Občiansky súdny poriadok

(1) U pohledávek záručních se uhradí jen pohledávka s příslušenstvím, vzniklá do rozvrhového roku, a to zaplacením v hotovosti nebo převzetím, kdežto jistina rovnající se nevyčerpanému zbytku se uloží na úrok. Tato jistina slouží k uspokojení nároků, které věřiteli nově vzniknou proti dlužníkovi. Uvolněná jistina i s úroky se přidělí oprávněným, kteří nebyli úplně uspokojeni z rozdělované podstaty, a to podle zásad o rozvrhu.

(2) U úvěrových pohledávek se zaplacením v hotovosti nebo převzetím uhradí jen pohledávka s příslušenstvím vzniklá do dne udělení příklepu.

(1) Budou-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na kterých váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, uhradí se takové pohledávky v hotovosti z výtěžku jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají při každé jednotlivé nemovité věci po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, osobám, které v důsledku toho obdrží z rozdělované podstaty méně, přikáže se až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat částka, která by připadla na takovou pohledávku.

(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady odhadní hodnota všech nemovitých věcí, zjištěná podle předpisů platných pro daně a veřejné dávky. Částky, o které by byli zadnější věřitelé zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal víc, než kolik by naň bylo připadlo z výtěžku prodané nemovité věci, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitých věcech v pořadí, které příslušelo uspokojenému věřiteli.

(3) Zásad uvedených v předchozích odstavcích se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovité věci.

(1) Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná břemena,m která budou podle svého pořadí alespoň částečně uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí, aby se z ní a z jejích úroků mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota.

(2) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částka na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.

(3) Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne.

(4) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí se — pokud možno již předem — dalším oprávněným.

(1) Rozvrhové usnesení se doručí všem osobám a orgánům, jež měly být předvolány k rozvrhovému roku, a osobám, o jejichž nárocích se rozhodovalo při rozvrhovém roku.

(2) V rozvrhovém usnesení rozhodne soud též o nárocích, které byly při rozvrhovém roku popřeny co do pravosti, výše, pořadí nebo způsobu úhrady. Nelze-li však o nich rozhodnout bez provedení důkazů o sporných skutečnostech, nebo je-li třeba o nich rozhodnout ve správním řízení, nakládá se s nároky uvedenými v § 494 odst. 1 písm. a) a b) tak, jako by nebyly popřeny; totéž platí o nárocích uvedených v § 494 odst. 1 písm. c), pokud jsou zapsány. Ten, kdo takový nárok popřel, se odkáže, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení.

Kdo byl odkázán, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení, musí do třiceti dnů od doručení rozvrhového usnesení prokázat, že podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení, jinak soud k popření nepřihlédne. Pro žaloby je příslušný exekuční soud. Rozhodnutí o popření je účinné proti všem věřitelům i proti dlužníkovi; ti mohou vstoupit do řízení o žalobě jako vedlejší účastníci.

Vyhoví-li se pravomocně žalobě nebo ve správním řízení návrhu, ustanoví exekuční soud nový rozvrhový rok; k němu však nepředvolá účastníky, jejichž nároky byly již uspokojeny.

Bylo-li pravomocně vyhověno žalobě nebo ve správním řízení návrhu co do pohledávky, kterou převzal vydražitel se započtením na nejvyšší podání, uloží exekuční soud vydražiteli, aby do patnácti dnů složil u soudu zbytek nejvyššího podání, rovnající se popřenému nároku s příslušenstvím a úroky ode dne udělení příklepu. Po bezvýsledném uplynutí této lhůty vymáhá soud exekucí z úřední povinnosti zbytek nejvyššího podání i s úroky na vydražiteli.

Po právní moci rozvrhového usnesení a po úplném zaplacení nejvyššího podání poukáže soud oprávněným osobám přikázané částky, není-li o nich zahájeno řízení o popření, ačkoli již uplynula lhůta k podání návrhu na jeho zahájení.

(1) Po právní moci udělení příklepu a po zaplacení nejvyššího podání nařídí soud z úřední povinnosti zápis vlastnického práva k nemovité věci pro nabyvatele a výmaz zápisu povolení dražby a předkupního práva.

(2) Po právní moci rozvrhového usnesení zanikají proti nabyvateli závady váznoucí na nemovité věci, vyjma ty, které nabyvatel převzal. Soud nařídí z úřední povinnosti výmaz zaniklých závad, zapsaných na nemovité věci.

Vede-li se exekuce dražbou na nemovitou věc nezapsanou ve veřejné knize, je třeba nemovitou věc zájemně popsat. Jinak platí přiměřeně ustanovení o dražbě nemovité věci zapsané ve veřejné knize.

