Promlčení trestní odpovědnosti – co hrozí?
Stručná odpověď: Pokud stát včas nezahájí nebo nevede trestní stíhání, může dojít k zániku možnosti pachatele potrestat, i když trestný čin spáchal.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 34 zákona č. 40/2009 Sb. (Trestní zákoník) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 34 odkazuje 651 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 7. 1. 2026
- Týká se: pachatel, soud, obviněný
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „třicet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu…“
- Trestní sazba (odst. 1): „patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 34 trestního zákoníku stanovuje, že trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím určité doby, tzv. promlčecí doby, jejíž délka se liší podle závažnosti trestného činu a která začíná běžet od dokončení činu nebo nastání jeho účinku.
V praxi
- Délka promlčecí doby se pohybuje od tří do třiceti let a je závislá na horní hranici trestní sazby odnětí svobody, kterou zákon za daný trestný čin dovoluje uložit, nebo na konkrétním typu trestného činu (např. vražda).
- Promlčecí doba se počítá od okamžiku, kdy byl trestný čin dokončen, nebo od okamžiku, kdy nastal jeho účinek, pokud je účinek znakem trestného činu.
- Některé okolnosti, jako například přerušení trestního stíhání nebo doba, po kterou byla oběť trestného činu mladší osmnácti let u vybraných trestných činů, se do promlčecí doby nezapočítávají.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 34
… soud nekomentoval jeho odkaz na judikát publikovaný pod č. 43/2003 Sb. rozh. tr., v němž se uvádí, že lhůta v § 279 písm. b) tr. ř., jejíž uplynutí vylučuje obnovu řízení v neprospěch obviněného není promlčecí lhůtou trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání, takže na její běh nemají vliv okolnosti uvedené v § 34 odst. 3 až 5 tr. zákoníku.
Nadto je třeba opětovně zmínit, že „[j]iná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zákona (nyní zejm. § 39 tr. zákoníku a násl.) a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř.“ (viz rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je možno, pokud jde o výrok o trestu, …
Co říká § 34 – Trestní zákoník
§ 34 Promlčení trestní odpovědnosti
(1) Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
a) třicet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, trestný čin vraždy (§ 140) a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,
b) patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,
c) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let,
d) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,
e) tři léta u ostatních trestných činů.
(2) Promlčecí doba počíná běžet u trestných činů, u nichž je znakem účinek anebo u nichž je účinek znakem kvalifikované skutkové podstaty, od okamžiku, kdy takový účinek nastal; u ostatních trestných činů počíná běžet promlčecí doba od ukončení jednání. Účastníkovi počíná běžet promlčecí doba od ukončení činu hlavního pachatele.
(3) Do promlčecí doby se nezapočítává
a) doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku,
b) doba, po kterou bylo trestní stíhání přerušeno,
c) doba, po kterou oběť trestného činu těžkého ublížení na zdraví spočívajícího v zmrzačení pohlavních orgánů nebo sterilizaci (§ 145), nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy (§ 159), obchodování s lidmi (§ 168), zavlečení spáchaného za účelem donucení jiného k sňatku (§ 172), vydírání (§ 175) nebo útisku (§ 177) spáchaných za účelem donucení jiného k sňatku nebo k strpění zákroku směřujícího k způsobení těžkého ublížení na zdraví spočívajícího v zmrzačení pohlavních orgánů nebo některého trestného činu uvedeného v hlavě třetí zvláštní části tohoto zákona o trestných činech proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti anebo trestného činu svádění k pohlavnímu styku (§ 202) byla mladší osmnácti let,
d) zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání,
e) doba, po kterou nebylo možné pachatele v České republice trestně stíhat, jde-li o čin, jehož trestnost se posuzuje podle zákona České republiky na základě § 8 odst. 1,
f) doba od vydání příkazu k zadržení do jeho odvolání nebo do pozbytí jeho platnosti z jiného důvodu,
g) doba, po kterou bylo dočasně upuštěno od některých úkonů trestního řízení podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Promlčecí doba se může v průběhu času měnit v závislosti na změnách zákona.
- Existují specifické situace, kdy se promlčecí doba prodlužuje nebo se do ní určité doby nezapočítávají, což může být pro laika složité posoudit.
- Některé trestné činy jsou z promlčení zcela vyloučeny, což znamená, že trestní odpovědnost za ně nezaniká nikdy (viz § 35 TZ).
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní zákoník – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky