programu na dobu 10 let.

(2) V rozhodnutí musí být uveden typ studijního programu a standardní doba studia a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také jeho profil. V rozhodnutí se uvede rovněž oblast vzdělávání, do níž program náleží; jde-li o studijní program náležející do více oblastí vzdělávání, uvede se v rozhodnutí vedle příslušných oblastí vzdělávání, do nichž program náleží, rovněž jejich podíl na výuce.

(3) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79.

(4) Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření.

(5) Akreditace studijního programu zaniká odnětím akreditace, oznámením vysoké školy o zrušení studijního programu nebo uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena. Vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

(6) Byla-li vysoké škole žádost o udělení akreditace studijního programu zamítnuta, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta.

(7) Byla-li vysoké škole akreditace studijního programu odňata, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla akreditace odňata.

(8) Byl-li vysoké škole uložen správní trest za některý přestupek podle § 93n odst. 1, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci studijního programu nejdříve po uplynutí doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byl správní trest uložen.

(1) O akreditaci studijního programu může spolu s vysokou školou požádat též další vysoká škola nebo jiná právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie a která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností.

(2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží žadatel dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve vysokoškolském diplomu je též uvedeno, ve spolupráci s kým byl studijní program uskutečňován.

(3) Žádají-li o akreditaci společně alespoň 2 vysoké školy, dohoda žadatelů o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu může upravit přijímání uchazečů ke studiu ve studijním programu a udělování akademických titulů absolventům tohoto studijního programu odlišně od úpravy podle odstavce 2. Dohoda v takovém případě též stanoví, která vysoká škola přijímá uchazeče nebo jejich část ke studiu, přičemž uchazeč může být zapsán v tomto studijním programu do studia pouze na jedné ze spolupracujících vysokých škol, a stanoví podrobnosti o organizaci studia ve studijním programu a o akademických právech a povinnostech studentů, včetně platnosti studijních a zkušebních řádů, stipendijních řádů a případně dalších vnitřních předpisů nebo pravidel těchto vysokých škol nebo jejich součástí pro studenty, a o věcné příslušnosti těchto vysokých škol nebo jejich součástí a jejich orgánů rozhodovat o právech a povinnostech studentů daného studijního programu.

(4) Na žádost o akreditaci studijního programu podle odstavců 1 až 3 se vztahuje § 79 přiměřeně.

(5) Při společném uskutečňování doktorského studijního programu dohoda též stanoví zastoupení žadatelů v oborové radě. Společné uskutečňování doktorského studijního programu podle odstavce 3 je možné pouze v případě, že každá ze spolupracujících vysokých škol uskutečňuje ke dni vydání rozhodnutí o žádosti o udělení společné akreditace doktorského studijního programu doktorský studijní program.

(6) Je-li spolupracující právnickou osobou podle odstavce 1 uskutečňující tentýž společný studijní program zahraniční vysoká škola, použije se odstavec 3 obdobně; na udělovaný akademický titul se použije obdobně § 47a odst. 3.

(1) Institucionální akreditaci uděluje vysoké škole pro oblast nebo oblasti vzdělávání, a v jejich rámci pro příslušný typ nebo typy studijních programů Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy. Byla-li vysokou školou současně s žádostí o institucionální akreditaci podána i žádost o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vede se o těchto žádostech společné řízení.

(2) Písemná žádost o institucionální akreditaci obsahuje

a) název vysoké školy,

b) označení oblasti nebo oblastí vzdělávání, ve kterých vysoká škola na základě akreditace hodlá působit, a typu nebo typů studijních programů,

c) zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné dodatky k této zprávě,

d) sebehodnoticí zprávu popisující a hodnotící naplnění jednotlivých požadavků vyplývajících z příslušných standardů pro akreditace, včetně požadavků týkajících se finančního, materiálního a dalšího zabezpečení činnosti vysoké školy a jeho rozvoje.

(3) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 150 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. a) a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnoticích agentur podle § 77a odst. 4; v případě uvedeném v odstavci 1 větě druhé přihlíží také k naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. c) a k výsledku posouzení uvedeného v § 82 odst. 4. Součástí posouzení může být ověření podmínek v místě uskutečňování vzdělávací činnosti v oblasti nebo oblastech vzdělávání, ve kterých vysoká škola na základě akreditace hodlá působit. Pokud vysoká škola neumožní ověření podmínek v místě uskutečňování vzdělávací činnosti, Akreditační úřad žádost zamítne.

(4) Akreditační úřad institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání neudělí, jestliže

a) vysoká škola nesplňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro institucionální akreditaci pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programu,

b) vysoká škola nemá zřízenu radu pro vnitřní hodnocení,

c) vysoká škola nemá funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a zpracovanou sebehodnoticí zprávu,

d) systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy neskýtá záruky, že vysoká škola ve své působnosti posoudí studijní programy navrhované k uskutečňování na vysoké škole v rozsahu odpovídajícím požadavkům uvedeným v § 77b až 79,

e) vysoká škola neskýtá pro účely svého navrhovaného působení ve vzdělávací činnosti v navrhované oblasti nebo oblastech vzdělávání záruky rozvoje tvůrčí činnosti vysoké školy související s příslušnou vzdělávací činností nebo nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje,

f) vysoká škola ke dni podání žádosti neuskutečňovala nejméně 2 studijní programy alespoň po dobu 10 let, z toho nejméně 1 studijní program v navrhované oblasti vzdělávání; do uvedené doby 10 let může Akreditační úřad v případech zvláštního zřetele hodných započítat i dobu uskutečňování stejného nebo obdobného studijního programu jinou vysokou školou nebo její fakultou, pokud vysoká škola žádající o akreditaci podle odstavce 2 využívá při zajištění jí uskutečňovaného studijního programu v podstatné míře personální zabezpečení, využívané před podáním žádosti jinou vysokou školou nebo její fakultou k zajištění stejného nebo obdobného studijního programu, nebo

g) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci pro oblast vzdělávání a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny.

(5) Je-li vedeno společné řízení i o žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vysoká škola předkládá Akreditačnímu úřadu i náležitosti žádosti podle § 82 odst. 2. Akreditační úřad žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem nevyhoví z důvodů uvedených v § 82 odst. 6.

(6) Nemá-li vysoká škola institucionální akreditaci a její žádost o udělení institucionální akreditace pro jednu nebo více oblastí vzdělávání byla zamítnuta, může podat novou žádost o udělení institucionální akreditace nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta.

(7) Žádost o institucionální akreditaci nelze podat před uplynutím doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla vysoké škole

a) odňata institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání, nebo

b) uložen správní trest za přestupek podle § 93n odst. 1.

(8) Požádala-li vysoká škola s institucionální akreditací o rozšíření institucionální akreditace o další oblast nebo oblasti vzdělávání a tato žádost byla zamítnuta, může podat novou žádost o rozšíření institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta.

(1) Institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání se uděluje na dobu 10 let; na dobu 5 let se institucionální akreditace uděluje, pokud se vysoké škole uděluje pro oblast nebo oblasti vzdělávání, pro které byla dané vysoké škole zamítnuta bezprostředně předcházející žádost o rozšíření institucionální akreditace. V rozhodnutí o udělení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání musí být uveden typ nebo typy studijních programů, které mohou být na základě institucionální akreditace vysokou školou uskutečňovány v dané oblasti nebo oblastech vzdělávání.

(2) Institucionální akreditace zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vzdává akreditace. Vzdání se institucionální akreditace není přípustné po zahájení řízení o jejím odnětí.

(3) Zanikla-li institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, studijní programy uskutečňované vysokou školou na jejím základě ke dni zániku akreditace se považují za studijní programy akreditované na dobu 3 let. Akreditační úřad přitom musí ve lhůtě 120 dnů ode dne zániku akreditace oblasti vzdělávání pro tyto studijní programy rozhodnout o případném omezení nebo odnětí akreditace studijního programu podle § 86 odst. 2 písm. a) nebo b).

(4) V případě, že došlo k zániku uskutečňování studijních programů z důvodů uvedených v odstavci 3, je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

Vysoká škola s institucionální akreditací může v době platnosti institucionální akreditace požádat o její rozšíření pro další oblast nebo oblasti vzdělávání nebo pro další typ nebo typy studijních programů v rámci oblasti, pro kterou již má institucionální akreditaci. Na řízení o rozšíření institucionální akreditace se přiměřeně použije ustanovení § 81a; doba platnosti institucionální akreditace se jejím rozšířením neprodlužuje.

(1) Vysoká škola s institucionální akreditací může studijní program v rámci oblasti, pro niž má institucionální akreditaci, uskutečňovat ve spolupráci s jinou právnickou osobou pouze na základě

a) smlouvy s tuzemskou nebo zahraniční vysokou školou; zahraniční vysoká škola musí splňovat podmínku sídla, své ústřední správy nebo hlavního místa své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie a zřízení nebo založení podle práva některého členského státu Evropské unie,

b) smlouvy s pracovištěm Akademie věd České republiky s postavením veřejné výzkumné instituce nebo s jinou veřejnou výzkumnou institucí, nebo

c) udělení akreditace studijního programu podle § 81.

(2) Na spolupráci škol podle odstavce 1 se použije obdobně úprava dohod podle § 81 odst. 3, popřípadě úprava dohod a titulů podle § 47a.