Zákon o zemědělském družstevnictví

(1) Stanovy mohou určit, že běžnou činnost družstva organizuje a řídí ředitel, jmenovaný a odvolávaný představenstvem. Působnost představenstva družstva tím není dotčena.

(2) Postavení, činnost a úkoly ředitele určují stanovy.

Vnitřní organizaci družstva upravuje organizační řád, popřípadě jiný vnitrodružstevní organizační předpis. Vnitřní organizační jednotka družstva nesmí být sama označena jako družstvo.

(1) Podmínky vzniku členství určují zákon a stanovy. Členem družstva, kde je součástí členství pracovní vztah, se může stát občan, který dosáhl 15 let věku a ukončil povinnou školní docházku.

(2) Pokud není ve stanovách určeno jinak a družstvo nedohodne se členem den, k němuž členství vzniká, vzniká členství na základě podané přihlášky rozhodnutím představenstva o jeho přijetí; v případech, kde součástí členství je pracovní vztah, členství vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce v písemné dohodě o pracovních podmínkách (dále jen „dohoda o pracovních podmínkách“).

(3) V dohodě o pracovních podmínkách může být sjednána zkušební doba, a to až na 3 měsíce. Sjednanou zkušební dobu nelze prodloužit. Ve zkušební době může družstvo i člen kdykoli písemně zrušit členství bez uvedení důvodu. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné.

(4) Doba překážek v práci, pro které člen nemůže během zkušební doby konat práci v družstvu, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše 10 pracovních dnů.

(1) Člen má tato základní práva:

a) podílet se na řízení a kontrole činnosti družstva přímo nebo prostřednictvím volených orgánů,

b) volit a být volen do orgánů družstva,

c) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, vznášet připomínky a dotazy na orgány družstva a být o jejich vyřízení informován,

d) podílet se na výhodách, které družstvo poskytuje svým členům podle stanov a obecně závazných právních předpisů.

(2) Člen má tyto základní povinnosti:

a) dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva,

b) sdružit prostředky v rozsahu podle stanov nebo zákona,

c) ručit za případnou ztrátu družstva způsobem upraveným ve stanovách,

d) upevňovat a rozvíjet družstevní hospodářství, chránit a zvelebovat majetek družstva.

(3) Je-li součástí členství pracovní vztah, má člen též právo a povinnost pracovat podle sjednaných podmínek.

(4) Při rozhodování orgánu družstva včetně voleb má každý člen jeden hlas.

(1) Členství v družstvu zaniká

a) dohodou,

b) vystoupením,

c) vyloučením,

d) úmrtím,

e) zánikem družstva likvidací.

(2) V družstvu, kde je součástí členství pracovní vztah, členství zaniká též

a) zrušením ve zkušební době,

b) okamžitým vystoupením,

c) zrušením.

(1) Dohodne-li se družstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem.

(2) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen písemně. Na žádost člena musí být v ní uvedeny důvody, pro které dochází ke skončení členství. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.

(1) Člen může z družstva vystoupit na základě písemné odhlášky z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Členství zaniká uplynutím doby šesti měsíců. Tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné odhlášky člena družstvu.

(2) Odhláška může být odvolána členem jen písemně a se souhlasem družstva.

(1) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena,

a) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu, jeho majetku nebo v souvislosti s výkonem práce v družstvu,

b) porušil-li závažným způsobem nebo opětovně své členské povinnosti určené zákonem nebo stanovami.

(2) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena pouze do dvou měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod k vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

(3) Je-li jednání člena, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b), předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta dvou měsíců podle odstavce 2 dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

(4) V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod podle odstavce 1, který nemůže být dodatečně měněn; členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí představenstva o vyloučení členovi.

(1) Člen může z družstva vystoupit okamžitě,

a) jestliže podle lékařského posudku nemůže dále konat práci v družstvu bez vážného ohrožení svého zdraví a družstvo ho nepřevedlo v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku na jinou pro něho vhodnou práci,

b) jestliže družstvo porušilo závažným způsobem podstatnou povinnost, kterou má vůči němu podle dohody o pracovních podmínkách, stanov nebo obecně závazných právních předpisů, a to pouze v době do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tomto důvodu k okamžitému vystoupení dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl,

c) jestliže nechce být členem žádného z družstev vzniklých podle § 9, a to do 1 měsíce ode dne, kdy mu rozhodnutí o rozdělení družstva bylo oznámeno,

d) jestliže byl odvolán z funkce podle § 39 odst. 1 a nesouhlasí se svým pracovním zařazením podle § 39 odst. 2, a to pouze v době do jednoho měsíce ode dne, kdy rozhodnutí družstva bylo doručeno členovi.

