23/1990 Sb. · 62 paragrafů
Účetní zápisy se přezkušují z hlediska
a) věcného, tj. zda jsou všechny účetní případy správně zaúčtovány a zda stavy na účtech odpovídají skutečnosti,
b) formálního, tj. zda je dodržena podvojnost zápisů, číselná shoda úhrnu částek všech zaúčtovaných účetních dokladů s úhrnem obratů na účtech a číselná shoda údajů syntetických účtů se součty údajů na příslušných analytických účtech.
(1) Úplnost a správnost zaúčtování účetních případů do příslušného účetního období a na správné účty a jejich strany se prokazuje měsíčně účetní knihou, v níž jsou účetní případy zachyceny podle jednotlivých, popřípadě sběrných účetních dokladů. Správnost stavů hospodářských prostředků na účtech se ověřuje invetarizacemi hospodářských prostředků.5)
(2) Formální správnost účetních zápisů se ověřuje měsíčně ke konci posledního dne měsíce za uplynulé účetní období sestavováním předvah (§ 42 této vyhlášky) a kontrolních soupisek (§ 43 této vyhlášky).
(3) Přezkušování účetních zápisů lze uskutečnit kontrolními postupy v souladu s projekčně programovou dokumentací prostředky výpočetní a jiné techniky.
(1) Podvojnost zápisů v hlavní knize a číselná shoda úhrnu částek všech zaúčtovaných účetních dokladů s úhrnem obratů na účtech se přezkušuje předvahou. Předvaha se sestavuje buď jen za sledovaný měsíc anebo za celé uplynulé období od začátku roku. V předvaze se pro jednotlivé účty hlavní knihy uvádějí:
a) jejich číselná označení,
b) jejich zůstatky k začátku prvního dne sledovaného měsíce (nebo k začátku prvního dne roku), popřípadě rozvedené na aktivní a pasívní,
c) jejich obraty za sledovaný měsíc (nebo od začátku roku),
d) jejich zůstatky ke konci posledního dne měsíce, popřípadě rozvedené na aktivní a pasívní.
(2) Odchylně od ustanovení předchozího odstavce může předvaha obsahovat:
a) namísto obratů uvedených v odstavci 1 písm. c) součty těchto obratů účtů s jejich zůstatky uvedenými v (odstavci 1 písm. b) nebo
b) namísto zůstatků a obratů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) jen zůstatky uvedené v odstavci 1 písm. d), pokud číselná shoda úhrnu částek všech zaúčtovaných účetních dokladů s úhrnem obratů na účtech vyplývá přímo z účetních knih při použití určité účetní techniky.
(3) Předvahu není nutné sestavovat, jestliže dodržení podvojnosti zápisů v hlavní knize a číselná shoda úhrnu částek všech zaúčtovaných účetních dokladů s úhrnem obratů na účtech vyplývá přímo z účetních knih nebo z použité účetní techniky.
(1) Číselná shoda údajů syntetických účtů se součty údajů na příslušných analytických účtech se měsíčně přezkušuje podle obratů nebo zůstatků příslušných účtů. Nevyplývá-li tato číselná shoda přímo z účetních knih nebo z použité účetní techniky, sestaví se jako podklad k jejímu přezkoušení ke každému syntetickému účtu kontrolní soupiska z obratů nebo zůstatků příslušných analytických účtů.
(2) Číselnou shodu údajů syntetických účtů základních prostředků, popřípadě i účtů předmětů postupné spotřeby v používání, se součty údajů na jejich analytických účtech vedených podle jednotlivých inventárních předmětů lze přezkušovat jen jednou ročně.
(3) Kontrolní soupisku není nutné sestavovat ze mzdových listů.
Účetní závěrka6) navazuje na stavy nebo obraty jednotlivých syntetických, popřípadě i analytických účtů.
(1) Rozvaha podává souhrnně přehled o stavech hospodářských prostředků organizace z hlediska jejich druhů a zdrojů k rozvahovému dni.
(2) Výkaz o hospodářském výsledku podává souhrnně přehled o hospodářském výsledku organizace a o jeho složkách za účetní období od začátku roku, a vznikla-li organizace v průběhu roku, ode dne jejího vzniku.
