Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

(1) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad ke zjištění ekonomické stability, bezpečnostní spolehlivosti, k ověření vlastnických vztahů podnikatele a k ověření jeho schopnosti zabezpečit ochranu utajovaných informací vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají.

(2) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a další úkony k ověření obchodních vztahů podnikatele.

(3) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a další úkony k ověření významných kapitálových a finančních vztahů podnikatele.

(4) Za účelem ověření podmínek pro vydání osvědčení podnikatele jsou úřední osoby oprávněny vstupovat do objektů, zařízení, provozů nebo jiných prostor a na pozemky podnikatele a vyžadovat předložení potřebných dokladů podnikatelem.

(5) Nemůže-li Úřad ověřit vztahy uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo jiné skutečnosti ke zjištění možného bezpečnostního rizika u podnikatele nebo jeho schopnosti zabezpečit ochranu utajovaných informací, může o jejich ověření požádat příslušnou zpravodajskou službu nebo policii. Úřad v žádosti vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno.

(6) Za účelem šetření prováděného zpravodajskou službou nebo policií podle odstavce 5 poskytne Úřad informace, kterými k předmětu šetření disponuje. Zpravodajské služby a policie jsou povinny žádosti Úřadu podle odstavce 5 vyhovět a podat mu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. Zpravodajské služby a policie se ve zprávě o výsledcích šetření vyjádří k předmětu šetření a uvedou další informace, kterými disponují a které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci.

(7) Pokud informace, získané úkony podle odstavce 1 nebo 2 v řízení o vydání osvědčení podnikatele pro příslušný stupeň utajení, nepostačují pro rozhodnutí ve věci, je Úřad oprávněn zjistit je úkony stanovenými v odstavci 2 nebo 3 pro řízení, týkající se vyššího stupně utajení. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží.

(8) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 96 odst. 3, ustanovení odstavců 1 až 7 platí obdobně.

(1) V řízení o žádosti o doklad si Úřad vyžádá potřebné informace od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s nimi nakládají.

(2) Pokud informace získané podle odstavce 1 nepostačují pro rozhodnutí ve věci, lze je ověřit nebo doplnit provedením dalších nezbytných úkonů podle § 107, přiměřených účelu řízení; v těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a upozorní jej na právní následky, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží.

(3) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 99 odst. 3, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 a 2. Ustanovení odstavce 2 části věty za středníkem platí obdobně.

(1) Po dobu platnosti osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele, před vydáním osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc podle § 57 Úřad prověřuje za pomoci úkonů řízení, zda fyzická osoba nebo podnikatel i nadále splňují podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele.

(2) Fyzická osoba nebo podnikatel jsou povinni poskytnout nezbytnou součinnost pro postup Úřadu podle odstavce 1.

Úřad je oprávněn při provádění úkonů podle § 107 a 108, § 109 odst. 1 a § 110 poskytnout orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě v nezbytně nutném rozsahu potřebné osobní údaje vztahující se k vyžádané informaci.

(1) Úřad usnesením přeruší řízení, jestliže

a) probíhá jiné řízení, které řeší otázku významnou pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona,

b) účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele, žádosti o doklad nebo v rozkladu, anebo aby doplnil jiné Úřadem požadované údaje, nebo jestliže byl předvolán k pohovoru,

c) účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě určil odpovědnou osobu,

d) nelze provést výslech svědka, jehož výpověď je důležitá pro úplné a přesné zjištění skutečného stavu věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí,

e) účastník řízení o žádosti o přerušení požádá z důvodu, který mu dlouhodobě brání v účasti na řízení, a to na dobu nejdéle 60 dnů; účastník řízení o žádosti může požádat o přerušení řízení nejvýše dvakrát, nebo

f) Úřadem bylo vydáno usnesení o ustanovení znalce pro vypracování znaleckého posudku.

(2) Úřad může usnesením řízení přerušit v případě odmítnutí nahlédnutí do spisu podle § 138 odst. 2.

(3) Řízení se přerušuje dnem předání usnesení o přerušení řízení držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, dnem osobního převzetí takového usnesení účastníkem řízení, doručuje-li Úřad, nebo dodáním do datové schránky účastníka řízení54).

(4) Proti usnesení o přerušení řízení není rozklad přípustný.

(5) Během přerušení řízení činí Úřad a účastník řízení úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení podle odstavce 1. Úřad pokračuje v řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, případně jakmile uplynula lhůta uvedená v odstavci 1 písm. e) nebo se účastník řízení dostavil k pohovoru. Účastníka řízení o tomto písemně vyrozumí, s výjimkou pokračování řízení provedením pohovoru.

(6) Po dobu přerušení řízení lhůty podle § 117 a § 131 odst. 6 neběží.

(1) Úřad usnesením řízení zastaví, jestliže

a) účastník řízení vzal žádost podle § 94, 96 nebo 99 zpět,

b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 12 odst. 1 písm. b) a d) nebo § 81 odst. 1 písm. b), c) nebo d),

c) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky v žádosti fyzické osoby, v žádosti podnikatele nebo v žádosti o doklad,

d) účastník řízení se bez omluvy, obsahující závažné důvody, nedostaví opětovně k pohovoru,

e) účastník řízení nedal souhlas podle § 107 odst. 4, § 108 odst. 7 nebo § 109 odst. 2,

f) účastník řízení ve stanovené lhůtě neurčil odpovědnou osobu,

g) není možné zjistit úplně a přesně skutečný stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, proto, že účastník řízení se dlouhodobě zdržuje nebo zdržoval na území cizího státu,

h) účastník řízení podal nepravdivou nebo neúplnou výpověď nebo neposkytuje jinou nezbytnou součinnost a na základě daného stavu věci nelze rozhodnout,

i) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl, nebo

j) v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu odpadl jeho důvod či předmět.

(2) Úřad může řízení o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu zastavit na základě oznámení odpovědné osoby podle § 67 odst. 1 písm. f) nebo § 86 písm. c).

(3) Proti usnesení o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a), b), e), f), g), i) a j) není rozklad přípustný.

(1) Úřad písemně předvolá osoby, jejichž osobní účast při projednávání věci je nutná.

(2) V předvolání Úřad upozorní osoby uvedené v odstavci 1 na právní následky nedostavení se.

(1) Svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné předvolání nedostaví k Úřadu a bez jehož osobní účasti nelze řízení provádět, může být na jeho náklady předveden.

(2) Předvedení svědka zajistí na žádost Úřadu policie, v případě vojáka v činné službě Vojenská policie a v případě příslušníka bezpečnostního sboru příslušný bezpečnostní sbor.

(1) Úřad může uložit pořádkovou pokutu

a) do 50 000 Kč tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na písemnou výzvu k Úřadu, podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď anebo bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď nebo předložení listiny,

b) do 500 000 Kč orgánu státu, právnické nebo podnikající fyzické osobě za to, že na žádost neposkytne bezúplatně informace vyžádané Úřadem pro potřeby řízení podle § 117 odst. 6.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 100 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. a), a částku 1 000 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. b).

(1) Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání osvědčení fyzické osoby ode dne jeho zahájení ve lhůtě

a) 2 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné,

b) 6 měsíců pro stupeň utajení Tajné a

c) 9 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.

(2) Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání osvědčení podnikatele ode dne jeho zahájení ve lhůtě

a) 6 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné,

b) 8 měsíců pro stupeň utajení Tajné a

c) 10 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.

(3) Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání dokladu ve lhůtě 75 dnů ode dne jeho zahájení.

(4) Příslušná zpravodajská služba a policie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 107 odst. 2 věty druhé a § 107 odst. 3 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě

a) 4 měsíců pro stupeň utajení Tajné,

b) 6 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.

(5) Příslušná zpravodajská služba a policie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 108 odst. 5 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě

a) 3 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné,

b) 4 měsíců pro stupeň utajení Tajné,

c) 6 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.

(6) Orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu podle § 107, 108 nebo 109 bezplatně vyhovět jeho žádosti o poskytnutí informace.

(7) Udělí-li fyzická osoba souhlas s ověřením informací podle § 107 odst. 4 nebo § 109 odst. 2, anebo udělí-li podnikatel souhlas podle § 108 odst. 7, vztahují se na dané řízení lhůty stanovené pro stupeň utajení, k jehož úkonům byl souhlas udělen.

(8) Lhůty podle odstavců 1 až 6 neběží po dobu, kdy je vyhlášen krizový stav.

(9) V případě rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu vydaného podle § 131 odst. 6 běží lhůty podle odstavců 1 až 3 ode dne doručení rozhodnutí účastníkovi řízení.

(1) Nemůže-li zpravodajská služba nebo policie sdělit Úřadu výsledky šetření ve lhůtách podle § 117 odst. 4 a 5, oznámí tuto skutečnost Úřadu s uvedením důvodů pro nedodržení těchto lhůt.

(2) Nemůže-li orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba informaci poskytnout ve lhůtě uvedené v § 117 odst. 6, oznámí tuto skutečnost Úřadu.

(3) Nemůže-li Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 nebo 2 rozhodnout ve lhůtách podle § 117 odst. 1 až 3, ředitel Úřadu lhůtu přiměřeně, nejvýše však dvakrát, prodlouží a účastníka řízení o tom, s uvedením důvodů, písemně vyrozumí.

(4) Doba prodloužení lhůty podle odstavce 3 nesmí být jednorázově delší, než je doba stanovená pro provedení řízení podle § 117.

(1) Úřad určí účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení. Usnesení o určení lhůty se oznamuje pouze tomu, komu je určena, popřípadě i tomu, jehož se jinak přímo dotýká.

(2) Účastník řízení může podat žádost o prodloužení lhůty. Úřad o této žádosti rozhodne usnesením, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.

(3) Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

(4) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u Úřadu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence17) nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.

(5) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak.

(6) Zmešká-li účastník řízení ze závažných důvodů lhůtu, Úřad zmeškání lhůty usnesením promine, pokud o to účastník řízení požádá do 5 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Úřad může této žádosti přiznat odkladný účinek. V případě, že Úřad zmeškání lhůty promine, usnesení o prominutí zmeškání lhůty se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.

(7) Proti usnesení o návrhu na prominutí zmeškané lhůty nelze podat rozklad.

(1) Rozhodnutí a jiné písemnosti doručuje Úřad sám, dodáním do datové schránky54) nebo prostřednictvím držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, kterému z poštovní smlouvy17) vyplývá povinnost doručit písemnost způsobem odpovídajícím požadavkům tohoto zákona. Doručování do zahraničí se zpravidla provádí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. U příslušníků nebo zaměstnanců ozbrojených sil a bezpečnostních sborů se doručování do zahraničí může provádět prostřednictvím příslušného bezpečnostního ředitele. Všechny písemnosti se doručují do vlastních rukou. Má-li účastník řízení zástupce, doručují se písemnosti pouze zástupci; v případě osobních úkonů se písemnosti doručují také účastníku řízení. Doručování zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt. V případě zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) se usnesení nedoručuje.

(2) Odepře-li adresát písemnost převzít, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence tuto skutečnost vyznačí na doručence spolu s datem a písemnost Úřadu vrátí. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy bylo její převzetí adresátem odepřeno; doručuje-li Úřad, odepření převzetí písemnosti na ni vyznačí obdobně.

(3) Nebyl-li adresát v místě doručení zastižen, doručovatel uloží zásilku u Úřadu nebo v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. Zásilka se uloží po dobu 10 dnů. Adresát se vyzve vložením oznámení do domovní schránky nebo jiným vhodným způsobem, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(4) Místem doručení u fyzické osoby je adresa na území České republiky určená touto osobou. Pobývá-li fyzická osoba dlouhodobě v zahraničí ve státním zájmu, může být místem doručení i adresa v zahraničí.

(5) Je-li písemnost doručována adresátu do zahraničí, lhůty podle tohoto zákona v době doručování neběží.

(6) Fyzické osobě lze písemnost doručit, kdekoli bude zastižena. Odepře-li fyzická osoba písemnost převzít, postupuje se podle odstavce 2 obdobně.

(7) Právnické osobě a podnikající fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu jejího sídla. Za právnickou osobu je oprávněna písemnost převzít odpovědná osoba nebo pověřený zaměstnanec přijímající písemnosti.

(8) Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, se může doručovat veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce Úřadu a na písemnost se vyznačí den vyvěšení. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost zveřejnění podle odstavce 9.

(9) Úřad zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i na internetových stránkách Úřadu.

(1) Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad vyhoví, nevydává písemné rozhodnutí. V těchto případech Úřad vydá osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad a doručí jej účastníku řízení; kopie založí do bezpečnostního svazku (§ 124).

(2) Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad nevyhoví, vydá rozhodnutí o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, které založí do bezpečnostního svazku a jeho stejnopis doručí účastníku řízení.

(3) Pokud Úřad zruší platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, vydá o tom rozhodnutí, které založí do bezpečnostního svazku a jeho stejnopis doručí účastníku řízení.

(4) V případě řízení provedeného na základě žádosti příslušného orgánu Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. c), zašle Úřad tomuto orgánu oznámení o výsledku řízení.

(1) Rozhodnutí se vydává v písemné podobě a obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníka řízení. Vykonatelnost rozhodnutí doručeného účastníku řízení, který je fyzickou osobou, oznámí Úřad neprodleně odpovědné osobě tohoto účastníka.

(2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem rozhodování, a ustanovení tohoto zákona, podle nichž bylo rozhodnuto. Součástí výrokové části je i označení účastníka řízení, které umožňuje jeho identifikaci. Je-li účastníkem řízení fyzická osoba, označuje se jménem, příjmením a rodným číslem. Je-li účastníkem řízení podnikatel, označuje se firmou nebo názvem, nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem. Výroková část může obsahovat i určení lhůty ke splnění ukládané povinnosti.

(3) V odůvodnění se uvedou důvody vydání rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení a při použití právních předpisů. Jsou-li některé z důvodů vydání rozhodnutí utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi.

(4) V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat rozklad, v jaké lhůtě, od kterého dne se tato lhůta počítá, kdo rozhoduje o rozkladu, ke komu se podává, a skutečnost, že rozklad nemá odkladný účinek.

(5) Rozhodnutí musí dále obsahovat označení Úřadu, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci a podpis zaměstnance Úřadu, který rozhodnutí vydal.

(6) Opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí provede Úřad kdykoliv i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníka řízení. Týká-li se oprava výrokové části rozhodnutí, vydá o tom Úřad opravné rozhodnutí. Proti opravnému rozhodnutí lze podat rozklad.

(1) Rozhodnutí je v právní moci, bylo-li doručeno a nelze-li proti němu podat rozklad.

(2) Na žádost účastníka řízení Úřad na stejnopisu rozhodnutí vyznačí, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

(3) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže bylo doručeno a rozklad proti němu nemá odkladný účinek.

Úřad rozhoduje usnesením v případech stanovených tímto zákonem. Usnesení, které se pouze poznamenává do bezpečnostního svazku, nabývá právní moci tímto poznamenáním a Úřad jej může v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do bezpečnostního svazku. O usnesení, které se poznamenává do bezpečnostního svazku, se účastník řízení vhodným způsobem vyrozumí; v ostatních případech se usnesení oznamuje doručením. Proti usnesení, které se účastníku řízení oznamuje, lze podat rozklad, nestanoví-li tento zákon jinak. Podání rozkladu nemá odkladný účinek.

(1) Bezpečnostní svazek obsahuje materiály vztahující se k řízení a hlášení změn a musí být označen spisovou značkou; člení se na utajovanou a neutajovanou část. Bezpečnostní svazek tvoří podklady pro zahájení řízení, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci, včetně obrazových a zvukových záznamů a záznamů na elektronických médiích. Bezpečnostní svazek musí obsahovat soupis všech svých součástí s určením data, kdy byly do bezpečnostního svazku vloženy.

(2) Bezpečnostní svazek zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Úřad; vyřazuje se po uplynutí 11 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení. Zpravodajské služby vyřazují své bezpečnostní svazky nejdříve po uplynutí 11 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení.

(3) Údaje uvedené v bezpečnostním svazku je možné využívat pouze pro potřeby plnění úkolů podle tohoto zákona a neposkytují se podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

(4) Zaměstnanci Úřadu, kteří provádějí řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích uvedených v bezpečnostním svazku, se kterými se seznámili při provádění tohoto řízení nebo v souvislosti s ním, a to i po skončení pracovněprávního vztahu.

(5) Na žádost orgánů činných v trestním řízení může ředitel Úřadu zprostit v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 4.

Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení má účastník řízení právo podat rozklad, pokud se tohoto práva po doručení rozhodnutí písemně nevzdal nebo pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Rozklad se podává u Úřadu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(2) V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení lze rozklad podat do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí.

(3) Úřad promine ze závažných důvodů zmeškání lhůty k podání rozkladu, pokud o to požádá účastník řízení do 15 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a zároveň rozklad podá.

(4) Podání rozkladu proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nemá odkladný účinek.

(1) Rozklad podaný fyzickou osobou musí obsahovat její jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu nebo adresu pro účely doručování, musí být datován a podepsán.

(2) Rozklad podaný podnikatelem musí obsahovat jeho označení firmou nebo názvem a identifikačním číslem a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování; je-li podnikatel fyzickou osobou, musí rozklad obsahovat její jméno a příjmení, nebo firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, identifikační číslo a adresu sídla nebo adresu pro účely doručování. Rozklad musí být datován a podepsán osobou nebo osobami, které jsou oprávněny za podnikatele jednat.

(3) V rozkladu musí být dále uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, čeho se účastník řízení domáhá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí. Rozklad nelze podat pouze proti odůvodnění rozhodnutí.

(4) Pokud rozklad nemá předepsané náležitosti, vyzve Úřad písemně toho, kdo rozklad podal, k odstranění nedostatků. Ve výzvě stanoví lhůtu pro odstranění nedostatků, která nesmí být delší než 15 dnů, a upozorní jej na právní důsledky neodstranění těchto nedostatků.

(1) Úřad rozhodnutím rozklad zamítne, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud

a) jej podle tohoto zákona nelze podat, nebo

b) byl podán po uplynutí lhůty podle § 126 odst. 1 nebo 2, nebylo-li její zmeškání podle § 126 odst. 3 prominuto.

(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.

(1) Úřad může o rozkladu rozhodnout sám, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud rozkladu vyhoví v plném rozsahu; vyhoví-li Úřad rozkladu, napadené rozhodnutí zruší.

(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.

(3) Nerozhodne-li Úřad o rozkladu podle odstavce 1 nebo podle § 128 odst. 1, předloží jej se svým stanoviskem a s veškerým spisovým materiálem do 15 dnů od doručení rozkladu řediteli Úřadu.

(1) O rozkladu rozhoduje, nejde-li o postup podle § 128 odst. 1 nebo § 129 odst. 1, ředitel Úřadu na základě návrhu rozkladové komise.

(2) Členy rozkladové komise jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Rozkladová komise má nejméně pět členů. Více než polovina členů komise musí mít ukončené právnické vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda. Člen rozkladové komise musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby a státním občanem České republiky. Rozkladová komise je ustavena vždy na dobu 5 let; předsedou rozkladové komise je vždy jeden z členů této komise po dobu jednoho kalendářního roku. Rozkladová komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou jejích přítomných členů.

(3) Většinu členů rozkladové komise tvoří zaměstnanci státu zařazení v jiných orgánech státu než v Úřadu; to neplatí pro složení rozkladové komise v řízení podle § 140 odst. 1 písm. a).

(4) Členství v rozkladové komisi končí

a) uplynutím funkčního období této komise,

b) odvoláním z funkce,

c) vzdáním se funkce,

d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou.

(5) Za činnost v rozkladové komisi nepřísluší jejímu členovi odměna. Úřad může členům rozkladové komise poskytovat náhradu cestovních výdajů podle zákona upravujícího cestovní náhrady40).

(6) O podjatosti člena rozkladové komise z důvodů uvedených v § 90 odst. 1 rozhoduje ředitel Úřadu usnesením; proti tomuto usnesení není rozklad přípustný. V případě, že ředitel Úřadu shledá, že jsou u člena rozkladové komise dány skutečnosti, pro které lze pochybovat o jeho nepodjatosti, vyloučí tohoto člena rozkladové komise z projednávání daného rozkladu.

(1) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu řízení zastaví a napadené rozhodnutí zruší, jestliže

a) účastník řízení vzal žádost podle § 94, 96 nebo 99 zpět,

b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 12 odst. 1 písm. b) a d) nebo § 81 odst. 1 písm. b), c) nebo d), nebo

c) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl;

řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci.

(2) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže

a) účastník řízení vzal rozklad zpět, nebo

b) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky rozkladu.

(3) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže

a) účastník řízení vzal rozklad zpět,

b) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky rozkladu, nebo

c) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl;

řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci.

(4) Proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle odstavců 1 až 3 nelze podat rozklad. Dnem právní moci usnesení ředitele Úřadu o zastavení řízení o rozkladu podle odstavců 2 a 3 nabývá právní moci rovněž napadené rozhodnutí.

(5) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší, pokud vyhoví v plném rozsahu rozkladu podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu.

(6) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, pokud

a) bylo vydáno v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, nebo

b) po vydání rozhodnutí nastaly skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí.

(7) Rozklad ředitel Úřadu zamítne a rozhodnutí potvrdí, pokud neshledá důvod pro postup podle odstavců 1 až 6.

(8) Ředitel Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu podle odstavce 6 vysloví též právní názor, kterým je při novém projednání věci Úřad vázán, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestane bezpředmětným. Při novém projednání věci může Úřad využít podkladů původního rozhodnutí, včetně podkladů rozhodnutí o rozkladu, nevylučuje-li to důvod řízení.

(9) Ředitel Úřadu o rozkladu rozhodne do 3 měsíců ode dne doručení rozkladu.

Dnem právní moci rozhodnutí o rozkladu podle § 129 odst. 1 anebo § 131 odst. 5 nebo 6 se platnost zrušeného osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu obnoví. Současně s rozhodnutím o rozkladu se účastníkovi řízení zašle zpět jeho osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad, odevzdané podle § 66 odst. 1 písm. b), § 68 písm. a) nebo § 87 odst. 1 písm. a); doba platnosti osvědčení nebo dokladu zůstává zachována.

(1) Žalobu podle jiného právního předpisu42) lze podat proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle § 131 odst. 2 písm. b), § 131 odst. 3 písm. b) a § 131 odst. 5 až 7.

(2) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve výsledcích šetření nebo v údajích z evidencí zpravodajských služeb nebo policie. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie; přiměřeně se postupuje i v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.

(3) Úřad označí okolnosti uvedené v odstavci 2, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže činnost zpravodajských služeb nebo policie může být ohrožena nebo vážně narušena; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. V ostatním nejsou ustanovení zvláštního právního předpisu42) o dokazování, označování částí spisu a nahlížení do něj dotčena.

Není-li v § 125 až 132 stanoveno jinak, použijí se pro řízení o rozkladu obdobně ustanovení § 89 až 124.

Prováděcí právní předpis stanoví

a) vzor poučení podle § 58 odst. 5,

b) vzory a způsob podání žádostí podle § 93 odst. 1 písm. a) a b),

c) rozsah a formu písemností podle § 94 odst. 2 písm. b),

d) rozsah údajů dotazníku podnikatele v případě žádosti podle § 96 odst. 4,

e) vzor dotazníku fyzické osoby podle § 95 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku,

f) rozsah a formu písemností podle § 96 odst. 2 písm. c) a jejich náležitosti, rozsah údajů podle § 97 písm. j) a vzor dotazníku podnikatele podle § 97,

g) rozsah a formu písemností podle § 99 odst. 2 písm. b) a vzor dotazníku podle § 100 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku,

h) rozsah písemného zdůvodnění podle § 94 odst. 1, § 94 odst. 2 písm. f), § 96 odst. 1, § 99 odst. 1 a § 99 odst. 2 písm. f),

i) omezení rozsahu hlášení změn údajů, jakož i způsob a formu jejich doložení, podle § 66 odst. 1 písm. d), § 68 písm. c) a d), § 87 odst. 1 písm. c) a § 103 odst. 3,

j) vzor zproštění mlčenlivosti podle § 94 odst. 2 písm. e), § 96 odst. 2 písm. d) a § 99 odst. 2 písm. c).

(1) Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti vykonává Úřad, který je ústředním správním úřadem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává.

(3) Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády.

(4) Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává ředitel Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.

Úřad

a) rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu a vydává osvědčení pro cizí moc, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem [§ 140 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1], a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a,

b) vykonává kontrolu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti (§ 143) a metodickou činnost, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem (§ 143 odst. 4),

c) plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a provádí na žádost bezpečnostního úřadu členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jiného státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, úkony řízení k osobě, která je v daném státě prověřována pro přístup k utajovaným informacím,

d) vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu, u právnických osob podle § 60b a u podnikatelů,

e) ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku,

f) vydává na základě písemné žádosti odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele kurýrní listy a v odůvodněných případech zajišťuje přepravu utajovaných informací, s výjimkou utajovaných informací poskytovaných podle § 78 odst. 1,

g) provádí certifikace technického prostředku,

h) vydává bezpečnostní standardy,

i) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,

j) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti stanovené tímto zákonem,

k) vydává Věstník Úřadu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách,

l) vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladů, jejichž držitelé jsou oprávněni mít přístup k utajované informaci podle § 60a nebo vykonávat citlivou činnost nebo mít přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle § 80a, a

m) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti ochrany utajovaných informací.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v oblasti působnosti svěřené mu tímto zákonem

a) zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,

b) plní úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,

c) vykonává metodickou činnost,

d) zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí,

e) provádí certifikace a akreditace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory a schvaluje projekt bezpečnosti komunikačního systému,

f) zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků,

g) vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany,

h) zjišťuje kompromitující vyzařování tam, kde se vyskytují nebo budou vyskytovat utajované informace,

i) zjišťuje v součinnosti se zpravodajskými službami a policií, zda v jednací oblasti nedochází nedovoleným použitím technických prostředků určených k získávání informací k ohrožení nebo únikům utajovaných informací,

j) vydává bezpečnostní standardy,

k) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,

l) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informací stanovené tímto zákonem,

m) vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam certifikátů informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory, jejichž platnost zanikla podle § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d),

n) provádí analýzu a monitoring hrozeb, které mohou ohrozit způsobilost informačního nebo komunikačního systému nakládat s utajovanými informacemi, a zvýšení rizika využití těchto hrozeb a

o) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti ochrany utajovaných informací.

(1) Úřad je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn

a) zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona,

b) vést evidenci porušení ochrany utajovaných informací, evidenci bezpečnostních ředitelů, evidenci fyzických osob a podnikatelů, kteří mají přístup k utajovaným informacím, s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zařazených do zpravodajských služeb a vybraných policistů, evidenci fyzických osob, které jsou držiteli dokladu,

c) požadovat bezplatně poskytnutí informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a tyto informace využívat a evidovat,

d) pro účely řízení požadovat od policie a zpravodajských služeb informace získané postupy podle zvláštního právního předpisu43),

e) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů11) a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,

f) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie,

g) poskytovat v nezbytném rozsahu orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě potřebné osobní údaje vztahující se k vyžádané informaci,

h) uzavírat smlouvu s orgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci technických prostředků,

i) uchovávat ve svých informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona,

j) při provádění řízení spolupracovat s úřadem cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, zejména vyžadovat informace k účastníku řízení,

k) vyjadřovat se k oznámení podle § 69 odst. 1 písm. r) ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení a poskytovat přehled těchto oznámení a vyjádření k nim Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a

l) pro rozhodování zpravodajské služby podle § 140 odst. 1, na základě její písemné žádosti, provádět úkony podle § 107 odst. 1.

(2) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 1 písm. f) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 1 písm. f) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení Úřadu zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.

(3) Úřad poskytuje

a) zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra jedenkrát měsíčně seznam

1. osvědčení fyzických osob, osvědčení podnikatelů a dokladů s uvedením informace o datu platnosti a datu zániku jejich platnosti,

2. osob, u kterých rozhodl o nevydání veřejné listiny uvedené v bodu 1 nebo kterým byla platnost této listiny zrušena, a

3. podnikatelů, k nimž obdržel podle § 15a odst. 2 nebo 3 prohlášení podnikatele, a

b) policii, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Generálnímu ředitelství cel a Vojenské policii jedenkrát měsíčně seznam podle písmene a) bodů 1 a 3.

(4) Způsob ochrany informací poskytovaných podle odstavce 3 písm. b), jejich poskytování a podmínky dalšího nakládání se stanoví dohodou mezi Úřadem a orgány uvedenými v odstavci 3 písm. b).

(5) Úřad vydá zaměstnanci služební průkaz, který osvědčuje, že jeho držitel je zaměstnancem Úřadu; vzor služebního průkazu stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn k činnostem podle odstavce 1 písm. a), c), g) a i), a dále je oprávněn

a) vést evidenci fyzických osob, které jsou držiteli osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, evidenci porušení ochrany utajovaných informací a evidenci pracovníků kryptografické ochrany a kurýrů kryptografického materiálu,

b) uzavírat smlouvu s orgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci informačních systémů, kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště, stínících komor, k provádění školení zvláštní odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany a zjišťování možnosti výskytu kompromitujícího vyzařování tam, kde se utajované informace budou vyskytovat, a provádět výrobu kryptografických prostředků a

c) vést certifikační spis informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory, vést seznam kontrolovaných kryptografických položek a vést dokumentaci pro provádění činností podle § 45.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost předá bez zbytečného odkladu Úřadu oznámení, které obdržel podle § 34 odst. 6, § 43 odst. 2 nebo § 69 odst. 1 písm. f) a h).

Ministerstvo vnitra, policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Generální ředitelství cel a Vojenská policie oznámí neprodleně Úřadu okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo držitel dokladu přestal splňovat podmínky pro jeho vydání.

Vláda stanoví nařízením katalog oblastí utajovaných informací. Katalog oblastí utajovaných informací stanoví jeden nebo více stupňů utajení, kterými lze klasifikovat utajovanou informaci.

(1) Zpravodajské služby

a) rozhodují o žádosti fyzické osoby v případě svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu, s výjimkou uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení této fyzické osoby a vydávají osvědčení fyzické osoby podle § 56a a osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57; za fyzickou osobu se považuje též osoba, která žádá o zařazení do aktivní zálohy, bývalý voják z povolání, který má být zařazen do aktivní zálohy, a voják v aktivní záloze, pokud mají vykonávat službu ve služebním zařazení u Vojenského zpravodajství a nejsou zároveň držiteli osvědčení fyzické osoby vydaného Úřadem,

b) na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí šetření podle tohoto zákona.

(2) Zpravodajské služby mají při rozhodování podle odstavce 1 písm. a) postavení Úřadu a odpovědná osoba zpravodajské služby postavení ředitele Úřadu. Příslušnost k úkonům se řídí podle § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona povinny oznámit neprodleně Úřadu, zjistí-li okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, neohrozí-li to zájem sledovaný zpravodajskou službou.

(4) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněny

a) používat prostředky k získávání informací podle zvláštních právních předpisů44),

b) využívat údaje ze svých evidencí a údaje z evidencí poskytnutých Úřadem,

c) požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

d) zpracovávat osobní údaje,

e) vést evidence,

f) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je,

g) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,

h) uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona,

i) provádět opatření k evidenční ochraně osobních údajů fyzické osoby,

j) využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacím podle § 58 odst. 4,

k) v souvislosti s postupem podle odstavce 1 písm. a) požadovat další informace nad rámec položek dotazníku podle § 95 odst. 1 v rozsahu nezbytném pro ověřování podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby a

l) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie.

(5) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 4 písm. l) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 4 písm. l) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení zpravodajské službě zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.

(6) Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údaje, je povinen poskytnout zpravodajským službám součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 4 písm. i).

(7) Ředitel zpravodajské služby vydává souhlas podle § 59 odst. 3.

(8) V řízení podle odstavce 1 písm. a) se ustanovení § 105 odst. 6 věty čtvrté, § 105 odst. 7, § 112, 114 a 120 použijí přiměřeně.

(9) Zpravodajská služba může usnesením řízení

a) přerušit, pokud je jí odmítnuto nahlížení do spisu podle odstavce 5, nebo

b) zastavit, pokud odpadl důvod řízení podle odstavce 1 písm. a) z důvodu nepříslušnosti a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět.

(10) Je-li to nezbytné z důvodu ohrožení činnosti při plnění úkolů v působnosti zpravodajské služby podle jiného zákona56), může zpravodajská služba používat při ochraně utajovaných informací zvláštní postupy v oblasti administrativní bezpečnosti, fyzické bezpečnosti, bezpečnosti informačních nebo komunikačních systémů a kryptografické ochrany. Zvláštní postupy stanoví vláda; návrh zvláštních postupů předkládá vládě zpravodajská služba prostřednictvím příslušného člena vlády, a to se stanoviskem Úřadu, a jde-li o zvláštní postupy v oblasti bezpečnosti informačních nebo komunikačních systémů a kryptografické ochrany Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Použitím zvláštních postupů nesmí být ohrožena ochrana utajovaných informací. Zvláštní postupy nelze používat při nakládání s utajovanými informacemi Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy a utajovanými informacemi vyžadujícími zvláštní režim nakládání.

(1) Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby v případě příslušníků policie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra, s výjimkou příslušníků policie, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby u těchto příslušníků policie a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a a osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57; obdobně Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby, která může být vybrána v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra.

(2) Ministerstvo vnitra má při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a ministr vnitra postavení ředitele Úřadu.

(3) Ministerstvo vnitra je při plnění úkolů podle tohoto zákona dále povinno provádět na žádost Úřadu opatření k evidenční ochraně osobních údajů držitele osvědčení fyzické osoby nebo jeho manžela, partnera52), dítěte nebo rodiče nebo osoby žijící s ním ve společné domácnosti a údajů o vozidle provozovaném nebo vlastněném těmito osobami.

(4) Při plnění úkolů podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo vnitra oprávněno

a) využívat údaje ze svých evidencí a údaje poskytnuté Úřadem z jeho evidencí,

b) zpracovávat osobní údaje,

c) vést evidence,

d) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je,

e) vyžadovat stanovisko policie k bezpečnostní spolehlivosti vybraného příslušníka policie,

f) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,

g) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie.

(5) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 4 písm. g) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 4 písm. g) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení Ministerstvu vnitra zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.

(6) Ministerstvo vnitra může usnesením řízení

a) přerušit, pokud je mu odmítnuto nahlížení do spisu podle odstavce 5, nebo

b) zastavit, pokud odpadl důvod řízení podle odstavce 1 z důvodu nepříslušnosti a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět.

(7) Policie se podílí v rámci své působnosti podle zvláštního právního předpisu30) na plnění úkolů Ministerstva vnitra podle odstavce 1; na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí též úkony v řízení.

(8) Policie je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněna využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacím podle § 58 odst. 4.

(9) Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údaje, je povinen poskytnout Ministerstvu vnitra součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 3.

(10) Ministr vnitra vydává souhlas podle § 59 odst. 3.

(1) Byla-li Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky odevzdána nalezená písemnost podle § 65 odst. 1 nebo doklad podle § 87 odst. 2, sepíše tento orgán záznam o odevzdání, v němž nalezenou písemnost nebo doklad označí, a uvede jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu osoby, která nalezenou písemnost nebo doklad odevzdala, a podrobně okolnosti, za kterých je tato osoba získala. Policie nebo zastupitelský úřad České republiky spolu se záznamem předá nalezenou písemnost nebo doklad Úřadu. Úřad doručí utajovanou informaci jejímu původci a osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, doklad, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc doručí tomu, na koho jsou vydány.

(2) Pro účely předání utajované informace podle odstavce 1 se příslušník policie nebo zaměstnanec pracující na zastupitelském úřadu České republiky považuje za oprávněného k přístupu k utajované informaci v rozsahu nezbytně nutném pro sepsání záznamu a jejímu doručení Úřadu.

(1) Úřad v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti kontroluje, jak orgány státu, právnické osoby podle § 60b, podnikatelé a fyzické osoby (dále jen „kontrolované osoby“) dodržují právní předpisy v této oblasti.

(2) Zaměstnanci Úřadu mají při výkonu kontroly (dále jen „kontrolní pracovníci“) přístup k utajovaným informacím v rozsahu prováděné kontroly, prokáží-li se platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení.

(3) Úřad cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, je oprávněn účastnit se kontroly v oblasti ochrany utajovaných informací, které jsou jím poskytnuty České republice, vyplývá-li to ze závazku členství České republiky v Evropské unii, nebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(4) Kontrole podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb a činnost Ministerstva vnitra v případech podle § 141.

(5) V případě kontroly, která zasahuje do působnosti v rámci ochrany utajovaných informací, jejíž státní správu podle tohoto zákona vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, bude ke kontrole přizván jeho zástupce.