Zákon o účetnictví

(1) Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 3. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“). V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen „průběžná inventarizace“). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.

(2) Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.

(3) Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.

(4) Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace položek jiných aktiv a jiných pasiv stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují

a) fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, nebo

b) dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.

(2) Účetní jednotky při inventarizaci postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví.

(3) Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci.

(4) Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni (dále jen „rozhodný den“), a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.

(5) Při průběžné inventarizaci se odstavec 4 použije obdobně.

(6) Účetní jednotky při periodické inventarizaci

a) mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem,

b) ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.

(7) Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat

a) skutečnosti podle odstavce 1, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit,

b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,

c) způsob zjišťování skutečných stavů,

d) ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

e) ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

f) okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,

g) rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,

h) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

(8) Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy podle odstavce 7 nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.

(9) Pro inventarizaci kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů se ustanovení odstavců 1 až 8 použijí pouze v rozsahu, v jakém je účetní jednotka schopna zajistit inventarizaci tohoto majetku společně s plněním zvláštních povinností o zjišťování skutečného stavu tohoto majetku. Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem, kdy

a) skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo

b) skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.

(11) Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.

(12) Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.

(1) Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy.

(2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,

a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,

b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,

c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

(3) Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, jakož i povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených v

a) § 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní jednotky, a není-li ho, na likvidátora či insolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,

b) § 1 odst. 2 písm. d) až h) v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv.

(4) V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), d) až l) před zánikem povinnosti vést účetnictví zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní archiv.

(1) Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel než uvedený v § 31 odst. 1, a to zejména pro účely trestního řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj, nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí dob úschovy uvedených v § 31 odst. 2 dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamy k těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů obdobně.

(2) Účetní jednotka může jako účetní záznamy použít zejména mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky kladené tímto zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají účetní jednotky po dobu stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1.

(3) Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamy po dobu, po kterou tato lhůta běží nebo toto řízení trvá; pokud se účetní záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku ve lhůtě podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka tento účetní záznam do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku.

(4) Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, a účetní závěrku vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle zvláštních právních předpisů uschovávají účetní jednotky, dokud ministerstvo nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.

(1) Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (dále jen „zpráva o platbách“) sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením Evropské unie39), a velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení Evropské unie40).

(2) Zpráva podle odstavce 1 se sestavuje v českém jazyce a hodnotové údaje v této zprávě se uvádějí v jednotkách měny účetnictví.

(3) Povinnost sestavovat zprávu podle odstavce 1 se nevztahuje na účetní jednotku, která je konsolidovanou účetní jednotkou nebo konsolidující účetní jednotkou, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba se řídí právem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie a

b) platby odváděné touto účetní jednotkou orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země jsou zahrnuty do konsolidované zprávy, kterou sestavuje konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba v souladu s § 32c nebo obdobným předpisem jiného členského státu Evropské unie.

(4) Orgánem správy se rozumí pro účely této části zákona jakýkoli ústřední, regionální či místní orgán správy členského státu nebo třetí země; zahrnuje rovněž jakýkoli útvar bez právní osobnosti, agenturu nebo osobu, ve které tento orgán správy uplatňuje rozhodující vliv.

(5) Projektem se rozumí provozní činnosti, které jsou upraveny jedinou smlouvou, licencí, ujednáním o nájmu, koncesí nebo podobnými právními dohodami a které představují základ pro platební závazky vůči orgánům správy uvedeným v odstavci 4; je-li však více takových dohod zásadním způsobem provázáno, považuje se za projekt takový soubor dohod.

(6) Platbou se rozumí částka, která byla uhrazena, ať už formou peněžitého či nepeněžitého plnění, za činnosti uvedené v odstavci 1, přičemž se jedná o následující

a) část produkce odváděná jako naturální plnění,

b) daň, poplatek a jiné obdobné peněžité plnění placené z výnosů, výroby nebo zisku, s výjimkou spotřební daně, daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob nebo daně z prodeje,

c) podíl na zisku,

d) úplata za uzavření smlouvy, objevení ložiska nebo těžební lokality a výrobu nebo těžbu,

e) licenční poplatek, nájemné, plnění za licence a koncese a

f) platba za zlepšení infrastruktury.

(1) Ve zprávě o platbách se uvedou následující informace týkající se činností uvedených v § 32a odst. 1 za příslušné účetní období:

a) celková výše plateb, jež byly odvedeny jednotlivým orgánům správy podle § 32a odst. 4,

b) celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny jednotlivým orgánům správy podle § 32a odst. 4,

c) pokud jsou tyto platby přiřazeny k určitému projektu, celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.

(2) Ve zprávě o platbách se neuvádí platba, ať již byla provedena jednorázově nebo jako řada souvisejících plateb, jejíž výše za účetní období nepřesahuje částku 2 600 000 Kč.

(3) Informace o platbách odvedených účetní jednotkou týkající se povinností uložených na úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky je možné uvádět na nejnižší možné úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky.

(4) Pokud se odvádějí nepeněžitá plnění, uvádí se jejich hodnota, a tam, kde je to vhodné, i objem nepeněžitého plnění. V komentáři ke zprávě účetní jednotka vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.

(5) Při uvádění informací o platbách se zohlední věcná podstata než forma dotčené platby nebo činnosti. Platby a činnosti nesmějí být uměle rozdělovány ani slučovány s cílem vyhnout se povinnosti tuto zprávu sestavit.

(1) Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1 sestavují konsolidvanou zprávu o platbách s obsahem podle § 32b, je-li daná konsolidující účetní jednotka povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

(2) Konsolidující účetní jednotka se rovněž považuje za činnou v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, je-li v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích činná některá z jejích konsolidovaných účetních jednotek.

(3) Konsolidovaná zpráva o platbách zahrnuje pouze platby vyplývající z činností v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích.

(4) Povinnost sestavovat konsolidovanou zprávu o platbách uvedená v odstavci 1 neplatí pro

a) konsolidující účetní jednotku malé nebo střední skupiny, není-li některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu, nebo

b) konsolidující účetní jednotku, která je zároveň konsolidovanou účetní jednotkou v některém z členských států.

(5) Účetní jednotky uvedené v § 32a nemusejí být zahrnuty do konsolidované zprávy o platbách, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v § 22a odst. 2 a 3.

(6) Výjimky podle odstavce 5 se použijí pouze v případě, že je jich využíváno i pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.

(1) Zpráva o platbách uvedená v § 32b a konsolidovaná zpráva o platbách uvedená v § 32c se zveřejňuje způsobem podle § 21a.

(2) Zpráva o platbách obsahuje rovněž prohlášení statutárního orgánu nebo jiné odpovědné osoby o tom, že zpráva byla podle jejich nejlepšího vědomí a schopností sestavena a zveřejněna v souladu s požadavky tohoto zákona.

Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1, které sestavují a zveřejňují zprávu o platbách v souladu s požadavky státu, který není členským státem Evropské unie, jež byly Evropskou komisí vyhodnoceny jako rovnocenné požadavkům podle této části, jsou osvobozeny od plnění požadavků této části, s výjimkou povinnosti zveřejnit zprávu o platbách konsolidující osoby; zpráva o platbách musí být zveřejněna v českém jazyce.

(1) Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje účetní jednotka, která je obchodní společností, spořitelním a úvěrním družstvem nebo pojišťovnou a která

a) je subjektem veřejného zájmu,

b) splňuje kritéria pro velkou účetní jednotku podle § 1b odst. 4 a

c) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 1 000 zaměstnanců za účetní období.

(2) Účetní jednotka podle odstavce 1 s výjimkou účetní jednotky podle § 32g odst. 1 informuje zástupce zaměstnanců a projedná s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce. Tato účetní jednotka také zajistí předání stanoviska zástupců zaměstnanců k informacím podle věty první příslušným orgánům účetní jednotky.

(3) Zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem; předmět ověření je upraven zákonem upravujícím činnost auditorů.

(4) Účetní jednotka, která nemá povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti, může za zprávu o udržitelnosti označit pouze dokument, který byl vyhotoven podle § 32h nebo podle mezinárodně uznávaných standardů pro vykazování udržitelnosti jiných než podle § 32h odst. 10. Tento dokument je za podmínek podle § 20 ověřován auditorem jako zpráva o udržitelnosti.

(1) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je

a) malou a nepříliš složitou institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce43),

b) kaptivní pojišťovnou nebo kaptivní zajišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo

c) investičním fondem.

(2) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie obsahující konsolidovanou zprávu o udržitelnosti

1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a

2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a

c) výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti, výroční zprávy nebo zprávy vedení, a

3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti.

(3) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující zahraniční osoby řídící se právem jiného státu než členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující osoba ze třetí země“)

1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,

2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 29b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, v platném znění48), nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího předpisu Evropské unie,

3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí výroční zprávy této účetní jednotky,

4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45),

5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a

6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato účetní jednotka, ve lhůtě pro zveřejnění výroční zprávy, a

c) výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých se uveřejňuje konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,

3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti, a

4. informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země.

(4) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která vyhotovila v souladu s tímto zákonem konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

(1) Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy. Nevyhotovuje-li účetní jednotka výroční zprávu, je povinna zveřejnit zprávu o udržitelnosti společně se zprávou auditora o jejím ověření způsobem podle § 21a.

(2) Účelem zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky

a) životního prostředí,

b) sociální,

c) lidských práv a jejich dodržování,

d) správy a řízení,

e) zaměstnanecké a

f) boje proti korupci a úplatkářství.

(3) Zpráva o udržitelnosti obsahuje

a) stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky včetně

1. popisu odolnosti obchodního modelu a strategie účetní jednotky vůči rizikům spojeným s udržitelností,

2. příležitostí pro účetní jednotku vztahujících se k udržitelnosti,

3. plánů účetní jednotky včetně opatření přijatých k jejich zavedení a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby obchodní model a strategie účetní jednotky byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou46) a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský právní rámec pro klima47),

4. informace, jak je účetní jednotka vystavena činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem, je-li těmto činnostem vystavena,

5. způsobu, jakým obchodní model a strategie účetní jednotky zohledňují zájmy jejích zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost, a

6. popisu, jak je strategie účetní jednotky s ohledem na udržitelnost zaváděna,

b) popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně

1. popisu pokroku, jakého účetní jednotka při plnění těchto cílů dosáhla, a

2. prohlášení o tom, zda jsou tyto cíle účetní jednotky týkající se otázek životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech,

c) popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem,

d) informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,

e) popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,

f) popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

g) popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem,

h) popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů podle písmene g) a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

i) popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům podle písmene g) předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto opatření, a

j) popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností, včetně popisu

1. hlavních závislostí účetní jednotky na těchto otázkách a

2. způsobu, jakým účetní jednotka tato rizika řídí.

(4) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také ukazatele vztahující se k informacím uvedeným ve zprávě o udržitelnosti a postup použitý pro určení těchto informací.

(5) Informace o udržitelnosti se ve zprávě o udržitelnosti uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska tak, aby byl naplněn účel zprávy o udržitelnosti.

(6) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci. Účetní jednotka při získávání informací potřebných k vyhotovení zprávy o udržitelnosti může od účetních jednotek ve svém hodnotovém řetězci, které nemají povinnost vyhotovit a zveřejnit zprávu o udržitelnosti, požadovat pouze informace v rozsahu dobrovolných standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pro nekotované malé a střední podniky vydaných Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG) dne 17. prosince 2024 nebo podobných později přijatých standardů, které je nahrazují; to neplatí pro informace obvykle sdílené v rámci odvětví. Uvedení informací podle věty druhé se považuje za splnění požadavků na uvedení informací o hodnotovém řetězci.

(7) Vztahují-li se informace uvedené v jiných částech výroční zprávy nebo částky uvedené v účetní závěrce k informacím obsaženým ve zprávě o udržitelnosti, účetní jednotka uvede ve zprávě o udržitelnosti k těmto údajům dodatečné vysvětlení a na tyto údaje odkáže.

(8) Zpráva o udržitelnosti nemusí ve výjimečných případech a na základě odůvodněného rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky obsahovat informace týkající se budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení této účetní jednotky, ledaže by neuvedení těchto informací znemožnilo naplnit účel zprávy o udržitelnosti.

(9) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44).

(10) Zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 29b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, v platném znění48).

(11) Zpráva o udržitelnosti je značkována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45).

(1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti vyhotovuje konsolidující účetní jednotka, která je

a) subjektem veřejného zájmu a

b) konsolidující účetní jednotkou velké skupiny účetních jednotek, která na konsolidovaném základě překročila kritérium průměrného počtu 1 000 zaměstnanců za účetní období.

(2) Povinnosti podle § 32f odst. 2 platí obdobně i pro konsolidující účetní jednotku podle odstavce 1 s výjimkou konsolidující účetní jednotky podle § 32j odst. 1.

(3) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem; předmět ověření je upraven zákonem upravujícím činnost auditorů.