(3) Výkazy o plnění rozpočtu podávají přehled o pokladním plnění příjmů a výdajů rozpočtové organizace za účetní období od začátku roku, a vznikla-li rozpočtová organizace v průběhu roku, ode dne jejího vzniku.
(4) Výkaz o majetku, příjmech a výdajích podává souhrnně přehled o majetku organizace ke dni sestavení účetní závěrky a přehled o příjmech a výdajích organizace za účetní období od začátku roku, a vznikla-li organizace v průběhu roku, ode dne jejího vzniku.
(1) Roční účetní závěrka organizace se sestavuje k ročnímu rozvahovému dni.
(2) Účetní závěrku sestaví organizace také ke dnům, k nimž provádí účetní uzávěrku (§ 29 odst. 2 této vyhlášky), a to jako mimořádnou účetní závěrku.
(3) Rozvaha sestavená ke dni vzniku organizace a ke dni zahájení její likvidace je zahajovací rozvahou.
(4) Roční účetní závěrka organizace nesmí být nahrazena záznamy na technických nosičích dat; toto omezení platí jen pro účely jejího potvrzování, schvalování a úschovy.
Při používání prostředků výpočetní a jiné techniky při vedení účetnictví je nutno:
a) přezkoušet správnost zpracování dat podle projekčně programové dokumentace při jejím zavádění, úpravách a změnách a prověřit, zda tato dokumentace zabezpečuje vedení účetnictví v souladu se stanovenou metodikou,7)
b) prokázat úplnost a správnost zpracování dat z hlediska věcného a časového,
c) prokázat průběh zpracování dat a návaznost jednotlivých fází zpracování dat,
d) zajistit možnost následného přezkoušení správnosti vedení účetnictví pro účely dohledu nebo kontroly.
(1) Datové soubory související s vedením účetnictví (například ceníky, číselníky, účtovací tabulky) je nutno prověřit z hlediska jejich věcné správnosti a úplnosti při záznamu dat na technické nosiče; prověření se prokazuje účetní písemností, popřípadě projekčně programovou dokumentací pro vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky.
(2) Změny obsahu datových souborů podle odstavce 1 se prokazují účetní písemností dokumentující, která změna a od kterého data se uplatňuje.
(3) Původní obsah datových souborů podle odstavce 1 je nutno uschovat tak, aby bylo možno dodatečně přezkoušet správnost dat pro účely kontroly.
(1) Při vedení účetnictví, ukládání a úschově účetních písemností lze použít mikrografický záznam na mikrofiších jen u těch účetních písemností které mohou být nahrazeny záznamy na technických nosičích dat.
(2) Mikrografické záznamy podle odstavce 1 lze použít pro vedení účetnictví, ukládání a úschovu účetních písemností v případech, když vznikají na speciálních zařízeních výhradně z dat zaznamenaných prostředky výpočetní a jiné techniky na technické nosiče.
(1) Projekčně programová dokumentace pro vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky je součástí účetních písemností a ukládá se v organizaci, jejíž účetnictví se podle ní vede. V případě, že účetnictví vede pro organizaci prostředky výpočetní a jiné techniky jiná organizace, dohodnou se organizace, u které z nich bude tato dokumentace uložena.
(2) V projekčně programové dokumentaci pro vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky schvaluje pracovník, který zabezpečuje v organizaci vedení účetnictví:
a) obsah a formu účetních dokladů,
b) strukturu, obsah a formu účetních knih,
c) průběh zpracování dat a návaznosti jednotlivých fází zpracování dat v účetnictví,
d) kontrolní postupy pro přezkušování vstupních dat, správnosti průběhu zpracování dat a jeho výsledků, úplnosti zpracování dat, návaznosti jednotlivých fází zpracování dat, úplnosti a věcné správnosti datových souborů souvisejících s vedením účetnictví,
e) opatření k ochraně datových souborů před jejich zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou, záměnou či před narušením jejich úplnosti, popřípadě opatření k utajení číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek užívaných při vedení účetnictví,
f) způsob oprav vstupních a výstupních dat a chyb vzniklých v průběhu zpracování dat,
g) postupy při havárii prostředků výpočetní a jiné techniky,
h) způsob úschovy datových souborů obsahujících údaje účetnictví.