(2) Člen, který okamžitě vystoupil z družstva z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), má nárok na náhradu odměny za práci v družstvu ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu dvou měsíců.

(1) Představenstvo může rozhodnout o zrušení členství, jehož součástí je pracovní vztah, jestliže člen

a) nesplňuje předpoklady stanovené obecně závaznými právními předpisy pro výkon dohodnuté práce, nebo nesplňuje bez zavinění družstva požadavky, které jsou nezbytnou podmínkou pro řádný výkon jeho práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích člena, je možno zrušit členství jen, jestliže byl družstvem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a člen je v přiměřené době neodstranil,

b) stane se pro družstvo nadbytečným v důsledku změny úkolu organizační jednotky, ve které je zařazen, jejího technického vybavení nebo jiných organizačních změn družstva; to neplatí, jde-li o člena, který je vlastníkem sdružených pozemků.

(2) Písemné rozhodnutí o zrušení členství podle odstavce 1 písm. a) a b) doručí družstvo členovi. Členství v tomto případě zaniká uplynutím doby 2 měsíců. Tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení rozhodnutí o zrušení členství.

(3) Představenstvo může rozhodnout o zrušení členství též v případě, jestliže člen nenastoupí do práce v den, který byl sjednán v dohodě o pracovních podmínkách, aniž by mu v tom bránila překážka v práci. Členství zaniká dnem doručení písemného rozhodnutí představenstva členovi. V rozhodnutí o zrušení členství musí být uveden důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod uvedený v rozhodnutí o zrušení nesmí být dodatečně měněn.

(4) Rozhodnutí o zrušení členství, které bylo členovi doručeno, může být odvoláno pouze s jeho písemným souhlasem.

(5) Družstvo může zrušit členství v důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) pouze tehdy, jestliže

a) člen není ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu družstvo nabídlo, nebo se podrobit předchozí průpravě pro tuto jinou práci,

b) nemůže mu nabídnout práci přiměřenou jeho schopnostem, kterou by i při těchto nedostatcích mohl zastávat.

(1) Družstvo nesmí z důvodu uvedeného v § 31 odst. 1 písm. a) a b) zrušit členství, jehož součástí je též pracovní vztah,

a) těhotné ženě, ani člence nebo osamělému členovi, pokud trvale pečují o dítě mladší než 3 roky,

b) v době, kdy je člen uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto nemoc úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo po požití jiných omamných prostředků, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,

c) při povolání ke službě v ozbrojených silách ode dne, kdy byl členovi doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, až do uplynutí 15 dnů po jeho propuštění z takové služby,

d) při výkonu civilní služby člena,

e) v době, kdy je člen dlouhodobě uvolněn z družstva pro výkon veřejné funkce.

(1) Nesouhlasí-li člen s rozhodnutím představenstva o zrušení členství nebo s rozhodnutím o vyloučení, nebo družstvo s okamžitým vystoupením člena, mohou do jednoho měsíce od doručení písemného rozhodnutí nebo od doručení odhlášky podat u soudu návrh na určení, že zrušení nebo vyloučení nebo okamžité vystoupení je neplatné.

(2) Při vyslovení neplatnosti zániku členství podle odstavce 1 vzniká poškozenému právo na náhradu způsobené škody.

Dojde-li k zániku členství, provede družstvo vyúčtování vzájemných práv a závazků nejpozději do jednoho měsíce po schválení závěrky za kalendářní rok, v němž členství zaniklo, nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku. Podrobnosti o vyúčtování a vypořádání určí stanovy [§ 4 odst. 1 písm. e)].

(1) Obsah členství, kde je součástí pracovní vztah, určují tento zákon a stanovy; v tomto případě vykonávají práci v družstvu jeho členové; družstvo s nimi uzavírá dohodu o pracovních podmínkách, která musí obsahovat

a) druh práce, kterou bude člen vykonávat,

b) místo výkonu práce (obec, organizační jednotka nebo jinak určené místo),

c) den nástupu do práce,

d) rozsah pracovní účasti člena v průběhu kalendářního roku, nemá-li konat práci v družstvu po celý rok nebo na plný úvazek,

pokud tyto náležitosti nejsou určeny volbou nebo jmenováním.