Exekuce na movité věci se vykoná jejich zabavením a prodejem.

(1) Věci, které má dlužník ve své moci, nebo dlužníkovy věci, které má vymáhající věřitel nebo osoba ochotná je vydat, se zabaví tím, že výkonný úředník sestaví jejich seznam a popíše je (zájemní protokol). Další zabavení věcí, které jsou již zabaveny, se vykoná poznámkou v zájemním protokole.

(2) V zájemním protokole se poznamenají též námitky proti zabavení.

(1) Usnesení o povolení exekuce se doručí dlužníku až při výkonu zabavení. Není-li dlužník při výkonu přítomen, doručí se mu toto usnesení spolu s uvědoměním o výsledku výkonu.

(2) Vymáhající věřitel se uvědomí o zabavení jen tehdy, nebyl-li při výkonu přítomen.

(1) Z exekuce jsou vyloučeny věci:

a) které dlužník potřebuje k výkonu svého povolání nebo zaměstnání, anebo k existenci své nebo osob, kterým je podle zákona povinen poskytovat úhradu na osobní potřeby;

b) u nichž by exekuce odporovala veřejným anebo veřejně uznaným zájmům nebo občanské pietě;

c) které nelze zabavit podle zvláštních předpisů.

(2) Ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry může nařízením stanovit, které věci podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou vyloučeny z exekuce nebo s jakým omezením je přípustný exekuční prodej věcí.

Zabavením nabývá vymáhající věřitel exekučního zástavního práva pro vymáhanou pohledávku.

Na návrh vymáhajícího věřitele mohou být zabavené věci z důležitých důvodů vhodným způsobem uschovány.

(1) Nalezne-li výkonný úředník při výkonu platné československé peníze, vydá je vymáhajícímu věřiteli na úhradu jeho pohledávky. Je-li pochybné, zda zabavená částka podléhá exekuci (§ 511), nebo je-li několik vymáhajících věřitelů, složí výkonný úředník peníze u soudu.

(2) Při zabavení cizozemských peněz je třeba zachovat zvláštní předpisy na ně se vztahující.

Věci podléhající zkáze lze zabavit, jen nebudou-li nalezeny jiné zabavitelné věci, postačující k uspokojení vymáhajícího věřitele. Věci podléhající zkáze prodá výkonný úředník ihned z volné ruky. Nedosáhne-li se úředně stanovené nebo odhadní ceny, anebo nepřevezme-li vymáhající věřitel věci za tuto cenu, odevzdají se dlužníkovi k volnému nakládání a exekuční zástavní právo vymáhajícího věřitele k nim zanikne.

(1) Příslušenství nemovité věci lze zabavit jen spolu s nemovitou věcí.

(2) Výjimky pro příslušenství zemědělských nemovitých věcí může stanovit vláda nařízením.

(1) Po právní moci usnesení povolujícího exekuci nařídí soud prodej zabavených věcí.

(2) Před prodejem je třeba věci, pokud nemají úředně stanovenou cenu, odhadnout.

(1) Zabavené věci se prodají v dražbě, která se koná buď v místě, kde jsou zabavené věci, nebo u soudu.

(2) Soud oznámí dražební rok dlužníku, vymáhajícímu věřiteli a okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu bude dražba konána a v jehož obvodu má dlužník bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.

(1) Dražbu provádí výkonný úředník, který o dražbě sepíše protokol.

(2) Výkonný úředník a dlužník nesmějí dražit. Dražit nemohou ani osoby, které by podle platných předpisů nemohly nabýt předmětu dražby.

(1) Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny.

(2) Výkonný úředník udělí příklep dražiteli, který podá nejvíce. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit. Neučiní-li tak, draží se věc znovu, vydražitel se však již nemůže dražby této věci zúčastnit.

(3) Zaplacením nejvyššího podání zanikají proti vydražitelovi závady váznoucí na věci.

(1) Dražba se skončí, stačí-li dosažený výtěžek k uspokojení vymáhajících věřitelů.

(2) Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu. Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může vymáhající věřitel převzít do patnácti dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Soud odepře vymáhajícímu věřiteli převzetí věcí, jsou-li proti převzetí důvodné námitky; mezi několika vymáhajícími věřiteli, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí jejich zástavního práva. Dojde-li k převzetí, zanikají exekuční zástavní práva těch vymáhajících věřitelů, kteří pořadím předcházejí přejimatele a nebyli též k převzetí ochotni; jinak má prodej uskutečněný převzetím tytéž účinky jako prodej v dražbě. Nepřevezme-li věci ani jeden z vymáhajících věřitelů nebo bude-li převzetí všem k němu ochotným pravomocně odepřeno, zanikne exekuční zástavní právo všech vymáhajících věřitelů.

