Energetický zákon

Spotřebitel je oprávněn kdykoliv bez postihu a finančního plnění

a) vypovědět bez výpovědní doby závazek ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích, nebo

b) odvolat zmocnění k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy.

Za finanční plnění se pro účely věty první nepovažuje odměna zprostředkovatele uvedená ve zprostředkovatelské smlouvě podle § 11m odst. 3 písm. b) nebo její poměrná část za již poskytnutou službu.

Uzavřel-li zprostředkovatel za spotřebitele smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, je spotřebitel oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.

Obec může nařízením obce53) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory jsou při výkonu licencované činnosti držitelem licence nebo při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích dle tohoto zákona v obci nebo v její části zakázány.

(1) Spotřebitel je oprávněn podat Energetickému regulačnímu úřadu návrh na řešení sporu o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích.

(2) Na řešení sporů před Energetickým regulačním úřadem podle odstavce 1 se použije postup podle části čtvrté zákona o ochraně spotřebitele obdobně.

(3) Zprostředkovatel je povinen Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení výzvy Energetického regulačního úřadu poskytnout vyjádření ke skutečnostem uvedeným spotřebitelem. Zprostředkovatel je povinen úzce spolupracovat a poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu řešení sporu.

(1) Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn (dále jen „příspěvek“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plyn dodané obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem na odběrné místo zákazníka v domácnosti nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající elektřinu nebo zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu56) nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“).

(2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkem v domácnosti nebo v případě elektřiny nebo zemního plynu odebíraného na poskytování služeb v domě s byty příjemcem služeb.

(3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit

a) kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti a zákazníků v domě s byty, u kterých se příspěvek zohledňuje, specifikovaných distribuční sazbou v elektroenergetice a plánovanou roční spotřebou v plynárenství, výší spotřeby v odběrném místě nebo kritérii zohledňujícími úspory energie u zákazníka,

b) výši příspěvku na jednotlivá odběrná místa zákazníků, u kterých se příspěvek zohledňuje, přičemž maximální výše příspěvku na jednotlivé odběrné místo pro elektřinu nebo plyn zákazníka v domácnosti a na byt v domě s byty nesmí překročit 30 000 Kč,

c) rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domě s byty splňují podmínky pro zohlednění příspěvku,

d) rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domě s byty,

e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek poskytovaný obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem,

f) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi provozovatelem distribuční soustavy a operátorem trhu a mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,

g) termíny pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem,

h) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi zákazníkem v domě s byty a provozovatelem distribuční soustavy.

(4) Příspěvek, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.

(1) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen předat operátorovi trhu údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Provozovatel distribuční soustavy je povinen uchovávat údaje obdržené od zákazníka po dobu 5 let. Provozovatel distribuční soustavy předá údaje, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.

(2) Operátor trhu je povinen zpracovat a předat obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.

(3) Operátor trhu je povinen poskytnout obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem platbu na zohlednění příspěvku před rozhodným dnem pro jeho zohlednění podle § 11r odst. 3 písm. d).

(4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek pro jednotlivé obchodníky.

(5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem bez zbytečného odkladu.

(1) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem nejsou příjemci příspěvku a jsou povinni účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku odděleně. Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni zohlednit příspěvek v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11r odst. 3 písm. d).

(2) Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku nelze zahrnout do majetkové podstaty obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci.

(3) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni na svých internetových stránkách uveřejnit informace o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků.

(4) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku v nesprávné výši, jsou operátor trhu, obchodník s elektřinou a obchodník s plynem povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu.

(5) Operátor trhu a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem zákazníkovi v domácnosti nebo zákazníkovi v domě s byty.

(6) V rozsahu zohledněného příspěvku zaniká dluh zákazníka za dodanou elektřinu nebo plyn. Tím není dotčeno právo obchodníka s elektřinou a obchodníka s plynem na přerušení distribuce elektřiny nebo plynu v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 51 nebo 74 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku zákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s byty.

(1) Zákazník v domě s byty je povinen předat provozovateli distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno jeho odběrné zařízení, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku. Nepředá-li zákazník údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku zaniká.

(2) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku.

(3) Zákazník v domě s byty má pro účel vytápění nebo společnou přípravu teplé vody pro byty v domě právo buď na zohlednění příspěvku podle § 11r, nebo na zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v. Byl-li zákazníkovi v domě s byty pro daný dům zohledněn příspěvek podle § 11r, nemá nárok na příspěvek a nesmí tento zákazník podat žádost na příspěvek na teplo podle § 11w odst. 1 pro tento dům pro daný kalendářní rok nebo jeho část, na kterou se příspěvek vztahuje.

(1) Příspěvek na úhradu nákladů za teplo (dále jen „příspěvek na teplo“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená zákazníkovi na úhradu části jeho plateb za teplo dodané držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie do odběrného místa zákazníka v domácnosti v rodinném domě nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající teplo pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu56). V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“).

(2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek na teplo nepovažuje za příjem a na náklady na teplo kryté příspěvkem na teplo se hledí, jako by byly uhrazeny příjemcem služeb nebo zákazníkem v domácnosti.

(3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit

a) výši příspěvku na teplo pro byt nebo rodinný dům, přičemž maximální výše příspěvku na teplo nesmí překročit 30 000 Kč; výše příspěvku na teplo může zohlednit uplatnění přechodné transformační podpory tepla pro výrobnu tepelné energie podle jiného právního předpisu,

b) termíny, rozsah a způsob registrace držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie u operátora trhu,

c) termíny, rozsah a způsob předávání údajů zákazníkem držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie a žádosti o příspěvek na teplo,

d) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie a operátorem trhu,

e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo,

f) termín pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie,

g) rozhodný den, ke kterému zákazník splňuje podmínky pro zohlednění příspěvku na teplo,

h) rozhodný den, od kterého držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie zohledňuje příspěvek na teplo.

(4) Příspěvek na teplo, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.

(1) Zákazník je oprávněn požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v odst. 1 držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zařízení je připojeno jeho odběrné zařízení. Zákazník je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo a předat úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie způsobem a v termínu stanoveném v nařízení vlády. Nepožádá-li zákazník o zohlednění příspěvku na teplo nebo nedoloží předané údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku na teplo zaniká. Zákazník v domě s byty je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle věty první.

(2) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení je připojeno odběrné zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek na teplo, je povinen se zaregistrovat u operátora trhu a předat mu údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku na teplo, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.

(3) Operátor trhu je povinen poskytnout držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie platbu na zohlednění příspěvku na teplo a předat mu údaje nezbytné pro jeho zohlednění zákazníkovi, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. Operátor trhu je povinen poskytnout příspěvek na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie před termínem zohlednění příspěvku na teplo ve prospěch zákazníka podle § 11v odst. 3 písm. h).

