Vyhláška ministerstva školství o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání

Účastníkům kursů poskytne organizace pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu:

a) v kursech, které mají ročně nejméně 400 vyučovacích hodin nebo 160 konzultačních hodin v dálkovém studiu,

1. 2 hodiny týdně s výjimkou učitelů,

2. 3 dni, učitelům 2 dni, na přípravu a vykonání závěrečných zkoušek;

b) v kursech pro vedoucí pracovníky, trvajících nejméně 6 měsíců,

1. 7 dní za 6 měsíců ke studiu, konzultacím, laboratorním cvičením a soustředěním,

2. 5 dní na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky;

c) v kursech doplňkového pedagogického studia

1. učitelům odborných předmětů

2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky,

5 dní na soustředění, pokud je součástí učebního plánu;

2. mistrům odborného výcviku

2 hodiny týdně,

2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky,

5 dní na soustředění, pokud je součástí učebního plánu.

V pomaturitním studiu, které má ročně nejméně 400 vyučovacích hodin nebo 160 konzultačních hodin při dálkovém studiu, poskytnou organizace studujícím pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu 3 hodin týdně a na přípravu a vykonání zkoušek v každém školním roce v rozsahu tří dní.

(1) Organizace poskytnou studujícím v postgraduálním studiu, s výjimkou učitelů, pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu:

a) v denní formě postgraduálního studia

1. po dobu výuky, nejvýše však v trvání 75 dní,

2. 2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky,

3. 10 dní na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky;

b) v ostatních formách postgraduálního studia

1. 24 dní ve školním roce ke studiu, konzultacím a laboratorním cvičením,

2. 2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky,

3. 5 dní ve školním roce k účasti na studijních soustředěních,

4. 10 dní na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky.

(2) Organizace poskytnou učitelům ve všech formách postgraduálního studia pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu:

a) 1 hodina týdně z normální míry vyučovací povinnosti,

b) 2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky,

c) 10 dní na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky.

(1) Ženám, které pečují alespoň o jedno dítě mladší než patnáct let, jimž náleží pracovní volno podle § 2, 3, 4, 6 nebo 7, s výjimkou denní formy postgraduálního studia, přísluší další pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu 5 dní ve školním roce.

(2) K vykonání externí maturitní zkoušky, poskytne organizace pracovní volno bez náhrady mzdy v rozsahu stanoveném v § 2, písm. d); rovněž k vykonání přijímacích zkoušek (pohovorů) poskytne organizace pracovní volno bez náhrady mzdy v potřebném rozsahu.

(1) Pracovní volno

a) stanovené počtem hodin, jež může studující čerpat týdně, lze po dohodě s organizací sčítat a použít ho nejdéle v období 4 týdnů a při studiu na středních zemědělských a lesnických technických školách v témže školním roce;

b) stanovené počtem dní nelze bez souhlasu organizace čerpat po hodinách;

c) poskytované v dálkovém a externím studiu lze čerpat po celý školní rok, včetně doby hlavních prázdnin, při večerním a směnném studiu mimo hlavní školní prázdniny a v kursech jen po dobu kursu.

(2) Nevyčerpané pracovní volno nelze převádět do jiného školního roku s výjimkou volna stanoveného na přípravu a vykonání maturitní zkoušky, státních závěrečných zkoušek a volna poskytovaného v postgraduálním studiu.

(1) Pracovní volno

a) se přerušuje uznáním pracovní neschopnosti, popřípadě nařízením karantény v době, kdy studující čerpá pracovní úlevy; pobírá-li studující příspěvek (§ 12), zastavuje se jeho výplata;

b) stanovené počtem hodin přísluší studujícímu i za týden, v němž nepracoval po stanovenou týdenní pracovní dobu pro překážku v práci, při které mu náleží náhrada mzdy nebo hmotné zabezpečení podle předpisů o nemocenském pojištění; trvá-li překážka v práci nepřetržitě déle než 4 týdny, přísluší mu pracovní volno nejvýše za 4 týdny.

(2) Pracovní volno stanovené počtem hodin nepřísluší studujícímu po dobu dovolené na zotavenou, přísluší mu však v plném rozsahu i v týdnu, v němž si vybral nejvýše 2 pracovní dni dovolené.

(1) Náhrada mzdy za dobu pracovního volna se poskytne ve výši průměrného výdělku (§ 275 zákoníku práce).

(2) Náklady na náhradu mzdy, poskytovanou v době pracovního volna, hradí organizace.

(1) Po dobu pracovního volna bez náhrady mzdy podle této vyhlášky, včetně volna podle § 8 odst. 2, poskytují organizace studujícím při zaměstnání studijní příspěvek.

(2) Studijní příspěvek činí za 1 den pracovního volna nejméně:

u ženatých (vdaných), ovdovělých, rozvedených a svobodných, kteří mají vyživovací povinnost alespoň k jednomu dítěti 68 Kčs,u ženatých (vdaných) bezdětných 55 Kčs,u svobodných, ovdovělých, rozvedených, kteří nemají vyživovací povinnost k dítěti 34 Kčs.

(3) Výše studijního příspěvku nesmí přesáhnout výši průměrného výdělku. Náklady na studijní příspěvek hradí organizace.

V době studijních soustředění a po dobu konání závěrečných zkoušek jsou studující na vzdělávacích zařízeních oprávněni se stravovat ve školních jídelnách a menzách za stejných podmínek jako studující v denním studiu.*)

Organizace umožní studujícím vhodnou úpravou pracovních podmínek, zejména rozvržením pracovní doby, splnit všechny povinnosti spojené se studiem a nebudou jim pokud možno nařizovat práci přesčas.

Studující s kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou (§ 86 zákoníku práce) nemají nárok na pracovní volno stanovené počtem hodin týdně a při studiu na vysokých školách na pracovní volno podle § 4 písm. a), b).

Organizace mohou v případech odůvodněných svou kádrovou potřebou nebo potřebou studujícího, která je hodna zvláštního zřetele, poskytovat vyšší nebo další pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení, než jsou stanoveny v této vyhlášce. Náhrada mzdy však nemůže převýšit průměrný výdělek studujícího (§ 275 zákoníku práce), náhrada cestovních a jiných výdajů se studiem spojených výši odpovídající platným předpisům. Před svým rozhodnutím si organizace vyžádá stanovisko závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí a příslušného vzdělávacího zařízení.

Tato vyhláška se nevztahuje:

a) na zdravotnické pracovníky, kteří se při zaměstnání vzdělávají ve zdravotnických vzdělávacích zařízeních,

b) na účastníky studia při zaměstnání na lékařských fakultách po dobu denního studia,**)

c) na vojáky z povolání a příslušníky ozbrojených sborů ministerstva vnitra,

d) na studující ve vědecké nebo umělecké aspirantuře,***)

e) na účastníky odborného školení, organizovaného formou krátkodobého internátního soustředění.†)

Zrušují se:

a) vyhláška ministerstva školství a kultury č. 94/1966 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání,

b) výnos ministerstva školství a kultury ze dne 14. února 1961 čj. 7354/61-III/5 o hmotném zabezpečení posluchačů fakulty - Institutu národohospodářského plánování na Vysoké škole ekonomické v Praze,

c) výnos ministerstva školství a kultury ze dne 20. července 1961 čj. 35 120/61-III/5 o rozšíření platnosti výnosu ministerstva školství a kultury ze dne 14. února 1961 čj. 7354/61-III/5 na fakultu - Institut národohospodářského plánování na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě.

(1) Pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení studujících při zaměstnání se v jednotlivých organizacích řídí touto vyhláškou počínaje dnem, kdy v nich byla zkrácena týdenní pracovní doba na délku uvedenou v bodě 1 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem; až do této doby se postupuje podle dosud platné úpravy.

(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1968.

Ministr:

prof. dr. Kadlec DrSc. v. r.

*) § 15 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školského zákona)

*) Tj. v menzách za poplatek stanovený pro studující v denním studiu, ve školních jídelnách za poplatek určený pro stravování žáků škol poskytujících střední vzdělání.

**) Směrnice ministerstva školství a kultury ze dne 8. dubna 1964 čj. 10 480/64-III/2a, o hospodářském zabezpečení účastníků studia při zaměstnání na lékařských fakultách (Věstník ministerstva školství a kultury r. 1964 seš. 12).

***) Vyhláška předsedy Československé akademie věd a ministra školství a kultury č. 199/1964 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků; vyhláška ministra školství a kultury č. 210/1959 Ú. l., kterou se vydává organizační a studijní řád pro umělecké aspiranty.

†) Vyhláška ministerstva financí č. 8/1967 Sb., o poskytování pracovního volna a o hospodářském zabezpečení pracovníků při účasti na odborném školení organizovaném formou krátkodobého internátního soustředění.