Zákon o evropské společnosti

(1) Délka jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti nepřekročí šest měsíců od ustavení vyjednávacího výboru. Strany se mohou dohodnout na jednom prodloužení lhůty o dalších šest měsíců.

(2) Jestliže strany neuzavřou písemnou dohodu o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti ve lhůtě uvedené v odstavci 1, ani v téže lhůtě vyjednávací výbor nepřijme usnesení podle § 52 odst. 1 a řídící orgán každé zúčastněné právnické osoby vysloví souhlas s použitím ustanovení hlav III a IV této části, řídí se zapojení zaměstnanců evropské společnosti ustanoveními § 56 až 62 a, jsou-li splněny podmínky odstavců 3 až 5, též § 64.

(3) Jestliže byla evropská společnost založena změnou z akciové společnosti, použije se ustanovení § 64, pouze pokud měli zaměstnanci této společnosti ke dni přeměny právo vlivu na složení jejích orgánů.

(4) Jestliže evropská společnost vznikla fúzí, použije se ustanovení § 64, pouze pokud mělo vliv na složení orgánů společnosti jedné či více zúčastněných právnických osob ke dni vzniku evropské společnosti alespoň 25 % z celkového počtu zaměstnanců všech zúčastněných právnických osob.

(5) V případě holdingové nebo dceřiné evropské společnosti se ustanovení § 64 použije, pouze pokud mělo právo vlivu na složení orgánů jedné či více zúčastněných právnických osob ke dni vzniku evropské společnosti alespoň 50 % z celkového počtu zaměstnanců všech zúčastněných právnických osob.

(6) Vyjednávací výbor může rozhodnout, že k podmínce uvedené v odstavci 4 nebo 5 se pro účely odstavce 2 nepřihlíží.

(7) Jestliže se způsob výkonu práva vlivu na složení orgánů jednotlivých zúčastněných právnických osob zaměstnanci v případě uvedeném v odstavci 4 nebo 5 zásadním způsobem liší, rozhodne vyjednávací výbor, který způsob se uplatní v evropské společnosti, a rozhodnutí sdělí řídícím orgánům zúčastněných právnických osob. Nerozhodne-li v přiměřené lhůtě, použije se ten způsob, který se více blíží způsobu výkonu tohoto práva v akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

(1) Dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti musí být písemná a musí zejména vymezit

a) rozsah aplikace dohody,

b) složení výboru zaměstnanců, počet členů a rozdělení míst ve výboru zaměstnanců jako orgánu s právem na informace a projednání vůči představenstvu nebo správní radě evropské společnosti ve stanoveném rozsahu,

c) oprávnění výboru zaměstnanců vůči představenstvu nebo správní radě evropské společnosti a postup při poskytování informací a projednání představenstva nebo správní rady evropské společnosti s výborem zaměstnanců,

d) četnost zasedání a způsob svolávání jednání výboru zaměstnanců,

e) finanční, věcné a organizační předpoklady, jež budou vytvořeny výboru zaměstnanců k zajištění výkonu jeho působnosti,

f) okamžik vstupu dohody v účinnost a dobu jejího trvání a

g) případy, kdy je nutno zahájit nové jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti, a postup pro tato jednání.

(2) Dohodnou-li se strany na pravidlech informování a projednání bez ustavení výboru zaměstnanců, musí být tato pravidla v dohodě o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti podrobně vymezena. Ustanovení odstavce 1 písm. b) až e) se v takovém případě nepoužijí, ustanovení § 49 odst. 3 a § 50 platí přiměřeně pro osoby, jejichž prostřednictvím mohou na základě dohody podle věty první zaměstnanci evropské společnosti vykonávat právo na informace a projednání namísto výboru zaměstnanců.

(3) Dohodnou-li se strany, že zaměstnanci evropské společnosti budou mít právo vlivu na složení orgánů evropské společnosti, musí dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti podrobně vymezit způsob a rozsah tohoto vlivu, zejména stanovit počet členů správní nebo dozorčí rady evropské společnosti, které mají zaměstnanci evropské společnosti či jejich zástupci právo volit, jmenovat nebo doporučovat, popřípadě s jejichž volbou či jmenováním mohou nesouhlasit, a způsob, jakým toto právo mohou vykonat.

(4) Není-li v dohodě o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti stanoveno jinak, vylučuje dohoda použití ustanovení hlav III a IV této části.

(5) Dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti, která má být či byla založena změnou z akciové společnosti, musí zajišťovat nejméně stejnou úroveň všech složek zapojení evropské společnosti, jaká existuje ve společnosti, jež má být či byla přeměněna.

(1) Ustanovení této hlavy se použijí, pouze stanoví-li tak dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti nebo tento zákon.