(4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, na teplo před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek na teplo. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo pro jednotlivé držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie.

(5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie bez zbytečného odkladu.

(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie není příjemcem příspěvku na teplo a je povinen účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku na teplo odděleně. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zohlednit příspěvek na teplo v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11v odst. 3 písm. h).

(2) Z vyúčtování dodávky tepelné energie musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku na teplo nelze zahrnout do majetkové podstaty držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci.

(3) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku na teplo v nesprávné výši, jsou operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu.

(4) V rozsahu zohledněného příspěvku na teplo zaniká dluh zákazníka za dodané teplo. Tím není dotčeno právo držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie na přerušení dodávek tepla v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 89 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka.

(5) Operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem na teplo zákazníkovi.

(6) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek na teplo příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku na teplo nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku na teplo a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku na teplo právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku na teplo zákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s byty.

(1) Povinností dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti nebo u kterého bezprostředně hrozí, že přestane provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence, nebo v případě výroby elektřiny rovněž pokračování ve výkonu licencované činnosti stávajícím držitelem licence, který oznámil záměr ukončit výrobu elektřiny podle § 34 odst. 1 nebo ukončil výrobu elektřiny v rozporu s § 34 odst. 1. V případě, kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, se povinností dodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence rozumí rovněž pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit. Je-li tepelná energie nebo elektrická energie vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, vztahuje se povinnost poskytnutí energetického zařízení a umožnění výkonu licencované činnosti na zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.

(2) Energetický regulační úřad uloží držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence, existuje-li naléhavá potřeba zajištění dodávek tepelné energie a je-li na tom veřejný zájem. Je-li tepelná energie pro dodávky nad rámec licence vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, má držitel licence na výrobu tepelné energie právo vyrábět a dodávat elektřinu vyrobenou v tomto zařízení.

(3) Energetický regulační úřad uloží držiteli licence na distribuci elektřiny nebo držiteli licence na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence, existuje-li naléhavá potřeba zajištění distribuce elektřiny nebo plynu a je-li na tom veřejný zájem.

(4) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu Energetický regulační úřad uloží stávajícímu nebo v případě splnění podmínek podle odstavce 6 jinému držiteli licence na výrobu elektřiny povinnost vyrábět elektřinu nad rámec licence, je-li to na základě vyhodnocení provozovatele přenosové soustavy podle § 34 nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a existuje-li podle tohoto vyhodnocení důvodný předpoklad, že bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavy nebude možné zajistit jinými prostředky provozovatele přenosové soustavy; podkladem pro rozhodnutí je vyhodnocení provozovatele přenosové soustavy a informace výrobce elektřiny podle § 34. Pokud držitel licence k výkonu licencované činnosti v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla oznámí záměr ukončit výrobu elektřiny podle § 34 odst. 1, zohlední Energetický regulační úřad také naléhavost potřeby zajištění dodávek tepelné energie. V případě rozhodnutí o povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence v zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla Energetický regulační úřad při splnění podmínek podle odstavce 2 uloží současně i povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence. Součástí rozhodnutí je stanovení nebo způsob stanovení výše ceny za službu poskytnutí výkonu, která je zálohovou platbou na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, odvozenou od odhadu ztráty výrobce elektřiny podle § 34. Stanovenou výši ceny za službu poskytnutí výkonu nebo způsob jejího stanovení může Energetický regulační úřad na žádost nebo z moci úřední v průběhu výkonu povinnosti nad rámec licence změnit, pokud došlo ke změně předpokladů, za kterých byla cena stanovena, nebo z jiného vážného důvodu; provozovatel přenosové soustavy a výrobce elektřiny jsou poté povinni bez zbytečného odkladu zohlednit změnu výše ceny ve smlouvě o službě poskytnutí výkonu.

(5) Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavce 2, 3 nebo 4 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad v rámci rozhodnutí podle odstavce 2, 3 nebo 4 uloží vlastníkovi povinnost poskytnout energetické zařízení a umožnit výkon povinnosti nad rámec licence. S uložením povinnosti nad rámec licence může Energetický regulační úřad dále určit podmínky a rozsah výkonu činnosti nad rámec licence, je-li to potřebné a účelné pro plnění této povinnosti. Energetický regulační úřad může dobu platnosti rozhodnutí prodloužit na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední, trvají-li důvody pro uložení povinnosti. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody pro uložení povinnosti nad rámec licence podle odstavce 2, 3 nebo 4, Energetický regulační úřad rozhodne o ukončení uložení povinnosti nad rámec licence nebo uložení povinnosti vlastníkovi poskytnout energetické zařízení i v průběhu doby, na kterou byly povinnosti uloženy.

(6) Energetický regulační úřad uloží povinnost výroby elektřiny nad rámec licence jinému držiteli licence, pokud stávající odmítne pokračovat za podmínek stanovených Energetickým regulačním úřadem. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení a je-li důvodný předpoklad, že by povinnost výroby elektřiny nad rámec licence mohlo převzít více držitelů licence, může Energetický regulační úřad vybrat držitele licence, kterému uloží povinnost výroby elektřiny nad rámec licence, v řízení o výběru žádosti. Vyhlášení řízení o výběru žádosti se oznamuje rovněž v Obchodním věstníku; ustanovení správního řádu o oznamování vyhlášení řízení o výběru žádosti prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a zveřejnění v hromadných sdělovacích prostředcích jako předpokladu zahájení řízení se nepoužijí. Energetický regulační úřad rozhodne o výběru žádosti na základě stanovených kritérií hodnocení podaných žádostí, která jsou odvozena od předběžných nákladů a odhadu ztráty podle § 34 a výše požadovaného přiměřeného zisku. Žadatel v žádosti doloží schopnost zajistit výkon povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence. Pokud předběžné náklady nebo odhad ztráty bezprostředně související s plněním povinnosti nad rámec licence odhadované každým jednotlivým žadatelem významně přesahují předběžné náklady nebo odhadovanou ztrátu stávajícího výrobce elektřiny, pokud hrozí nebezpečí z prodlení, nebo pokud není v řízení podána žádná žádost, žádná žádost neodpovídá požadavkům pro hodnocení žádosti jako úspěšné nebo všichni žadatelé vzali žádosti zpět, Energetický regulační úřad řízení o výběru žádosti zastaví, a trvají-li důvody pro uložení povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence, uloží Energetický regulační úřad povinnost výroby elektřiny nad rámec licence výrobci elektřiny, kterého určí.

(7) Výrobce elektřiny, kterému byla uložena povinnost výroby elektřiny nad rámec licence, je povinen bez zbytečného odkladu po uložení povinnosti nad rámec licence uzavřít smlouvu o službě poskytnutí výkonu s provozovatelem přenosové soustavy; není-li uzavřena smlouva, výrobci elektřiny nevznikne právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Pokud byla povinnost výroby elektřiny nad rámec licence a služba poskytnutí výkonu podle smlouvy o službě poskytnutí výkonu předložena Komisi k posouzení s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie a Komise do termínu oznámeného ukončení provozu výrobny elektřiny podle § 34 kladně neposoudí jejich slučitelnost s vnitřním trhem, povinnost nad rámec licence a závazky ze smlouvy o službě poskytnutí výkonu zanikají a výrobce elektřiny má právo na úhradu prokazatelných oprávněných nákladů vzniklých v přímé souvislosti s plněním uložené povinnosti nad rámec licence, a to až do výše stanovené právem Evropské unie nebo rozhodnutím Komise pro slučitelnost platby za závazek veřejné služby s vnitřním trhem; tyto náklady hradí výrobci elektřiny provozovatel přenosové soustavy, kterému jsou uhrazeny prostřednictvím ceny za systémové služby. Pro účely řízení před Komisí se za poskytovatele veřejné podpory považuje ministerstvo.

(8) Vlastník energetického zařízení má právo na peněžní náhradu za jeho poskytnutí a užívání pro plnění povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence. Výši náhrady stanoví Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad může rovněž rozhodnout o schválení výše náhrady, dohodnou-li se na ní vlastník zařízení a držitel licence vykonávající povinnost nad rámec licence a není-li taková výše náhrady zjevně nepřiměřená.

(9) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen „fond“) a ve výši stanovené Energetickým regulačním úřadem podle § 14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu je důvodem pro úpravu regulovaných cen.

(10) Výrobce elektřiny, kterému byla uložena povinnost výroby elektřiny nad rámec licence, má právo na úhradu prokazatelné ztráty, pokud tržní příjem z výroby elektřiny nad rámec licence nepokrývá náklady na výkon této činnosti a přiměřeného zisku. Energetický regulační úřad stanoví bez zbytečného odkladu po skončení povinnosti nad rámec licence výši kladného nebo záporného rozdílu mezi výší úhrady za službu poskytnutí výkonu uhrazenou provozovatelem přenosové soustavy podle smlouvy o službě poskytnutí výkonu a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku výrobce elektřiny. Výrobce elektřiny je povinen způsobem a v termínu stanoveném v rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence doložit vznik a výši prokazatelné ztráty a výši přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu. Cenu za službu poskytnutí výkonu a Energetickým regulačním úřadem stanovený nedoplatek mezi cenou za službu poskytnutí výkonu a prokazatelnou ztrátou a přiměřeným ziskem hradí výrobci elektřiny provozovatel přenosové soustavy. Náklady provozovatele přenosové soustavy na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku jsou hrazeny prostřednictvím ceny za systémové služby. Vznikne-li na úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku přeplatek, je výrobce elektřiny povinen uhradit Energetickým regulačním úřadem stanovenou výši přeplatku provozovateli přenosové soustavy.

(11) Uhradil-li provozovatel přenosové soustavy výrobci elektřiny prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk v důsledku poskytnutí neúplných, nesprávných nebo nepravdivých údajů výrobcem elektřiny, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že výrobce elektřiny získal prostředky na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku neoprávněně, stanoví jejich výši a uloží výrobci elektřiny povinnost uhradit je provozovateli přenosové soustavy. V takovém případě je výrobce elektřiny povinen dále uhradit penále ve výši 0,4 promile denně z výše neoprávněně uhrazené částky stanovené Energetickým regulační úřadem, a to ode dne, kdy měl podle rozhodnutí o uložení povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence doložit vznik a výši prokazatelné ztráty a výši přiměřeného zisku až do dne zaplacení neoprávněně uhrazené částky provozovateli přenosové soustavy. Celková platba penále nepřesáhne výši neoprávněně uhrazené částky stanovené Energetickým regulačním úřadem.

(12) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti nad rámec licence odděleně. Výrobce elektřiny a provozovatel přenosové soustavy jsou povinni uchovávat doklady vztahující se k povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence a službě poskytnutí výkonu po dobu 10 let od ukončení jejího poskytování.

(13) Práva a povinnosti ze smluv o dodávce tepelné energie, smluv o zajištění služby distribuční soustavy, smluv o zajištění služby přenosové soustavy, smluv o poskytování podpůrných služeb souvisejících s dotčeným zařízením a smluv o připojení uzavřených předchozím držitelem licence přechází na držitele licence, jemuž je povinnost nad rámec licence uložena, a to na dobu uložení této povinnosti. To neplatí pro dluhy a pohledávky vzniklé přede dnem vzniku povinnosti nad rámec licence. Držitel licence, který přestal vykonávat licencovanou činnost, je držiteli licence, který vykonává činnost nad rámec licence, povinen bez zbytečného odkladu po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí podle odstavce 2, 3 nebo 4 předat kopie uzavřených smluv. Držitel licence je dále povinen po dobu a za podmínek stanovených rozhodnutím Energetického regulačního úřadu zajišťovat povinnosti nad rámec licence ve vztahu k místům ostatní spotřeby držitele licence, který přestal vykonávat licencovanou činnost.

(14) Odběratelé tepelné energie jsou povinni hradit držiteli licence vykonávajícímu činnost dodávky tepelné energie nad rámec licence za dodávky tepelné energie cenu kalkulovanou v souladu s pravidly věcného usměrňování cen. Držitel licence oznámí odběratelům předběžnou kalkulaci ceny tepelné energie do 1 měsíce od zahájení výkonu činnosti. Oznámením ceny tepelné energie podle věty druhé dochází ke změně obsahu závazku ze smlouvy o dodávce tepelné energie.

(1) Povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynem dodávku elektřiny nebo plynu v rozsahu dohodnutém jimi na základě kritérií, která umožňují přiřazení dodavatele poslední instance k odběrným místům v informačním systému operátora trhu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu a operátorovi trhu; obchodník s elektřinou nebo plynem dále neprodleně sdělí operátorovi trhu, na který subjekt zúčtování odchylek přenesl odpovědnost za odchylku, není-li sám subjektem zúčtování odchylek. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav.

(2) Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel

a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn,

b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo

c) nemá zajištěnu související službu

1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo

2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu.

(3) Dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylku předávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místě nikdo neodpovídá za odchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavy, bezúplatně.

(4) Dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(5) Dodávka elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst. 1.

(6) Povinnost dodavatele poslední instance dodávat plyn se nevztahuje na zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.

(7) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.

(1) Dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce.

(2) Zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní.

(3) Je-li důvodná obava, že dodavatel poslední instance uvnitř vymezeného území provozovatele distribuční soustavy nebude schopen zajistit své povinnosti, Energetický regulační úřad neprodleně rozhodne o uložení povinnosti dodavatele poslední instance jinému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynem.

(4) Energetický regulační úřad uloží povinnost dodavatele poslední instance podle odstavce 3 takovému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, u kterého s přihlédnutím k okolnostem existuje důvodný předpoklad, že bude schopen zajistit spolehlivé plnění povinnosti dodavatele poslední instance. Neodůvodňují-li okolnosti jiný postup, uloží Energetický regulační úřad povinnost dodavatele poslední instance držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, který dodává ve vymezeném území elektřinu nebo plyn do nejvíce odběrných míst. Rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(5) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, Energetický regulační úřad rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance zruší nebo stanoví dobu, jejímž uplynutím uložená povinnost zanikne. V takovém případě dodává držitel licence na obchod s elektřinou či plynem, kterému Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, elektřinu nebo plyn do odběrného místa, ve kterém došlo k zahájení dodávek poslední instance, až do doby ukončení dodávky poslední instance podle § 12d.

(1) Povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy.

(2) Dodavatel elektřiny nebo plynu, u kterého nastala některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je povinen neprodleně informovat o této skutečnosti operátora trhu a zároveň předat dotčenému dodavateli poslední instance identifikační a kontaktní údaje o dotčeném zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku.

(3) Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen předat dodavateli poslední instance kontaktní a identifikační údaje o zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku.

(4) Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy.

(5) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku.

(1) Povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká uplynutím 6 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazník nezmění dodavatele elektřiny nebo plynu před uplynutím této doby.

(2) Jestliže zákazník podle § 11a odst. 1 písm. a) nebo b) během trvání dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance nezměnil dodavatele elektřiny nebo plynu, odebírá elektřinu nebo plyn a není v prodlení s úhradou žádné z plateb za dodávku elektřiny nebo plynu vůči dodavateli poslední instance, vzniká uplynutím doby podle odstavce 1 závazek na dobu neurčitou, jehož předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu a zajištění služby distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství za cenu dodávky elektřiny nebo plynu a podmínek, které dodavatel poslední instance zaslal na adresu zákazníka, kterou obdržel podle § 12c odst. 2 nebo 3 před uplynutím doby podle odstavce 1; § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 o povinné písemné formě smlouvy se v tomto případě nepoužije.

(1) Jestliže Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních, má dodavatel poslední instance právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud maximální ceny nepokrývají náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk.

(2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele poslední instance ministerstvo. Výši prokazatelné ztráty a přiměřený zisk prokazuje dodavatel poslední instance.

(1) Ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli elektřiny nebo plynu povinnost zajištění dodávky elektřiny nebo plynu určené kategorii zákazníků a neupravuje-li tento zákon nebo jiný právní předpis jiný způsob úhrady prokazatelné ztráty, má dodavatel elektřiny nebo plynu právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud cena dodávky, za kterou je povinen dodávku elektřiny nebo plynu zajišťovat, nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk.

(2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele elektřiny nebo plynu ministerstvo. Výši vzniklé ztráty prokazuje dodavatel elektřiny nebo plynu.

(3) Způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanoví vláda nařízením.

(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky a úrok z prodlení.

(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm. b) bodu 6 jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence.

(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací.

(4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu.

(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.

(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

(9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.

(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.

(11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok.

(1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti v energetických odvětvích.

(2) Účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií26) nebo jiná osoba, která je nebo byla v pracovněprávním, v obchodním nebo obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.

(3) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon její působnosti v oblasti certifikace.

(4) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo nebo Energetický regulační úřad právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti uložení pokuty v případě jejich neposkytnutí.

(5) Regionální koordinační centrum je povinno poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu na jeho písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jeho působnosti nebo pro výkon působnosti regulačního orgánu členského státu Evropské unie, který spadá do regionu pro provoz přenosových soustav, ve kterém je regionální koordinační centrum zřízeno, jestliže byl Energetický regulační úřad o poskytnutí informací nebo podkladů tímto regulačním orgánem členského státu Evropské unie dožádán.

Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.

(1) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví2)

a) vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny a na výstavbu vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části tohoto zákona,

b) zpracovává a zveřejňuje státní energetickou koncepci a integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu České republiky a navrhuje jejich změny,

c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích,

d) informuje Komisi o

1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž,

2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie,

3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce,

4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,

5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla,

6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z kombinované výroby elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám pro výrobu tepla a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování tepelnou energií a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu a úspor primární energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla,

7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,

8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,

9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5 let,

10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let ode dne informování Komise,

11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více kalendářních let,

12. investičních projektech do energetické infrastruktury,

13. opatřeních k řešení nedostatku zdrojů pro výrobu elektřiny v České republice,

14. výsledcích analýz nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení v odvětví elektroenergetiky a plynárenství,

e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity a nové skladovací kapacity zásobníku plynu,

f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynu,

g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánu,

h) předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynu Komisi,

i) zpracovává analýzy nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení v odvětví elektroenergetiky a plynárenství a jejich aktualizace nejméně jednou za 4 roky, jestliže analýza nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení vyšla negativně,

j) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za účelem zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho předcházení,

k) sleduje

1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační a plynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,

2. investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu,

3. provádění přijatých ochranných opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu nouze, stavu nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav,

l) vydává vyjádření k desetiletému plánu rozvoje přenosové soustavy a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy,

m) předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,

n) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21), pokud není podle tohoto zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavy, a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze podle § 73d,

o) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je Komisi,

p) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu,

q) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů,

r) vypracovává zprávy a ve stanovených termínech je předkládá Komisi,

s) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,

t) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,

u) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,

v) vykonává působnost České republiky při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(2) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví2) dále

a) přijímá nebo podává sousedním členským státům Evropské unie žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství,

b) přejímá nebo předává sousedním členským státům Evropské unie a účastníkům trhu s plynem za úplatu plyn poskytnutý při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem,

c) rozhoduje o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy a o určení zásobníku plynu, který má být vyhrazen, a době vyhrazení zásobníku plynu a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu i o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,

d) vykonává působnost členského státu Evropské unie a je příslušným orgánem podle Nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky48); provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, může ministerstvo přenést na provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy,

e) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti energetiky vyplývající pro něj z Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu54),

f) uděluje souhlas k výkonu dalších činností operátora trhu nebo datového centra,

g) rozhoduje o jmenování provozovatele přepravní soustavy jako člena nebo přidruženého člena Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem, a o zrušení takového jmenování,

h) je příslušným orgánem při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

i) je příslušným orgánem pro oblast zdrojové přiměřenosti podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou64), nestanoví-li tento zákon jinak, a rozhoduje o vypracování vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti v elektroenergetice podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

j) vydává závazné stanovisko pro udělení certifikátu nezávislosti a závazné stanovisko pro udělení certifikátu provozovatele zásobníku plynu,

k) monitoruje postup zavádění inteligentních měřicích zařízení a vývoj výše nákladů souvisejících s instalací inteligentních měřicích zařízení na žádost zákazníka a každý druhý rok zveřejňuje vyhodnocení vývoje výše těchto nákladů,

l) zpracovává a podává zprávu o vnitrostátních postupech týkajících se provádění požadavků na interoperabilitu a postupů pro přístup k údajům podle čl. 4 Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě59),

m) vykonává působnost členského státu Evropské unie podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny73).

