7 Tdo 1585/2016 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1585/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. Datum rozhodnutí:15. 2. 2017 Spisová značka:7 Tdo 1585/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.1585.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podjatost Podvod Poškození cizích práv Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1,4 písm. d) tr. zákoníku § 209 odst. 1 písm. a) tr. zák. § 30 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 5. 2017 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 24.3.2017IV.ÚS 900/17JUDr. Jaromír Jirsaodmítnuto12.6.2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1585/2016-44 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 2. 2017 o dovolání, které podal obviněný I. B., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 5 To 372/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 2 T 57/2012, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 8. 2014, sp. zn. 2 T 57/2012, byl obviněný I. B. uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a trestným činem poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na třicet měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. O odvoláních, která podali obviněný proti všem výrokům a státní zástupkyně ve prospěch obviněného proti výroku o vině a dalším výrokům, bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 5 To 372/2014. Z podnětu obou odvolání byl rozsudek Okresního soudu v Chomutově podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. zrušen a podle § 259 odst. 3 tr. ř. byl obviněný nově uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dva roky s tím, že výkon trestu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na dva roky. Podle zjištění Krajského soudu v Ústí nad Labem, převzatých z rozsudku Okresního soudu v Chomutově, spáchal obviněný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku skutkem spočívajícím v podstatě v tom, že dne 14. 11. 2008 v K., okr. Ch., v úmyslu vylákat a nevrátit požádal D. H. o půjčení částky 1 000 000 Kč, poté se dohodl s N. Š., že na její účet bude poukázána finanční částka určená jemu a že N. Š. mu ji vyplatí, zjistil od ní číslo jejího účtu, sdělil ho D. H. s tím, že jde o číslo jeho vlastního účtu, na který má D. H. půjčovanou částku poukázat, přičemž D. H. v omylu, že peníze převádí na účet obviněného, je nechal ve skutečnosti převést na účet N. Š., obviněný ihned kontaktoval N. Š., která společně s manželem částku 1 000 000 Kč z účtu vybrala v hotovosti a předala ji obviněnému, který si ji ponechal a D. H. tvrdil, že uvedenou částku neobdržel, neboť D. H. ji mylně převedl na cizí účet, a nikoli na jeho účet. Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem. Tento rozsudek napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. b), g), k) tr. ř. Jako dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. uplatnil námitky podjatosti policejního orgánu, který byl činný v přípravném řízení, předsedy senátu a přísedící jako členky senátu Okresního soudu v Chomutově, který rozhodl ve věci v prvním stupni. S dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spojil námitky proti skutkovým zjištěním uvedeným ve výroku o vině a proti tomu, na podkladě jakých důkazů soudy k těmto zjištěním došly. Ve spojitosti s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. vytkl, že žádným výrokem nebylo v původním řízení rozhodnuto o jeho námitkách, jimiž se dožadoval vyloučení policejního orgánu a předsedy senátu a přísedící Okresního soudu v Chomutově. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k dovolání nebude vyjadřovat. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo zčásti podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a že pokud se opírá o námitky, které lze považovat za dovolací důvody, je zjevně neopodstatněné. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl ve věci napadeným rozsudkem znovu poté, co jeho předcházející rozhodnutí byla zrušena usneseními Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2016, č. j. 7 Tdo 1502/2015-38, a č. j. 7 Tdo 1502/2015-44, s tím, že mu bylo zároveň přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V novém řízení Krajský soud v Ústí nad Labem odstranil vady vytknuté v citovaných usneseních Nejvyššího soudu a rozhodl rozsudkem, který lze akceptovat. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže ve věci rozhodl vyloučený orgán, avšak tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta. Vyloučení policejního orgánu činného v přípravném řízení obviněný namítl v podstatě proto, že s organizační složkou policie, u níž působí tento policejní orgán, spolupracuje jako tlumočnice N. Š., která v tomto řízení vystupovala jako svědkyně a bylo jí přiznáno postavení poškozené. Vyloučení předsedy senátu Okresního soudu v Chomutově obviněný namítl v souvislosti s tím, že jde o soudce, který sám je trestně stíhán. Vyloučení přísedící Okresního soudu v Chomutově obviněný namítl s ohledem na to, jak v hlavním líčení reagovala na jeho průběh. Tyto námitky obviněný uplatnil již v původním řízení. Z povahy námitek obviněného je patrno, že měl zřejmě na mysli vyloučení policejního orgánu, předsedy senátu a přísedící podle § 30 odst. 1 tr. ř. Podle tohoto ustanovení je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen mimo jiné soudce, přísedící a policejní orgán, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Má-li být důvodem vyloučení poměr k projednávané věci, musí mít osoba, o jejíž vyloučení jde, nějaký osobní vztah k věci, zejména v tom smyslu, že sama nebo jiná jí blízká osoba byla účastníkem či svědkem spáchaného skutku, že tímto skutkem byla nějak osobně dotčena, že má nějaký osobní zájem na výsledku řízení, že z určitého výsledku řízení může mít prospěch či naopak újmu apod. Jde-li o vyloučení kvůli poměru k osobám vystupujícím v řízení či k jinému orgánu činnému v trestním řízení, musí mít osoba, o jejíž vyloučení jde, nějaký blízký osobní vztah k těmto osobám, typicky příbuzenský, rodinný či jiný podobný vztah, vztah blízkého osobního přátelství či naopak vztah osobního nepřátelství apod. Součinnost N. Š. jako tlumočnice s policií rozhodně není s to odůvodnit závěr, že policejní orgán činný v přípravném řízení byl vyloučen. Z ničeho nevyplývá, že by se jednalo o nějaký bližší osobní vztah mezi N. Š. a policejním orgánem, který by svou povahou nějak překračoval rámec úřední součinnosti policie a tlumočnice zapsané v seznamu tlumočníků. Navíc se policejní orgán nijak nepodílel na žádném ze soudních rozhodnutí. Obviněný se v souvislosti s namítanou podjatostí policejního orgánu ohrazoval proti tomu, že N. Š. byla v původním řízení považována za poškozenou. K tomu je třeba poznamenat, že to evidentně souviselo s tím, že obviněný byl stíhán a rozsudkem Okresního soudu v Chomutově uznán vinným též pro trestný čin poškozování cizích práv spáchaným na újmu N. Š., a rozhodně nešlo o žádný projev nějakého osobního vztahu policejního orgánu, z něhož by se dalo vyvozovat jeho vyloučení. Okolnost, že předseda senátu Okresního soudu v Chomutově je sám trestně stíhán, nemá z hlediska otázky jeho vyloučení v dané věci žádný význam. S touto věcí nemá jeho trestní stíhání žádnou spojitost, zejména ne v tom smyslu, že by byl stíhán pro nějaké jednání provedené v rámci nebo v souvislosti s touto kauzou nebo v souvislosti s nějakým vztahem k osobám vystupujícím v tomto řízení. Namítaná reakce přísedící Okresního soudu v Chomutově na pr