(2) Zaměstnanci evropské společnosti mají v rozsahu stanoveném tímto zákonem právo na informace a na projednání. Toto právo uplatňují prostřednictvím výboru zaměstnanců nebo jiným způsobem stanoveným dohodou o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti podle § 54 odst. 2.

(3) Počet členů výboru zaměstnanců a způsob jejich volby, jakož i oprávnění výboru zaměstnanců ve vztahu k představenstvu nebo správní radě evropské společnosti upraví stanovy evropské společnosti na základě výsledku jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti. Ustanovení § 56 až 62 se použijí, pouze stanoví-li tak dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti nebo tento zákon.

(4) Členy výboru zaměstnanců, je-li v evropské společnosti ustaven, kteří mají být voleni či jmenování z řad zaměstnanců evropské společnosti v České republice, jmenují zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Nepůsobí-li v evropské společnosti, její dceřiné společnosti či v organizační složce závodu zástupci zaměstnanců, mohou si zaměstnanci zvolit zástupce, který se za ně zúčastní společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí poměrně podle počtu zastoupených zaměstnanců. Ustanovení tohoto odstavce se uplatní i tehdy, nemá-li evropská společnost zapsané sídlo na území České republiky.

(5) Ustanovení § 49 odst. 2 a 3 a § 50 platí přiměřeně pro členy výboru zaměstnanců a jeho odborné poradce ve vztahu k evropské společnosti.

(1) Výbor zaměstnanců se skládá ze zaměstnanců evropské společnosti volených či jmenovaných z jejich řad prostřednictvím zástupců zaměstnanců evropské společnosti, popřípadě všemi zaměstnanci evropské společnosti. Funkční období výboru zaměstnanců trvá 5 let.

(2) Počet míst ve výboru zaměstnanců se stanoví tak, že na každých i započatých 10 % zaměstnanců evropské společnosti, jestliže jsou zaměstnáni v tomtéž členském státu, počítaných z celkového počtu zaměstnanců evropské společnosti ve všech členských státech připadne 1 člen výboru zaměstnanců. Počet členů výboru zaměstnanců odpovídá celkovému počtu míst stanovených způsobem uvedeným ve větě první.

(3) Dojde-li v průběhu funkčního období výboru zaměstnanců k takovému zvýšení počtu zaměstnanců evropské společnosti v některém členském státu, že by na ně připadlo podle odstavce 2 více míst, stanoví se pro zástupce zaměstnanců z tohoto členského státu potřebný počet nových míst. Nová místa ve výboru zaměstnanců se obsadí tak, aby nově zvolený či jmenovaný člen výboru zaměstnanců zastupoval především ty zaměstnance, o jejichž počet se zvýšil počet zaměstnanců evropské společnosti v daném členském státu. Funkční období dodatečně zvolených či jmenovaných členů výboru zaměstnanců skončí s funkčním obdobím výboru zaměstnanců.

(4) Dojde-li v průběhu funkčního období výboru zaměstnanců k takovému snížení počtu zaměstnanců evropské společnosti v některém členském státu, že by na ně připadlo podle odstavce 2 méně míst, zanikne příslušnému počtu členů výboru zaměstnanců, kteří zastupují zaměstnance z tohoto členského státu, mandát. O tom, kterému členovi výboru zaměstnanců zvolenému či jmenovanému v daném členském státu mandát zanikne, rozhodne los.

(5) Výbor zaměstnanců informuje bez zbytečného odkladu představenstvo nebo správní radu evropské společnosti o svém složení a o každé jeho změně.

Způsob volby či jmenování členů výboru zaměstnanců, kteří budou ve výboru zaměstnanců zastupovat zaměstnance evropské společnosti z jiných členských států než z České republiky, se řídí právním řádem tohoto jiného členského státu, popřípadě zvyklostmi platnými v tomto státu. To platí i pro zastoupení zaměstnanců z České republiky ve výboru zaměstnanců evropské společnosti, která má nebo bude mít zapsané sídlo na území jiného členského státu.

(1) Výbor zaměstnanců přijme na prvním zasedání svůj jednací řád.

(2) Je-li to s ohledem na počet členů výboru zaměstnanců opodstatněné, ustanoví výbor zaměstnanců užší výbor a zvolí ze svého středu jeho členy. Užší výbor smí mít nejvýše 3 členy. Členové užšího výboru koordinují činnost výboru zaměstnanců a jednají za výbor zaměstnanců v souladu s jeho usneseními.

(1) Do působnosti výboru zaměstnanců spadají výlučně záležitosti, které se týkají evropské společnosti jako celku, jejích dceřiných společností nebo organizačních složek závodu na území jiného členského státu, anebo které přesahují pravomoci rozhodovacích orgánů v jednom členském státu.

(2) Po uplynutí čtyř let od svého ustavení rozhodne výbor zaměstnanců, zda budou znovu zahájena jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti za účelem dosažení dohody o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti, či zda se nadále uplatní ustanovení § 56 až 62.

(3) Rozhodne-li výbor zaměstnanců o zahájení jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti, platí obdobně § 51, 52 a § 53 odst. 1 s tím, že jednání vede výbor zaměstnanců s příslušnými orgány evropské společnosti. Nedojde-li ve lhůtě uvedené v § 53 odst. 1 k dohodě o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti, řídí se zapojení dosavadními předpisy.

(1) Orgány evropské společnosti jsou povinny zajistit, aby se výbor zaměstnanců mohl kdykoliv sejít k uzavřenému jednání bez přítomnosti zejména členů orgánů evropské společnosti. K jednání s orgány evropské společnosti může výbor zaměstnanců přizvat odborné poradce. Bez ohledu na počet přizvaných poradců však evropská společnost uhradí náklady spojené s účastí pouze jednoho odborného poradce pro danou oblast.

(2) Evropská společnost je povinna zajistit výboru zaměstnanců a jeho členům dostatečné finanční, věcné a organizační předpoklady pro řádný výkon působnosti. Členové výboru zaměstnanců mají nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých při výkonu činnosti; odměna za výkon činnosti ve výboru zaměstnanců jim nenáleží. Evropská společnost předem vyčlení v rámci stanoveného rozpočtu odpovídající objem finančních prostředků na úhradu nezbytných výdajů, zejména na organizační zajištění jednání výboru zaměstnanců, překlady a tlumočení, odměny odborným poradcům, cestovné, ubytování, stravné.

(1) Představenstvo nebo správní rada evropské společnosti jsou povinny pravidelně, nejméně však jednou ročně, předkládat výboru zaměstnanců zprávu o vývoji podnikatelské činnosti evropské společnosti a jejích dalších perspektivách.

(2) Představenstvo nebo správní rada evropské společnosti jsou povinny bez zbytečného odkladu předem poskytnout výboru zaměstnanců návrh programu každého jednání představenstva, dozorčí rady, popř. správní rady evropské společnosti a dále kopii veškerých listin předložených valné hromadě evropské společnosti.

(3) Představenstvo nebo správní rada evropské společnosti jsou povinny informovat výbor zaměstnanců bez zbytečného odkladu o všech výjimečných okolnostech, které mohou ve značném rozsahu negativně ovlivnit zájmy zaměstnanců evropské společnosti, zejména o přemístění či zániku provozoven či organizačních složek závodu anebo o hromadném propouštění.

(4) Výbor zaměstnanců průběžně seznamuje zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance evropské společnosti s informacemi, jež při výkonu působnosti obdržel od představenstva či správní rady evropské společnosti, a dále s výsledky jednání, které při výkonu působnosti vedl. Ustanovení § 55 odst. 5 tím není dotčeno.

(1) Představenstvo nebo správní rada evropské společnosti jsou povinny v přiměřené lhůtě projednat s výborem zaměstnanců pravidelnou zprávu uvedenou v § 64 odst. 1, a to zejména z hlediska struktury evropské společnosti, její hospodářské a finanční situace, pravděpodobného vývoje její podnikatelské činnosti, výroby a odbytu, situace a pravděpodobného vývoje zaměstnanosti a investic, podstatných změn týkajících se organizace, zavádění nových pracovních metod či výrobních postupů, přemístění výroby, fúze, organizačních změn či uzavírání provozoven, organizačních složek závodu nebo jejich důležitých částí a hromadných propouštění.

(2) Nastanou-li okolnosti uvedené v § 61 odst. 3, jsou představenstvo nebo správní rada evropské společnosti, popřípadě předseda správní rady povinni bez zbytečného odkladu vyhovět žádosti výboru zaměstnanců nebo v naléhavém případě užšího výboru o svolání společného jednání za účelem poskytnutí informací a projednání záležitostí, jež mohou mít významný negativní vliv na zájmy zaměstnanců evropské společnosti.

(3) Jestliže se představenstvo nebo správní rada evropské společnosti, popřípadě předseda správní rady rozhodne jednat v rozporu se stanoviskem výboru zaměstnanců nebo užšího výboru sděleným na společném jednání podle odstavce 2, jsou povinni před uskutečněním tohoto rozhodnutí vyhovět nové žádosti výboru zaměstnanců nebo užšího výboru o další společné jednání za účelem dosažení dohody.

(4) Jedná-li za výbor zaměstnanců v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 užší výbor, mají právo účasti na společném jednání též členové výboru zaměstnanců, kteří zastupují zaměstnance evropské společnosti, již jsou předmětným opatřením přímo dotčeni. Tito členové výboru zaměstnanců mají v uvedených věcech rovněž právo účastnit se všech uzavřených jednání užšího výboru.

Zaměstnanci evropské společnosti mají za podmínek stanovených tímto zákonem právo vlivu na složení orgánů evropské společnosti, a to způsobem a v rozsahu stanovených ve stanovách evropské společnosti na základě výsledku jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti. Ustanovení § 64 se použije, pouze stanoví-li tak dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti nebo tento zákon.

(1) Byla-li evropská společnost založena změnou z akciové společnosti, mají zaměstnanci evropské společnosti právo vlivu na složení jejích orgánů stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako v přeměněné akciové společnosti podle příslušného právního řádu ke dni změny.

(2) Byla-li evropská společnost založena jinak než změnou z akciové společnosti, mají zaměstnanci evropské společnosti právo vlivu na složení jejích orgánů v takovém rozsahu, který odpovídá pro ně nejpříznivějšímu rozsahu výkonu tohoto vlivu v kterékoliv zúčastněné právnické osobě ke dni vzniku evropské společnosti. Jestliže zaměstnanci neměli právo vlivu na složení orgánů žádné ze zúčastněných právnických osob, nemají toto právo ani zaměstnanci evropské společnosti.

(3) O rozdělení míst ve správní nebo dozorčí radě evropské společnosti, která připadnou zástupcům zaměstnanců evropské společnosti podle odstavce 1 či 2, mezi tyto zástupce z jednotlivých členských států, anebo o způsobu, jak budou zaměstnanci evropské společnosti z jednotlivých členských států či jejich zástupci doporučovat k volbě či jmenování členy správní či dozorčí rady evropské společnosti nebo vyslovovat nesouhlas s jejich volbou či jmenováním, rozhodne výbor zaměstnanců, a to na základě podílu zaměstnanců evropské společnosti v jednotlivých členských státech k celkovému počtu zaměstnanců evropské společnosti ve všech členských státech. Jestliže by měl způsob rozdělení podle věty první vést k tomu, že ve správní nebo dozorčí radě evropské společnosti nebudou zastoupeni zaměstnanci evropské společnosti z jednoho nebo více členských států, jmenuje výbor zaměstnanců jednoho člena z těchto členských států, a to přednostně z toho, v němž má evropská společnost zapsané sídlo.

(4) Způsob obsazování míst ve správní nebo dozorčí radě evropské společnosti, jež na základě rozhodnutí výboru zaměstnanců podle odstavce 3 připadla zástupcům zaměstnanců evropské společnosti z jiného členského státu než z České republiky, se řídí právem tohoto státu.

(5) Na volbu či jmenování zástupců zaměstnanců evropské společnosti, kteří jsou zaměstnáni v České republice, do správní nebo dozorčí rady evropské společnosti se bez ohledu na to, ve kterém členském státu má evropská společnost zapsané sídlo, použijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o volbě členů dozorčí rady akciové společnosti jejími zaměstnanci, ledaže právní úprava v členském státu, ve kterém má evropská společnost zapsané sídlo, vylučuje použití českého práva. Jestliže se na volbě podle věty první podílejí zaměstnanci více společností či organizačních složek závodu, řídí se volba přiměřeně ustanovením § 55 odst. 4.

(6) Nestanoví-li zákon jinak, mají členové správní nebo dozorčí rady evropské společnosti, kteří byli do funkce jmenováni, zvoleni či doporučeni zaměstnanci evropské společnosti či jejich zástupci, stejná práva a povinnosti jako členové těchto orgánů zvolení či jmenovaní valnou hromadou.

(1) Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle§ 14 odst. 3 a § 16 odst. 2 prováděcím právním předpisem, jaké dokumenty dokládající provedení předepsaných úkonů a splnění formalit je povinna společnost předložit notáři k vydání osvědčení.

(2) Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 18a odst. 2 prováděcím právním předpisem, jaké dokumenty je zúčastněná společnost povinna předložit notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí.

Dokud Česká republika nevstoupí do třetí fáze evropské hospodářské a měnové unie, musí být základní kapitál evropské společnosti vyjádřen a účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka evropské společnosti zpracována a zveřejněna v peněžních jednotkách české měny. Tím není dotčena možnost evropské společnosti uvádět údaj o základním kapitálu a zpracovat a zveřejnit účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku souběžně také v euro.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Gross v. r.

1) Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE).

2) Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců.

3) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.

4) Přílohy I a II nařízení Rady (ES) č. 2157/2001.

5) Občanský zákoník.

7) Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

16) Nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole slučování podniků.

17) § 25d až 25k zákoníku práce.

18) § 25d odst. 2 až 7 zákoníku práce.