(1) Zaměstnanec nebo osoba v jiném právním vztahu k ministerstvu, na jehož základě vykonává pro ministerstvo činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o ní zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k ministerstvu.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost osoby podle odstavce 1 nemají, jestliže podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření.

(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, jiným správním orgánům, datovému centru nebo operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů ministerstva. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

(1) Příslušným orgánem podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může jako příslušný orgán přenést některé úkoly podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny na Energetický regulační úřad nebo ministerstvo veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou podle § 160 odst. 3 správního řádu.

(3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vykonává dozor nad dodržováním povinností podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny.

(4) Energetický regulační úřad, Národní úřad po kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo si poskytují informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění úkolů vyplývajících z Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetických odvětvích se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.

(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.

(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.

(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o vnitřním trhu s plynem a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Energetický regulační úřad je příslušným orgánem podle čl. 3 Nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě30), a certifikačním orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem. Energetický regulační úřad postupuje podle přímo použitelných předpisů Evropské unie vydaných na základě nebo k provedení Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem.

(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti ve spolupráci s regulačními orgány členských států, Komisí a Agenturou podporuje rozvoj konkurenčního a účinného vnitřního trhu s elektřinou a plynem v Evropské unii a rozvoj konkurenčních a účinných regionálních trhů s energií, odstraňuje překážky obchodování s elektřinou a plynem mezi členskými státy, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit a koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství. Energetický regulační úřad v mezích své působnosti

a) odstraňuje překážky vstupu účastníků trhu s elektřinou a plynem na trh a překážky bránící nebo omezující změnu dodavatele elektřiny a plynu,

b) vytváří podmínky pro neznevýhodňující přístup k údajům o spotřebě zákazníka při zajištění ochrany chráněných informací,

c) vytváří podmínky pro připojování nových výroben elektřiny včetně výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie a decentrálních výroben elektřiny a zařízení pro ukládání energie,

d) vytváří podmínky pro efektivní, bezpečné a spolehlivé fungování elektrizační a plynárenské soustavy při zachování požadavku na přiměřenost soustav, zvyšování energetické účinnosti a integraci trhu a

e) vytváří pobídky pro co nejefektivnější využívání elektrizační a plynárenské soustavy při nejnižších možných nákladech.

(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o

a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,

b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,

c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence a umožnit výkon této povinnosti nad rámec licence,

d) regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49),

e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,

f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,

g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti a certifikátu provozovatele zásobníku plynu,

h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a,

i) udělení povolení k

1. vlastnění, vyvíjení, správě nebo provozu zařízení pro ukládání energie,

2. přímému nákupu nefrekvenčních podpůrných služeb provozovatelem přenosové soustavy nebo nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatelem distribuční soustavy,

j) nařízení změny nebo odstranění vad plánu rozvoje regionální distribuční soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,

k) výši rozdílu mezi výší úhrady za službu poskytnutí výkonu a výši prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 12 odst. 10 a o úhradě prokazatelné ztráty podle § 14 odst. 6,

l) výši náhrady nebo schválení výše náhrady podle § 12 odst. 8,

m) neoprávněném získání prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, výši těchto prostředků a uložení povinnosti uhradit je provozovateli přenosové soustavy podle § 12 odst. 11.

(7) Energetický regulační úřad dále

a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce,

b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,

d) rozhoduje spory jejichž předmětem je určení výše náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,

e) na návrh spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje

1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility,

2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,

f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států dozor nad dodržováním povinností Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny a Evropským subjektem pro provozovatele distribučních soustav v Unii stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo uložených rozhodnutími Agentury,

g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád datového centra, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,

h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů,

i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,

j) monitoruje

1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených smluvních podmínek na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství a nabídky smluv s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, jejich rizika a vliv na vývoj cen dodávek elektřiny a plynu,

2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,

3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a plynem a transparentnost velkoobchodního a maloobchodního trhu s elektřinou a plynem,

4. úroveň maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňované smluvní podmínky včetně smluvních pokut pro případ porušení povinnosti spotřebitele odebírat po dobu trvání závazku ze smlouvy elektřinu nebo plyn a jiných obdobných peněžitých plateb uplatňovaných pro případ ukončení odběru elektřiny nebo plynu spotřebitelem,

5. dvakrát ročně termíny pro připojení energetických zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě uplatňované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,

6. rozsah investic do výstavby nových a modernizace stávajících výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny,

7. právní a faktické překážky výroby elektřiny zákazníkem nebo společenstvím pro vlastní potřebu, sdílení elektřiny a poskytování flexibility účastníky trhu s elektřinou,

8. dostupnost přenosových kapacit pro přenos elektřiny a uplatňování pravidel pro řízení přetížení přenosové soustavy,

9. ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem pro životní prostředí dobu trvání povolovacího postupu pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jakož i jejich připojení k soustavě, včetně posouzení vlivů na životní prostředí,

k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím službám,

l) každoročně zveřejňuje doporučení ohledně tvorby maloobchodních cen elektřiny a plynu pro spotřebitele,

m) zveřejňuje na svých internetových stránkách roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích,

n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,

o) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady,

p) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,

q) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí regulačních orgánů jiných členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí regulačního orgánu jiného členského státu Evropské unie není v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie vydanými na základě nebo k provedení předpisů Evropské unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem22),

r) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství,

s) vede registr zprostředkovatelů a registr společenství, rozhoduje o udělení a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele, zapisuje a vymazává údaje o zprostředkovatelích v registru zprostředkovatelů, zapisuje společenství do registru společenství, mění údaje zapsané v registru společenství, rozhoduje o výmazu společenství z registru společenství a vymazává společenství z registru společenství,

t) vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,

u) na návrh spotřebitele řeší spory o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích,

v) stanovuje a na svých internetových stránkách zveřejňuje hodiny představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle Nařízení o intervenci v mimořádné situaci57),

w) monitoruje postup zavádění inteligentních sítí provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav a každý druhý rok zpracovává a zveřejňuje zprávu o dosažené úrovni zavádění inteligentních sítí a doporučení pro jejich další rozvoj,

x) schvaluje technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb provozovatele přenosové soustavy a technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatele distribuční soustavy,

y) zpracovává analýzu nákladů a přínosů decentrální výroby elektřiny na výstavbu a zajištění bezpečného a spravedlivého provozu elektrizační soustavy,

z) vykonává činnost jednotného kontaktního místa, které poskytuje zákazníkům veškeré potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici,

za) je příslušným orgánem pro přijetí zprávy o odhadovaných potřebách flexibility podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

zb) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je sdílení elektřiny, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

zc) rozhoduje o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 58p.

(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále

a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy,

b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,

c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,

d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),

e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,

f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavy a schvaluje po jednání valné hromady uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, a jejich změny,

h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,

i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy,

j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,

k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,

l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy.

(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje cenové výměry a metodiku cenové regulace. Energetický regulační úřad zveřejňuje Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění Energetického regulačního věstníku se rozumí den jeho zpřístupnění na portálu veřejné správy.

(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem, posouzení pokroku dosaženého při zvyšování energetické účinnosti přenosové, přepravní a distribučních soustav v elektroenergetice a plynárenství a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní na svých internetových stránkách.

(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice, související službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu49) a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie. Energetický regulační úřad dále pro případ vyhlášení mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání reguluje cenu plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo a výši marže dodavatele plynu v Kč/MWh.

(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných nebo obstarávaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy, provozovatelem zásobníku plynu, činností operátora trhu nebo činností datového centra, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny nebo plynu, uskladněním plynu, činnostmi operátora trhu nebo činností datového centra, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace.

(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům, datovému centru a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(15) Energetický regulační úřad vydává a zveřejňuje výkladová stanoviska Energetického regulačního úřadu k ustanovením právních předpisů v oblasti jeho působnosti, která zohledňuje ve své rozhodovací činnosti.

(1) Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“) má 5 členů, z nichž 1 je předseda Energetického regulačního úřadu.

(2) Předsedu Energetického regulačního úřadu a další členy Rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Člen Rady je jmenován na 5 let a jeho funkční období začíná vždy dnem 1. ledna. Členové Rady jsou jmenováni tak, že každý rok je jmenován jeden člen Rady. Nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát; do počtu jmenování se nezapočítává jmenování podle odstavců 10 a 11.

(3) Předseda Energetického regulačního úřadu stojí v čele Energetického regulačního úřadu, řídí jeho činnost a je oprávněn pověřit výkonem části svých pravomocí další členy Rady. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(4) Zasedání Rady svolává a řídí předseda Energetického regulačního úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Rady, je předseda Energetického regulačního úřadu povinen svolat zasedání Rady do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Energetického regulačního úřadu tak, aby se zasedání Rady konalo nejpozději 10 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena předsedovi Energetického regulačního úřadu. Nesvolá-li předseda zasedání Rady podle věty druhé, učiní tak člen Rady, který o svolání Rady požádal.

(5) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně svéprávný,

b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46),

c) má nejméně 7 let praxe v energetických odvětvích, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v energetických odvětvích se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem, činnost akademického pracovníka50) nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech,

d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu,

e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena Rady,

f) je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností.

(6) Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

(7) Funkce člena Rady zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,

e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(8) Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetických odvětvích, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v energetických odvětvích, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v energetických odvětvích. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.

(9) Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených v odstavci 8 nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, svým jednáním naruší řádný výkon pravomocí Energetického regulačního úřadu, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců.

(10) Zanikne-li funkce člena Rady z důvodů podle odstavce 7 písm. b) až f), ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového člena Rady na zbývající část funkčního období člena Rady, jehož funkce zanikla.

(11) Sníží-li se v kalendářním roce počet členů Rady na méně než 4, navrhne ministr průmyslu a obchodu jmenovat tolik členů, aby jejich počet odpovídal počtu členů Rady podle odstavce 1. Vláda při jmenování těchto členů Rady stanoví délku funkčního období tak, aby v jednom roce neskončilo funkční období více než 1 členovi Rady a nepřekročila dobu jmenování stanovenou v odstavci 2. Funkční období takto jmenovaného člena Rady začíná dnem jmenování a končí vždy dnem 31. prosince.

(12) Funkce předsedy Energetického regulačního úřadu zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady, jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Energetického regulačního úřadu. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Energetického regulačního úřadu.

(13) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(14) Rada

a) schvaluje

1. plán činnosti Energetického regulačního úřadu,

2. rozpočet Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního úřadu,

3. jednací řád Rady,

4. zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu,

5. vyhlášky Energetického regulačního úřadu,

6. metodiku cenové regulace,

7. cenové výměry,

b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem,

c) jmenuje a odvolává členy rozkladové komise.

(15) V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad. Rada se považuje za nadřízený správní orgán Energetického regulačního úřadu. Nadřízeným správním orgánem Rady je Rada.

(16) Předseda Energetického regulačního úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(17) Předseda Energetického regulačního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést na jiného člena Rady. Předseda Energetického regulačního úřadu nebo jím pověřený člen Rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Energetického regulačního úřadu jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.

(1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o

a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou,

b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,

c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro domácnosti.

(1) Účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v těchto cenách hradit poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.

(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.

(3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 2,60 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

(4) Roční výše poplatku se stanoví jako dvanáctinásobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků v elektroenergetice a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkového množství plynu spotřebovaného v České republice a dodaného plynárenskou soustavou, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok.

(5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

(6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 4. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.

(7) Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.

(1) Energetický regulační úřad zveřejňuje

a) organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně působnosti jednotlivých útvarů,

b) pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany spotřebitele na úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,

c) další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud mají po právní stránce zásadní význam,

d) výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,

e) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního úřadu,

f) metodiku cenové regulace.

(2) Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen konzultovat

a) návrh metodiky cenové regulace a návrhy cenových výměrů,

b) návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti,

c) návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, technických požadavků a podmínek obstarávání podpůrných služeb a technických požadavků a podmínek obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility, nejsou-li zpracovány jako součást Pravidel provozování přenosové soustavy nebo Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu a Řádu datového centra nebo návrhy jejich změn a dále návrh metodik a postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie,

d) desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy, desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a plán rozvoje distribuční soustavy,

e) další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu, pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický regulační úřad rozhodne.

(3) Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický regulační úřad stanoví pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Při konzultaci návrhů cenových výměrů se ustanovení § 172 správního řádu nepoužije.

(4) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat.

(5) Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(6) Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5. Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu.

(7) Při konzultaci návrhu metodiky cenové regulace se dále postupuje podle odstavců 8 až 11; postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije.

(8) Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem regulačního období na svých internetových stránkách návrh metodiky cenové regulace a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů. Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(9) Zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad oznámí provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy, provozovatelům distribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(10) K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavců 8 a 9 uspořádá Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek veřejné projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický regulační úřad zveřejní na svých internetových stránkách nejméně 14 dnů před jeho konáním. Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavcích 8 a 9 a ten, kdo ve stanovené lhůtě podal k návrhu metodiky cenové regulace připomínky. O průběhu veřejného projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam.

