§ 49 trestní řád – Proti rozhodnutí podle § 47 a 48 je přípustná stížnost
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 49 trestního řádu stanoví, že proti rozhodnutím o zajištění majetku nebo jiných hodnot (podle § 47 a 48 TŘ) je možné podat stížnost, přičemž tato stížnost má odkladný účinek, pokud se týká zrušení zajištění, jeho omezení nebo povolení provedení úkonu. (§ 49 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 47
- Judikatura: na § 49 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
Proti rozhodnutí podle § 47 a 48 je přípustná stížnost, jež má, pokud jde o zrušení zajištění, jeho omezení nebo povolení provedení úkonu, odkladný účinek.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je rozhodnuto o zajištění majetku, lze se proti tomu bránit stížností.
- Podání stížnosti v případě zrušení zajištění, jeho omezení nebo povolení úkonu znamená, že rozhodnutí, proti kterému se stížnost podává, nenabude právní moci a nebude vykonáno, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.
- Tento odkladný účinek stížnosti poskytuje dotčené osobě čas na přezkoumání rozhodnutí a případnou obranu.
Na co si dát pozor
- Odkladný účinek se vztahuje pouze na stížnosti týkající se zrušení zajištění, jeho omezení nebo povolení provedení úkonu, nikoli na všechna rozhodnutí podle § 47 a 48 TŘ.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 49
Jak soudy aplikují § 49
Na úvod je vhodné uvést, že se v tomto případě jedná o drobnou majetkovou trestnou činnost, při které zpravidla nedochází k zajištění majetku v majetkové podstatě obviněného v přípravném řízení podle § 47 až § 49 tr. ř. Takovýto postup může proběhnout pouze za podmínky, že je zde důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno.
Nevstoupila-li dosud do procesního postavení poškozeného, nemohlo postupem orgánů činných v trestní řízení dojít k porušení procesních práv, které trestní řád tomuto subjektu přiznává (§ 43 až § 49 tr. ř.). Mimoto nelze nevidět (viz např. str. 4 rozhodnutí odvolacího soudu), že soudy podání tímto subjektem předložené neignorovaly.
… Kč. [6] Na tomto základě odvolací soud - vycházeje z ustanovení § 173 odst. 1 insolvenčního zákona a z ustanovení § 47, § 48 a § 79d odst. 1 tr. ř. - dospěl po přezkoumání usnesení insolvenčního soudu k následujícím závěrům: 1/ Účelem právní úpravy zajištění nároku poškozeného obsažené v ustanoveních § 47 až § 49 tr. ř. a v zákoně č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, je, aby byl v průběhu trestního řízení nebo bezprostředně po jeho skončení uspokojen z majetku obviněného nárok poškozeného na …