(4) Účetní jednotka, která nemá povinnost vyhotovit konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, může za konsolidovanou zprávu o udržitelnosti označit pouze dokument, který byl vyhotoven podle § 32k nebo podle mezinárodně uznávaných standardů pro vykazování udržitelnosti jiných než podle § 32h odst. 10. Tento dokument je ověřován auditorem jako zpráva o udržitelnosti.

(1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je investičním fondem.

(2) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat konsolidující účetní jednotka, pokud

a) není velkou účetní jednotkou, která je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie obsahující konsolidovanou zprávu o udržitelnosti

1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a

2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a

c) výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti, konsolidované výroční zprávy nebo konsolidované zprávy vedení, a

3. informaci o tom, že tato konsolidovaná účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

(3) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také konsolidující účetní jednotka, pokud

a) není velkou účetní jednotkou, která je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země

1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,

2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 29b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, v platném znění48), nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího předpisu Evropské unie,

3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li tyto informace součástí zprávy o udržitelnosti této konsolidující účetní jednotky,

4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45),

5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a

6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato konsolidující účetní jednotka, ve lhůtě pro zveřejnění výroční zprávy, a

c) výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých se uveřejňuje konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,

3. informaci o tom, že tato konsolidující účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, a

4. v rámci zprávy o udržitelnosti informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta.

(1) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem konsolidované výroční zprávy. Nevyhotovuje-li konsolidující účetní jednotka velké skupiny účetních jednotek konsolidovanou výroční zprávu, je tato účetní jednotka povinna zveřejnit konsolidovanou zprávu o udržitelnosti společně se zprávou auditora o jejím ověření způsobem podle § 21a.

(2) Účelem konsolidované zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti skupiny na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení skupiny.

(3) Ustanovení § 32h odst. 3 až 11 se pro konsolidovanou zprávu o udržitelnosti použijí obdobně.

(4) Jsou-li významné rozdíly mezi nepříznivými dopady podle § 32h odst. 3 písm. g) u skupiny a u jedné nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o nepříznivých dopadech podle § 32h odst. 3 písm. g) ve vztahu ke konsolidovaným účetním jednotkám, kterých se významné rozdíly v těchto dopadech týkají.

(5) Jsou-li významné rozdíly mezi hlavními riziky spojenými s udržitelností pro skupinu a pro jednu nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o hlavních rizicích spojených s otázkami udržitelnosti pro konsolidované účetní jednotky, kterých se významné rozdíly v těchto rizicích týkají.

(6) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také seznam konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku konsolidující účetní jednotky vyhotovující tuto zprávu, které nevyhotovují zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 2 nebo 3 nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32j odst. 2 nebo 3.

(7) Skupinou se pro účely konsolidované zprávy o udržitelnosti rozumí skupina tvořená konsolidující účetní jednotkou a všemi jejími konsolidovanými účetními jednotkami.

(1) Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2) Zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje samostatná účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má formu srovnatelnou s obchodní společností a má v účetním období pobočku na území České republiky, prostřednictvím této pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 240 000 000 Kč a výnosy účetní jednotky dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 240 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých výnosy účetní jednotky nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(3) Pro účely zprávy o daních z příjmů se

a) samostatnou účetní jednotkou rozumí účetní jednotka, která není ovládající ani ovládanou osobou s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, a

b) výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její účetní závěrky.

(4) Kritérium výnosu účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu účetní závěrky této účetní jednotky kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(5) Pokud není k dispozici zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 2, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.

(1) Ve zprávě o daních z příjmů se uvede

a) název účetní jednotky a účetní období, za které se zpráva sestavuje,

b) měna použitá ve zprávě, kterou je měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky v daném účetním období,

c) stručný popis povahy činnosti účetní jednotky,

d) počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky,

e) celkové výnosy účetní jednotky s vyloučením úprav hodnot,

f) výsledek hospodaření před zdaněním účetní jednotky,

g) výše nákladu na splatnou daň z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci za dané účetní období,

h) výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci během daného účetního období včetně částek srážkové daně odvedených z jejich příjmů a

i) výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky na konci daného účetního období.

(2) Zpráva o daních z příjmů může být sestavena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita.

(3) Údaje ve zprávě o daních z příjmů se uspořádají podle společného vzoru a v elektronickém formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 48c odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, v platném znění49).

(4) Údaje ve zprávě o daních z příjmů jsou uváděné na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které jsou rozhodné pro určení, ve které daňové jurisdikci daná činnost podléhá dani,

a) odděleně za každý členský stát Evropské unie bez ohledu na to, zda je tvořen více daňovými jurisdikcemi,

b) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá rozvahový den, uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie,

c) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného účetního období, i k 1. březnu předcházejícího kalendářního roku uveden na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schváleném Radou Evropské unie, a

d) souhrnně za daňové jurisdikce neuvedené v písmenech a) až c).

(5) Údaje o určité činnosti uvedené ve zprávě o daních z příjmů nemohou být uvedeny u více než jedné daňové jurisdikce.

(6) Zpráva o daních z příjmů nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky a které se netýkají daňové jurisdikce uvedené v odstavci 4 písm. b) nebo c). Využije-li se tato možnost, uvede se to ve zprávě spolu s vysvětlením důvodů a neuvedené informace jsou obsahem některé zprávy o daních z příjmů sestavené za některé následující účetní období započaté do 5 let od rozvahového dne účetního období, za které došlo k neuvedení těchto informací.

(7) Zpráva o daních z příjmů může obsahovat vysvětlení významných nesrovnalostí mezi výší splatné daně z příjmů a výší daně z příjmů zaplacené na hotovostním základě. Toto vysvětlení může zohlednit tyto částky za předcházející účetní období.

(1) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje konsolidující účetní jednotka, která je nejvyšší konsolidující osobou a jejíž konsolidační celek netvoří pouze účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, které v účetním období nemají zahraniční pobočku ani stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavují střední účetní jednotka a velká účetní jednotka, která by byla velkou nebo střední účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, pokud jsou obchodní společností a jejich nejvyšší konsolidující osoba je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR.

(3) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a je nejvyšší konsolidující osobou, pokud neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 240 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 240 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(4) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a má nejvyšší konsolidující osobu ustavenou podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud tato nejvyšší konsolidující osoba v účetním období není účetní jednotkou podle tohoto zákona a neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 240 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 240 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(5) Pro účely konsolidované zprávy o daních z příjmů se

a) nejvyšší konsolidující osobou rozumí konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba, která není ovládanou osobou, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, a

b) konsolidovanými výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její konsolidované výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její konsolidované účetní závěrky.

(6) Kritérium konsolidovaných výnosů v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu konsolidované účetní závěrky této osoby kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(7) Pokud účetní jednotka podle odstavce 2 nemá údaje potřebné k sestavení konsolidované zprávy o daních z příjmů, požádá o poskytnutí těchto údajů nejvyšší konsolidující osobu. Pokud neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že jí tato osoba neposkytla všechny potřebné údaje.

(8) Pokud není k dispozici konsolidovaná zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 3 nebo 4, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke konsolidované zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.

(1) V konsolidované zprávě o daních z příjmů se uvedou údaje o nejvyšší konsolidující osobě a všech ovládaných osobách, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutých v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby, které by se uváděly ve zprávě o daních z příjmů jednotlivých entit, s tím, že

a) se uvede také seznam všech ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, usazených v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schválených Radou Evropské unie,

b) měnou použitou ve zprávě je měna používaná pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšší konsolidující osoby,

c) pokud zprávu sestavuje účetní jednotka jiná než nejvyšší konsolidující osoba, je měnou použitou ve zprávě měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky, a

d) pro uvedení celkových výnosů se vylučují dividendy obdržené od ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu.

(2) Ustanovení § 32n odst. 2 až 7 se pro konsolidovanou zprávu o daních z příjmů použijí obdobně.

(1) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, ji zveřejní způsobem podle § 21a.

(2) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, uveřejní na svých internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že nemá povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Uveřejnění se provede do 12 měsíců od rozvahového dne na dobu alespoň 5 let.

(3) V případě zprávy o daních z příjmů nebo konsolidované zprávy o daních z příjmů sestavených nebo zpřístupněných z důvodu existence pobočky na území České republiky se zveřejnění provede uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je pobočka zapsána, a uveřejnění se provede na internetových stránkách účetní jednotky nebo její pobočky na území České republiky.

(4) Účetní jednotka, která nemá povinnost sestavit nebo zpřístupnit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů z důvodu uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů, zajistí uveřejnění této zprávy po dobu alespoň 5 let.

(1) Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 1 není povinna sestavit zprávu o daních z příjmů, pokud podává zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých jejích činnostech.

(2) Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 2 není povinna zpřístupnit zprávu o daních z příjmů, pokud

a) sestavila zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou zprávě o daních z příjmů,

b) zpráva podle písmene a) obsahuje název a adresu pobočky na území České republiky, a

c) do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je zapsána pobočka účetní jednotky, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách účetní jednotky.