(11) Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu metodiky cenové regulace a zveřejní jej včetně jeho odůvodnění na svých internetových stránkách do 30 dnů od uskutečnění veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam o průběhu veřejného projednání.

(12) Energetický regulační úřad je povinen cenové výměry vydávané podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenové výměry týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona o podporovaných zdrojích energie je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.

(1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky po projednání vládou zprávu o činnosti a hospodaření. Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti a hospodaření. Projednávání zprávy o činnosti a hospodaření v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se předseda Energetického regulačního úřadu.

(2) Projednává-li Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Senát Parlamentu České republiky nebo jejich orgány věc spadající do oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, jsou oprávněny vyžádat si na jednání účast předsedy Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo jejich orgánům k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení.

(3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánů je Energetický regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení.

(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.

Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy.

(1) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být metodikou cenové regulace dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu proti návrhu metodiky cenové regulace podat písemnou námitku. Podmínky a postup podání a vyřízení námitky se řídí tímto zákonem.

(2) Námitka musí obsahovat označení toho, kdo ji podává, uvedení jeho oprávněného zájmu, který může být návrhem metodiky cenové regulace dotčen, vymezení předmětu námitky a odůvodnění, v čem podle stěžovatele nesprávnost nebo nezákonnost návrhu metodiky cenové regulace spočívá.

(3) Námitka se podává ve lhůtě do 60 dnů od zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace. Námitku lze doplňovat nebo měnit pouze ve lhůtě pro její podání.

(4) Námitka, která po uplynutí určené lhůty nesplňuje předepsané náležitosti, nebo námitku podanou opožděně Energetický regulační úřad vyřídí jako nepřípustnou.

(5) Byla-li námitka shledána důvodnou, Energetický regulační úřad provede opatření k nápravě, jinak námitku vyřídí jako nedůvodnou.

(6) O způsobu vyřízení námitky a o opatřeních k nápravě vyrozumí Energetický regulační úřad písemně toho, kdo námitku podal.

Dojde-li k podstatné změně návrhu metodiky cenové regulace, může Energetický regulační úřad provést jeho opakovanou konzultaci.

(1) Srovnávací nástroj je elektronický systém, který umožňuje porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv s dynamickým určením ceny pro zákazníky odebírající elektřinu na hladině nízkého napětí a zákazníky s roční spotřebou plynu do 630 MWh. Srovnávací nástroj je informačním systémem veřejné správy.

(2) Nabídkami porovnávanými srovnávacím nástrojem jsou nabídky dodávky elektřiny nebo plynu nabízené dodavatelem elektřiny nebo plynu neurčitému počtu zákazníků zveřejněním nabídky na jeho internetových stránkách bez případných individuálně poskytovaných slev nebo podmínek odchylného ujednání od obecných podmínek nabídky dodávky elektřiny nebo plynu.

(3) Správcem srovnávacího nástroje je Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad je pořizovatel databáze srovnávacího nástroje.

(4) Srovnávací nástroj

a) umožňuje srovnávání nabízených cen za dodávku elektřiny a plynu a podmínek pro jejich uplatnění jednoduchým a srozumitelným způsobem a na základě objektivních a neznevýhodňujících kritérií,

b) obsahuje platné nabídky dodávek elektřiny a plynu s informací o tom, kdy došlo k jejich poslední změně,

c) umožňuje zadávání údajů pro srovnání a získání výsledků srovnání nabídek dodávky elektřiny nebo plynu rovněž osobám se zdravotním postižením způsoby dostupnými vzhledem k technickému způsobu řešení srovnávacího nástroje,

d) zpracovává osobní údaje uživatele pouze v rozsahu nezbytném pro srovnání nabídek dodávky elektřiny nebo plynu,

e) umožňuje podávat podněty v případě neplatnosti srovnávaných nabídek dodávky elektřiny nebo plynu nebo nesprávnosti výsledků srovnání a

f) musí být provozně nezávislý na dodavatelích elektřiny a plynu.

(5) Energetický regulační úřad srovnávací nástroj bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách spolu s podmínkami provozování srovnávacího nástroje. Energetický regulační úřad uvede na svých internetových stránkách také informace o způsobu financování srovnávacího nástroje, pravidla a kritéria pro porovnávání nabídek a postup pro přijímání podnětů týkajících se neplatnosti nabídek nebo nesprávnosti výsledků srovnání.

(1) Energetický regulační úřad spolupracuje s ostatními regulačními orgány členských států Evropské unie pro oblast elektroenergetiky a plynárenství přímo nebo prostřednictvím Agentury při výkonu jejich působnosti a poskytuje jim na vyžádání informace a podklady nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(2) Energetický regulační úřad v součinnosti s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve kterém má být zřízeno regionální koordinační centrum, jehož členem má být držitel licence na přenos elektřiny udělené podle tohoto zákona, rozhoduje postupem podle čl. 35 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou o schválení návrhu na založení regionálního koordinačního centra.

(3) Energetický regulační úřad v součinnosti s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve kterém má být nebo je zřízeno regionální koordinační centrum, jehož členem má být držitel licence na přenos elektřiny udělené podle tohoto zákona,

a) stanoví v metodice cenové regulace rozsah nákladů nebo způsob jejich stanovení, v jakém se provozovatel přenosové soustavy podílí na úhradě nákladů na činnost regionálního koordinačního centra, tak, aby regionální koordinační centrum mělo zdroje na zajištění personálních, technických a materiálních potřeb a mohlo vykonávat činnost regionálního koordinačního centra nezávisle a nestranně na ostatních účastnících trhu,

b) rozhoduje o schválení pravidel pro rozhodování regionálního koordinačního centra,

c) navrhuje, která další práva a povinnosti by měly být regionálnímu koordinačnímu centru postupem podle čl. 37 odst. 2 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou přiznány nebo uloženy,

d) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených regionálnímu koordinačnímu centru právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie,

e) monitoruje zajišťování koordinace provozovaných přenosových soustav a o výsledku tohoto monitorování postupem podle čl. 46 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou každoročně informuje Agenturu.

(4) Energetický regulační úřad spolupracuje s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve věcech

a) podpory provozních opatření zaměřených na umožnění efektivního řízení přenosových soustav, fungování společných organizovaných trhů s elektřinou, přidělování přeshraniční přenosové kapacity a dosažení přiměřené úrovně kapacity propojení přenosové soustavy s jinými soustavami,

b) koordinace společného dozoru nad osobami vykonávajícími úkoly na regionální úrovni,

c) koordinace dozoru nad prováděním vnitrostátního, regionálního a evropského posouzení zdrojové přiměřenosti,

d) koordinace při vypracování záměrů a konceptů přímo použitelných předpisů Evropské unie vydávaných na základě nebo k provedení Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

e) koordinace při vypracování pravidel upravujících řízení přetížení v přenosových soustavách.