(3) Změny v projekčně programové dokumentaci pro vedení účetnictví, které se týkají oblastí stanovených v odstavci 2, nelze provádět bez písemného souhlasu pracovníka, který zabezpečuje v organizaci vedení účetnictví.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se neuplatňuje v případě, když organizace používá pro vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky schválenou typovou projekčně programovou dokumentaci.
(5) Typovou projekčně programovou dokumentaci pro vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky a její změny schvaluje v rozsahu ustanovení odstavce 2 organizace, která je pověřená budováním automatizovaného systému řízení.8)
(1) V účetních knihách se provádějí opravy peněžních částek a jejich zaúčtování souvztažným účetním zápisem, a to zpravidla úplným stornem a novým účetním zápisem správných částek na správné strany účtů. Jestliže byly na správné účty a na jejich správné strany zapsány nižší nebo vyšší peněžní částky, lze uskutečnit opravy nižších částek také doplňkovým souvztažným účetním zápisem a opravy vyšších částek také dodatečným částečným stornem původního účetního zápisu.
(2) Opravy účetních zápisů v účetních knihách se dokládají účetními doklady.
(3) Při volbě způsobu provedení oprav v účetních knihách je třeba přihlížet k tomu, aby se nezkreslovaly obraty účtů, pokud se jako ukazatele vykazují ve státních účetních výkazech.
(1) Při vedení účetních knih formou záznamů na technických nosičích dat a formou sestav se opravy účetních zápisů provedou opravou dat v datových souborech uložených na technických nosičích nebo i vytištěním nové správné sestavy, popřípadě vytištěním sestavy s opravami chyb, která tvoří doplněk původní (chybné) tištěné sestavy; provedení oprav formou doplňku původní tištěné sestavy není možné použít u účetních zápisů v hlavní knize.
(2) Pokud se zjistí chyby v účetních zápisech po vytištění sestav a není již možné s ohledem na stanovené termíny doručení státních účetních výkazů opravit datové soubory a vytisknout nové správné sestavy podle odstavce 1, zaúčtují se opravy účetních zápisů jako účetní případy následujícího měsíce. V tištěných sestavách se opraví chybné údaje podle ustanovení § 53 této vyhlášky a doloží účetním dokladem, který se zaúčtuje v následujícím měsíci. Takto není možno postupovat koncem roku, kdy je nutné opravit datové soubory nebo i vytisknout nové správné sestavy za měsíc prosinec.
(3) Jen v případě, že účetnictví vede pro organizaci prostředky výpočetní a jiné techniky jiná organizace, kdy není možné koncem roku postupovat podle ustanovení odstavce 2, lze výjimečně opravit v tištěných sestavách chybné údaje podle § 53 této vyhlášky. Provedení těchto oprav se doloží účetním dokladem obsahujícím záznam o provedení opravy dat v datových souborech používaných v dalším roce.
(1) Při vedení účetních knih na volných listech, popřípadě jako vázaných knih, je dovoleno opravit peněžní částky a jejich zaúčtování v účetních knihách tak, že se opravovaná část původního zápisu přeškrtne tenkou čarou, aby zůstala čitelná, a nad ni, popřípadě na jiné místo (například na druhou stranu účtu, na jiný účet) se napíše nový zápis; tento způsob provedení opravy v účetních knihách nelze použít v případě, že již byly doručeny státní účetní výkazy.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí také pro provádění jiných oprav (popřípadě doplňků) v účetních knihách a pro provádění oprav v ostatních účetních písemnostech.
(3) K opravovanému zápisu podle předchozích odstavců se připojí datovaná poznámka o provedení opravy podepsaná pracovníkem odpovědným za správnost opravovaného údaje, pokud povaha opravy nevyžaduje zvláštního účetního dokladu.
(4) V účetních dokladech, které se týkají pokladních operací nebo styku se peněžními ústavy, nejsou dovoleny opravy náležitostí účetních dokladů uvedených v § 6 odst. 1 písm. b), d) a g) této vyhlášky. V těchto případech se vyhotoví nový účetní doklad se správnými údaji a zruší původní chybný účetní doklad.
Zápisy v účetních písemnostech se nesmějí opravovat přepisováním, vymazáváním, vyškrabáváním, ani jiným způsobem, kterým by se stal původní zápis zcela nebo zčásti nečitelným nebo by se zničily záznamy na technickém nosiči.
