Co znamená „Vyloučení z promlčení“ podle zákona?
Klíčová fakta
- Právní základ: § 35 zákona č. 40/2009 Sb. (Trestní zákoník) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 35 odkazuje 1 136 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 8. 10. 2025
- Trestní sazba: „prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického…“
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Tento paragraf stanoví, že u určitých závažných trestných činů trestní odpovědnost nezaniká ani po uplynutí promlčecí doby, což znamená, že pachatel může být stíhán kdykoli.
V praxi
- Trestné činy spáchané v období od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, které splňují určité podmínky (vysoká trestní sazba, spáchání veřejnými činiteli nebo v souvislosti s politickým, rasovým či náboženským pronásledováním a nedošlo k odsouzení z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu), rovněž nepodléhají promlčení.
- U některých trestných činů proti lidskosti (např. založení hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka) se promlčení uplatní, i když spadají do hlavy třinácté.
V dalších zákonech
Judikatura
Jak soudy aplikují § 35
A proto je názor citovaného judikátu třeba aplikovat i ve vztahu k § 35 tr. zákoníku o vyloučení z promlčení.
Stejnou námitku vztahuje i na později přijaté ustanovení § 67a písm. d) tr. zákona a § 35 písm. c) tr. zákoníku.
Námitku, že trestní odpovědnost obviněného zanikla promlčením, Nejvyšší soud pokládal za dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť se jedná o aplikaci hmotného práva (§ 34 – § 35 tr. zákoníku) na zjištěný skutek.
Co říká § 35 – Trestní zákoník
§ 35 Vyloučení z promlčení
Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost
a) za trestné činy uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činů,
b) za trestné činy vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
c) za jiné trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Promlčení se nevztahuje na všechny trestné činy uvedené v hlavě třinácté, ale jsou zde výjimky, které jsou v textu paragrafu přímo vyjmenovány.
- U trestných činů vlastizrady, rozvracení republiky, teroristického útoku a teroru je pro vyloučení promlčení nutné, aby byly spáchány za okolností zakládajících válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle mezinárodního práva.
- U trestných činů z období 1948–1989 musí být splněno více podmínek současně, aby se na ně promlčení nevztahovalo (např. horní hranice trestní sazby nejméně deset let, spáchání veřejnými činiteli nebo v souvislosti s pronásledováním a absence pravomocného odsouzení z určitých důvodů).
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní zákoník – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky