6 As 114/2014 — Nejvyšší správní soud

54 A 84/2022- 38 - text 15 54 A 84/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobce: Mgr. J. J. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2022, č. j. 136201/2017/KUSK-OLPPS/KLU, takto: Žaloba se zamítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dodanou do datové schránky soudu v pondělí dne 17. 10. 2022, domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2022, č. j. 136201/2017/KUSK-OLPPS/KLU (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Beroun (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 3. 10. 2017, č. j. MBE 64483/2017/DOPR-Zb (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Správní orgán I. stupně prvostupňovým rozhodnutím zamítl podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 217/2022 Sb. (dále jen „zákon o silničním provozu“) námitky žalobce jako nedůvodné a potvrdil mu ke dni 26. 1. 2017 záznam 12 bodů v registru řidičů. Obsah žaloby 2. V prvním žalobním bodu žalobce namítá, že odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí podal dne 30. 10. 2017, avšak žalovaný rozhodl až téměř po 5 letech dne 11. 8. 2022. Ze závěru rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v usnesení ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55, č. 3339/2016 Sb. NSS, že záznam bodů v registru řidičů je trestem ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, která byla jako součást ústavního pořádku České republiky vyhlášena usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb., (dále jen „Listina“) a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyhlášené pod č. 209/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“), žalobce dovozuje, že řízení „o vybodování“ je řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy. Poukazuje též na rozsudek ze dne 14. 5. 2009, č. j. 7 As 28/2009-99, v němž NSS dovodil, že trestním obviněním je i řízení o přestupku. Žalobce také obsáhle cituje z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 5 T 61/2010, odůvodnění jeho závěru, že dostane-li se právo a povinnost státního aparátu stíhat a trestat pachatele trestné činnosti do extrémního rozporu s právem obviněné osoby na projednání její kauzy v přiměřené lhůtě, nezbývá než trestní stíhání zastavit pro nepřípustnost. V daném případě se trestní stíhání podle žalobce týkalo osob stíhaných za závažnou trestnou činnost s trestní sazbou odnětí svobody 3 až 8 let a obvodní soud je zastavil z důvodu jeho trvání po dobu 9 let. Tím spíše by podle žalobce mělo být zastaveno řízení s ním trvající téměř 6 let, z toho téměř 5 let v odvolacím řízení. Zákaz řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců je po takovéto době zcela nepřiměřený. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že zákon o silničním provozu takový postup výslovně neupravuje. 3. Ve druhém žalobním bodu pak žalobce namítá, že správní orgány nezkoumaly právní moc podkladových rozhodnutí, ačkoliv takovou povinnost konstatoval NSS v rozsudku ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010-59. Také Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 28. 2. 2017, č. j. 9 A 8/2013-58, potvrdil, že předmětem řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je právě to, zda pro záznam existuje spolehlivý podklad v podobě pravomocného rozhodnutí příslušného správního orgánu. Žalovaný proto neměl zkoumat jen prostou existenci rozhodnutí, ale primárně jejich právní moc, což ale podle žalobce neučinil. Napadené rozhodnutí proto považuje za nepřezkoumatelné. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný navrhuje, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Uvedl, že posoudil veškeré záznamy bodů, a konstatoval, že z jednotlivých oznámení o uložení blokových pokut jsou zcela patrná protiprávní jednání, za která byly blokové pokuty uloženy. Bez pochybností lze uzavřít, že záznamy bodů byly provedeny na základě relevantních podkladů. Záznamy bodů za blokové pokuty ze dne 20. 9. 2015 (2 body) a 28. 10. 2015 (2 body), shodně jako za příkaz ze dne 1. 7. 2016 (7 bodů) a rozhodnutí ze dne 2. 1. 