(2) V dohodě o pracovních podmínkách lze dále sjednat

a) výhody, které bude družstvo poskytovat členovi,

b) další podmínky, na nichž má družstvo nebo člen zájem a na kterých se dohodnou.

(3) Dohoda o pracovních podmínkách a její změny se uzavírají písemně. Jedno vyhotovení musí být vydáno členovi.

(4) Pracovní vztahy mezi družstvem a členem se řídí tímto zákonem; zákoníkem práce a jeho prováděcími předpisy se řídí v rozsahu vymezeném tímto zákonem. Není-li příslušná otázka upravena stanovami nebo jinými vnitrodružstevními předpisy, platí zákoník práce. Zákoníkem práce se pracovní vztahy řídí v částech upravujících

a) bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

b) pracovní podmínky žen a mladistvých,

c) odpovědnost za škodu,

d) náhrady při překážkách v práci na straně člena z důvodu obecného zájmu,

e) pracovní posudky a potvrzení o zaměstnání,

f) zaznamenávání vzniku a skončení členství, jehož součástí je pracovní vztah, do osobních dokladů člena.

(5) Podrobnosti o pracovních vztazích členů může upravit v souladu s odstavcem 4 pracovní řád družstva, který schvaluje členská schůze.

(6) Družstvo může též zaměstnávat občana v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu. O přijetí do pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu rozhoduje představenstvo; jde-li o pracovní poměr nepřesahující dobu jednoho měsíce, může rozhodnout předseda nebo pověřený vedoucí.

(1) Družstvo může se členem sjednat vedlejší pracovní úvazek na výkon prací jiného druhu, než je sjednán v dohodě o pracovních podmínkách, mimo určenou pracovní dobu, a to na výkon prací, které není možné nebo účelné zabezpečovat podle předcházejících ustanovení zákona. Dohoda o vedlejším pracovním úvazku je součástí dohody o pracovních podmínkách, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Se souhlasem družstva může člen konat práci za pomoci svých rodinných příslušníků nebo jiných osob uvedených v dohodě.

(3) Za škody způsobené družstvu těmito osobami odpovídá člen; družstvo těmto osobám odpovídá za škodu podle občanského zákoníku.3)

(1) Nemůže-li družstvo poskytnout svému členovi práci pro něho vhodnou celoročně nebo na plný pracovní úvazek, je povinno mu umožnit, aby dočasně pracoval pro jinou organizaci.

(2) Družstvo je povinno uvolnit člena z výkonu práce na jeho žádost z důvodů denního studia, výkonu veřejné funkce, při vzniku nároku na starobní nebo invalidní důchod a také členku nebo osamělého člena z důvodu péče o dítě. V tomto případě zaniká dohoda o pracovních podmínkách.

(1) Člen má nárok na odměnu za výsledek práce v družstvu, jejíž výše je závislá na hospodářských výsledcích družstva a osobním podílu člena na nich.

(2) Odměňování upraví družstvo ve svých vnitrodružstevních předpisech v souladu s obecně závaznými právními předpisy o usměrňování mzdových prostředků.

(1) Vedoucí určené stanovami jmenuje a z funkce odvolává představenstvo. Doručením písemného vyhotovení rozhodnutí představenstva o jmenování do funkce členovi, popřípadě dnem v něm určeným, se mění sjednaný druh práce, popřípadě místo výkonu práce.

(2) Odvoláním z funkce nezaniká členství v družstvu; představenstvo dohodne s členem další pracovní zařazení odpovídající jeho schopnostem, kvalifikaci a možnostem družstva. Nedohodnou-li se člen a představenstvo na pracovním zařazení, převede ho představenstvo na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, zdravotnímu stavu a možnostem družstva.

Člen, který je do své funkce volen nebo jmenován, může z funkce rezignovat. Je však povinen oznámit svou rezignaci orgánu, jehož je členem, nebo orgánu, který jej do funkce zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy rezignaci vzal na vědomí orgán k tomu příslušný podle tohoto zákona nebo stanov. Tento orgán musí projednat rezignaci na svém nejbližším zasedání poté, kdy mu byla rezignace doručena, nejpozději do 15 dnů.

Družstva se mohou sdružovat mezi sebou i s jinými československými a zahraničními právnickými osobami nebo občany, a to na základě dobrovolnosti a společného zájmu, přičemž bez omezení mohou využívat všech forem sdružování přípustných československým právním řádem.

(1) K prohloubení vzájemné pomoci a spolupráce a na podporu svých profesních a jiných zájmů mohou družstva na základě dobrovolnosti vytvářet své zájmové organizace, zejména svazy družstev (dále jen „svazy“); členem svazu může být i jiná právnická osoba nebo občan, pokud tak určují stanovy svazu.

(2) Ke vzniku svazu podle odstavce 1 je třeba usnesení shromáždění zmocněných zástupců právnických osob zakládajících svaz, jednoznačně vyjadřující rozhodnutí o jeho založení, přijetí stanov a vytvoření orgánů, jakož i zápis svazu do podnikového rejstříku.

(3) Svaz je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(4) Stanovy svazu upraví zejména vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, činnost a úkoly svazu, orgány svazu a jejich působnost, způsob hospodaření, zásady tvory, užití a správy společných účelových fondů a majetkové důsledky zániku svazu.

(5) Svaz může zaniknout usnesením shromáždění zmocněných zástupců členů svazu o jeho rozdělení, sloučení, splynutí nebo likvidaci. Zaniká dnem výmazu z podnikového rejstříku.

(1) Družstevní podnik (dále jen „podnik“) může být založen družstvem nebo svazem družstev (dále jen „zakladatel“).

(2) Podnik je právnickou osobou; vzniká na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do podnikového rejstříku.

(3) Podnik hospodaří s majetkem zakladatele, který mu byl svěřen, a s majetkem, kterého nabyl svou činností; k tomuto majetku má právo hospodaření.4)

(4) Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává zakladatel. K návrhu je povinen připojit

a) zakládací listinu,

b) povolení s předmětem podnikání (činnosti), pokud zvláštní předpisy takové povolení vyžadují.

(5) Zakládací listina, kterou vydává zakladatel, musí obsahovat

a) označení zakladatele,

b) název a sídlo podniku; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací a musí být z něho zřejmé, že jde o družstevní podnik, a identifikační číslo organizace,

c) vymezení základního předmětu podnikání (činnosti), popřípadě v jeho rámci vymezení povinného předmětu podnikání (činnosti),

d) určení majetku svěřeného podniku při jeho založení, popřípadě ustanovení o přechodu práv a povinností, pokud na zakládaný podnik přecházejí,

e) vymezení doby, na kterou je podnik zakládán, popřípadě vymezení úkolu, ke kterému je zakládán,

f) vymezení vztahů, včetně finančních, mezi zakladatelem a podnikem a rozsahu odpovědnosti zakladatele za závazky při likvidaci podniku.

(6) Podnik neodpovídá za závazky zakladatele; zakladatel ručí za závazky svého podniku do výše hodnoty svěřeného majetku. Účetní závěrku a rozdělení zisku (ztráty) podniku schvaluje zakladatel.

(7) V čele podniku je ředitel (popřípadě jiný vedoucí) jmenovaný a odvolávaný zakladatelem, který řídí činnost podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný zakladateli; jako stutární orgán jedná jménem podniku ve všech věcech.

(8) Podnik zaniká na základě rozhodnutí zakladatele výmazem z podnikového rejstříku.

(9) Práci v podniku vykonávají jeho pracovníci v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

(1) Stát vytváří podmínky pro činnost družstva a tuto činnost reguluje obecně závaznými právními předpisy.

(2) Činnost a územní působnost družstva lze omezovat nebo do nich zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

(3) Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo může domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem.

(4) Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva způsobí majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.5)

(5) Způsobí-li družstvo svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, je povinno ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.

(6) Ústřední orgány státní správy projednávají se zájmovými organizacemi, vytvořenými na úrovni federace a republik podle jejich příslušnosti návrhy zákonů, jiných obecně závazných právních předpisů a zásadních opatření dotýkajících se zemědělského družstevnictví.

(7) Kontrolní činnost mohou v družstvu provádět pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Státní orgány vykonávají tuto činnost za účasti kontrolních komisí.

(8) Družstvo je při své hospodářské a sociální činnosti povinno co nejúčinněji chránit životní prostředí a přírodní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností vyvolávány, a zejména dbát toho, aby neohrožovalo zdraví občanů. Z vlastních zdrojů financuje a uskutečňuje opatření zaměřená na odstranění škod vzniklých jeho činností a opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního a přírodního prostředí, ohrožovaných jeho činností. Družstvo je povinno budovat zařízení na ochranu životního a přírodního prostředí, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.

(1) Členové sdružují v rozsahu určeném stanovami ke společnému družstevnímu hospodaření pozemky (včetně lesních pozemků, vodních ploch a rybníků s chovem ryb), které vlastní v době vstupu do družstva, jakož i pozemky, které získají později za trvání členství.