(1) Účetní písemnosti, které nejsou potřeba k běžným účetním pracím a z nichž lze vytvořit ucelené soubory, se ukládají odděleně od jiných písemností v podnikovém archivu; v něm zůstanou účetní písemnosti uschovány po stanovenou dobu.9)
(2) O ztrátě nebo zničení účetních písemností, jakož i o takovém jejich poškození, při kterém části jejich obsahu byly zničeny nebo se staly nečitelnými, sepíše pracovník odpovědný za úschovu účetních písemností zápis a předá ho vedoucímu organizace a opis zápisu pracovníkovi, který zabezpečuje v organizaci vedení účetnictví.
(3) Organizace si určí způsob úschovy záznamů na technických nosičích dat nahrazujících účetní písemnosti10) a datových souborů souvisejících s vedením účetnictví.
Účetní knihy vedené na volných listech a tištěných sestavách, účetní doklady a ostatní účetní písemnosti na volných listech se ukládají do podnikového archivu v souborech (například hlavní kniha v uspořádání podle účtového rozvrhu, účetní doklady v pořadí jejich čísel, inventarizační zápisy s inventurními soupisy) označených podle jejich obsahu. Při tvoření souborů se přihlíží také k předpisům o utajování a k tomu, aby písemnosti téhož souboru měly stejnou uschovací lhůtu. Písemnosti ve vázaných knihách se ukládají do podnikového archivu zpravidla samostatně.
(1) Ukládání a vydávání účetních písemností se eviduje v archivní knize.
(2) Účetní písemnosti lze vydávat z podnikového archivu pracovníkům organizace jen na potvrzení.
(3) Vydávat účetní písemnosti i dosud neuložené v podnikovém archivu orgánům nebo osobám mimo organizaci je dovoleno jen se souhlasem vedoucího organizace, popřípadě jím pověřené osoby. Písemnost lze vydat oprávněné osobě jen na potvrzení, a zasílá-li se poštou nebo jiným způsobem, vyhotoví se o vydání písemnost.
(1) Dojde-li při zániku organizace k převodu majetku, práv a závazků na jinou organizaci, převezme její účetní písemnosti přejímající organizace.
(2) Při vynětí části hospodářských prostředků z organizace a jejich převodu do jiné organizace se předávající a přejímající organizace písemně dohodnou, zda a jak se rozdělí příslušné účetní písemnosti.
(3) Dojde-li k zániku organizace likvidací bez právního nástupce, rozhodne o dalším uložení a úschově účetních písemností orgán, který nařídil likvidaci.
Jako účetní písemnosti se v organizacích nemusí uschovávat účetní výkazy, popřípadě záznamy na technických nosičích dat je nahrazující, které jim byly předloženy jinými organizacemi.
Federální ministerstvo financí může v závažných případech povolit výjimky pro jednotlivé organizace z ustanovení § 6, 8, 23, 50 a 52 této vyhlášky.
Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1971 Sb., o účetnictví, ve znění vyhlášky federálního ministerstva financí č. 86/1980 Sb.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1990.
Ministr:
Ing. Klaus CSc. v. r.
1) Účtová osnova a směrnice k účtové osnově pro hospodářské organizace.
Účtová osnova a směrnice k účtové osnově pro rozpočtové organizace.
Účtová osnova a směrnice k účtové osnově pro společenské a ostatní organizace.
Účtová osnova a směrnice k účtové osnově pro peněžní a pojišťovací ústavy.
2) Směrnice pro vedení účetnictví místních národních výborů malých obcí, drobných provozoven národních výborů, zálohovaných organizací, malých příspěvkových organizací, malých církevních organizací a jiných drobných organizací; zveřejněny ve Finančním zpravodaji č. 9/1978 (reg. v částce 9/1979 Sb.).
Výnos o vedení účetnictví malých organizací; zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 10 — 11/1988 (reg. v částce 47/1988 Sb.).
3) Například § 9 odst. 2 a 3 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb., o státním řízení cen.
4) § 36 a 37 nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb., o informační soustavě organizací.
5) § 30 nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb.
6) § 10 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb.
7) § 14 odst. 1 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb.
8) § 3 a 15 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 57/1986 Sb., o budování automatizovaných systémů řízení.
9) § 36 a 37 nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb.
10) § 35 nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb.