Novela Zákon České národní rady o daních z příjmů od 1998-01-01: co se mění

§ 3 Předmět daně z příjmů fyzických osob (1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z pronájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10). (2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. (3) Nepeněžní příjem se oceňuje cenou obvyklou v místě a v době plnění, a to podle jeho druhu a kvality, popřípadě jeho stavu a míry opotřebení, zvláštního předpisu,1a) pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak. (4) Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního zákona,1) zděděním, vydáním2) nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním, anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností, b) úvěry a půjčky.

§ 4 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně souvisejících pozemků, pokud jej prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jejich vyřazení z obchodního majetku, b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku, c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem, e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování, f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši daro

§ 5 Základ daně a daňová ztráta (1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen „zdaňovací období“) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak. (2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1. (3) Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen „daňová ztráta“) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34. (4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví v době 15 dnů před začátkem nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do uplynulého zdaňovacího období, tak do následujícího zdaňovacího období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. (5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně. daně s výjimkou příjmů, u nichž se daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6). Do základu daně se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2. (6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) a nebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšuje se o tyto částky příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) nebo základ pro výpočet zálohy u příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k vrácení došlo jejich uplatnění za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. O příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. (7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

§ 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (1) Příjmy ze závislé činnosti jsou a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, d) příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, i když jsou vypláceny jako náhrada (odškodnění) za ztrátu těchto příjmů plátcem, u kterého poplatník nevykonává závislou činnost nebo funkci. (2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady. (3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů4b), a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nebo za nájem nižší než jejich obvyklá cena (§ 3 odst. 3) nebo částka podle § 6 odst. 6 anebo cena, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky nebo služby ostatním odběratelům. (4) Příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 písm. a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5000 2000 Kč. To platí u příjmů plynoucích zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň ani ze základu pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k dani (§ 38k). (5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. (6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (§ 29) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Součástí Pro účely tohoto ustanovení se vychází ze vstupní ceny neomezené podle § 29 odst. 7, a pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení je vždy se o tuto daň z přidané hodnoty. zvýší. (7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem;5) vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě kte

§ 7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (1) Příjmy z podnikání jsou a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7) b) příjmy ze živnosti,8) c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. (2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy znalců a tlumočníků tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost podle zvláštních předpisů.6f) (3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodu 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. (5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře část této ztráty stejně jako základ daně. (6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné. (7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně. (8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč. (9) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 ve výši a) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7) b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 8, c) 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b), a c). (10) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 8, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku (1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou a) podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech, b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, d) výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených, e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění, f) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, snížená o zaplacené pojistné. Pro výpočet základu daně se použije § 10 odst. 7, g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků veřejných obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c), h) výnosy ze směnek (např. diskontní částky směnek, úrok ze směnečné sumy). (2) Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní a nepeněžní vklad do podnikání. (3) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují a) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu naroveň postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu, b) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry. (4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a), pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 nebo v § 7 odst. 1 písm. d), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. c) a d) a dále úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů20a) a úrokové příjmy z dluhopisů20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 3), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6). (5) Plynou-li tyto příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) ze zdrojů v zahraničí, jsou, jsou nesnížené o výdaje, výdaje základem daně (dílčím základem daně). (5) daně), pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2. (6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně). Příjmy uvedené v odstavci 3 písm. b) se snižují o cenu pořízení předkupního práva. (6) Jsou-li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odstavci 3 písm. b) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. (7) Úroky a jiné výnosy plynoucí z úsporných vkladů, které přijímá zaměstnavatel od svých zaměstnanců anebo které přijímá banka od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních fyzických osob, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (7) (8) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) se považuje za základ daně pro zdanění zvláštní sazbou daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o dávku pravidelně vyplácenou po stanovenou dobu, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na období pobírání dávky. Není-li období pobírání dávky smlouvou o penzijním připojištění vymezeno, zjistí se jako rozdíl mezi střední délkou života14) a věkem účastníka penzijního připojištění v době, kdy dávky začne poprvé pobírat.

§ 10 Ostatní příjmy (1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), b) příjmy z převodu vlastních nemovitostí, movitých věcí a cenných papírů s výjimkou uvedenou v § 4, c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo podílu na základním jmění družstva včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4, d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,10) e) přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4, f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva, g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,13) h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b) a v § 4, ch) ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou uvedenou v § 4. (2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují u jednoho z nich. (3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 10 000 Kč, b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů.12) (4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 9 písm. a). Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti, se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. (5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, ceny věci (práva), za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 24 29 odst. 2 písm. b). 2. Jde-li o věc (právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí podle zvláštního předpisu1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě výdajů uvedených v § 24 odst. 2 písm. r) a w) uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b) b), c), f) a c) g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ruč spol

§ 13 Výpočet příjmů spolupracujících osob Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti [§ 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2] provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 % přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem poplatníkem, popřípadě za spolupráce jen ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti a manžela (manželku), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).

§ 15 Nezdanitelná část základu daně (1) Základ daně se sníží o částky a) 28 800 32 040 Kč ročně na poplatníka, b) 14 400 18 000 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek, c) 16 800 18 240 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 28 800 32 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se částka 16 800 18 240 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, d) 6000 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod, e) 12 000 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároků na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, f) 42 000 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem), g) 9600 Kč ročně u poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy15) předpisy14d) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. (2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z pojistného na sociální zabezpečení14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 28 800 36 000 Kč ročně. Nepřevyšuje-li 28 800 36 000 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období. (3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f). U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani (§ 8 odst. 5 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15. (4) Za vyživované dítě poplatníka [vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy15) předpisy14d) považuje a) nezletilé dítě, b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání,14d) nebo 2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. (5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti. (6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. (7) Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání. (8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů posk

§ 16 Sazba daně (1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí Ze základu daněDaňZe činí: Základ daně DaňZe základu přesahujícíhood Kčdo Kč08400015 %84000168 00012 600 Kč do Kč 0 91 440 15 % 91 440 183 000 13 716 Kč + 20 %-"-84000 Kč168 000252 00029 400 % 91 440 Kč 183 000 274 200 32 028 Kč + 25 %-"-168 % 183 000 Kč252 000756 00050 400 Kč 274 200 822 600 54 828 Kč + 32 %-"-252 000 Kč756 000a více211 680 % 274 200 Kč 822 600 a více 230 316 Kč + 40 %-"- 756 000 Kč % 822 600 Kč. (2) Z příjmů uvedených v § 8 odst. 5 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsou-li zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 25 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %. ČÁST DRUHÁ

§ 18 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak. (2) Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů, b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě, c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona. (3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d). (4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, b) z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,17b) c) z úroků z vkladů na běžném účtu, d) z pronájmů státního majetku, které jsou podle zvláštního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu. (5) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. (6) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna rozpočtovými organizacemi, obcemi a okresními úřady u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. (7) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu,17c) občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy. Těmito poplatníky nejsou bytová družstva. (8) U fondu národního majetku18) a veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36). (9) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b) (10) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) (11) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je předmětem daně také část základu daně komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tat komplementá

§ 19 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností, c) příjmy z cenově regulovaného18d) nájemného za byty, z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží 1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,18e) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví lidových bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f) 2. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů, d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování. e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19) f) příjmy Fondu dětí a mládeže, g) výtěžek provozovatelů loterií a jiných podobných her povolovaných podle zvláštních předpisů,12) který je určen ve výši alespoň 90 % na veřejně prospěšné účely, h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a) ch) hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty,19a) i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice, j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu, k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,4d) m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank, n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50) o) příjmy Fondu pojištění vkladů a Zajišťovacího fondu družstevních záložen, p) rozdíl závazků a hodnoty vráceného majetku státnímu podniku zemědělské prvovýroby, který odpisoval nájemce podle § 28 odst. 2 a který je po ukončení nájmu součástí výnosů podle předpisů o účetnictví.20) (2) Osvobození příjmů uvedených účetnictví,20) r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, které jsou součástí nadačního jmění a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání jsou zapsány v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za zdaňovací období, podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka. rozporu se zvláštním zákonem.

§ 20 Základ daně a položky snižující základ daně (1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6. (2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka, upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace. Při ukončení likvidace se hospodářský výsledek, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období), upraví o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek,22a) výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. Součástí tohoto hospodářského výsledku není odpis opravné položky k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva. (3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle ve třech zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán. (4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c) (5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) (6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) (7) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 a snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 100 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 100 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. (8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. (9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5. (10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst stanove

§ 20a Akciová společnost, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zvláštního předpisu,16) rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 s přesností na dny, a to na část a) připadající do dne předcházejícího dni, kdy nabylo účinnosti odejmutí povolení k činnosti investičního fondu nebo od účinnosti vydaného povolení ke vzniku investičního fondu. Pokud odejmutí povolení v činnosti investičního fondu nebude vydáno ve lhůtě po ukončení činnosti investičního fondu,19d) je dnem rozhodným pro rozdělení základu daně den předcházející dni ukončení činnosti investičního fondu,19d) fondu podle zvláštního předpisu,19d) která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, b) připadající na zbývající část zdaňovacího období. období, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které vznikl v průběhu zdaňovacího období investiční fond.

§ 21 Sazba daně (1) Sazba daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, odstavcích 2 a 4, činí 39 35 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů. (2) U investičního fondu, podílového fondu16) a penzijního fondu9a) sazba Sazba daně činí 25 % a) u investičního fondu a penzijního fondu9a) ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 8, který se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, a zaokrouhleného b) u podílového fondu16) ze základu daně, který se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. (3) U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost19d) se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond. (4) Sazba daně činí 25 % ze samostatného základu daně podle § 20b zaokrouhleného na celé Kč dolů. ČÁST TŘETÍ

§ 22 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí) umístěných na území České republiky, f) příjmy 1. z nezávislé činnosti (svobodné povolání), činnosti, např. přednášejícího, architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob, lékaře, právníka, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky, 2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, zda komu tyto příjmy plynou těmto osobám přímo nebo přes zprostředkující osobu, přičemž se nepřihlíží k povaze smlouvy, na základě které jsou tyto činnosti provozovány, a z jakého právního vztahu. g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou 1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how), 2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, 3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového majetku, a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za podíly na zisku se pro účely zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w), 4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z držby cenných papírů, 5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky, 6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, 7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky, majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, družstvu se sídlem na území České republiky, 8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží, 9. výživné, důchody11) a obdobné požitky. (2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky, a to zejména dílny, kanceláře, zařízení např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje). místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) poplatníkem nebo zaměstnanci poplatníka anebo či osobami pro něho pracujícími se rovněž považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. (3) Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti, kteří jsou poplatníky podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na těchto společnostech a z úvěrů a půjček poskytnutých těmto společnostem se považují za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z uvedených příjmů platí ustanovení § 38e odst. 3 a odst. 4 písm. b). (4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

§ 23 Základ daně (1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců. (2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,20) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Příjmem je i pasivní opravná položka k úplatně nabytému majetku; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se opravná položka k úplatně nabytému majetku zahrne do příjmu pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období nebo jednorázově při pořízení obchodního majetku. (3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, o částky odečtené od základu daně podle § 24 odst. 2 písm. za) a § 34 odst. 3 při nedodržení stanovených podmínek a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši. Hospodářský výsledek se dále zvýší o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem sraženy, avšak nezaplaceny do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. (4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 s výjimkou penzijních fondů a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a). U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují veškeré příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), 36 odst. 2), b) zisk (ztráta) z prodeje vkladních listů, vkladových certifikátů, kupónů příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle § 16 odst. 2 a dluhopisů20a) s výjimkou dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,20b) mezi držiteli před lhůtou splatnosti; obdobně se posuzuje zisk (ztráta) dosažený při splatnosti těchto cenných papírů s výjimkou z nich plynoucích úrokových příjmů, § 21 odst. 4, c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního jmění, d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona, zákona. Těmito částkami jsou také částky, o které byl zvýšen hospodářský výsledek podle poslední věty odstavce 3 v předchozích zdaňovacích obdobích, dojde-li k jejich zaplacení, e) částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud 1. souvisejí s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, 2. u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích, f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. (5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. (6) Za příjmy se považuje jak peněžní, peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen „ceny obvyklé na trhu“), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb; přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem. Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), zvláštního předpisu,

§ 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u 1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu, při jejich vyřazení, 2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, 3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení. Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku a nehmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je hmotný majetek stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo jeho část likvidován zčásti v souvislosti s pořizováním výstavbou nového hmotného majetku. stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, c) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l), d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy,21) předpisy.21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22) h) nájemné, a to 1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20) 2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného a nehmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného a nehmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, 3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí drobného hmotného a nehmotného investičního majetku,20) ch) zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv k nemovitosti,26h) zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (n p

§ 25 Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek a úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich pořizovací ceny, b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček, c) cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou opčních listů20a) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r) r), w) a w), ze), d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem, e) vyplácené podíly na zisku, f) penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut a úroků z prodlení, prodlení (poplatků z prodlení), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,21) regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti zaplaceným podle zvýšené sazby26d) a pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení,26e) g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,27) h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,28) i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně, daně anebo na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5),23) k) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j); přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně, l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, m) vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. w), n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24, o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního předpisu, p) technické zhodnocení (§ 33), r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u), s) daň dědickou, darovací, daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch), t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč, a zároveň nepodléhá spotřební dani, u) výdaje na osobní potřebu poplatníka, v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů,20) s výjimkou uvedenou v § 24, w) úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postaveným a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen „úvěry a půjčky“), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček 1. poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše vlastního jmění, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního jmění u ostatních příjemců úvěru a půjčky, 2. poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, pokud se neúčastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje desetinásobek výše vlastního jmění. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí n

§ 26 Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku. (2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) samostatné movité věci s výjimkou zásob, věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) 29) je vyšší než 20 000 Kč a mají provozně technické provozně-technické funkce delší než jeden rok, budovy b) budovy, domy a stavby byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem,28d) c) stavby, s výjimkou 1. provozních důlních děl a děl, 2. drobných staveb vymezených ve zvláštním předpise předpise28e) kromě svážnic a svážnic, 3. oplocení nesloužícího sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti29), myslivosti, které je drobnou stavbou,29) d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky, roky vymezené v odstavci 9, e) základní stádo20) stádo a tažná zvířata,20) f) jiný majetek. majetek vymezený v odstavci 3. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu. (3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,29b) c) výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 20 000 Kč. (4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž pokud je vstupní cena je jednotlivého majetku vyšší než 20000 Kč, počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996 40 000 Kč a mají provozně technické funkce jeho doba použitelnosti20) delší než jeden rok rok, a jsou to za podmínky, že byly a) pořízeny úplatně nebo b) vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi anebo nebo c) nabyty vkladem společníka (člena družstva), darem nebo zděděním. Nehmotným majetkem nejsou pro účely tohoto zákona nehmotné výsledky výzkumu a dále zřizovací výdaje vyšší než 20 000 Kč. vývoje, které jsou nehmotným investičním majetkem podle zvláštního předpisu.20) (5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. (6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) a c). (7) Odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit a) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období 1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3, 2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku, 3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkurzu z majetku evidovaného ke dn neb

§ 28 (1) Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo nebo právo hospodaření hospodaření30a) (dále jen „vlastník“), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 6. (2) Pronajatý hmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období jako celek. Podmínka trvání pronájmu po celé zdaňovací období nemusí být dodržena v roce, kdy dochází k ukončení pronájmu. Toto ustanovení lze použít i v případě, kdy má nájemce najat soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci ve vlastnictví více vlastníků nebo spoluvlastníků. (3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li uhrazené nájemcem může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje; přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek, a odpisuje podle tohoto zákona. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek. (4) Technickou rekultivaci, pokud nezvyšuje vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 26 odst. 3), prováděnou na pozemku, k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná osoba, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán. (5) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu. (6) Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele může tento majetek odpisovat původní vlastník, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce23e) tohoto majetku na dobu zajištění závazku převodem práva. (7) Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů.

§ 29 (1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny s výjimkou uvedenou v odstavci 4 i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d), d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení, b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení, c) hodnota nesplacené pohledávky, zajištěné převodem práva,29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele, d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, pokud tuto cenu nelze zjistit podle zvláštních předpisů; zvláštního předpisu1a); přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu, e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním, darováním cena stanovená pro účely daně dědické dědické, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm. a) nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než pět let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než pět let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d). Součástí vstupní ceny podle písmen a) až d) e) je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku a nehmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce, nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku, na jehož pořízení nebo na jehož technické zhodnocení byla poplatníkům neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace poskytnuta přidělením grantu, se snižuje o dotaci přijatou po 1. lednu 1997. Obdobně se postupuje i u hmotného majetku a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností. (2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a nebo nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelného příjmu zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)]. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 7 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů. (3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku, avšak s výjimkou technického zhodnocení a) samostatně odpisovaného nájemcem, b) provedeného na nemovité kulturní památce, c) které je součástí vstupní ceny podle odstavce 1. (4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování. (5) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu.

§ 30 (1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí: Odpisová skupinaDoba odpisování14 roky28 let315 let430 let545 let Hmotný majetek a nehmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy k zákonu s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, se pro účely odpisování zařadí do odpisové skupiny 2. (2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek stanoví vlastník, s výjimkou uvedenou v odstavci 12, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. (3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny. (4) Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku lze odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1, nejméně však 3 roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32. Odpisy uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto ustanovení se nemění při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník pokračuje v odpisování započatém původním pronajímatelem (postupitelem). (5) Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4 považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý hmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který byl předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen. (6) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně. (7) U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce [§ (§ 29 odst. 3 písm. b)] 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny. U forem, modelů a šablon (ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem 28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků. (8) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, stanoví se roční odpis podle § 31 nebo § 32. (9) Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku v majetku poplatníka, a u odpisů podle odstavce 4 současně den, kdy byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání. (10) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9. (11) Odpisy s

§ 34 Položky odčitatelné od základu daně (1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. U akciové společnosti, u níž došlo k přeměně z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt,19d) lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena investičnímu fondu počínaje zdaňovacím obdobím 1996. (2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.20a) (3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst a) 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky, b) 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky, c) 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky, d) 20 % ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3., s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky, e) částky stanovené v písmenech a) až c), d), a to ze vstupní ceny evidované v majetku pronajímatele, jsou-li prvními nájemci podle smlouvy o finančím pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku za podmínky, že pronajímatel byl prvním vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil odpočet podle písmen a) až c). d). Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkurzu. Vytváří-li poplatník soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením podle § 26 odst. 2, lze odpočet uplatnit pouze jednotlivě za každou samostatnou movitou věc zařazenou do souboru, která je pro účely zákona hmotným majetkem. (4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka, nebo přenechán nájemci ve stavu způsobilém k obvyklému užívání (§ 24 odst. 4). Evidováním majetku se rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního předpisu20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení evidenčního dokladu. (5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u a) letadel, pokud nejsou využívány provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol, b) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32.30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech druhů), 35.12 (rekreační a sportovní čluny), 36.1 (nábytek), 36.3 (hudební nástroje) a 36.63.76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené), c) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v

§ 35 Sleva na dani (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o a) částku 9 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, b) částku 26 500 Kč, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996 o částku 32 000 Kč, za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, c) u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností činí více než 60 50 % průměrného počtu zaměstnanců, se snižuje sazba daně uvedená v § 21 na polovinu. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně, zjištěný za veřejnou obchodní společnost podle § 7 odst. 4 nebo za komanditní společnost podle § 7 odst. 5. společnost. (2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.34) Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.34a) (3) Poplatníci uvedení v § 17 mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividendového příjmu z akcie a podílového listu nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech. Investiční společnost vytvářející podílové fondy si může od dílčí daně vypočtené ze základu daně stanoveného odděleně za jednotlivý podílový fond odečíst od částku odpovídající jedné polovině daně polovinu daně srážené jednotlivými podílovými fondy sražené z dividendových příjmů z podílových listů za podmínky, že částka odpočtu daně tohoto fondu. (4) Slevu na dani podle odstavců 1 a 3 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na jednotlivý podílový fond bude u tohoto fondu zohledněna. základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b.

§ 36 Zvláštní sazba daně (1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí a) 25 %, a to 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bod 1 až 4 a 6 s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. c) a d), 2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5] s výjimkou uvedenou v písmenu b), b) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. (2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí a) 25%, a to 1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, požitkových listů, podílových listů, dluhopisů, dluhopisů,35a) vkladních listů a vkladů jim na roveň postaveným, kuponů a investičních kuponů, naroveň postaveným,35b) s výjimkou uvedenou v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 1 tohoto zákona, 2. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech, 3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech, 4. z podílu na zisku tichého společníka, 5. z rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [§ 8 odst. 3 písm. a)], 6. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c), 7. z podílu na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c). Základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 6 a 7 se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, 8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven34b) u bank, 9. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu. Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů. Za podíly na zisku podle bodů 1 až 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,35) b) 20 %, % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to 1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách s výjimkou výher z loterií, sázek a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)], 2. z cen a z výher z reklamních soutěží a reklamního slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)], 3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6), 7), kromě úroků a jiných výnosů z vkladů, přijímaných spořitelním a úvěrním družstvem od svých členů, kteří jsou současně jeho zaměstnanci, c) 15 %, a to 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim naroveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,35c) z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)], 2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, snížených o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění [§ 8 odst. 1 písm. e)], a z plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, sníženého o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. f)], 3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,13) a to i v příp pří

§ 37 Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Výraz „stálá základna“ používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem „stálá provozovna“.

§ 38 (1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví20) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou, použije se s výjimkou uvedenou v odstavci 2 jednotný kurs. Tento kurs se stanoví jako roční průměr směnného kursu „střed“ (devizy, valuty) stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurs se použije vždy i pro zápočet daně zaplacené případy podle § 38f. V případě, že se daňové přiznání podává v zahraničí. průběhu zdaňovacího období, použije se směnný kurs k datu uskutečnění jednotlivých příjmů a výdajů. (2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, se použije směnný kurs „střed“ vyhlášený Českou národní bankou (valuty, devizy) ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje. (3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz „devizy-prodej“ uplatněný v účetnictví.20) Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového účtu, použije při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurz „devizy střed“ uplatněný v účetnictví.20) (4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se použije kurz „střed“ (devizy, valuty) směnný kurs stanovený Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.

§ 38a Zálohy (1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost. (2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 20 000 Kč. (3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20 000 Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 30. června a do 15. prosince. (4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100 000 Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí. Záloha za poslední kalendářní čtvrtletí je však splatná do 15. prosince. (5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce. Záloha za prosinec je však splatná do 15. prosince. (6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 až 5 v poloviční výši. (7) Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti. (8) Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění. (9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního zákona.41) (10) Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36, a na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.

§ 38b Minimální výše daně Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 6000 10 000 Kč. To neplatí, vybírá-li se daň nebo zálohy na daň srážkou.

§ 38d Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), e), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. (2) U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a u podílů na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) body 2 až 4 je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu nebo podílu na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U dividendového příjmu plynoucího z podílového listu je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí investiční společnosti o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy. (3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36. (4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, kromě příjmů uvedených v § 36 odst. 6, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně. (5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. (6) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro úhradu daně vybírané srážkou. (7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně „Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení a odvedení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i výpis z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů. (8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. (9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní jen tehdy, předloží-li poplatník u svého správce daně potvrzení plátce podle § 38d odst. 7. Bylo-li potvrzení plátce předloženo poplatníkem po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, počítá se běh lhůt stanovených pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního předpisu35a) ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně poplatníka.

§ 38e Zajištění daně (1) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem uložit daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazili až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. (2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem zmocnit správce daně, aby uložili daňovým subjektům při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazit až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky pro zajištění daně, zejména okruh důvodů a druh příjmů. (3) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši 10 % poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 s výjimkou případů, ve výši a) 3 % z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky, b) 10 % z ostatních příjmů. K zajištění daně nejsou plátci povinni v případě, kdy je záloha srážena podle § 38h. Jde-li však o podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo o podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti, stanoví se zajištění daně ve výši vypočtené podle § 16. (4) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši a) 10 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 s výjimkou uvedenou v písmenu b), písmenech b) a c), kteří mají příjmy ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank, b) sazby daně podle § 21 z podílu společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti se sídlem v zahraničí na zisku. zisku, c) 3 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky. (5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení. bydlení a činnostem s ním spojeným. (6) Částky zajištění daně sražené plátcem poplatníkům podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně poplatníka. Současně s odvodem částky zajištěné daně je plátce povinen oznámit tento odvod příslušnému správci daně. V oznámení uvede jméno, bydliště (sídlo) poplatníka, výši a druh jeho příjmů. (7) Zajištěním daně podle předchozích odstavců může správce daně považovat daňovou povinnost poplatníka za splněnou. (8) Správce daně poplatníka může rozhodnout o tom, že zajištění podle předchozích odstavců bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně. (9) Neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vůbec, popřípadě ve správné výši nebo zajištěnou částku daně včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

§ 38g Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob Samostatné daňové přiznání (1) Daňové Samostatné daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly kdo má příjmy podle § 8 odst. 5 nebo § 10 000 Kč, odst. 8 ze zdrojů v zahraničí, pokud tyto příjmy nezahrne do daňového přiznání podle § 38g. Ustanovení § 38g se nejedná o příjmy od daně osvobozené a o nepoužije v případech, kdy je podáno samostatné daňové přiznání. (2) Pokud poplatník podá samostatné daňové přiznání, uvede v něm veškeré příjmy, z nichž je se daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků vybírá podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců 16 odst. 2. Má-li i jiné druhy příjmů, včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, uvede je v daňovém přiznání podle § 38k 38g. (3) Pro samostatné daňové přiznání se použijí ustanovení zvláštního předpisu.41a) (4) Poslední známá daňová povinnost41b) se posuzuje jen z příjmů podle § 8 odst. 4 a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, 5 nebo § 10 odst. 8, z nichž je vybíraná byla daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 4000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. (3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3. pravomocně stanovena na základě samostatného daňového přiznání.

§ 38h Vybírání a placení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „záloha“) ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „mzda“) zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o a) částky, které jsou od daně osvobozeny, b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“), které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec, a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 5 též snížený podle § 6 odst. 13 písm. b), c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně. (2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda ZálohaZe zdanitelné mzdy přesahujícíod Kčdo Kč0700015 %700014 0001 050 Kč07 62015 %7 62015 2501 143 Kč + 20 %-"-7000 Kč14 00021 0002 450 %7 620 Kč15 25022 8502 669 Kč + 25 %-"-14 000 Kč21 000 63 0004 200 %15 250 Kč22 850 68 5504 569 Kč + 32 %-"-21 000 Kč63 000a více17 400 %22 850 Kč68 550a více19 193 Kč + 40 %-"- 63 000 %68 550 Kč. (3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a). (4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15 odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období. (5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období. (6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4. (7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. (8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné. (9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. (10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. (11) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod Plátce nemá povinnost srážet zálohy jinak. na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.

§ 38k Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání. (2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte. (3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1, a podepíše prohlášení podle odstavce 4. (4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom, a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily, b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník, c) zda je poživatelem starobního důchodu. (5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom, a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 2000 4000 Kč, b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 28 800 32 040 Kč, d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 28 800 36 000 Kč. (6) Poplatník může podepsat prohlášení po

§ 38m Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob (1) Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, a to i v případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají poplatníci uvedení v § 18 odst. 3, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ podle § 36 odst. 1 až 6). 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna. Dále se tato povinnost nevztahuje na veřejné obchodní společnosti. (2) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je dále povinna po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond nevykáže základ daně. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.

§ 38n Daňová ztráta (1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů). (2) Daňová ztráta se vyměřuje. Pro vyměření a dodatečné vyměření daňové ztráty se použijí obdobně ustanovení zvláštního předpisu28b) o vyměření a dodatečném vyměření daně. (3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak. ČÁST PÁTÁ

§ 39 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Ministerstvo financí může a) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací36) vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí, c) snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2, 2 včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více ne 60 % průměrného počtu pracovníků, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně, d) obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením tohoto zákona, e) stanovit pro účely tohoto zákona obecně závazným právním předpisem důsledky z přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví a naopak. ČÁST ŠESTÁ

§ 42 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu ČNR č. 586/1992 Sb. ODPISOVÁ SKUPINA 1Položka +)SKP ++)Název +++)(1-1)01.21.13Hovězí dobytek (skot) plemenný(1-2)01.21.14Hovězí dobytek (skot) chovný(1-3)01.22.11Jen: ovce chovné a plemenné(1-4)01.22.12Jen: kozy chovné a plemenné(1-5)01.22.14 Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní(1-6)01.23.12 Vepřový dobytek plemenný(1-7)01.23.13 Vepřový dobytek chovný(1-8)01.24.16Jen: hejna husí(1-9)01.24.17 Jen: hejna husí(1-10)25.24.25 Ochranné pokrývky hlavy (přilby) z plastů(1-11)25.24.27 Kancelářské a školní potřeby z plastů(1-12)26.15.23 Laboratorní sklo a sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely(1-13)26.24.1 Laboratorní chemická a technická keramika(1-14)26.81.11 Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky(1-15)28.62Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50(1-16)29.32.14Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv (1-17)29.32.40Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování a rozprašování pro zemědělství a zahradnictví (1-18)29.32.50 Samonakládací a samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely (1-19)29.32.65Jen stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin(1-20)29.40.5Ruční mechanizované nářadí a nástroje(1-21)30.0Kancelářské stroje a počítače(1-22)32.20.11Jen: - studiová záznamová a reprodukční technika - přístroje pro radiotelefonii (1-23)32.20.12Televizní kamery(1-24)32.20.20Elektrické přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii (včetně faxů)(1-25)32.30.11Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-26)32.30.44Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené(1-27)33.2Měřicí, kontrolní, navigační a jiné přístroje kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a nástrojů pro měření délky v SKP 33.20.3 (1-28)33.3Zařízení pro řízení průmyslových procesů (1-29)34.10.2Dvoustopá motorová vozidla osobní (1-30)34.10.3Motorová vozidla sloužící k přepravě deseti a více osob (autobusy) kromě: trolejbusů a elektrobusů (1-31)34.10.4Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávková) (1-32)34.10.53Vozidla speciální (pro jízdu na sněhu, golfových hřištích apod.) (1-33)35.20.33Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní (1-34)35.42 Jízdní kola(1-35)36.63.2 Psací potřeby(1-36)36.63.74Nástroje, přístroje a modely určené k předváděcím účelům(1-37)36.63.76Umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené(1-38)36.63.77Zejména: - pomůcky pro ochranu trupu, dýchadel, končetin - pomůcky učební kromě plastových v SKP 25.24.27 (1-39)72.20Nehmotný majetek: počítačové programy (software) - jen magnetická média s instrukcemi pro počítače a znalosti, popř. zkušenosti podobné povahy programové vybavení ODPISOVÁ SKUPINA 2PoložkaSKPNázev(2-1)01.22.13 Koně (užitkoví, plemenní, chovní)(2-2)17.40.2 Ostatní konfekční textilní výrobky zejména: lodní plachty, stany, padáky(2-3)17.51.1 Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem)(2-4)17.52 Jen: lana a síťované výrobky(2-5)17.54.38 Textilní výrobky pro technické účely(2-6)19.2 Galanterní, sedlářské a technické výrobky z přírodních a kompozitních usní(2-7)20.30.20 Konstrukce a stavební části (celky) ze dřeva zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením(2-8)22.11 Knihy, slovníky, atlasy, glóbusy a podobně(2-9)25.23.20 Konstrukce a stavební části (celky) z plastů zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením(2-10)25.24 Ostatní výrobky z plastů kromě: - ochranných pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25.24.25 - školních a kancelářských potřeb v SKP 25.24.27(2-11)28.61 Nožířské zboží(2-12)28.62.50 Jen: nástroje na strojní tváření za tepla(2-13)28.63.1 Závěry a závěrové rámy s vestav vestavěnými zámky(2-14)28.71Ocelové nádoby o objemu menším než 300 litrů zejména: cisterny, sudy, bubny, ká