§ 94 trestní zákoník – Zánik výkonu trestu
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · účinné od 26. 5. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 94 trestního zákoníku stanovuje, po jaké době nelze vykonat uložený trest, přičemž tato doba se liší podle závažnosti uloženého trestu a za určitých okolností se může prodloužit nebo přerušit. (§ 94 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění účinné od 26. 5. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zánik výkonu trestu
- Týká se: odsouzený, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „třicet let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu“
- Trestní sazba (odst. 1): „dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu deset let“
- Trestní sazba (odst. 1): „deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nejméně na pět let“
- Judikatura: na § 94 odkazuje 33 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Zánik výkonu trestu – co hrozí?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/2009 Sb.
(1) Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, jež činí
a) třicet let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,
b) dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu deset let,
c) deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nejméně na pět let,
d) pět let při odsouzení k jinému trestu.
(2) Promlčecí doba počíná právní mocí rozsudku a při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění právní mocí rozhodnutí, že se trest vykoná.
(3) Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se odsouzený zdržoval v cizině, vykonával ochranné léčení ústavní nebo zabezpečovací detenci nebo byl na něm vykonáván jiný trest odnětí svobody. Pokud jde o peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz držení a chovu zvířat, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce a vyhoštění, do promlčecí doby se nezapočítává též doba, po kterou byl na odsouzeném vykonáván trest odnětí svobody, a jde-li o trest vyhoštění, doba, po kterou byl výkon tohoto trestu přerušen.
(4) Promlčecí doba se přerušuje,
a) učinil-li soud opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde, nebo
b) spáchal-li odsouzený v promlčecí době trestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.
(5) Přerušením promlčecí doby počíná nová promlčecí doba.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud soud uloží trest, ale z nějakého důvodu jej nezačne vykonávat, po uplynutí určité doby (např. 30 let u výjimečného trestu, 5 let u jiného trestu než odnětí svobody) již tento trest nelze vykonat.
- Promlčecí doba začíná běžet od okamžiku, kdy se rozsudek stane pravomocným, nebo v případě podmíněného odsouzení či propuštění od okamžiku, kdy soud rozhodne o výkonu trestu.
- Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou odsouzený pobýval v cizině, byl v ústavní ochranné léčbě, zabezpečovací detenci nebo vykonával jiný trest odnětí svobody.
- Promlčecí doba se přeruší, pokud soud učiní kroky k výkonu trestu, nebo pokud odsouzený spáchá v promlčecí době nový trestný čin stejné nebo vyšší závažnosti. Po přerušení začíná běžet nová promlčecí doba.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 94
Jak soudy aplikují § 94
Podle § 94 odst. 4 tr. zákoníku se má u podmíněně propuštěného za to, že trest byl vykonán dnem, kdy došlo k podmíněnému propuštění, také tehdy, neučinil-li soud bez jeho viny do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1 téhož ustanovení.
Odkázal na ustanovení § 94 odst. 3 tr. zákoníku, z něhož zdůraznil, že do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se odsouzený zdržoval v cizině, s tím, že je nutno použít metodu tzv. analogické transpozice, v rámci které se na vydávající stát hledí jako na Českou republiku.
Ve svém opravném prostředku po připomenutí zákonné úpravy v § 305 odst. 1 písm. h) z. m. j. s., § 94 odst. 3 tr. zákoníku a § 68 odst. 2 tr. zák. konstatovala, že při posuzování trestnosti skutku, promlčení trestní odpovědnosti či promlčení výkonu trestu podle práva České republiky se v oblasti mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních zpravidla používá zásada analogické transpozice, podle níž se pro účely posouzení těchto otázek na dožadující stát nahlíží jako na Českou republiku.
Právní otázky
Související
§ 24 ZÁNIK VÝKONU TRESTU (Zákon o trestní odpovědnosti právnických)§ 333a (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 13 Vznik a zánik pojištění osob samostatně výděl (Zákon o nemocenském pojištění)§ 64 ZÁNIK TRESTNOSTI A TRESTU (Trestní zákon)§ 6 (Vyhláška federálního ministerstva vnitra)