(2) Povinnost sdružit pozemky vzniká dnem vzniku členství, v případě sjednání zkušební doby v dohodě o pracovních podmínkách však až jejím uplynutím, pokud nebylo členství ve zkušební době zrušeno.

(3) Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují

a) pozemky, které jsou v užívání družstva nebo jiné zemědělské organizace již v době vstupu člena do družstva,

b) pozemky zastavěné obytnými budovami a hospodářskými budovami spolu s nádvořím, jakož i zahrady.

(1) K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedené hospodářskotechnické úpravě pozemků (dále jen „sdružené pozemky“), má družstvo právo družstevního užívání.

(2) Právo družstevního užívání je bezúplatné; opravňuje družstvo k tomu, aby s péčí řádného hospodáře užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů především pro zajištění zemědělské výroby.

(3) Družstvo může

a) provádět na sdružených pozemcích úpravy potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby,

b) měnit podstatu sdružených pozemků a čerpat z ní,

c) zřizovat na sdružených pozemcích stavby potřebné pro činnost družstva.

(4) Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.

(5) Družstvo má právo domáhat se ochrany proti neoprávněným zásahům do jeho práva družstevního užívání; toto právo nezaniká uplynutím času.

(1) V odůvodněných případech může družstvo přenechat se souhlasem vlastníka k užívání písemnou smlouvou

a) sdružené pozemky jiné zemědělské organizaci nebo organizaci založené podle § 41,

b) sdružené lesní pozemky organizaci lesního hospodářství,

c) sdružené rybníky s chovem ryb organizaci státního rybářství, popřípadě rybářského svazu,

d) sdružené pozemky, na nichž byly nebo mají být zřízeny malé vodní elektrárny, organizaci nebo občanovi.

(2) Pro užívání sdružených pozemků podle odstavce 1 platí § 44 odst. 2 až 5 obdobně.

(1) Smlouvu o přenechání sdružených pozemků k užívání lze vypovědět s roční výpovědní lhůtou ke dni 31. prosince běžného roku, nestanoví-li smlouva něco jiného.

(2) Pozemek, na kterém byla zřízena po dobu užívání trvalá stavba, zůstává v užívání organizace, která stavbu zřídila, pokud se družstvo a tato organizace nedohodnou jinak; to platí i v případě, pokud stavbu zřídil občan.

(1) Sdružené pozemky může družstvo se souhlasem vlastníka přenechat písemnou smlouvou občanům a organizacím k zemědělskému využití; organizacím lze přenechat pozemky výjimečně i k nezemědělskému využití.

(2) Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití, může na nich provádět úpravy a zřizovat na nich dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití jen s předchozím souhlasem vlastníka pozemku a družstva. Souhlas vlastníka pozemku a družstva je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení, že proti provedení stavby nemá námitek.6) Porosty, které v době dočasného užívání na pozemku vzešly, jsou majetkem uživatele.

(3) Ve smlouvě o přenechání pozemku k dočasnému užívání může být dohodnuta i přiměřená úplata a způsob majetkového vypořádání po skončení dočasného užívání.

(4) Dočasné užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li doba sjednána, skončí uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byl pozemek do dočasného užívání přenechán. Užívání může skončit výpovědí s šestiměsíční výpovědní lhůtou k 31. prosinci běžného roku, pokud obecně závazný právní předpis nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.

(5) Smlouvu lze vypovědět okamžitě v případě, že uživatel užívá pozemek v rozporu s tím, co bylo sjednáno.

(6) Ke dni skončení užívání je uživatel povinen uvést pozemek do původního stavu, nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání nebo z pozdějšího ujednání něco jiného; přitom je nutno dbát, aby nedocházelo k neodůvodněným hospodářským ztrátám.

(1) Právo družstevního užívání zaniká převodem nebo přechodem sdruženého pozemku do vlastnictví družstva nebo státu a zaniká též zánikem družstva s likvidací.

(3) Družstvo se vzdá práva družstevního užívání k pozemkům ve prospěch vlastníka sdružených pozemků, který je členem družstva, v rozsahu určeném stanovami. K pozemku v družstevním užívání, který je podle zvláštních předpisů7) určen k zastavění, se družstvo na žádost vzdá práva družstevního užívání ve prospěch vlastníka sdruženého pozemku, který je členem družstva, a to nejpozději k počátku stavebního využití.

