§ 38 zákoník práce – Pracovní cesta a přeložení
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 38 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, definuje pracovní cestu jako časově omezené vyslání zaměstnance mimo sjednané místo výkonu práce a stanovuje podmínky pro přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa. Zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu pouze v případě, že je tato možnost sjednána v pracovní smlouvě. (§ 38 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.
(2) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační jednotky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2); v pověření je třeba vymezit jeho rozsah. S pověřením podle předchozí věty musí být zaměstnanec seznámen. Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči zaměstnanci činit jménem vysílajícího zaměstnavatele právní úkony.
(3) Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. Pracovní úkoly přeloženému zaměstnanci ukládá, jeho práci organizuje, řídí a kontroluje a pokyny mu k tomu účelu dává příslušný vedoucí zaměstnanec organizační jednotky (útvaru), na jejíž pracoviště byl zaměstnanec přeložen.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu pouze v případě, že je tato možnost sjednána v pracovní smlouvě.
- Na pracovní cestě zaměstnanec plní pokyny vedoucího zaměstnance, který ho vyslal, případně pokyny pověřeného vedoucího z jiné organizační jednotky (nebo jiného zaměstnavatele), pokud je s tím zaměstnanec seznámen.
- Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než je sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci téhož zaměstnavatele, pokud to vyžaduje provozní potřeba.
- Při přeložení zaměstnance do jiné organizační jednotky mu ukládá pracovní úkoly a řídí jeho práci příslušný vedoucí zaměstnanec této jednotky.
Na co si dát pozor
- Pověřený vedoucí zaměstnanec jiného zaměstnavatele nemůže činit právní úkony jménem vysílajícího zaměstnavatele.
- Přeložení zaměstnance do jiného místa vyžaduje vždy jeho souhlas.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 38
Jak soudy aplikují § 38
Dřívější jeho úprava obsažená v § 38 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, byla ke dni 1. 10. 2004 zrušena zákonem č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, a to v souvislosti se zavedením právní úpravy agenturního zaměstnávání; vedle nové úpravy agenturního zaměstnávání byla důvodem zrušení úpravy dočasného přidělení též skutečnost, že postrádala …
K uvedeným závěrům považuje Nejvyšší správní soud za vhodné doplnit, že přechod práv a povinností na jiného zaměstnavatele byl do dne 1. 10. 2004 výslovně upraven v ustanovení § 38 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce z roku 1965“ a § 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „prováděcí nařízení k zákoníku práce z roku 1965“), a to pro zaměstnance v pracovním poměru.
Související
§ 41 Převedení na jinou práci, pracovní cesta a př (Zákon zákoník práce)§ 38 Pracovní cesta a přeložení (Zákoník práce)§ 3 Pracovní cesta a přeložení (Nařízení vlády Československé socialisti)