(5) Energetický regulační úřad při plnění úkolů podle odstavce 4 spolupracuje s jiným správním orgánem v rámci České republiky, je-li to účelné a předmět spolupráce souvisí s působností tohoto jiného správního orgánu.

(1) Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním

a) tohoto zákona a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v rozsahu v něm stanoveném,

b) zákona o cenách,

c) Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o vnitřním trhu s plynem, Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě nebo k jejich provedení,

d) povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných na základě předpisů Evropské unie podle písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaného podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3.

(2) Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal kontrolu na návrh ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky kontroly a předat mu protokol o kontrole.

(3) Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury ukládá

a) pokuty,

b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu přecházejí na jeho právního nástupce. Je-li právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z opatření k nápravě společně a nerozdílně.

(4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem.

(5) Při výkonu kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií je Energetický regulační úřad dále oprávněn

a) vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo věcí vztahujících se k předmětu kontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít, pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek,

b) vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrole předložení existujících záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích, a týkajících se předmětu kontroly,

c) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly.

(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení.

(7) Za účelem provedení kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu provádějící kontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat si do těchto prostor a k dokumentům přístup.

(1) Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž.

(2) Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní banky, je-li to vhodné a účelné.

(3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo plynem neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci není příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo opatřením obecné povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad uloží opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze uložit opatření rozhodnutím konkrétní osobě. Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynu.

(4) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření uložil, rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo zrušení, popřípadě stanoví lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.

(1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.

(2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavy, jsou provozovatel přepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí téhož koncernu, povinni podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách. Regionální koordinační centrum je povinno podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu ve svých obchodních prostorách.

(3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním úřadem pověřené osoby, oprávněni

a) vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá,

b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,

c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,

d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,

e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,

f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které byly pověřeny vykonávat v jejich prospěch činnosti související s předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost potřebnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.

(4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá, jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a výkon těchto oprávnění strpět.

(5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(6) Šetření na místě v obchodních prostorách se provádí na základě písemného pověření předsedou Energetického regulačního úřadu nebo jím pověřeného člena Rady. Pověření musí obsahovat alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále ustanovení právního předpisu, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor osoby, u níž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Energetického regulačního úřadu, případně dalších Energetickým regulačním úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.

(7) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně sdělí Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji o jejích právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pořádkové pokuty.

(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a ceny související služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným způsobem v souladu s metodikou cenové regulace tak, aby regulované ceny nezvýhodňovaly bezdůvodně určité účastníky trhu na úkor jiných účastníků trhu a pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavy, předvídatelnou budoucí poptávku, požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav, energetickou účinnost provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Cenou za službu přeshraničního využití zásobníku plynu se rozumí vyrovnání slevy za službu přepravy plynu poskytnuté na vstupních a výstupních bodech zásobníků plynu podle Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.

(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.

(5) Cenu dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad stanovením závazného postupu pro tvorbu ceny dodavatele poslední instance tak, aby ceny tímto postupem stanovené pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění činnosti dodávky poslední instance, dále odpisy a přiměřený zisk. Postup tvorby ceny dodavatele poslední instance zahrnuje způsob určení výše ceny energie v Kč/MWh odrážející aktuální výši ceny elektřiny nebo plynu na velkoobchodních trzích, určení nebo způsob určení maximální výše dodatečných nákladů, rizikových přirážek, přiměřeného zisku v Kč/MWh a určení nebo způsob určení maximální výše stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo/měsíc. Pokud vláda stanoví rozsah prostředků státního rozpočtu na poskytnutí dotace na úhradu prokazatelné ztráty, Energetický regulační úřad stanoví ceny dodavatele poslední instance jako ceny maximální. V tomto případě postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly rozdíl mezi předpokládanými náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu společně s přiměřeným ziskem dodavatele poslední instance a předpokládanou výši dotace na úhradu prokazatelné ztráty dodavatele poslední instance.

(6) Při regulaci ostatních cen postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Pro stanovení stálého měsíčního platu a marže dodavatele plynu při mimořádném stavu nouze v plynárenství platí věta první obdobně. Cenu plynu za zúčtování kladné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby odpovídala obvyklé ceně plynu dosahované na velkoobchodním trhu s plynem. Cenu plynu za zúčtování záporné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby stanovená cena zohledňovala cenu plynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v plynárenství, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům Evropské unie. Cena plynu za zúčtování záporné odchylky musí být stanovena alespoň ve výši ceny plynu za zúčtování kladné odchylky.

(7) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy. Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo stanoví cenu za službu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství.

(8) Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými roky.

(9) Metodika cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství pro regulační období a způsoby stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, povinně vykupujícího, datového centra a operátora trhu. Energetický regulační úřad zpracovává metodiku cenové regulace vždy pro každé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětví elektroenergetiky a plynárenství.

(10) Rozhodl-li soud o zrušení cenového výměru nebo jeho části, nastávají účinky rozsudku soudu k 1. lednu následujícího kalendářního roku. Energetický regulační úřad promítne regulační rozdíl vzniklý uplatňováním cen nebo postupů podle zrušeného cenového výměru nebo jeho části v cenách stanovených pro následující regulovaný rok, případně pro více následujících regulovaných roků.

(1) Energetický regulační úřad stanoví pro regulační období metodiku cenové regulace, a to nejpozději do 28. února před začátkem regulačního období.

(2) V metodice cenové regulace stanoví Energetický regulační úřad metody, podmínky a postupy regulace cen pro celé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětvích elektroenergetiky a plynárenství.

(3) Energetický regulační úřad v metodice cenové regulace alespoň

a) popíše aktuální regulační období,

b) stanoví a odůvodní délku regulačního období,

c) stanoví a odůvodní základní východiska a obecné principy cenové regulace v regulačním období včetně vazby na předcházející regulační období,

d) stanoví metody cenové regulace,

e) stanoví a popíše parametry cenové regulace, jejich složky a rozdělení na parametry pro regulační období a na parametry pro regulovaný rok,

f) stanoví způsob určení výchozích hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek a pravidla a postupy změn hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek v průběhu regulačního období,

g) stanoví a odůvodní druhy nákladů, které nelze vzhledem k charakteru činností vykonávaných příslušnými držiteli licencí zahrnout do ekonomicky oprávněných nákladů, a

h) stanoví způsob vypořádání regulačního rozdílu.

(4) Změna metodiky cenové regulace je v průběhu regulačního období možná jen v případě

a) změny právní úpravy, která na ni má vliv, nebo

b) mimořádné změny na trhu s elektřinou nebo na trhu s plynem nebo jiné mimořádné změny v národním hospodářství hodné zvláštního zřetele.

(5) V případě změny metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad postupuje podle § 17e odst. 8 a 9.