(3) Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 1 není povinna sestavit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud ona nebo její konsolidovaná účetní jednotka podávají zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých činnostech konsolidující účetní jednotky a všech konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých v konsolidované účetní závěrce, za které by se konsolidovaná zpráva o daních z příjmů sestavovala.

(4) Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 2, 3 nebo 4 není povinna sestavit nebo zpřístupnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud

a) nejvyšší konsolidující osoba sestavila za osoby, za které by se zpráva sestavovala, zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou konsolidované zprávě o daních z příjmů,

b) zpráva podle písmene a) obsahuje název a sídlo účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, kterou ovládá nejvyšší konsolidující osoba, nebo název a adresu pobočky na území České republiky, a

c) do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je účetní jednotka nebo pobočka účetní jednotky zapsána, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách nejvyšší konsolidující osoby.

(1) Účetní záznam podle § 4 odst. 10 musí umožňovat vedení účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu.

(2) Účetní záznam může mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje za

a) listinnou formu účetní záznam provedený na analogový nosič rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,

b) technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný,

c) smíšenou formu účetní záznam v listinné formě obsahující též informace v technické formě pro fyzickou osobu nečitelné, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.

(3) Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy do jiné nové formy. Tímto převodem vzniká nový účetní záznam. V uvedeném případě je účetní jednotka povinna zajistit, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný. Splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují. V případě nezpochybnění průkaznosti převodu účetního záznamu žádnou z osob, které s převedeným záznamem pracují, se u účetních záznamů, které nejsou označeny skartačními znaky pro výběr nebo archiválii podle zvláštního právního předpisu, nevyžaduje předložení účetního záznamu v původní formě a pro záznamy v původní formě neplatí ustanovení § 31.

(4) Účetní záznam v technické nebo smíšené formě, se skartačními znaky „A“ nebo „V“ vzniklý z činnosti účetní jednotky, musí být ve formátu, který zaručí jeho neměnnost a umožní jeho následnou čitelnost pro fyzickou osobu. Pokud tuto podmínku nemůže účetní jednotka zabezpečit, převede takové účetní záznamy do listinné formy odpovídající době jejich vyřízení a opatří je náležitostmi originálu, a to nejpozději před jejich zařazením do výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj; obdobně postupuje při nakládání s účetními záznamy přijatými účetní jednotkou v technické, případně smíšené formě, u účetních záznamů obsahujících uznávaný elektronický podpis včetně průkazného potvrzení v listinné formě o platnosti uznávaného elektronického podpisu v době přijetí účetního záznamu. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.

(5) Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se týkají každého jednotlivého účetního záznamu včetně dílčích účetních záznamů i účetního záznamu vzniklého jejich seskupením.

(6) Na všechny formy účetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamů a jejich změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamech ve formě podle odstavce 2 písm. b) a c), jako ve formě podle odstavce 2 písm. a).

(7) Účetní jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením (§ 4 odst. 10), které umožní provést převod účetních záznamů do formy, ve které je jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní závěrky auditorem (§ 20), jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby orgánů podle § 32 odst. 1 jsou účetní jednotky povinny na požádání umožnit oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních záznamů v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu, po kterou jsou povinny vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy. Stanovení těchto povinností na smluvním základě není dotčeno.

(8) V řízení ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z účetnictví lze použít k důkazu průkazné účetní záznamy (§ 33a), které splňují požadavky tohoto zákona.

(9) Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou, ztrátou nebo odcizením.

(1) Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze

a) účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje,

b) účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů, nebo

c) účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné podle odstavce 10.

(2) Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamu neodpovídá skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) a c).

(3) Účetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě. Pokud účetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k přenosu.

(4) Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo uznávaný elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu, anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze použít jako podpisový záznam vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě.

(5) Připojením podpisového záznamu se rozumí

a) v případě účetního záznamu v listinné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem,

b) v případě účetního záznamu v technické formě jeho podepsání uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě,

c) v případě účetního záznamu ve smíšené formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem na listinné části a současně u částí účetního záznamu v technické formě obsahující digitální data jejich podepsání uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.

(6) Připojení podpisového záznamu u technických forem, případně připojení podpisového záznamu u smíšených forem v částech obsahujících technické formy, musí splňovat požadavky na podpisový záznam podle odstavce 4.

(7) Účetní záznam v listinné formě podepsaný vlastnoručním podpisem výstavce, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. c) bez ohledu na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.

(8) Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam, který není podpisovým záznamem podle odstavce 4, připojený k jinému účetnímu záznamu

a) automaticky technickým prostředkem (§ 4 odst. 10), nebo

b) fyzickou osobou odpovědnou podle odstavce 10,

který umožňuje jednoznačné určení uvedeného technického prostředku nebo fyzické osoby.

(9) K jednomu účetnímu záznamu může být připojeno více podpisových záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.

(10) Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.

(1) Přenos průkazného účetního záznamu může být uskutečněn pouze prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje požadavky průkaznosti a neměnnosti a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle zvláštních právních předpisů.

(2) Požadavky průkaznosti a jiné požadavky uvedené v odstavci 1 jsou splněny i v případě, je-li přenos průkazného účetního záznamu uskutečněn prostřednictvím třetí osoby odlišné od účetních jednotek, pokud tato osoba splňuje požadavky podle zvláštních právních předpisů.

(1) Opravy nebo doplnění v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví.

(2) Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle odstavce 3. Účetní záznam vzniklý seskupením je též nesrozumitelný, pokud kterýkoli z dílčích účetních záznamů v technické formě nesplňuje podmínky § 33 odst. 7. Účetní záznam ve smíšené formě je též nesrozumitelný, pokud část účetního záznamu v technické formě nesplňuje podmínky § 33 odst. 7.

(3) Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.

(4) Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.

(5) Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 7, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.

(6) V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví.

(7) Za opravu se nepovažuje doplnění informace v účetním záznamu, jestliže

a) nedochází k změně původního obsahu účetního záznamu,

b) doplňovaná informace nezpůsobuje nejednoznačnost obsahu účetního záznamu a

c) nejsou porušeny požadavky průkaznosti, neměnnosti a trvalosti účetního záznamu.

(1) Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek ministerstvo vydává České účetní standardy (dále jen „standardy“). Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Vybrané účetní jednotky postupují podle standardů vždy. Ostatní účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od standardů a její důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v příloze účetní závěrky. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za naplnění účetních metod podle tohoto zákona a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím právním předpisem. Vydání standardů oznamuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů.

(2) Ministerstvo může s právnickou osobou vybranou ve veřejném výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.

(3) Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a zpravodajské služby zvláštní standardy odchylné od odstavce 1. Tyto standardy a jejich vydání se nezveřejňují.

(1) Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím, že

a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6,

b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4,

c) nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1,

d) nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1, 2, 4 až 7 nebo 9,

e) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,

f) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,

g) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,

h) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem,

i) v rozporu s § 21 odst. 8 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,

j) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo

k) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše

a) 6 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d),

b) 3 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až k).

(1) Účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví podle tohoto zákona se dopustí přestupku tím, že

a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 1,

b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4,

c) nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1,

d) nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 7, 9 nebo 10 nebo § 32h odst. 1,

e) nesestaví zprávu o platbách podle § 32b,

f) nevyhotoví zprávu o udržitelnosti podle § 32h odst. 2 až 11,

g) nesestaví zprávu o daních z příjmů podle § 32n nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,

h) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,

i) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,

j) nezajistí, aby jí sestavená účetní závěrka obsahovala veškeré povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,

k) v rozporu s § 19a odst. 1 nepoužije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy,

l) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem,

m) v rozporu s § 21 odst. 8 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,

n) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a,

o) nezveřejní zprávu o platbách podle § 32d,

p) nezveřejní nebo neuveřejní zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,

q) nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,

r) nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy za Českou republiku podle § 23b,

s) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy,

t) nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5,

u) nepředá účetní záznam do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5

v) neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32f odst. 2, nebo

w) nepředá České národní bance dokumenty podle § 21c odst. 1 a 2.

(2) Konsolidující účetní jednotka se dopustí přestupku tím, že

a) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku podle § 6 odst. 4,

b) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku ke dni stanovenému v § 23 odst. 2,

c) nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu podle § 22b odst. 2 nebo § 32n odst. 1,

d) nesestaví konsolidovanou zprávu o platbách podle § 32c,

e) nevyhotoví konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32k odst. 2 až 6,

f) nesestaví konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,

g) nezajistí, aby jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka obsahovala veškeré povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,

h) v rozporu s § 22 odst. 1 nemá konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem,

i) v rozporu s § 22b odst. 2 nemá konsolidovanou výroční zprávu ověřenou auditorem,

j) nezveřejní konsolidovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 21a,

k) nezveřejní konsolidovanou zprávu o udržitelnosti nebo zprávu o jejím ověření auditorem podle § 32k odst. 1,

l) nezveřejní konsolidovanou zprávu o platbách podle § 32d,

m) nezveřejní nebo neuveřejní konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,

n) nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,

o) v rozporu s § 23a odst. 1 nepoužije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy

p) neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32i odst. 2, nebo

q) nepředá České národní bance dokumenty podle § 21c odst. 1 a 2.

(3) Účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, se dopustí přestupku tím, že

a) nevede jednoduché účetnictví podle § 4 odst. 1,

b) nesestaví přehledy v rozsahu a ve lhůtě podle § 13b odst. 3,

c) nezajistí, aby jí zpracované přehledy obsahovaly veškeré údaje podle § 18 odst. 3,

d) nesestaví přehledy ke dni stanovenému v § 19 odst. 1 a 2,

e) vede jednoduché účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,

f) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy, nebo

g) nezveřejní přehled o majetku a závazcích, výroční zprávu nebo obdobný dokument podle § 21a odst. 1.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do výše

a) 6 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) nebo k),

b) 3 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až j), l) až s) nebo w),

c) 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

d) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. t) nebo u) a není-li dále stanoveno jinak,

e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. v) nebo odstavce 3 písm. a) až d),

f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e) až g).

(1) Hodnota aktiv celkem uvedená v § 37 odst. 2 a v § 37a odst. 4 se zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo.

(2) Pokud hodnota aktiv celkem zjištěná podle odstavce 1 neodpovídá aktivům celkem zjištěným v řízení o přestupku, použije se pro účely § 37 odst. 2 a § 37a odst. 4 výše aktiv zjištěná v řízení o přestupku. Obdobně se postupuje, pokud účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka nebyla za dané účetní období sestavena.

(3) Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem podle odstavce 2, stanoví hodnotu aktiv celkem orgán, který porušení právních povinností projednává, kvalifikovaným odhadem.

(4) V případě, že rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s rozsahem a obsahem účetních případů bezprostředně předcházejícího účetního období, kvalifikovaným odhadem pro účely odstavce 3 se rozumí hodnota aktiv celkem zjištěná z účetní závěrky sestavené za toto předcházející účetní období.

Přestupky podle tohoto zákona projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(1) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 1f odst. 6, § 4 odst. 8, § 13b odst. 6, § 23b odst. 5, § 24 odst. 5, § 29 odst. 4 a § 30 odst. 9.

(2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 36 odst. 1.

(1) V účetním období roku 1992 účetní jednotky použijí účtové osnovy a postupy účtování, ocení majetek a závazky v účetnictví i v účetní závěrce a sestaví účetní závěrku způsoby vyplývajícími z dosavadních právních předpisů.

(2) Ode dne účinnosti tohoto zákona nepostupuje federální ministerstvo financí podle ustanovení § 4 odst. 2, § 14 a § 35 odst. 3 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb.

Zrušují se

1. nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb., o informační soustavě organizací,

2. vyhláška federálního ministerstva financí č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků,

3. vyhláška federálního ministerstva financí č. 21/1990 Sb., o kalkulaci,

4. vyhláška federálního ministerstva financí č. 23/1990 Sb., o účetnictví.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.

Směrnice Rady 2014/102/EU ze dne 7. listopadu 2014 o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků v důsledku přistoupení Chorvatské republiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o úpravy kritérií velikosti pro mikropodniky a malé, střední a velké podniky nebo skupiny.

Čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2864 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa.

7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 120, 161d a 161f obchodního zákoníku.

19) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku.

22) § 69 obchodního zákoníku.

30a) § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, v platném znění.

39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2, sekce B, oddíly 05 až 08 přílohy I.

40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006, sekce A, oddíl 02 skupina 02.2 přílohy I.

41) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

42) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.

43) Čl. 4 odst. 1 bod 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

44) Čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

45) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv.

46) Pařížská dohoda přijatá v Paříži dne 12. prosince 2015, vyhlášená pod č. 64/2017 Sb. m. s.

47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“).

48) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti.

49) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2952 ze dne 29. listopadu 2024, kterým se stanoví společný vzor a elektronické formáty pro podávání zpráv pro účely uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o informace, které mají být předkládány ve zprávách s informacemi o dani z příjmů.

50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, v platném znění.