Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 119 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 119 trestního řádu stanoví, jakou formou rozhodují soudy, státní zástupci a policejní orgány v trestním řízení, přičemž soudy rozhodují rozsudkem nebo usnesením a státní zástupci a policejní orgány usnesením.
§ 119 ROZHODNUTÍ
(1) Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon výslovně stanoví; v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením.
(2) Státní zástupce a policejní orgán rozhodují, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením.
Oddíl první
Paragraf 119 trestního řádu stanoví, jakou formou rozhodují soudy, státní zástupci a policejní orgány v trestním řízení, přičemž soudy rozhodují rozsudkem nebo usnesením a státní zástupci a policejní orgány usnesením.
Co to znamená v praxi
Soudy vydávají rozsudky pouze v případech, kdy to zákon výslovně nařizuje (např. o vině a trestu), jinak rozhodují usnesením.
Usnesení je tedy standardní formou rozhodnutí soudu, pokud zákon nestanoví, že má být vydán rozsudek.
Státní zástupci a policejní orgány rozhodují vždy usnesením, pokud zákon nestanoví jinou formu.
Rozdíl mezi rozsudkem a usnesením je důležitý pro procesní postup a opravné prostředky.
Na co si dát pozor
Rozsudek je formálnější a obvykle se jím rozhoduje o nejdůležitějších otázkách (např. o vině a trestu).
Usnesení se používá pro rozhodování o procesních otázkách nebo méně závažných věcech.