2017 (7 bodů) byly žalobci zaznamenány v souladu s přílohou zákona o silničním provozu, která taxativně vymezuje protiprávní jednání a počty bodů, které jim odpovídají. V případě námitky proti záznamu bodů do registru řidičů se provádí pouze přezkum evidence podle § 119 zákona o silničním provozu, tj. zda byl záznam bodů proveden na základě pravomocných rozhodnutí a v souladu se zákonem. Námitkové řízení totiž není mimořádným opravným prostředkem proti pravomocným soudním a správním rozhodnutím. 5. K námitce doby řízení a otázce dvojího potrestání žalovaný uvádí, že dosažení hranice 12 bodů je pro řidiče újmou a za opakované přestupky určitým trestem, neboť je jistě postihem na dosavadních oprávněních. Nelze však přijmout analogii aplikace prekluzivní lhůty podle přestupkového zákona. Podle § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu, podá-li řidič po dosažení 12 bodů námitky proti provedenému záznamu bodů, staví se běh lhůt podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu běžících od neprodleného oznámení dosažení 12 bodů, povinnosti odevzdání řidičského průkazu a pozbytí řidičského oprávnění až do dne, kdy rozhodnutí o námitkách nabude právní moci. Žalobce dosáhl 12 bodů ke dni 26. 1. 2017 a správní orgán I. stupně mu neprodleně doručil oznámení o dosažení 12 bodů. Ode dne podání námitek až do právní moci napadeného rozhodnutí byl běh lhůt k pozbytí řidičského oprávnění přerušen. Ve zbytku žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného a prvostupňového rozhodnutí. Podstatný obsah správního spisu a příloh žaloby 6. Ve správním spisu jsou založena oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení Krajského ředitelství Policie Karlovarského kraje ze dne 21. 9. 2015 (rychlost 110 km/h v úseku s limitem 90 km/h; přestupek za 2 body) a Městské policie Dobříš ze dne 28. 10. 2015 (rychlost 64 km/h v úseku s limitem 50 km/h; přestupek za 2 body), příkaz Magistrátu hl. m. Prahy o uložení pokuty ze dne 1. 7. 2016 (dne 4. 3. 2016 dopravní nehoda bez zranění v důsledku nedodržení bezpečné vzdálenosti a následné ujetí od nehody; doložka právní moci ke dni 30. 7. 2016, přestupek za 7 bodů) včetně doručenky a rozhodnutí Městského úřadu Beroun o přestupku ze dne 2. 1. 2017 (dne 3. 11. 2016 0,31 promile alkoholu v dechu; doložka právní moci ke dni 26. 1. 2017, přestupek za 7 bodů). 7. Dne 30. 1. 2017 správní orgán I. stupně zaslal žalobci oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení ke dni 26. 1. 2017 (bez poučení o zániku řidičského oprávnění, jelikož žalobce v době od 3. 11. 2016, kdy mu byl řidičský průkaz zadržen, do 3. 5. 2017 vykonával trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců uložený právě rozhodnutím ze dne 2. 1. 2017). 8. Dne 3. 2. 2017 žalobce podal námitky proti provedenému záznamu bodů, k nimž doložil, že ve vztahu k příkazu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 1. 7. 2016 podal dne 13. 1. 2017 podnět k přezkumnému řízení. V námitkách uvedl argumenty směřující výlučně proti zákonnosti tohoto příkazu (tvrdil, že u nehody nebylo možné bezpečně zastavit) a že dosud nebylo vydáno rozhodnutí v přezkumném řízení. 9. Dne 17. 2. 2017 správní orgán I. stupně žalobci oznámil zahájení řízení o podaných námitkách, na což dne 22. 2. 2017 žalobce reagoval podáním, ve kterém opětovně rozporoval zákonnost příkazu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 1. 7. 2016 a z důvodu podaného podnětu požádal o přerušení řízení. Dne 20. 3. 2017 žalobce při ústním jednáním opětovně požádal správní orgán I. stupně o přerušení řízení. Dne 3. 4. 2017 správní orgán I. stupně přerušil řízení nejdéle na dobu 3 měsíců k žádosti žalobce. Dne 1. 9. 2017 správní orgán I. stupně žalobci sdělil, že lhůta pro přerušení řízení již uplynula a vyzval jej, aby se seznámil s podklady před vydáním rozhodnutí. Dne 5. 9. 2017 Magistrát hl. m. Prahy k dotazu správního orgánu I. stupně sdělil, že žalobcův podnět k zahájení přezkumného řízení byl postoupen Ministerstvu dopravy včetně spisového materiálu a není znám výsledek přezkumného řízení. 10. Dne 3. 10. 2017 správní orgán I. stupně vydal prvostupňové rozhodnutí, ve kterém shrnul obsah jednotlivých rozhodnutí o přestupcích spáchaných žalobcem. Uvedl, že žalobce v námitkách nesouhlasil s příkazem Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 1. 7. 2016, nicméně v řízení o námitkách není přípustný přezkum správnosti pravomocných rozhodnutí a uložených blokových pokut. Pouze se zkoumá, zda je podkladové rozhodnutí způsobi