(1) Je-li věřitel jen jeden, vydá mu výkonný úředník po srážce nákladů odhadu a prodeje výtěžek až do výše jeho vymahatelné pohledávky s úroky ode dne dražby a náklady; zbytek odevzdá dlužníkovi.

(2) Je-li věřitelů několik, složí výkonný úředník výtěžek prodeje u soudu.

(1) Výtěžek prodeje se rozdělí v tomto pořadí:

a) náklady odhadu, úschovy a prodeje;

b) pohledávky věřitelů, kteří mají zadržovací právo;

c) pohledávky věřitelů, kteří mají zákonné zástavní právo;

d) pohledávky věřitelů, kteří mají smluvní zástavní právo, získané před zabavením, jsou-li dostatečně podle spisů prokázány, a to podle časového pořadí nabytí smluvního zástavního práva;

e) pohledávky vymáhajících věřitelů podle pořadí zabavení.

(2) Úroky a opětující se plnění za poslední tři roky před prodejem, jakož i náklady vzniklé uplatněním a vymáháním nároku mají stejné pořadí jako jistina.

(3) Pohledávky stejného pořadí se uspokojí poměrně.

(1) Soud může ustanovit rok k rozvrhu výtěžku prodeje. K roku předvolá účastníky a ty, kdož mají věcná práva na uspokojení z prodaných věcí.

(2) V rozvrhovém usnesení rozhodne soud i o nárocích, které byly na rozvrhovém roku popřeny co do pravosti, výše, pořadí anebo způsobu úhrady. Nároky, pro které je exekuční titul, může dlužník popírat jen tehdy, když uplatňuje skutečnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu.

(3) Nemůže-li soud o popřených nárocích rozhodnout bez provedení důkazů o sporných skutečnostech, nebo je-li třeba o nich rozhodnout ve správním řízení, odkáže toho, kdo popírá právo doložené obsahem spisů nebo kdo nedoloženě tvrdí, že má nárok, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení. Ustanovení §§ 502 a 503 platí tu přiměřeně.

Rozvrhové usnesení doručí soud dlužníku a všem osobám, o jejichž nároku se v něm rozhoduje (§ 524).

O provedení rozvrhového usnesení platí přiměřeně ustanovení § 505.

Exekuce na peněžité pohledávky na účtu u peněžního ústavu se vykoná odepsáním vymáhané pohledávky z dlužníkova účtu; exekuce na ostatní peněžité pohledávky a na plat se vykoná jejich zabavením.

(1) Usnesením o povolení exekuce odepsáním z účtu u peněžního ústavu přikáže soud poddlužníku, aby po právní moci usnesení odepsal vymáhanou pohledávku z dlužníkova účtu a uhradil ji vymáhajícímu věřiteli; je-li dlužníkem soukromá osoba, zakáže jí soud, aby nakládala účtem až do výše vymáhané pohledávky.

(2) Usnesení o povolení exekuce doručí soud vymáhajícímu věřiteli a dlužníkovi; poddlužníku se doručí jen, je-li vymáhajícím věřitelem nebo dlužníkem soukromá osoba, a to ihned, je-li soukromá osoba dlužníkem, jinak až po právní moci. Poddlužník nemá práva stížnosti.

(3) Výkon exekuce upravují zvláštní předpisy o příkazech k vybrání; je-li vymáhajícím věřitelem soukromá osoba, platí tyto předpisy obdobně s tou odchylkou, že se příkazu k vybrání nepoužije.

(4) O pořadí úhrady platí zvláštní předpisy. Je-li však dlužníkem soukromá osoba, je pro pořadí úhrady rozhodná doba, kdy bylo usnesení o povolení exekuce doručeno poddlužníkovi; bylo-li mu téhož dne doručeno několik usnesení o povolení exekuce odepsáním z účtu téhož dlužníka a prostředky na účtě nestačí, uhradí se vymáhané pohledávky poměrně.

(5) Ustanovení § 541 odst. 1 a §§ 542 až 546 se užije obdobně.

(6) Zvláštní předpisy vylučující nebo omezující použití prostředků k jiným než stanoveným účelům nejsou ustanoveními o této exekuci dotčeny.

Jako peněžité pohledávky lze zabavit nároky na peněžitá plnění, a to i nároky splatné v budoucnosti.

Jako plat lze zabavit bez ohledu na název a druh:

a) veškeré mzdy jak peněžité, tak naturální z pracovního (učebního) poměru, jakož i opakující se úplaty za práci osobně konanou pro tutéž osobu;

b) veškeré úplaty nahrazující pracovní příjem z důvodu dočasné nebo trvalé pracovní nezpůsobilosti, jakož i důchody z důchodového zabezpečení a platy jim na roveň postavené.

(1) Z exekuce na peněžité pohledávky a plat jsou vyloučeny:

a) částky, na které má dlužník nárok ze smlouvy o pojištění nemovité věci nebo jejího příslušenství, mají-li se podle pojistné smlouvy použít k znovuvybudování nebo k opravě nemovité věci, anebo k doplnění jejího příslušenství;

b) příspěvky poskytované k úhradě nákladů uzavření manželství, nákladů porodu nebo úmrtí, sociální a studijní příspěvky na výchovu a výživu, pokud se exekuce vede pro jiné nároky než k úhradě nákladů, pro něž jsou poskytovány;

c) náhrada nákladů spojených s pracovním výkonem, odměna za práci přes čas, za vyšší nebo mimořádné výkony nebo jednorázové odměny souvisící s nárokem na plat.

(2) Ministr spravedlnosti stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry nařízením, které nároky podle odstavce 1 písm. b) a c) a v jakém rozsahu podléhají exekuci.

(3) Exekuce na pohledávky zemědělců a jednotných zemědělských družstev z povinných dodávek zemědělských výrobků státu je přípustná jen v rozsahu a za podmínek, které stanoví nařízením ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

(4) Exekuce na pracovní odměnu chovanců výchoven dorostu a osob, na nichž se vykonává trest odnětí svobody, je přípustná jen v rozsahu, který stanoví ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

(1) Ministr spravedlnosti stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry nařízením základní částku sloužící pro výpočet nezabavitelného platu a hranici, nad niž je plat zabavitelný bez omezení.

(2) Základní částka sloužící pro výpočet nezabavitelného platu se zvyšuje o jednu třetinu za každou osobu, pokud jí dlužník podle zákona poskytuje úhradu na osobní potřeby a pokud sama nevede exekuci pro tuto úhradu. Ze zbytku čistého platu lze zabavit jednu třetinu pro jakékoli pohledávky, druhou třetinu jen pro pohledávky přednostní.

(3) Ve prospěch pohledávek na úhradu osobních potřeb podle zákona může soud na návrh věřitele po slyšení dlužníka vyslovit zabavení třetí třetiny nebo její části tak, aby to odpovídalo potřebám dlužníka a všech osob, kterým je podle zákona povinen poskytovat úhradu osobních potřeb.

Při exekuci na plat pro opětující se dávky (§ 150 odst. 2) platí jednou provedené zabavení i pro dávky, které se v budoucnu stanou splatnými.

Přednostní pohledávky jsou spolu s jejich příslušenstvím:

a) pohledávky na úhradu osobních potřeb podle zákona;

b) pohledávky státu z poskytování státního dětského příspěvku;

c) pohledávky státu na daních a veřejných dávkách a pohledávky pojistného národního pojištění;

d) pohledávky z náhrady škody způsobené krádeží, podvodem, zpronevěrou nebo úmyslným poškozením majetku socialistických právnických osob nebo podniků pod národní správou;

e) pohledávky státu z náhrady jiné škody způsobené porušením povinností při národní správě.

Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z třetiny vyhrazené pro přednostní pohledávky (§ 531 odst. 2 věta druhý), a nestačí-li tato k jejich úhradě, z třetiny, z níž lze uspokojit jakékoli pohledávky, podle pořadí zabavení.

(1) Čistý plat se vypočítá tak, že se od hrubého platu odečtou daň ze mzdy, pojistné národního pojištění a popřípadě další podobné závazky, které jako odpočitatelné stanoví nařízením ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry. Zbytek čistého platu se zaokrouhluje na částku dělitelnou 3 Kčs dolů.

(2) Soud určí částku platu podléhající exekuci, požádá-li o to některý z účastníků nebo poddlužník.

(3) Několik zároveň zabavených dlužníkových platů se sčítá; v tomto případě určí soud částky podléhající exekuci z jednotlivých platů. Naturální požitky se ocení podle předpisů o oceňování požitků pro národní pojištění.

Ustanovení o exekuci na plat nemohou být dohodou stran změněna nebo vyloučena na újmu dlužníka. Každé opatření odporující těmto ustanovením je právně neúčinné.