(6) Družstvo je povinno ohlásit zánik práva družstevního užívání podle odstavců 3, 4 a 5 orgánu geodézie a kartografie.

Družstvo může se svými členy nebo jinými občany uzavřít smlouvu o společné výrobě nebo jiné hospodářské činnosti, kterou je družstvo oprávněno provozovat.

Pro převod majetku, práv a závazků státních podniků, které vznikly z bývalých jednotných zemědělských družstev, jakož i pro převod organizačních jednotek státních podniků takto vzniklých na družstva, platí ustanovení zákona o státním podniku s tím, že se takto může převést i majetek, práva a závazky, se kterými hospodaří organizační jednotka státního podniku; k převodu se nevyžaduje souhlas zákonodárných sborů a tato opatření se mohou učinit i po 31. prosinci 1990.

(1) Občané, kteří provozují zemědělskou činnost, mohou založit v zájmu svého hospodaření svépomocná družstva zemědělců.

(2) Pro tato družstva neplatí ustanovení tohoto zákona upravující sdružování pozemků a ustanovení upravující právo družstevního užívání. Další ustanovení tohoto zákona se použijí přiměřeně.

(3) Společenství jednotlivě hospodařících rolníků založená podle dřívějších předpisů se mohou bez likvidace změnit na svépomocná družstva zemědělců.

(1) Pokud je tímto zákonem v členských a pracovních vztazích stanovena forma právního úkonu, je právní úkon při jejím nedodržení neplatný.

(2) Cizinec nebo osoba bez státní příslušnosti může uzavřít dohodu o pracovních podmínkách s družstvem po udělení povolení k pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(3) Dohoda o pracovních podmínkách uzavřená s cizincem nebo osobou bez státní příslušnosti zaniká

a) dnem, kterým se má skončit jeho pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky podle vykonatelného rozhodnutí o odnětí povolení k pobytu,

b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající této osobě trest vyhoštění z území České a Slovenské Federativní Republiky.

Družstva, která dosud neměla členské podíly, mohou ve svých stanovách přiznat členům práva vážící se na členské podíly, a to na základě sdružené půdy, jakož i výkonu práce v družstvu.

(1) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 15. květnem 1990, vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzešlé před 15. květnem 1990 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

(2) Jednotná zemědělská družstva vzniklá před účinností tohoto zákona jsou družstvy podle tohoto zákona.

(3) Ustanovení stanov družstva a dalších vnitrodružstevních předpisů, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou od účinnosti tohoto zákona neplatná. Nové stanovy přijmou družstva do 31. března 1991.

(4) Rozhodčí řízení v jednotných zemědělských družstvech zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(5) Na zahradu sdruženou podle dřívějších předpisů, která by nepodléhala sdružení podle tohoto zákona, se od 15. května 1990 hledí, jako by nebyla sdružena, pokud k ní k tomuto dni má družstvo právo družstevního užívání.

Společné podniky a kooperační sdružení zřízené podle dřívějších právních předpisů jsou společnými podniky a sdruženími podle zvláštních předpisů5) a musí být uvedeny do souladu s těmito předpisy, a to do šesti měsíců od účinnosti zákona.

Členu, který do 31. srpna 1990 podá odhlášku z družstva za účelem zemědělského využívání svých pozemků, ukončí družstvo členství a vrátí sdružené pozemky (§ 50 odst. 4) do 14 dnů po skončení sklizně úrody, aby mohl provést podzimní polní práce.

(1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví nařízením finanční hospodaření družstev a jiných zemědělských družstevních organizací; vláda rovněž stanoví zásady pro rozdělení majetku a závazků při rozdělování družstva.

(2) Federální ministerstvo zemědělství a výživy po projednání s ministerstvem zemědělství a výživy České republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské republiky a v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí může obecně závaznými právními předpisy upravit pravidla pro usměrňování prostředků na odměny a mzdy v družstvech a organizacích působících v zemědělskopotravinářském komplexu.

Zrušují se:

1. zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví,

2. § 3 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. května 1990.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) § 24f zákona č. 103/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník.

2) § 24l a § 24m a násl. zákona č. 103/1990 Sb.

3) § 421 a § 438 až 449 občanského zákoníku.

4) § 95 odst. 1 hospodářského zákoníku.

5) Hospodářský zákoník.

Zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů (§ 2a).

6) § 39, § 57 odst. 2 a § 66 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

7) Zákon č. 50/1976 Sb.